Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 307/2020-34
Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 45 484 Kč s příslušenstvím - úvěr
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 39 667,86 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 1 820,40 Kč, kapitalizovaný úrok 2 532,26 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 20 333,39 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, úrok ve výši 15 % p. a. z částky 18 661,83 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a náklady řízení 5 810 Kč, tyto k rukám JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky 5 816,14 Kč se žaloba zamítá.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 39 667,86 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 1 820,40 Kč, kapitalizovaný úrok 2 532,26 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 20 333,39 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, úrok ve výši 15 % p. a. z částky 18 661,83 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a náklady řízení 5 810 Kč, tyto k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do částky 5 816,14 Kč se žaloba zamítá.
1. Žalobou podanou dne 10. 12. 2020 a upřesněnou podáním ze dne 7. 1. 2021 (č.l. 26 spisu) se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 45 484 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 820,40 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 532,26 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 20 333,39 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení ve výši 10 % a úroku ve výši 15 % ročně z částky 18 661,83 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalovanou a právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, došlo dne datum k uzavření smlouvy o úvěru číslo. Dle smluvního ujednání byl nedílnou součástí smlouvy také Předpis splátek, který tvořil její přílohu číslo. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do sjednaného data poslední řádné splátky, se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok v pevné výši 1 925 Kč. Žalovaná se dále zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím tohoto úvěru (jak při jeho sjednávání, tak i v době trvání smluvního vztahu). Žalovaná se zavázala zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 9 800 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 859 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3 600 Kč („ úhrady za služby“). Celkovou částku ve výši 37 184 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 14 měsíčních splátkách po 2 565 Kč Poslední splátku byla povinna uhradit nejpozději do datum. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne datum ve výši 2 700 Kč. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Na dlužnou částku nebylo následně ze strany žalované zaplaceno nic. Neuhrazená jistina úvěru ve výši 18 661,83 Kč se od 20. 12. 2019 úročí úrokem s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně (článek smlouvy„ Splatnost, úrok a RPSN“). V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek vzniklo právnímu předchůdci žalobce také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 10 % ročně. Na základě smluvního ujednání je úrokem z prodlení úročena splatná nezaplacená částka jistiny úvěru ve výši 18 661,83 Kč a splatná nezaplacená částka úroku 1 671,56 Kč. V důsledku porušení smluvních povinností žalované hradit splátky řádně a včas vzniklo právnímu předchůdci žalobce rovněž právo na úhradu smluvní pokuty sjednané ve smlouvě. Pohledávka za žalovanou byla ze strany právnická osoba postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020, se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty, a to s účinností ke dni 8. 7. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Za období od postoupení pohledávky do sepisu žaloby nebylo ze strany žalované na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno nic. Žalobce požadoval po žalované zaplacení neuhrazené jistiny 18 661,83 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1 671,56 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 9 088,40 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 723,61 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3 338,60 Kč, smluvní pokuty ve výši 11 000 Kč, úroku vyčísleného od 20. 12. 2019 do postoupení pohledávky z dlužné jistiny ve výši 2 532,26 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do postoupení pohledávky ve výši 1 820,40 Kč. Dále žalobce požadoval zaplacení úroků z úvěru ve výši 15 % p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 18 661,83 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 20 333,39 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení.
2. K výzvě soudu žalobce podáním ze dne 22. 12. 2020 (viz č.l. 28) uvedl, že trvá na přiznání smluvní pokuty ve výši 11 000 Kč. Dále specifikoval způsob výpočtu této smluvní pokuty. Žalobce konkrétně požadoval smluvní pokutu z částky 2 612 Kč od 20. 12. 2018 do 19. 1. 2019 ve výši 80,97 Kč, z částky 5 268 Kč od 20. 1. 2019 do 19. 2. 2019 ve výši 163,31 Kč, z částky 7 924 Kč od 20. 2. 2019 do 19. 3. 2019 ve výši 221,87 Kč, z částky 10 580 Kč od 20. 3. 2019 do 19. 4. 2019 ve výši 327,98 Kč, z částky 13 236 Kč od 20. 4. 2019 do 19. 5. 2019 ve výši 397,08 Kč, z částky 15 892 Kč od 20. 5. 2018 do 19. 6. 2019 ve výši 492,65 Kč, z částky 18 548 Kč od 20. 6. 2019 do 19. 7. 2019 ve výši 556,44 Kč, z částky 21 204 Kč od 20. 7. 2019 do 19. 8. 2019 ve výši 657,32 Kč, z částky 23 860 Kč od 20. 8. 2019 do 19. 9. 2019 ve výši 739,66 Kč, z částky 26 516 Kč od 20. 9. 2019 do 19. 10. 2019 ve výši 795,48 Kč, z částky 29 172 Kč od 20. 10. 2019 do 19. 11. 2019 ve výši 904,33 Kč, z částky 31 828 Kč od 20. 11. 2019 do 19. 12. 2019 ve výši 954,84 Kč a z částky 34 484 Kč od 20. 12. 2019 do 4. 5. 2020 ve výši 4 708,06 Kč. Od 5. 5. 2020 žalobce smluvní pokutu nepožadoval.
3. Žalovaná se k nařízenému jednání soudu nedostavila, i když jí předvolání k jednání bylo doručeno do vlastních rukou dne 8. 1. 2021. Neúčast při jednání žalovaná neomluvila, o odročení jednání nepožádala. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalované.
4. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o úvěru číslo. Na základě této smlouvy poskytl věřitel žalované částku 20 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že částku 20 000 Kč převzala. Žalovaná se zavázala splatit 14 měsíčních splátek po 2 656 Kč, celkem tedy 37 184 Kč. Částka 17 184 Kč je představována úrokem 1 925 Kč (dle smlouvy jde při zvolené době splácení o úrok v sazbě 15 % p.a.), úplatou za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, náklady za vyhodnocení úvěrového případu 1 859 Kč a náklady za inkaso plateb v hotovosti v bydlišti dlužníka 3 600 Kč. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že pokud dlužník nezaplatí jakoukoliv splátku dle smlouvy řádně a včas, je povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná v den následující po dni prodlení. Za prodlení s každou jednotlivou splátkou lze dlužníkovi uložit smluvní pokutu v maximální výši 500 Kč. V souvislosti s uzavřením smlouvy věřitel prověřil úvěruschopnost žalované, zejména dotazy v příslušných registrech, k čemuž žalovaná udělila souhlas. Žalovaná dle evidence věřitele zaplatila dne datum splátku 2 700 Kč. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o úvěru, z formuláře„ Informace o zpracování osobních údajů a souhlasy klienta se zpracováním osobních údajů“ a z přehledu zaplacených splátek.
5. Původní věřitel postoupil mj. i pohledávku za žalovanou žalobci. K postoupení došlo smlouvou ze dne 24. 6. 2020 O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna v rámci oznámení ze dne 24. 7. 2020. V něm je specifikována výše pohledávky na 50 337 Kč. V předžalobní upomínce ze dne 23. 11. 2020 byla žalovaná vyzvána k zaplacení celkové částky 52 346,94 Kč Tyto skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o postoupení pohledávek, ze seznamu pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní upomínky s doklady o odeslání.
6. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014, tedy v době uzavření smlouvy. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena původním věřitelem EC anonymizována dvě slova. Postoupení pohledávky bylo osvědčeno smlouvou o postoupení pohledávek, částí seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní upomínkou, v níž byla žalovaná o postoupení pohledávky rovněž informována. Žalovaná se nemůže dovolávat neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky. Mohla by se bránit tím, že namísto žalobci plnila původnímu věřiteli. Taková obrana však uplatněna nebyla.
8. Předloženou listino u – smlouvou o úvěru – bylo prokázáno uzavření smlouvy mezi žalovanou jako dlužnicí a právnická osoba anonymizována dvě slova jako věřitelem. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit celkem 37 184 Kč. Kromě dlužné jistiny se jednalo o poplatky ve výši 17 184 Kč. Tato částka zahrnovala obchodní úrok z úvěru, poplatek za administrativní činnost a poplatek za hotovostní inkaso splátek. Zčásti jde o sjednání úroku v souladu s platným ust. § 2392 o. z., ve zbývající části o sjednání poplatků za specifické činnosti věřitele. Sjednání takových poplatků dle soudu neodporuje platné právní úpravě. Celková výše poplatků (86 % z jistiny) se při sjednané lhůtě splacení 14 měsíců může jevit jako nepřiměřeně vysoká. Na straně druhé výše poplatků byla ve smlouvě sjednána jednoznačným, určitým a srozumitelným způsobem. Žalovaná si tak musela být bez jakýchkoliv pochybností vědoma, jakou celkovou částku bude povinna věřiteli na základě smlouvy vrátit. Bylo pouze věcí žalované, zda za těchto podmínek smlouvu uzavře. Nerespektování takto uzavřené smlouvy by bylo popřením zásady smluvní volnosti účastníků soukromoprávních vztahů. Soud tudíž neshledal důvod, proč by na částku 17 184 Kč (resp. její nezaplacenou část) neměl mít věřitel nárok.
9. Soud shledal zčásti neoprávněným nárok na smluvní pokutu. Soud nemohl přehlédnout, že smlouva mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou je tzv. spotřebitelskou smlouvou. V případě těchto smluv právní normy (zejména zákon o spotřebitelském úvěru) upravují určité limity pro uplatnění nároku na smluvní pokutu. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 122 odst. 1 až 3 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném v době uzavření smlouvy), věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat mj. smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.
10. Celková výše spotřebitelského úvěru činila 20 000 Kč, žalobce se tak mohl podle ust. § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru na smluvní pokutě domáhat maximálně částky 10 000 Kč. Samotná smlouva pak (v souladu s ust. § 122 odst. 2) stanovila, že smluvní pokuta z každé jednotlivé splátky může činit maximálně 500 Kč. Při sjednaném počtu 14 splátek tak mohlo být na smluvní pokutě požadováno maximálně 7 000 Kč. Soud pak vyšel z toho, jak smluvní pokutu vyčíslil sám žalobce ve svém podání ze dne 22. 12. 2020, v němž vyčíslil smluvní pokutu z jednotlivých nezaplacených splátek (viz odst. 2 tohoto odůvodnění). Žalobcem vyčíslené smluvní pokuty z jednotlivých splátek soud přiznal maximálně v rozsahu 500 Kč. Tímto způsobem bylo přiznáno celkem 1 683,86 Kč (smluvní pokuty nepřevyšující 500 Kč z prvních 6 dlužných splátek), dále pak po 500 Kč za dalších 7 splátek (tj. celkem 3 500 Kč). Soud tedy žalobci na smluvních pokutách přiznal celkem 5 183,86 Kč, naopak co do částky 5 816,14 Kč nárok na smluvní pokutu (a žalobu jako celek) zamítl.
11. Žalovaná byla v řízení nečinná. Netvrdila a ani neprokázala, že žalobci či jeho právnímu předchůdci zaplatila vyšší než jím zohledněnou částku 2 700 Kč. Z dlužné jistiny a úroku (původně sjednán ve výši 1 925 Kč) byl žalobci přiznán rovněž sjednaný úrok z úvěru a z dlužné jistiny samotné zákonný úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce tyto úroky částečně kapitalizoval (za dobu do 20. 5. 2020), současně požadoval jejich přiznání až do doby zaplacení dluhu. Tento požadavek má oporu v právních normách.
12. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 87 % z hodnoty předmětu sporu, neúspěšný v rozsahu 13 % z hodnoty předmětu sporu. Žalobci tak náleží 74 % oprávněně účtovaných nákladů řízení. Konkrétně jde o částku 1 753 Kč za zaplacený soudní poplatek. Soud postupoval při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Soud vzal v úvahu, že žalobce kupuje pohledávky právnická osoba anonymizována dvě slova hromadně (viz smlouva o postoupení pohledávek se seznamem pohledávek), následně je vymáhá soudní cestou. Dle soudu je skutkové vymezení uplatněných nároků v soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení uzavřených smluv a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Rovněž právní odůvodnění uplatněných nároků je prováděno obdobně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Dle soudu tak ust. § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. na žalobcem uplatňované nároky výstižně dopadá. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby ve sporu o zaplacení částky 30 000 Kč až 50 000 Kč (bez příslušenství) 500 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč. Žalobci přísluší odměna po 500 Kč a náhrada výdajů po 100 Kč za první 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, sepis žaloby). Za 4. úkon právní služby, tj. účast při jednání soudu, byla přiznána odměna určená podle § 7 vyhlášky a náhrada výloh určená podle § 13 odst. 4 vyhlášky. Odměna činí z hodnoty předmětu sporu 45 484 Kč celkem 2 940 Kč a náhrada výloh činí 300 Kč. Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH. Základní sazba DPH od 1. 1. 2013 činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 5 040 Kč. Z této částky má žalobce právo na 74 %, tj. na částku 3 729,60 Kč. Daň z této částky činí 783,20 Kč. K tomu žalobci náleží 74 % ze zaplaceného poplatku, tj. 1 297,20 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 5 810 Kč (po zaokrouhlení). Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ).
13. Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.