Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
19 C 245/2020-24
Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Foltýnem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 268 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 268 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 268 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 268 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 268 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 268 Kč s příslušenstvím, odvíjející se od právního vztahu, založeného mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně smlouvou o úvěru ze dne datum, číslo.
2. Žalovaný se k výzvě soudu k žalobě (resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) v poskytnuté lhůtě (ani později) nevyjádřil, současně, byť pouze fikcí ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. ”) dal žalovaný souhlas k tomu, aby bylo rozhodnuto bez nařízeného jednání podle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř.
3. Soud tak z důvodu procesní pasivity žalovaného (respektive absence jakékoliv jeho procesní obrany) rozhodoval jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, přičemž dospěl k následujícím skutkovým závěrům.
4. Žalovaný na základě shora identifikované smlouvy čerpal úvěr ve výše 1 000 Kč, přičemž jej měl splatit do datum s tím, že právní předchůdkyni žalobkyně„ vrátí“ částku 1 268 Kč, tedy že za poskytnutý úvěr zaplatí poplatek ve výši 268 Kč, jak bylo ujednáno v čl. 2 smlouvy. Podle (žalovaným nevyvráceného) tvrzení žalobkyně žalovaný na jistině do datum ani později ničeho neuhradil. Z důvodu procesní pasivity žalovaného, jenž v rozporu se zásadou vigilantibus iura patrně nemá zájem přebírat poštu na adrese trvalého pobytu, pročež se k žalobě nikterak nevyjádřil, tak dospěl soud ke klíčovému skutkovému závěru, že žalovanému byla právní předchůdkyní žalobkyně vyplacena částka 1 000 Kč, a že se zavázal za poskytnutý„ úvěr“ zaplatit poplatek ve výši 268 Kč.
5. Jelikož daný smluvní vztah je třeba vždy hodnotit v širším kontextu, soud zohlednil komplexně veškerá relevantní ujednání inkriminované smlouvy, pročež dospěl k závěru, že danou smlouvu – při šetření zásady in favorem negotii – je třeba hodnotit nikoliv jako úvěrovou smlouvu (jelikož v ní fakticky absentuje podstatné ujednání tohoto smluvního typu – ujednání o úroku), ale jako inominátní smlouvu, na jejímž základě se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně uhradit vedle zapůjčené sumy 1 000 Kč poplatek ve výši 268 Kč. Jelikož tak dosud (patrně) neučinil, je třeba jej k tomu zavázat tímto rozsudkem.
6. Ujednání o poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 268 Kč přitom není podle mínění soudu – vzhledem ke skutečnosti, že šlo o zcela krátkodobý„ úvěr“ – nutno označit za (absolutně) neplatné.
7. Jelikož se žalovaný prokazatelně dostal do prodlení se svým peněžitým dluhem, náleží žalobkyni v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku taktéž zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.
8. Soud proto prvním výrokem uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 1 268 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od datum do zaplacení.
9. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť žalobkyně byla plně úspěšná se svým nárokem, a tudíž jí přísluší náhrada nákladů řízení v jí požalované výši, tedy vedle zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby podle § 14b odst. 1 vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tedy se jedná o odměnu v celkové výši 600 Kč a tři režijní paušály v celkové výši 300 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a konečně náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze součtu odměny a režijních paušálů, tedy částka 189 Kč Celkem tak čítají žalobkyní účelně vynaložené náklady řízení částku 1 489 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.