Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
1 C 157/2020-60
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Šustrem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
se sídlem adresa, číslo anonymizováno, země,
právně zastoupeného advokátkou JUDr. jméno příjmení Ph.D.,
se sídlem adresa,
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni 3 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 6. 10. 2020 až do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ohledně zaplacení úroků z prodlení z částky 3 000 Kč za dobu od 29. 2. 2016 do 5. 10. 2020 zamítá.
III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 698,63 Kč, a to do tří dnů k rukám právní zástupkyně žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni 3 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 6. 10. 2020 až do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ohledně zaplacení úroků z prodlení z částky 3 000 Kč za dobu od 29. 2. 2016 do 5. 10. 2020 zamítá. III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 698,63 Kč, a to do tří dnů k rukám právní zástupkyně žalobce.
Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit jí částku 3 000 Kč spolu s úroky z prodlení v zákonné výši z této částky od 29. 2. 2016 do zaplacení. V odůvodnění uvedla, že dluh vznikl na základě smlouvy o zápůjčce ze dne datum, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba příjmení anonymizováno, se sídlem: adresa, anonymizováno příjmení příjmení, anonymizována dvě slova číslo, země, jako věřitelem. Na základě smlouvy byla právním předchůdcem žalobkyně poskytnuta žalovanému finanční částka ve výši žalované jistiny, kterou se zavázal uhradit spolu s poplatkem za poskytnutí půjčky do 28. 2. 2016. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit zapůjčenou jistinu ve zmíněné výši, poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobce nepožaduje. Pohledávka z předmětné smlouvy byla výše uvedenou společností postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, byl rovněž před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání, avšak marně.
Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adrese trvalého pobytu shora) bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Právní předchůdce žalobkyně zaslala dne 27. 1. 2016 na bankovní účet žalovaného částku 3 000 Kč. Žalovaný podepsal předchůdkyni žalobkyně prohlášení dne 27. 1. 2016, že přijal od ní úvěr 3 000 Kč s datem splatnosti 26. 2. 2016. Nebylo prokázáno, že by došlo ze strany předchůdkyně žalobkyně k posouzení úvěryschopnosti žadatele o zápůjčku. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 21. 12. 2017 mezi žalobkyní a shora uvedenou společností má soud za prokázané, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným žalobkyni.
Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Dle § 2991 odst. 1 , odst. 2 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Z provedeného řízení vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně převedl na účet žalovaného 3 000 Kč, ovšem po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně nijak nedoložila, že by se jeho právní předchůdkyně zabývala schopností žalovaného splácet úvěr, v žalobě ani takovou okolnost netvrdila. Aktuálně účinné znění zákona o spotřebitelském úvěru sice počítá v případě takové vady s aktivitou dlužníka ve formě námitky, nicméně Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. I z tohoto pohledu by pak bylo třeba potenciálně uzavřenou smlouvu mezi účastníky řízení považovat za neplatnou a vypořádat vzájemný vztah dle pravidel bezdůvodného obohacení. Jestliže je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť žalovanému bylo plněno bez právního důvodu a je povinen takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1 , odst. 2 občanského zákoníku ). Jelikož je smlouva neplatná, žalovaný byl povinen obohacení vydat bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku ). Jelikož tak řádně a včas neučinil, je s úhradou v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku ) a žalobkyně má rovněž nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku ), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co se týče počátku běhu úroků z prodlení, soud má za prokázáno, že za první upomínání a tím i upozornění a výzvu k zaplacení lze shledat v prvním pokusu soudu doručit žalovanému elektronický platební rozkaz se žalobou, když z vrácené poštovní zásilky vyplývá, že v případě fikce by tato zásilka byla doručena 5. 10. 2020. Od 6. 10. 2020 je tak žalovaný v prodlení s vrácením částky 3 000 Kč.
Podle § 151 o.s.ř. o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě náklady spočívají v uhrazeném soudním poplatku ve výši 400 Kč a nákladů na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 1 . advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč (400 + 900 + 189). Žalobkyně však byla úspěšná jen částečně. Žalobkyně požadovala jistinu s příslušenstvím, což ke dni vyhlášení rozsudku činilo částku (vč.kapitalizovaného úroku z prodlení) 4 181,14 Kč, byla úspěšná částečně –ke dni vyhlášení rozsudku činila přisouzená částka i s příslušenstvím 3 071,72 Kč, její úspěch tak přestavuje 73,46 %, neúspěch 26,54 %, rozdíl úspěchu a neúspěchu činí 46,92 % z celkových nákladů řízení činí částku 698,63 Kč, kterou soud žalobkyni přiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. ). Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozsudku.