Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
30 C 325/2020-32
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Kotrbatým ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 8 050 Kč s příslušenstvím
takto:
I.) Žaloba o zaplacení částky 8 050 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 050 Kč od 19. 4. 2018 do zaplacení, se zamítá.
II.) Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I.) Žaloba o zaplacení částky 8 050 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 050 Kč od 19. 4. 2018 do zaplacení, se zamítá. II.) Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1.) Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 4. 8. 2020 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 8 050 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaná se žalobkyní uzavřela dne datum smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 15 000 Kč, a to v den podpisu smlouvy. Žalovaná se pak zavázala vedle jistiny uhradit i tzv. souhrnný poplatek v celkové výši 11 550 Kč, kdy úvěr měl být splácen týdně po 443 Kč s tím, že první splátka měla být uhrazena do sedmého dne od podpisu smlouvy a následující vždy do sedmého dne od předchozí splátky. Žalovaná pak nehradila úvěr řádně a včas, když žalobkyni uhradila toliko částku 18 500 Kč, kdy tuto žalobkyně započetla částečně na jistinu a částečně na souhrnný poplatek s tím, že žalovaná částka 8 050 Kč sestává z nesplacené jistiny ve výši 4 548 Kč a z části neuhrazeného souhrnného poplatku ve výši 3 502 Kč. Žalovaná i přes předžalobní výzvu žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradila.
2.) Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3.) Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o. s. ř. o. s. ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, resp. v rámci lhůty ve výzvě doručené jim do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv byli poučeni o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.
4.) Na základě předložených listinných důkazů, a to smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo má soud za prokázané, že tato byla uzavřena dne datum mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným, když na základě předmětné smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému jistinu ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal spolu se souhrnným poplatkem v celkové výši 11 550 Kč (sestávající z úroku ve výši 5 250 Kč, poplatek za zpracování a doručení úvěru ve výši 3 000 Kč a hotovostní inkaso splátek ve výši 3 330 Kč) uhradit v pravidelných 60 týdenních splátkách po 443 Kč Roční úroková sazba pak byla sjednána ve výši 66 %. Z platební historie dále vyplynulo, že žalovaná na předmětný úvěr nehradila řádně a včas, když zaplatila toliko částku 18 500 Kč. Z předžalobní výzvy má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou o zaplacení dlužné částky upomínala.
5.) Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6.) Podle § 547 občanského zákoníku právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
7.) Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8.) Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
9.) Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10.) Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
11.) Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi účastníky měla být uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku , účinného od 1. 1. 2014. Žalované byla poskytnuta peněžitá částka ve výši 15 000 Kč a vedle této částky se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni částku 11 550 Kč, i když tato částka byla formálně rozdělena na položku úrok 5 250 Kč, poplatek za zpracování a doručení úvěru 3 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso 3 330 Kč, tak sjednána byla úroková sazba 66 % ročně, což odpovídá právě částce 11 550 Kč, proto celá tato částka je soudem považována za úrok. Podle soudu se jedná dle § 588 občanského zákoníku o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Průměrná, tedy obvyklá úroková sazba poskytovaná bankami na obdobné úvěry v roce 2017 činila okolo 16 % ročně (www.cnb.cz). Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobkyně by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích neposkytl. Jednalo se o adhezní smlouvu nepřipouštějící jakoukoliv negociaci ze strany žalovaného, a pokud je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu celou. Soud v souvislosti s tímto taktéž odkazuje na závěry Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 8. 2018 pod č. j. 25 Co 145/2018 , dle kterého je smlouva s takovýmto úrokem absolutně neplatná. Nárok žalobkyně je tedy nezbytné posoudit dle ustanovení o bezdůvodném obohacení ve smyslu § 2991 a n. občanského zákoníku , ve znění účinném od 1. 1. 2014, kdy veškeré nároky žalobkyně s výjimkou vrácené části neuhrazené jistiny jsou nedůvodné, proto soud žalobu v plném rozsahu zamítl, když žalobkyně bezdůvodné obohacení vzniklé na její straně dokonce přeplatila.
12.) Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , kdy žalovaná, která byla ve věci zcela úspěšná by měla vůči žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Protože žalované žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).