Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

112 C 380/2020-80

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pomykaczovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 37 097,40 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 203,51 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V rozsahu částky 6 822 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 203,51 Kč od 21. 9. 2018 do 31. 7. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 12 203,51 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 12 203,51 Kč od 21. 9. 2018 do zaplacení a částky 15 275,4 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 203,51 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. V rozsahu částky 6 822 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 203,51 Kč od 21. 9. 2018 do 31. 7. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 12 203,51 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 12 203,51 Kč od 21. 9. 2018 do zaplacení a částky 15 275,4 Kč, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobou doručenou soudu dne 9. 9. 2020 ve znění jejího doplnění ze dne 30. 11. 2020 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 21 822 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 203,51 Kč od 21. 9. 2018 do zaplacení a dále smluvní pokuty ve výši 15 275,4 Kč. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi právnická osoba a žalovaným byla dne 20. 7. 2017 sjednána smlouva o úvěru, na základě které původní věřitel poskytl žalovanému úvěr v částce 15 000 Kč a žalovaný se jej zavázal vrátit věřiteli spolu s úrokem a poplatky za vyhodnocení a správu úvěru, za uzavření smlouvy, za sjednání úvěru a za hotovostní výběr splátek ve svém bydlišti, a to ve 14 pravidelných splátkách. Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho a nadále dluží 21 822 Kč. Z důvodu jeho prodlení vzniklo věřiteli také právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny úvěru od 21. 9. 2018 do zaplacení a dále na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 21 822 Kč, která je uplatňována za dobu od 21. 9. 2018 do 20. 8. 2020 a činí 15 275,4 Kč. Pohledávku za žalovaným z předmětné úvěrové smlouvy postoupil původní věřitel smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 právnická osoba a tato společnost ji postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2020. Při uzavírání smlouvy původní věřitel ověřoval úvěruschopnost žalovaného rešeršemi v příslušných databázích a registrech dlužníků, kde nebyl žalovaný evidován, bylo také ověřeno, že žalovaný nežádá o povolení oddlužení, nečelí insolvenčnímu návrhu a není proti němu vedeno exekuční řízení. Vyžádal si od něj relevantní informace a podklady týkající se jeho rodinných poměrů, bydlení, včetně údajů o vyživovacích povinnostech, o zdroji a výši příjmu, jakož i údaje o měsíčních výdajích žalovaného. Byla zjištěna výše volných finančních zdrojů a s ohledem na výsledek úvěrového scoringu dospěl původní věřitel k závěru, že žalovaný je schopen spotřebitelský úvěr s měsíční splátkou uvedenou v úvěrové smlouvě, hradit, a to zejména s přihlédnutím k bagatelní výši poskytnutého úvěru, s nízkou měsíční splátkou a krátkou dobou splácení úvěru. Písemným podáním ze dne 30. 11. 2020 pak žalobkyně rozšířila žalobu o úrok ve výši 15 % ročně z jistiny úvěru 12 203,51 Kč od 21. 9. 2018 do zaplacení a soud usnesením ze dne 1. 12. 2020 č.j. -68, které nabylo právní moci 14. 12. 2020, tuto změnu žaloby spočívající v jejím rozšíření o smluvní úroky, připustil. Dlužná částka sestává z pohledávky ve výši 21 822 Kč, z toho neuhrazená jistina úvěru po lhůtě splatnosti, kterou žalobkyně uplatňuje, činí 12 203,51 Kč, neuhrazený úrok z úvěru za dobu od 20. 7. 2017 do 20. 9. 2018 činí 951,18 Kč, neuhrazený poplatek za poskytnutí a sjednání úvěru činí 4 799,66 Kč, neuhrazený poplatek za vyhodnocení úvěru činí 867,84 Kč a neuhrazený poplatek za hotovostní výběr splátek činí 2 999,81 Kč. Úrok z prodlení byl požadován od 21. 9. 2018, který následuje po dni splatnosti poslední 14. splátky úvěru (tato nastala 2. 9. 2018).

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání, které bylo ve věci nařízeno a k němuž byl řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů ( ).

3. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 20. 7. 2017 má soud za prokázáno, že tato byla sjednána mezi právnická osoba jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem, na základě smlouvy se věřitel zavázal poskytnout dlužníkovi peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč jako neúčelový hotovostní úvěr s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně a žalovaný se zavázal zaplatit věřiteli úrok v celkové výši 1 449 Kč, dále úplatu za poskytnutí úvěru ve výši 6 000 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 078 Kč a poplatek 3 750 Kč za inkaso plateb v hotovosti ve svém bydlišti, celkem mělo být uhrazeno 27 272 Kč ve 14 splátkách po 1 948 Kč. Ve smlouvě bylo ujednáno, že pokud dlužník nezaplatí jakoukoli splátku řádně a včas, je povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky za každý den prodlení s tím, že smluvní pokuta je splatná v den následující po prodlení. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že od věřitele převzal v místě svého bydliště v hotovosti celou výši spotřebitelského úvěru. Spolu s úvěrovou smlouvou byl žalovanému předán formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, což žalovaný stvrdil podpisem, přičemž tento formulář obsahuje základní parametry úvěru. Úvěr byl žalovanému poskytnut na základě žádosti žalovaného o úvěr sepsané dne 20. 7. 2017, ze které má soud za prokázáno, že jsou zde uvedeny osobní údaje žalovaného, že je ženatý, jeho zaměstnavatelem je jméno příjmení se sídlem obec s tím, že žalovaný prohlásil, že je zaměstnaný od 21. 2. 2016 na dobu určitou do 31. 12. 2018. Žalovaný měl doložit pracovní smlouvu a potvrzení od zaměstnavatele, je zde uvedena mzda žalovaného 11 502 Kč a dále výdaje žalovaného na bydlení (v nájmu) a energie ve výši 2 000 Kč, na dopravu, jídlo a osobní náklady v částce 4 000 Kč, srážky ze mzdy a výživné 2 000 Kč, tedy celkové měsíční výdaje měly činit 8 000 Kč, tudíž měl žalovaný mít disponibilní příjem 3 502 Kč. Při sjednávání smlouvy předložil žalovaný věřiteli občanský průkaz, jehož kopií věřitel disponuje. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi žalovaným a jméno příjmení, se sídlem obec má soud za prokázáno, že je žalovaný u tohoto zaměstnavatele zaměstnán jako řidič, a to na dobu určitou od 21. 3. 2016 do 31. 12. 2018.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 má soud za prokázáno, že právnická osoba jako postupitel postoupil právnická osoba jako postupníkovi pohledávky za dlužníky specifikované v příloze číslo k této smlouvě, přičemž z této přílohy má soud za prokázáno, že mezi postoupenými pohledávkami je pohledávka za žalovaným ze smlouvy číslo v celkové výši 35 194,17 Kč.

5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2020 má soud za prokázáno, že právnická osoba postoupila mj. pohledávku za žalovaným z předmětné úvěrové smlouvy žalobkyni (prokázáno přílohou číslo k této smlouvě).

6. Předžalobní upomínkou ze dne 24. 7. 2020 vyzývala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k úhradě neuhrazené pohledávky ze smlouvy o úvěru číslo v celkové výši 43 982,25 Kč a tato výzva byla žalovanému odeslána dne 27. 7. 2020, jak má soud za prokázáno z podacího lístku.

7. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud má za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. č. účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), dle které se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a tuto povinnost splnila tím, že mu předala tuto částku při podpisu smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to spolu se sjednanými úroky a poplatky, tedy celkem měl zaplatit 27 272 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 948 Kč. Nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by žalovaný na úvěr něčeho uhradil, ať již právní předchůdkyni žalobkyně či přímo žalobkyni. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť jí byla pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy postoupena ve smyslu o. z.

8. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěry schopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěry schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně žalobkyně tuto svou povinnost splnila. Ve smlouvě o úvěru je toliko uvedeno, jaký má žalovaný příjem, kde je zaměstnán (tato jediná skutečnost byla prokázána pracovní smlouvou) a jaké má výdaje, resp. náklady na bydlení a další závazky, avšak soud má za to, že tyto údaje, pravděpodobně zjištěné od žalovaného, nejsou ničím podloženy a zřejmě neodrážejí skutečný, reálný stav osobních a majetkových poměrů žalovaného. Pouhá deklarace příjmů a výdajů nemá žádnou vypovídající hodnotu za situace, kdy prohlášení dlužníka jako spotřebitele o výši těchto příjmů a výdajů nejsou objektivně podložená doklady či jinými listinnými důkazy. Pokud žalobkyně tvrdila, že její předchůdkyně prováděla lustraci žalovaného v registrech dlužníků či insolvenčním rejstříku, pak ani tato tvrzení nijak prokázána nebyla. Žalobkyně byla u soudního jednání poučena o potřebě označit další důkazy k prokázání tvrzení o tom, že náležitě prověřovala úvěruschopnost žalovaného úvěr splácet, avšak žádné další důkazy ohledně této skutečnosti nenavrhla a tedy neunesla břemeno důkazní o této skutečnosti, které je na její straně, a to i za situace, kdy úvěr činil 15 000 Kč a dle žalobkyně se nejedná o vysokou částku, ani vysokou splátku úvěru sjednanou v úvěrové smlouvě, neboť zákon o spotřebitelském úvěru v současné době nelimituje výši úvěru, při kterém by měl poskytovatel spotřebitelského úvěru svou povinnost plnit nebo naopak tuto povinnost plnit nemusel. S ohledem na výše uvedené soud v souladu s ust. věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. věty druhé tohoto zákona. Podle ust. a o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto právní předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 15 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení právě o tuto částku ve smyslu o. z. a žalovaný je povinen toto plnění žalobkyni vrátit dle o. z. Ničeho dalšího z úvěrové smlouvy žalovanému poskytnuto nebylo. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na úvěr něčeho uhradil, a proto soud žalobě vyhověl co do částky 15 000 Kč včetně úroků z prodlení, na které má žalobkyně nárok podle ust. o. z. a dle Úroky byly žalobkyni přiznány nikoli z částky 15 000 Kč, ale v souladu s žalobním požadavkem z částky 12 203,51 Kč, a to od 1. 8. 2020 do zaplacení, neboť žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky až předžalobní výzvou žalobkyně, která mu byla odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 27. 7. 2020 bez uvedení termínu splnění. Soud proto dle o. z. vycházel z toho, že zásilka žalovanému došla třetí pracovní den po odeslání, tedy 30. 7. 2020, žalovaný měl následující den na plnění a pokud dlužnou částku neuhradil, je od 1. 8. 2020 v prodlení. Úroky byly žalobkyni přiznány ve výši 8,25 % ročně dle Ve zbývající části tedy v rozsahu úroku z prodlení z částky 12 203,51 Kč ve výši 0,75 % ročně od 1. 8. 2020 do zaplacení byla žaloba zamítnuta, neboť na ni nevznikl žalobkyni nárok, stejně tak byla zamítnuta žaloba o částku 6 822 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 203,51 Kč od 21. 9. 2018 do 31. 7. 2020, jakož i požadavek na úhradu smluvní pokuty ve výši 15 275,4 Kč, neboť se jedná o částky, na které žalobkyni nevznikl nárok, když se jedná o úrok z úvěru, poplatky sjednané úvěrovou smlouvou a smluvní pokutu včetně úroků z prodlení z této částky, jakož i nárok na obchodní úrok ve výši 15 % ročně z částky 12 203,51 Kč od 21. 9. 2018 do zaplacení, přičemž všechny tyto nároky mají původ v absolutně neplatné smlouvě.

9. Podle bylo o nákladech řízení rozhodnuto negativně, neboť žalovanému, který měl ve věci převážný procesní úspěch, prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve třech vyhotoveních.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu.