Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 221/2020-43

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Koniorovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátem titul jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 4 860 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 860 Kč:

a) se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 860 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015

ve výši 7,05 %,

b) se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 860 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016

ve výši 7,05 %,

c) se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 860 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016

ve výši 7,05 %,

d) se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 860 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017

ve výši 7,05 %,

e) se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 860 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017

ve výši 7,05 %,

f) se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 860 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018

ve výši 7,50 %,

g) se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 860 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018

ve výši 8,00 %,

h) se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 860 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019

ve výši 8,75 %,

i) se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 860 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019

ve výši 9,00 %,

j) se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 860 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020

ve výši 10,00 %,

k) se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 860 Kč od 1. 7. 2020 do 21. 12. 2020

ve výši 8,25 % a od 22. 12. 2020 do zaplacení,

s ročním úrokem ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení, odpovídá v procentech, součtu čísla 8 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace České národní banky, vyhlášené ve Věstníku České národní banky a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 368 Kč, ve lhůtě

do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 860 Kč: a) se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 860 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015 ve výši 7,05 %, b) se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 860 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016 ve výši 7,05 %, c) se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 860 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016 ve výši 7,05 %, d) se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 860 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017 ve výši 7,05 %, e) se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 860 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05 %, f) se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 860 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,50 %, g) se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 860 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8,00 %, h) se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 860 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 %, i) se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 860 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši 9,00 %, j) se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 860 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 ve výši 10,00 %, k) se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 860 Kč od 1. 7. 2020 do 21. 12. 2020 ve výši 8,25 % a od 22. 12. 2020 do zaplacení, s ročním úrokem ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení, odpovídá v procentech, součtu čísla 8 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace České národní banky, vyhlášené ve Věstníku České národní banky a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 368 Kč, ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce podal dne 28. 1. 2020 k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu o zaplacení částky 4 860 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne

24. 3. 2006 s právním předchůdcem žalobce, právnická osoba,

IČO, smlouvu o půjčce, na základě které poskytl původní věřitel žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit, jakožto i souhrnný poplatek ve výši

5 990 Kč ve 39 pravidelných týdenních splátkách po 410 Kč. Žalovaný uhradil pouze 11 130 Kč, takže zůstal dlužit na jistině částku 4 860 Kč. Žalobce poukázal na smlouvu o postoupení pohledávek, uzavřenou mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem, právnická osoba anonymizováno dne 19. 6. 2015, když tato změna věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 25. 6. 2015. Přechodný věřitel uzavřel dne 24. 8. 2018 se žalobcem další smlouvu o postoupení pohledávek, takže žalobce je oprávněn po žalovaném požadovat zaplacení dlužné částky. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena písemně dopisem ze dne 17. 9. 2018.

2. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl elektronickým platebním rozkazem ze dne 27. 3. 2020, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, takže musel být usnesením soudu ze dne 3. 7. 2020 zrušen.

3. Žalobce připojil k žalobě listinné důkazy, a to oznámení o postoupení pohledávky ze dne

17. 9. 2018, smlouvy o postoupení pohledávek, ze dne 19. 6. 2015 a 24. 8. 2018, smlouvu

o půjčce ze dne 24. 6. 2006, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015 a výzvu právního zástupce žalobce před podáním žaloby ze dne 9. 1. 2020.

4. Při právním posouzení věci soud rozhodoval podle , odst. 1 , novely , dle něhož, se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

5. Podle , odst. 3 , novely , dle něhož, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

6. Podle obchodního zákoníku, z. č. , smlouvou o úvěru se věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle , odst. 1, odst. 2 obchodního zákoníku, z. č. , od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. V pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období.

8. Podle obchodního zákoníku, z. č. , je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není-li stanovena sazba úroku z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

9. Podle obchodního zákoníku, z. č. , se touto částí zákona bez ohledu na povahu účastníků řídí závazkové vztahy mimo jiné ze smlouvy o úvěru, podle obchodního zákoníku.

10. Podle 262 odst. 4 obchodního zákoníku, z. č. , ve vztazích podle nebo podřízených obch. zákoníku dohodou, podle odst. 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštní právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhézních smlouvách a jiná ustanovení, směřující k ochraně spotřebitele, je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinnosti z těchto vztahů podle .

11. Podle odst. 2 , , má žalobce vedle práva na zaplacení dlužné pohledávky také právo na úrok z prodlení. Výše příslušenství pohledávky žalobce s účinností od 1. 7. 2013, je stanovena ze dne

26. 6. 2013, dle něhož podle v , kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle , je uvedeno nové ustanovení , dle něhož výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Toto ustanovení nabylo účinnosti dnem 1. července 2013.

12. Podle a následujících , , může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka, postoupit písemnou smlouvou jinému, když s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

13. Po zhodnocení listinných důkazů, připojených k žalobě a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

14. Soud prvého stupně vycházel při svém rozhodování, ze skutkových zjištění, spočívajících v tom, že původní věřitel, právnická osoba, IČO, uzavřela s přechodným věřitelem, právnická osoba anonymizováno dne 19. 6. 2015 smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které se tato společnost, tedy přechodný věřitel, stal vlastníkem žalované pohledávky, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 25. 6. 2015. Přechodný věřitel uzavřel pak následně se žalobcem dne 24. 8. 2018 další smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které přešla do vlastnictví žalobce pohledávka za žalovaným ve výši 4 860 Kč s příslušenstvím. Tato důležitá skutečnost byla žalovanému oznámena písemně dopisem ze dne 17. 9. 2018.

15. Žalovaná pohledávka vznikla tím, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem, právnická osoba, IČO, dne 24. 6. 2006 smlouvu o půjčce peněz, na základě které obdržel v hotovosti v den uzavření smlouvy částku ve výši 10 000 Kč. Tuto smlouvu soud posoudil jako smlouvu úvěrovou, neboť smlouva byla sjednána nejenom podle dříve platného , ale také podle zákona číslo , o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli půjčený finanční obnos ve výši 10 000 Kč, jakožto i souhrnný poplatek ve výši 5 990 Kč. Žalovaný se tedy zavázal vrátit původnímu věřiteli celkovou částku 15 990 Kč v celkem 39 týdenních splátkách po 410 Kč, když žalovaný na úhradu dlužné částky zaplatil pouze 11 130 Kč a zůstal dlužit žalobci na nesplacené jistině částku ve výši 4 860 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 2. 7. 2015 do zaplacení, když v den 2. 7. 2015 byla celá žalovaná pohledávka již splatná.

16. Právní zástupce žalobce vyzval žalovaného, výzvou před podáním žaloby, ze dne 9. 1. 2020 o zaplacení dlužné částky nejpozději do 17. 1. 2020 s upozorněním, že v opačném případě se žalobce s vymáháním obrátí na příslušný soud.

17. Žalobce prokázal listinnými důkazy připojenými k žalobě oprávněnost svého žalobního nároku. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil a v průběhu celého řízení nevznesl žádné námitky proti žalobcem, shora specifikované, uplatněné pohledávce, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaný neprokázal, že žalobci zaplatil částku 4 860 Kč příslušenstvím ve lhůtě její splatnosti, takže z tohoto důvodu soud žalobě v celém rozsahu vyhověl tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle , dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

19. Žalobce měl ve věci plný úspěch, byl zastoupen advokátem, takže z tohoto důvodu mu soud přiznal odměnu advokáta podle , odst. 1, bod 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. ve znění za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty do 10 000 Kč částku 200 Kč, tedy za 2,5 úkonu advokáta, a to za přípravu a převzetí zastoupení ( citované vyhlášky), za písemný návrh ve věci samé ( citované vyhlášky), a za jednoduchou výzvu k plnění, polovinu úkonu ( citované vyhlášky), celkem tedy částku 500 Kč.

20. Dále soud přiznal tři režijní paušály ke shora označeným úkonům právní služby po á 100 Kč podle ) odst. 5, písm. a) advokátního tarifu, ve znění, vyhlášky

č. a to za přípravu a převzetí zastoupení, za písemný návrh ve věci samé a za jednoduchou výzvu k plnění, celkem tedy soud přiznal další částku ve výši 300 Kč Celkem tedy soud přiznal úspěšnému žalobci za odměnu advokáta a režijní paušály částku ve výši 800 Kč.

21. Právní zástupce žalobce prokázal, že je plátcem 21% sazby DPH dle

o dani z přidané hodnoty, takže z tohoto důvodu soud přiznal žalobci další částku ve výši 168 Kč, za zaplacený soudní poplatek pak částku 400 Kč Celkem tedy soud přiznal na náhradě nákladů řízení žalobci částku 1 368 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání podle , , , v platném znění, dle něhož odvolání není přípustné proti rozsudku vydanému v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží; to neplatí u rozsudku pro uznání

a u rozsudku pro zmeškání.