Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
7 C 255/2020-15
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Monikou Mikšovskou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka a zákonný úrok z prodlení z částky částka ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž žalobce požadoval zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši částka, zamítá.
III. Žádný z účastníku nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž žalobce požadoval zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zamítá. III. Žádný z účastníku nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky částka s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, právnická osoba, dne datum pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které žalovaná obdržela bezhotovostním převodem na svůj bankovní účet finanční prostředky ve výši částka a zavázala se za poskytnutí úvěru uhradit poplatek ve výši částka a smluvní úrok z úvěru vypočtený z jistiny v sazbě dle smlouvy a doby trvání úvěru. Splatnost úvěru byla stanovena na den datum. Do sjednaného data splatnosti však žalovaná neuhradila na svůj závazek ničeho. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka postoupena na žalobce. Vedle jistiny (částka) a poplatku (částka) žalobce žalobou požadoval smluvní úrok za poskytnutí úvěru (částka), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od datum do datum (částka), náklady na vymožení pohledávky (částka), běžící zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši částka (0,1% denně z částky v prodlení). Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho, přestože jí byla zaslána předžalobní upomínka.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Žalobce již v žalobě, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyjádřil souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaná na výzvu soudu nereagovala a její souhlas s tímto postupem se tak dle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládá. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. , jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.
4. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí:
5. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce uzavřel za pomocí prostředků komunikace na dálku s žalovanou smlouvu o úvěru č. B0002955729083198, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka. Poplatek za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši částka Smluvní úrok byl sjednán ve výši 40 % ročně (kdy tento úrok žalobce v žalobě kapitalizoval ke dni datum částkou ve výši částka). Za dobu do data splatnosti činil tento úrok částku částka. Dále byla mezi stranami sjednána pro případ, že žalovaná nesplatí svůj závazek do data splatnosti, smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky v prodlení. Jistina byla na bankovní účet žalované zaslána dne datum. Splatnost úvěru byla stanovena na den datum (jednorázovou splátkou). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum. Dne datum byla žalované zaslána předžalobní výzva k plnění. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná na úvěr něčeho uhradila.
6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků (resp. žalované a právního předchůdce žalobce) jako smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku („o.z.“). Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
8. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. V posuzovaném případě byla mezi stranami uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru, kterou žalobce uzavřel v postavení podnikatele, žalovaná v postavení spotřebitele, a proto je na místě aplikovat i příslušná ustanovení o.z. o spotřebitelských smlouvách, jakož i zákon č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. S ohledem na uvedené soud aplikoval zejména § číslo odst. 1, 2 a § 1813 o.z., podle kterých se k smluvním ujednáním spotřebitelských smluv odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele nepřihlíží, což platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje a rovněž jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.
10. Podle ust. § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ust. § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
11. Pokud jde o požadavek na zaplacení poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši částka a smluvního úroku ve výši 40 % ročně (do data splatnosti částka, žalobou požadováno ke dni datum v částce částka), pak soud považuje tyto částky dohromady za sjednané úroky. Soud má za to, že žalobce na takové úroky právo nemá, neboť v posuzovaném případě činí úrok za 30 dnů částku částka, což znamená, že úroky činní přibližně 1369 % ročně, přičemž takto sjednaná výše je v rozporu s dobrými mravy. Nejvyšší soud ČR již v rozsudku ze dne 15.12.2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 dospěl k závěru, že nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Rovněž rozhodovací praxe Krajského soudu v Praze zastává ve věci posouzení výše úroku závěry uvedené v citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ČR, kdy lze odkázat na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 19.6.2018 č.j. 23 Co 112/2018 -51 či rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 9.5.2018 č.j. 30 Co 90/2018 -77. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů domácnostem na spotřebu bez účelového určení v období měsíce srpna 2017 činila 9,42 % ročně, jak soud zjistil z přehledu úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v tuzemsku uveřejněného anonymizována tři slova (příjmení). V posuzované věci sjednané úroky tedy bezmála 147krát přesahují obvyklou úrokovou sazbu požadovanou bankami, tedy je zřejmé, že ujednání o výši úroku se ocitlo v rozporu s dobrými mravy, a proto je neplatné. Soud proto v souladu s § 588 o.z. k ujednání o smluvních úrocích a poplatku jako ujednání neplatnému nepřihlédl. Neplatnost ujednání o výši úroku však nevede k neplatnosti smlouvy o úvěru jako celku, neboť toto ujednání lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Namísto neplatného ujednání o úroku nastoupí povinnost úvěrované zaplatit úrok ve výši stanovené dle § 1802 o.z., podle něhož platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem, mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Nelze přitom usoudit, že by k uzavření smlouvy o úvěru nebylo došlo, kdyby některý z účastníků řízení rozpoznal včas neplatnost ujednání o výši úroku. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů bez účelového určení činila v měsíci srpnu 2017, jak již bylo výše uvedeno, 9,42 % ročně, tudíž při zohlednění vůle účastníků řízení ujednat povinnost žalovaného vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky nejpozději do 30 dnů od poskytnutí úvěru, tj. v posuzovaném případě do datum, činí úrok za období od datum do datum částku ve výši částka, kterou soud žalobci přiznal. Co do žalobního požadavku na zaplacení částky ve výši částka, o kterou výše požadovaného úroku (poplatku) převyšuje jeho skutečnou výši, soud žalobu zamítl. Soud zamítl rovněž částku částka představující náklady vymožení pohledávky, neboť není zřejmé, za jaké konkrétní vymáhací úkony žalobce tuto částku požadoval.
12. Co se týče smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž byla žalovaná v prodlení, považuje ji soud s ohledem na povahu a výši závazku za přiměřenou. Žalobce tuto smluvní pokutu požaduje v částce částka, tedy ve výši poloviny jistiny úvěru. Uplatňovaná pokuta je tak v souladu s ust. § 122 odst. 1 a odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
13. S ohledem na shora uvedené soud žalobě částečně vyhověl a podle § 2395 o.z. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku částka jako nesplacenou jistinu a smluvní pokutu a dále kapitalizovaný úrok ve výši částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka a běžící zákonný úrok z prodlení z částky částka ode dne datum do zaplacení dle § 1970 o.z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku žalobního nároku pak soud žalobu zamítl.
14. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. podle míry úspěchu v řízení s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne datum sp. zn. I. ÚS 2717/08 a usnesení KS v obec ze dne 31. 7. 2013 čj. 30 Co 363/2013 – 97 a podle pravidel v těchto rozhodnutích stanovených. Do posouzení míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud zahrnul nejen pohledávky, ale i jejich příslušenství včetně příslušenství běžícího, které soud kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku, tj. k datum. Soud tento způsob považuje za spravedlivý, neboť až z něj je názorně na konkrétních číslech vidět, jaké částky věřitel skutečně vymáhá. V posuzované věci byla žalobci přiznána částka částka (jistina + smluvní pokuta), kapitalizovaný úrok ve výši částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka a běžící zákonný úrok z prodlení, jež ke dni vyhlášení rozhodnutí činí částku částka. Žalobce měl tedy úspěch ohledně celkové částky částka. Žalovaná měla naproti tomu úspěch ohledně částky částka. Z uvedeného vyplývá, že úspěch účastníků řízení byl přibližně stejný. S ohledem na to soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.