Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
13 C 129/2020-168
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Klouzkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul jméno příjmení
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa žalované
o zaplacení částky 134 146,09 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 29 620 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 29 620 Kč od datum do zaplacení, a to v pravidelných splátkách ve výši částka měsíčně splatných vždy do 15. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se co do zaplacení částky ve výši 104 526,09 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28 703,65 Kč od datum do zaplacení zamítá.
III. Žaloba se co do zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši úrok denně z částky
46 266 Kč od datum do zaplacení zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 29 620 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 29 620 Kč od [datum] do zaplacení, a to v pravidelných splátkách ve výši [částka] měsíčně splatných vždy do 15. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek. II. Žaloba se co do zaplacení částky ve výši 104 526,09 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28 703,65 Kč od [datum] do zaplacení zamítá. III. Žaloba se co do zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši [úrok] denně z částky 46 266 Kč od [datum] do zaplacení zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalované zaplacení částky 134 146,09 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalované úvěr 40 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit celkem částku 74 083 Kč (tj. 40 000 Kč jistina, 34 083 Kč sjednané úroky) v počet měsíčních splátkách po 1 029 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána úrok Smluvní strany si dále sjednaly doplňkovou službu„ anonymizováno“ a doplňkovou anonymizováno službu. Žalovaná nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení, když neuhradila splátku splatnou dne datum ve výši 1 730 Kč, která zahrnuje rovněž splátku za anonymizováno službu 164 Kč a splátku za doplňkovou službu„ anonymizováno“ 537 Kč. Jelikož žalovaná neuhradila dlužnou splátku, došlo k zesplatnění úvěru. Žalovanou částku představuje dlužná jistina 38 349,10 Kč, dlužné úroky 29 559,91 Kč, dlužná částka 10 824 Kč (tj. zbylá část za anonymizováno služby), dlužná částka 35 442 Kč (tj. zbylá část za doplňkové služby„ anonymizováno“), náklady na upomínání 800 Kč a smluvní pokuta 19 174,55 Kč, při zohlednění platby 3,47 Kč. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení a smluvní úrok z prodlení úrok denně z částky 46 266 Kč od datum do zaplacení.
2. Soud ve věci nařídil jednání, z něhož se žalobkyně řádně omluvila. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně.
3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou prostředky komunikace na dálku dne datum se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr 40 000 Kč, kdy částka 8 000 Kč z úvěru byla započtena na náklady žalobkyně spojené s poskytnutím úvěru, částka 20 865 Kč byla použita na úhradu předchozího závazku žalované vůči žalobkyni a částka 11 135 Kč byla žalované vyplacena na účet dne datum. Na základě smlouvy o úvěru se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni celkem částku 74 083 Kč (jistina 40 000 Kč a úroky 34 083 Kč) v počet měsíčních splátkách po 1 029 Kč (splátka jistiny a úroku), a to do datum. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši úrok p.a. Dle smlouvy si účastníci dále sjednali doplňkovou službu„ anonymizováno“ a doplňkovou anonymizováno službu, kdy splátka za doplňkovou službu„ anonymizováno“ činila 537 Kč měsíčně a splátka za doplňkovou anonymizováno službu činila 164 Kč měsíčně, celkem tedy měla dle smlouvy žalovaná splácet částku 1 730 Kč měsíčně. V dotazníku k posouzení bonity, který je součástí smlouvy, žalovaná uvedla příjmem částka s tím, že má závazky vůči dalším věřitelům ve výši částka, kdy celkem činily její měsíční výdaje částka. Po odečtení měsíčních závazků bylo konstatováno v dotazníku, že zůstává žalované částka částka. Žalovaná na úhradu úvěru zaplatila částku 10 380 Kč, následně od datum splátky nedodržovala a byla upomínána dopisy ze dne datum a ze dne datum, v důsledku čehož dle smlouvy vznikl žalobkyni nárok na úhradu nákladů na upomínání za 1. upomínku ve výši 300 Kč a za 2. upomínku ve výši 500 Kč, celkem 800 Kč. Zesplatnění úvěru oznámila žalobkyně žalované dopisem ze dne datum. Provedení plateb dle výše uvedené smlouvy byly prokázány detaily pohybu u Fio banky a potvrzením o vyplacení úvěru. Znalecký posudek číslo k posouzení podmínek při poskytování spotřebitelských úvěrů, článek„ anonymizováno 8 slov“ a další reklamy zachycující produkty ostatních bank a nebankovních subjektů, nebyly k důkazu připuštěny, neboť se jedná o obecné názory k poskytování úvěrů, netýkají se tohoto konkrétního případu a v tomto konkrétním případě žádné zásadní skutečnosti nemohou prokázat.
4. Žalovaná na jednání soudu k věci uvedla, že na předmětném úvěru uhradila celkem 6 splátek v celkové výši 10 380 Kč. Žalovaná anonymizováno 11 slov, a proto požádala o úhradu dlužné částky ve splátkách s tím, že by mohla hradit maximálně 2 800 Kč měsíčně.
5. Soud vzal za prokázané, že žalované byl poskytnut úvěru 40 000 Kč, přičemž byla povinna zaplatit žalobci 34 083 Kč na úroku, který nebyl srozumitelně specifikován a 8 000 Kč na náklady poskytnutí úvěru. Soud má tedy za prokázané, že došlo k uzavření předmětné smlouvy o úvěru, žalovaná plnila pouze částečně ve výši 10 380 Kč a dluh se stal splatným.
6. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník “) a zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru,
ve znění pozdějších předpisů. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku .
7. Dle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Dle § 580 odstavec 1 občanského zákoníku , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Na předmětnou smlouvu o úvěru je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. občanského zákoníku , neboť tuto smlouvu uzavřela žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaná jako spotřebitel (osoba, která při uzavírání smlouvy nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti).
10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Ohledně shodné povinnosti upravené v předchozí právní úpravě § 9 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 právní praxe byla jednotná v tom, že se jedná o absolutní neplatnost smlouvy při nedodržení podmínek tohoto ustanovení, a to i když tento zákon takový důsledek výslovně nestanovil. Na tom se sjednotila i judikatura. I při výkladů po 1. 12. 2016 platné právní úpravy obsažené v citovaných ustanoveních zákona č. 257/2016 Sb. je třeba postupovat podle zásady rovnosti a zásady ochrany slabší strany upravené právě v právních předpisech na ochranu spotřebitele.
12. Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že smlouva uzavřená mezi účastníky je neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Tento rozpor soud shledal ve výši úrokové sazby za poskytnutí úvěru, ve výši nákladů za poskytnutí úvěru a v zejména chybném vyhodnocení bonity, v neprospěch žalované, opakovaném poskytnutí úvěru. Ve smlouvě byly sjednány nepřiměřeně vysoké náklady úvěru, kdy úrok byl sjednán ve výši 34 083 Kč, což je 85,2 % jistiny a dále byly sjednány náklady úvěru ve výši 8 000 Kč, což je 20 % jistiny. Z poskytnutého úvěru byla navíc částka 20 865 Kč ihned použita na úhradu předchozího závazku žalované vůči žalobkyni, z poskytnutého úvěru byla žalované vyplacena pouze částka 11 135 Kč, kdy 8 000 Kč bylo ihned zaplaceno žalobkyni jako náklady na poskytnutí úvěru. Žalobkyně nezkoumala ani dostatečně úvěruschopnost žalované, neboť dle předloženého výplatního lístku činil příjem žalované ze závislé činnosti za měsíc měsíc rok částku částka, avšak je zde zahrnuta i mimořádná odměna částka, dále pak za měsíc měsíc rok činila mzda žalované částku částka dle výpisu z účtu žalované, což vůbec nebylo ze strany žalobkyně při poskytnutí úvěru vzato v úvahu, když v dotazníku je uveden příjem žalované částka, avšak se nejedná o skutečný měsíční průměrný příjem žalované. Z periodického výpisu z účtu žalované pak vyplývá, že zde v roce rok byly převážně záporné zůstatky. Stejně tak v dotazníku bylo uvedeno, že má žalovaná ještě další dluhy, další poskytnuté úvěry, a to i vůči žalobkyni. Žalobkyně současně nikterak neprověřila náklady žalované na bydlení, jejichž výše je v dotazníku vyčíslena na částku částka. V dané věci soud odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu Tz 26/2019 Tz 26/2019, usnesení NS ČR sp. zn. 20 Cdo 3324/2017 ze dne 21. 3. 2018.
13. S ohledem na uvedené proto soud posoudil nárok žalobkyně ve věci dle § 2991 občanského zákoníku , tedy jako bezdůvodné obohacení na straně žalované z důvodu neplatnosti uzavřené úvěrové smlouvy a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni zbývající část na jistině ve výši 29 620 Kč včetně zákonných úroků z prodlení z této částky, když žalovaná se s úhradou dluhu dostala do prodlení, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku pak soud žalobu zamítl, a to s odkazem na rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 23. 3. 2017 sp. zn. 19 Co 73/2017 , případně sp. zn. 30 Co 176/2017 .
14. Soud dále přihlédl ke skutečnostem, které žalovaná uvedla na jednání soudu, a to zejména ke anonymizováno 7 slov, a dále rovněž k majetkovým poměrů žalované, které jsou zřejmé z provedeného dokazování, a rozhodl o úhradě dlužné částky splátkách po 2 800 Kč měsíčně, které soud považuje za přiměřené a které je žalovaná schopna hradit. Pokud tyto splátky nebude žalovaná respektovat, celý dluh se stane splatným najednou.
15. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. pak soud rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla ve věci z větší části neúspěšná a převážně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly, resp. jejich náhradu nepožadovala.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami.
Pokud by povinná dobrovolně nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zákon č. 120/2001 Sb. ).