Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
7 C 219/2020-18
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Rutarovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 6 072 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka
se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 518 Kč od 17. 11. 2019 do zaplacení,
se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 518 Kč od 11. 8. 2019 do zaplacení,
se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 518 Kč od 14. 10. 2019 do zaplacení
se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 518 Kč od 12. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 518 Kč od 17. 11. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 518 Kč od 11. 8. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 518 Kč od 14. 10. 2019 do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 518 Kč od 12. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu :
Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobkyně proti žalovanému na zaplacení částky 6 072 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z titulu jízdného a přirážky k jízdnému za použití prostředku hromadné dopravy provozovaného žalobkyní.
V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř. “), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobkyně), resp. ohledně tohoto postupu neměli námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ) - žalovaný.
V rámci zjišťovaného skutkového stavu věci soud po provedeném řízení učinil závěr, že žalovaný ve dnech 1. 7. 2019, 3. 9. 2019, 2. 10. 2019 a 7. 10. 2019 použil ke své přepravě dopravní prostředek provozovaný žalobkyní, přičemž se však nemohl přepravcem pověřené osobě prokázat platným jízdním dokladem a doložit tím, že uhradil předepsané tarifní jízdné. Žalovanému tím vznikla povinnost uhradit nejen řádné jízdné v částce 4 x 18 Kč (tj. celkem 72 Kč), ale i přirážku k jízdnému ve výši 4 x 1 500 Kč, tj. celkem 6 000 Kč. Žalovaný je s úhradou peněžitého plnění v celkové výši 6 072 Kč v prodlení a je tak kromě uvedené částky povinen žalobkyni uhradit i zákonný úrok z prodlení.
Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení § 3 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 175/2000 Sb. , o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ustanovení § 37 odst. 4 , 5 a 6 zákona č. 266/1994 Sb. , o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, ustanovení § 18a zákona č. 111/1994 Sb. , o silniční dopravě v platném znění a otázku úroku z prodlení podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
Žalobkyně, jako účastník řízení, který nebyl v řízení zastoupen, ani neprokázal výši vynaložených nákladů, má právo na náhradu nákladů řízení v paušální výši, a to podle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož platí, že účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Co se týče výše takové paušální částky, ta se v daném případě řídí § 2 odst. 1 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. , tedy je stanovena ve výši 100 Kč za jeden úkon vymezený v § 1 odst. 3 cit. vyhlášky. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 200 Kč za dva úkony (zaslání výzvy žalovanému před zahájením řízení a podání žaloby), a soud jí proto s ohledem na shora citované právní předpisy vyhověl. Současně pak žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení částku 400 Kč, kterou žalobkyně uhradila na soudním poplatku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se nepřihlíží a nejedná se přitom ani o rozsudek pro uznání či zmeškání (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se plnění domoci v rámci jeho soudního výkonu nebo exekuce (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ).