Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 69/2020-72

Okresní soud v Berouně, sídlem adresa, Česká republika, rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Lanzovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení, Ph.D.

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 2.500 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2.500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.500 Kč ode dne 21. 8. 2014 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 3.062 Kč, a to do tří dnů od právní moci toho rozsudku k rukám zástupkyně žalobce příjmení jméno příjmení, Ph.D., advokátky se sídlem adresa.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2.500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.500 Kč ode dne 21. 8. 2014 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 3.062 Kč, a to do tří dnů od právní moci toho rozsudku k rukám zástupkyně žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., advokátky se sídlem [adresa].

1. Žalobou doručenou soudu dne 2. 7. 2020 se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení částky 2.500 Kč s příslušenstvím z titulu nevrácené zápůjčky na základě smlouvy o zápůjčce, uzavřené dne 2. 7. 2014 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobce – právnická osoba příjmení p.l.c., sídlem adresa, 14 příjmení příjmení, anonymizována dvě slova číslo, Malta. Tvrdil, že na základě uvedené smlouvy, jejíž nedílnou součástí jsou příslušné obchodní podmínky ke spotřebitelským úvěrům, byla žalovanému dne 2. 7. 2014 poskytnuta zápůjčka ve výši 2.500 Kč převodem na bankovní účet uvedený dlužníkem v žádosti o poskytnutí zápůjčky. K uzavření smlouvy pak došlo okamžikem poskytnutí zápůjčky na základě žádosti žalovaného v den jejího schválení věřitelem, a to prostřednictvím elektronického formuláře na internetových stránkách anonymizováno, resp. formou textové zprávy, s tím, že odesláním žádosti o půjčku, v níž uvedl své identifikační údaje (rodné číslo, číslo dokladu totožnosti a číslo účtu), žalovaný potvrdil svůj souhlas s obchodními podmínkami, s nimiž se seznámil. Zavázal se pak poskytnutou zápůjčku vrátit spolu s poplatkem za její zpracování a poskytnutí do data 20. 8. 2014 dle vystavené faktury. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou zápůjčky ve sjednané lhůtě splatnosti, a nereagoval ani na výzvy k zaplacení dlužné částky, domáhal se žalobce, jenž se na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 stal věřitelem předmětné pohledávky za žalovaným, zaplacení neuhrazené jistiny zápůjčky (poplatek požadován není) spolu se zákonným úrokem z prodlení, účtovaným ode dne následujícího po dni splatnosti dlužné částky až do jejího zaplacení, soudní cestou. V průběhu řízení pak žalobce k výzvě soudu doplnil, že žalovaný uzavřel smlouvu o zápůjčce s jeho právní předchůdkyní právnická osoba, IČO, ulice a číslo, obec. Zapůjčené prostředky pak byly žalovanému poskytnuty poštovní poukázkou zaslanou na jeho adresu, aniž by je věřiteli vrátil. Ohledně ověření úvěruschopnosti žalovaného pak žalobce nedisponuje žádnými informacemi ani důkazy, nicméně poukazuje na to, že se žalobou nedomáhá nároků vyplývajících z platného uzavření smlouvy o zápůjčce, ale pouze úhrady neuhrazené jistiny a zákonného úroku z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Jelikož se účastníci ani zástupkyně žalobce (která svou neúčast omluvila) k jednání soudu nedostavili, soud věc ve smyslu ustanovení , (dále jen „ “), projednal a rozhodl tuto věc v jejich nepřítomnosti.

4. Soud ve věci provedl dokazování listinami založenými do spisu, a to smlouvou o zápůjčce a dodejkou k poštovní poukázce s datem vyplacení částky 2.500 Kč žalovanému dne 4. 7. 2014, fakturou číslo ze dne 1. 7. 2014 na částku 2.500 Kč, splatnou dne 20. 8. 2014, údaji k poskytnutí zápůjčky, příjmení příjmení standardními podmínkami úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu a platné pro klienty v České republice, standardní evropskou informací o spotřebitelském úvěru věřitele právnická osoba, výpisem žalobce z obchodního rejstříku, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 12. 2017, přílohou ke smlouvě o postoupení pohledávek se specifikací postoupené pohledávky za žalovaným, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2018 včetně poštovního podacího archu, předžalobní upomínkou ze dne 2. 4. 2020 spolu s poštovním podacím archem, jakož i výpisy z informačního systému zdejšího soudu ke sp. zn. včetně exekučního návrhu a exekučního titulu – rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 6. 10. 2015 č.j. -24, dále ke sp. zn. včetně žaloby a platebního rozkazu Okresního soudu v Berouně ze dne 25. 7. 2018 č.j. -19, ke sp. zn. včetně exekučního návrhu a exekučního titulu – rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 30. 8. 2018 č.j. -22 a nakonec ke sp. zn. včetně exekučního návrhu a exekučního titulu – rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 24. 7. 2019 č.j. -29.

