Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 48/2020-62

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Mgr. Alešem Vylamem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem titul jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení částky 1 650 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se pro částku 2 029,78 Kč částečně zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 100 Kč s 9% úrokem z prodlení ročně z částky 1 100 Kč od datum do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ročně z částky 1 100 Kč od datum do datum ve výši 103,07 Kč, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Řízení se pro částku 2 029,78 Kč částečně zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 100 Kč s 9% úrokem z prodlení ročně z částky 1 100 Kč od [datum] do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ročně z částky 1 100 Kč od [datum] do [datum] ve výši 103,07 Kč, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá částky 1 100 Kč představující jistinu úvěru, dále zákonného 9% úroku z prodlení z této částky od datum do zaplacení, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 987,36 Kč, smluvních úroků ve výši 489,42 Kč, smluvní pokuty ve výši 550 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 103,07 Kč, dále nákladů na vymožení pohledávky ve výši 3 Kč a náhrady nákladů řízení. Právní předchůdce žalobkyně, obchodní společnost, IČO, anonymizováno adresa, PSČ obec a číslo, uzavřela se žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (online) na webová adresa dne datum smlouvu o úvěru č. anonymizováno, na základě které poskytla žalované bezhotovostně částku 1 100 Kč se splatností datum. Uzavření úvěrové smlouvy na uvedených webových stránkách probíhá tak, že žalovaná, coby klient, zvolila formu vyplacení částky, o jejíž poskytnutí žádala, zvolila výši částky a dobu splácení. Po navolení těchto údajů bylo žalované zobrazeno, jaký bude poplatek za poskytnutí úvěru a jakou celkovou částku bude povinna uhradit. Pokud měl klient zájem o uzavření smlouvy dle těchto parametrů, klikl na políčko„ Chci půjčit“. V dalším kroku klient vyplnil registrační formulář, do něhož uvedl jméno, příjemní, rodné číslo, číslo občanského průkazu, trvalé bydliště, kontaktní adresu, email a telefonní číslo. Dále žalovaná vyplnila údaje o svém zaměstnání (zda je OSVČ nebo zaměstnanec a u koho), a jaký má příjem. Dále žalovaná vyplnila údaje o kontaktní osobě a číslo bankovního účtu. Poté byla žalovaná povinna se seznámit s obsahem uzavírané smlouvy a odkliknout pole souhlasu. Dále musela žalovaná odkliknout souhlas s ujednáním a čestným prohlášením klienta. Poté jí byl zaslán kód na uvedené telefonní číslo, jehož vložením do příslušného pole online formuláře dokončila registraci a zároveň odeslala žádost o poskytnutí úvěru. Veškerá smluvní dokumentace byla následně zaslána na email žalované. Samotná smlouva o úvěru a související dokumenty byly žalovanou podepsány prostřednictvím verifikačního SMS kódu, jehož platnost trvala pouze 48 hodin. Žádost o úvěr byla schválena tak, že jí byla požadovaná částka zaslána na sdělený bankovní účet. Žalovaná se tak zavázala, že poskytnutou částku 1 100 Kč vrátí společně s poplatkem za poskytnutí úvěru 987,36 Kč a úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 30,14 Kč. Žalovaná však neuhradila v termínu splatnosti ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila obchodní společnost, pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum. Ke dni postoupení činila dlužná částka 3 261,58 Kč sestávající z dlužné jistiny 1 100 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 987,36 Kč, smluvních úroků 489,42 Kč (z nesplacené jistiny od poskytnutí úvěru, tj. od datum do datum), smluvní pokuty 550 Kč (0,1 % denně z částky zůstatku jistiny a poplatku za poskytnutí úvěru), kapitalizovaného úroku z prodlení 103,07 Kč (z dlužné jistiny úvěru od prvního dne prodlení se splacením úvěru, tj. od datum do datum), a nákladů na vymožení pohledávky 3 Kč (náklady na výzvy, SMS, emaily, tel. hovory). Ode dne postoupení pohledávky žalovaná neuhradila ničeho.

2. K výzvě soudu žalobkyně sdělila, že jí není od jejího právního předchůdce známo, jakým způsobem ověřoval úvěruschopnost žalované a nemůže uvést nic dalšího, než je uvedeno v žalobě. Proto bere podanou žalobu zpět pro částku 2 029,78 Kč, tedy pro poplatek za poskytnutí úvěru 987,36 Kč, smluvní úroky 489,42 Kč, náklady na vymožení pohledávky 3 Kč a smluvní pokutu 550 Kč.

3. Dle , (dále jen „ “), žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení, je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

4. Žalobkyně využila svého dispozičního oprávnění, když vzala návrh na zahájení řízení pro částku 2 029,78 Kč zpět. Návrh vzala zpět poté, co k výzvě soudu doplňovala povinnost tvrzení a důkazní po upozornění na následky neunesení břemene tvrzení a důkazního. Protože byly splněny zákonné podmínky, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku I.

5. Žalovaná se na výzvu soudu ve věci nevyjádřila. Za splnění podmínek , soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

6. Ze smlouvy o úvěru označené číslem anonymizováno soud zjistil, že tuto úvěrující – obchodní společnost, IČO, anonymizováno adresa, PSČ obec a číslo, uzavřel s žalovanou, jakožto úvěrovaným (klientem), dne datum Smlouva je tvořena 17 stranami (v rámci tisku do listinné podoby) hustě popsaného textu, který připomíná spíše text smluvních podmínek. Na úvodní straně jsou uvedeny osobní údaje k osobě žalované, včetně telefonního čísla, emailové adresy pro doručování a čísla bankovního účtu bankovní účet. Z centrální evidence obyvatel soud zjistil, že pro období od datum do datum má žalovaná vystaven číslo obč. průkazu, což je číslo občanského průkazu, které je vyplněno v záhlaví smlouvy mezi osobními údaji žalované. Ze smlouvy o úvěru soud dále zjistil, že předmětem je poskytnutí jednorázového a bezúčelového úvěru ve výši 1 100 Kč s datem poskytnutí datum a datem splatnosti datum, s roční úrokovou sazbou 40 % ročně, celkovým poplatkem za poskytnutí úvěru před slevou 987,36 Kč po slevě 376,86 Kč, celkovou částkou k úhradě žalovanou před slevou 2 117,50 Kč po slevě 1 488,15 Kč, výší RPSN 9 810,80 %. K žalobě je doložen formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který obsahuje údaje k úvěru, jak jsou uvedeny ve smlouvě. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovanou společně s dalšími pohledávkami za jinými dlužníky na žalobkyni, a to za úplatu. Pohledávky jsou postupovány s účinností ke dni uzavření uvedené smlouvy. Dle výňatku z přílohy číslo soud zjistil, že mezi postoupenými pohledávkami je i pohledávka za žalovanou. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno a zároveň byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Oznámení o postoupení bylo zasláno na adresu adresa žalované. Z výzvy před podáním žaloby ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky a upozorněna na možnost soudního vymáhání. Výzva k plnění byla zaslána na adresa žalované. Z obchodního rejstříku soud zjistil, že předmětem podnikání právního předchůdce žalobkyně právnická osoba, je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

7. Závazkový vztah, vzniklý dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně, obchodní společností, a žalovanou se řídí , (dále„ o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se tento závazkový vztah řídí , o spotřebitelském úvěru.

8. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

9. Dle § 562 o. z., písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

10. Dle § 2395, § 2398 odst. 2, § 2399 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

11. Dle , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle a 2 , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalované splácet, tedy jeho solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , dle kterého:„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v  d.“ Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává:„ Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Dle bodu 19 odůvodnění:„ … součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit).“ Dle bodu 20 odůvodnění:„ Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C -679/18 o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka, jak uvádí právní úprava ). Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/, je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly i úrovně informovanosti, což ho vede k přistupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Pro efektivní ochranu spotřebitele je nutné, aby soudy zkoumaly ex offo splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a pokud soud dojde k závěru, že došlo k porušení této povinnosti, je povinen z toho vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem (dodržení zásady efektivity). Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020.

13. Pokud by soud posuzoval ostatní ujednání dle smlouvy, zejména ujednání o sjednaném úroku z úvěru, smluvní pokutě a dalších nákladech souvisejících s prodlením žalované, byla by rozhodná právní úprava , , , o. z.,

14. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

17. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud s ohledem na shora uvedené za to, že právní předchůdce žalobkyně postoupil platně pohledávku za žalovanou společně s dalšími pohledávkami na žalobkyni (§ 1879 an. o. z.), přičemž postoupení bylo žalované řádně oznámeno. Ve vztahu k žalované pohledávce má soud dále s ohledem na shora uvedené za to, že žalovaná zažádala právního předchůdce žalobkyně obchodní společnost, o poskytnutí úvěru 1 100 Kč, a to online dne datum. Dne datum byla částka 1 100 Kč zaslána na účet č. bankovní účet, což je dle údajů vyplněních žalovanou ve smlouvě o úvěru její účet, žalovaná zvolila formu čerpání uvedené částky bezhotovostně bankovním převodem. V této věci se nepochybně jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, a na straně druhé žalovaná v postavení spotřebitele. Jedná se o spotřebitelský úvěr ve smyslu 395 an. o. z., o komerčně nazývaný„ rychlý“ úvěr poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by úvěr od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka (úvěrovaného). V souladu s  bylo povinností právního předchůdce žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Nesplnění povinnost posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření dlužníka věřitelem dostatečně, nebo poskytnutí úvěru dlužníku i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Žalobkyně k výzvě soudu s poučením o následcích neunesení břemene tvrzení či důkazního břemene, žalobu řádně nedoplnila, v zásadě ponechala žalobu co do tvrzení rozhodných skutečností formou odkazu na přílohy žaloby, a dále sdělila, že k procesu ověření úvěruschopnosti nemůže uvést nic dalšího, než je uvedeno v žalobě. Přičemž v žalobě je toliko uvedeno, že žalovaná vyplnil údaje o svém zaměstnání (zda je OSVČ nebo zaměstnanec a u koho), a jaký má příjem. Žalobkyně nejenže nedoložila, ale ani neuvedla žádné konkrétní údaje. Jakékoli porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů zcela chybí. Povinností žalobkyně je přitom zcela konkrétně uvést a doložit, jaké informace poskytovatel úvěru po žalované vyžadoval a jakých se mu dostalo, čím a jak si je ověřil, jaké konkrétní informace byly žalovanou sděleny, a jak byly poskytovatelem úvěru vyhodnoceny, resp. na základě čeho dospěl k tomu, že žalovaná je dostatečně solventní. Pokud poskytovatel úvěru lustroval žalovanou v rejstřících či databázích, musí být zcela konkrétně sděleno, jak žalovaná kterou konkrétní databází prošla, tedy s jakým výsledkem a jak toto ovlivnilo poskytovatele úvěru v rozhodnutí, že je žalovaná dostatečně solventní. Právnímu předchůdci žalobkyně muselo být zřejmé, jaký typ klientů má zájem o poskytnutí krátkodobých úvěrů (jsou to převážně klienti, kteří úvěr od banky nedostanou právě kvůli jejich špatné finanční situaci). Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v  , je neplatnost smlouvy o úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti (rozsudek Soudní dvora Evropské unie ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020). Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru z důvodu nesplnění povinnosti právního předchůdce žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalované. Porušením , však není dotčena povinnost žalované vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit z této částky úroky z prodlení, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení úvěrovaného. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení včetně zákonného úroku z prodlení. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II., kdy žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 100 Kč s 9% úrokem z prodlení ročně z částky 1 100 Kč od datum do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 1 100 Kč od datum do datum ve výši 103,07 Kč.

18. Dle první věta , o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Dle , , žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení bylo zastaveno. Jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Zastavení řízení pro částku 2 029,78 Kč zavinila žalobkyně, když upustila od jejího žalování. Výrok o náhradě nákladů řízení je dále odůvodněn , dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. ). Žalobkyně byla úspěšná pouze částečně v rozsahu 40,7 %, v rozsahu 59,3 % úspěšná nebyla. Úspěch žalované pak spočívá v 18,6 %, žalované však žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl v souladu s  tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

19. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ). Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.