5. Na podkladě takto provedených důkazů následně soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož právní předchůdce žalobce právnická osoba, IČO, ulice a číslo, obec a číslo, uzavřel dne 1. 7. 2014 se žalovaným za pomoci prostředků komunikace na dálku (přes internet) smlouvu o zápůjčce, dle níž se mu zavázal poskytnout peněžní prostředky ve výši 2.500 Kč. Žalovaný se pak zavázal tuto zápůjčku (poplatky i úroky ve výši 0 Kč, resp. 0 % ročně) tomuto věřiteli vrátit ve lhůtě splatnosti do 19. 8. 2014 Smlouva o zápůjčce obsahuje odkaz na obchodní podmínky právnická osoba (nebyly doloženy). Peněžní prostředky ve sjednané výši pak byly žalovanému vyplaceny poštovní poukázkou do vlastních rukou dne 4. 7. 2014. Fakturou číslo ze dne 1. 7. 2014 pak uvedený věřitel vyúčtoval žalovanému k úhradě celkovou částku 2.500 Kč (zapůjčená jistina) se splatností dne 20. 8. 2014. Žalovaný však dlužnou částku ve lhůtě její splatnosti a ani později neuhradil. Smlouvou ze dne 27. 12. 2017 pak původní věřitel postoupil svou pohledávku za žalovaným žalobci, jehož existence je dokládána výpisem z příslušného obchodního rejstříku (původně předložená postupní smlouva ze dne 21. 12. 2017 se vztahuje k zahraničnímu subjektu příjmení příjmení p.l.c., odlišnému od věřitele ze smlouvy o zápůjčce, stejně jako žalobcem předložené standardní podmínky úvěrové smlouvy a standardní evropská informace o spotřebitelském úvěru, týkající se subjektu právnická osoba), o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Žalobce pak následně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 2. 4. 2020 (odeslána dne 7. 4. 2020). V rámci žádosti o půjčku žalovaný sdělil věřiteli své kontaktní údaje a číslo účtu. Zda původní věřitel nějak zkoumal poměry žalovaného, pokud se jedná o jeho příjmy, výdaje a další skutečnosti podstatné z hlediska jeho schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku (spotřebitelský úvěr), z předložených listinných důkazů nevyplývá. Soud si pak v rámci své úřední činnosti opatřil údaje o řízeních vedených ve věcech žalovaného u zdejšího soudu pod shora uvedenými spisovými značkami, přičemž zjistil, že žalovaný měl v době sjednání zápůjčky, jejíž úhrada je předmětem tohoto řízení (tedy k datu 1. 7. 2014) již jiný závazek, který nesplácel, pročež se tento stal předmětem soudního a posléze i exekučního vymáhání. Jedná se tak o smlouvu o úvěru ze dne 26. 10. 2012 (vymáháno právnická osoba anonymizována dvě slova jako právním nástupcem původního věřitele). Další úvěry či zápůjčky si žalovaný sjednal u jiných nebankovních subjektů v dalším období po sjednání předmětné smlouvy o zápůjčce (16. 9. 2014 smlouva o úvěru s věřitelem právnická osoba, 24. 9. 2014 smlouva o zápůjčce s věřitelem právnická osoba, 25. 1. 2016 smlouva o úvěru s věřitelem právnická osoba Je tedy zřejmé, že se žalovaný dostal do tzv. dluhové pasti, kdy splacení jednoho závazku řešil čerpáním dalších s příslušným navýšením o poplatky, úroky a případné sankce.

6. Podle ustanovení a věta prvá , (dále jen „ “), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

7. Ve smyslu ustanovení sjednává-li se smlouva prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, sdělí podnikatel spotřebiteli údaje uvedené v § číslo odst. 2 a § číslo odst. 1.

8. Ve smyslu ustanovení může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ustanovení tohoto zákona nabývá postupník postoupením pohledávky také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

9. Podle čl. 8 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

10. Podle ustanovení věta druhá a , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem. Věřitel je povinen před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

11. Dle ustanovení a je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Ve smyslu ustanovení kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení věta prvá tohoto zákona plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

13. Podle ustanovení může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je

14. Na podkladě provedených důkazů soud v daném případě dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžité plnění ve výši 2.500 Kč formou vyplacení této částky peněžní poukázkou a že žalovaný žalobci, který je na základě smlouvy o postoupení pohledávky aktivně legitimovaným v této věci, toto peněžité plnění doposud ani zčásti nevrátil. Byť je předmětem řízení nadále pouze takto poskytnutá peněžitá částka, aniž by se žalobce současně domáhal dalších nároků plynoucích z předmětné smlouvy o zápůjčce, posoudil soud platnost této smlouvy z hlediska právní úpravy ochrany spotřebitele co dostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí. Dospěl pak závěru, že v dané věci žalobce – ani přes výzvu soudu – netvrdil žádné takové skutečnosti, z nichž by bylo možné splnění této zákonné povinnosti jeho právního předchůdce dovodit, a neoznačil ani nenavrhl v tomto směru ani žádné důkazy. Není tedy zřejmé, z jakých konkrétních údajů o poměrech žalovaného při posouzení jeho schopnosti úvěru splácet původní věřitel vycházel, jaké podklady a informace si od něj vyžádal či jaké si sám obstaral a s jakým výsledkem, to vše zejména za situace, kdy – jak sám soud zjistil – měl žalovaný další dluh, který nesplácel, a půjčoval si následně i další peněžité obnosy. Žalobce – i s ohledem na neúčast své zástupkyně na nařízeném ústním projednání věci, a tím i nemožnost poskytnutí náležitého procesního poučení – tedy v tomto rozsahu nesplnil své procesní povinnosti. Soud proto nemohl dospět k jinému závěru, než že splnění zákonné povinnosti právního předchůdce žalobce ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru žalobce neprokázal (ač v tomto směru nese důkazní břemeno), a proto nelze ve smyslu uvedeného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a předmětnou smlouvu hodnotit jinak než jako neplatnou, a to absolutně s ohledem potřeby ochrany nejen úvěru neschopného spotřebitele, ale i samotného poskytovatele úvěru, v jehož zájmu bezpochyby je, aby byl úvěr řádně splácen (k této problematice viz např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. či Ústavního soudu ve věci sp. zn. , či ).

15. Nicméně shora uvedené závěry nic nemění na tom, že žalobci svědčí oprávněný nárok na zaplacení požadované částky 2.500 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení, jehož se žalovanému dostalo na základě neplatného právního jednání a které doposud ani zčásti nevrátil. Žalovaný je tak v souladu se shora citovaným ustanovením povinen toto plnění žalobci vydat. K žalobě se však nevyjádřil a v řízení proti žalovanému nároku neuplatnil žádnou obranu, jíž by jej či jeho výši jakkoliv zpochybnil. S ohledem na tyto skutečnosti tedy soud žalobě zcela vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 2.500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky, jdoucím z této jistiny ode dne 21. 8. 2014, tedy ode dne následujícího po datu splatnosti, až do zaplacení tak, jak žalobce požadoval. Třídenní lhůta k plnění ve výroku I. pak byla stanovena v souladu s  část věty před středníkem , neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

16. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu ustanovení tak, že žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, přiznal právo na jejich náhradu v plné výši a v celkové částce 3.062 Kč, představované jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 400 Kč a jednak náklady právního zastoupení, které (s ohledem na splnění podmínek – žaloba podaná na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech) sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 1.600 Kč, a to vzhledem ke splnění stanovených podmínek (podání žaloby na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech) dle . vyhl. č. , v platném znění, za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, kvalifikovaná výzva k plnění), a za 1 úkon právní služby po 1.000 Kč (písemné podání ve věci samé) dle citované vyhlášky, a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 600 Kč, a to za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle vyhl. č. , v citovaném znění, a za 1 úkon právní služby po 300 Kč dle citované vyhlášky; vše (vyjma soudního poplatku) zvýšené o náhradu za 21 % DPH dle ve spojení s  , představovanou částkou 462 Kč, neboť zástupkyně žalobce jakožto advokátka osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty. V souladu s  část věty před středníkem pak soud stanovil ve výroku II. lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů od právní moci rozsudku, ve smyslu je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobce v řízení zastupovala.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem ( ) u soudního exekutora.