Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 56/2020-62

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Mgr. Alešem Vylamem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem titul jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky 13 757 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se pro částku 3 757 Kč částečně zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10 000 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení 1 528,40 Kč, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení 1 118 Kč k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Řízení se pro částku 3 757 Kč částečně zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10 000 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení 1 528,40 Kč, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení 1 118 Kč k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala částky 10 000 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z uvedené částky od datum do zaplacení, dále kapitalizovaného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč za období od datum do datum (tj. 1 528,40 Kč), částky 2 400 Kč (poplatek za poskytnutí úvěru) a smluvní pokuty 1 357 Kč (sazba 0,1 % denně z částky 10 000 Kč od datum do datum). Právní předchůdce žalobkyně, název, uzavřel se žalovaným rámcovou smlouvu o úvěru číslo následně smlouvu o úvěru číslo na základě které byl žalovanému poskytnut bezhotovostně převodem na bankovní účet dne datum úvěr 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal k jeho vrácení společně s poplatkem 2 400 Kč ke dni datum. Žalovaný ničeho neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla s účinností ke dni datum postoupena pohledávka za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Pro prodlení žalovaného žalobkyně požaduje smluvní pokutu dle čl. 12, 2 smlouvy. K výzvě soudu, jak konkrétně byla zajištěna jednoznačná identifikace žalovaného s ohledem na skutečnost, že se jednalo o uzavírání smluv prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, žalobkyně sdělila, že tyto informace od původního věřitele nemá, avšak je zjevné, že úvěr mu byl poskytnut opakovaně (kdy úvěry ze dne datum ve výši 8 000 Kč a ze dne datum ve výši 6 000 Kč řádně splatil). Žalovaný při žádosti o úvěr uvedl číslo občanského průkazu. Protože byl úvěru poskytnut bezhotovostně převodem na účet u bankovního u, navrhuje, aby soud obstaral sdělení od [[bankovního u]], k zjištění majitele účtu č. bankovní účet. K výzvě soudu co do tvrzení a doložení, jak konkrétně byla posouzena úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně sdělila, že nemá informace ani dokumenty k prokázání, že došlo k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, od původního věřitele. S ohledem na uvedené bere podanou žalobu zpět pro smluvní pokutu 1 357 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru 2 400 Kč.

2. Dle , (dále jen „ “), žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení, je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

3. Žalobkyně využila svého dispozičního oprávnění, když vzala návrh na zahájení řízení pro částku 1 357 Kč a 2 400 Kč, celkem 3 757 Kč, zpět. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny zákonné podmínky, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku I.

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek , soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

5. Z rámcové smlouvy číslo soud zjistil, že jako úvěrující je uvedena právnická osoba, IČO, sídlem adresa, jako úvěrovaná osoba žalovaného, označená jménem, příjmením, rodným číslem, trvalým bydlištěm, číslem číslo obč. průkazu (z Centrální evidence obyvatel soud ověřil občanské průkazy vydané pro žalovaného, a v období od datum do datum má vystaven občanský průkaz s uvedeným číslem), e-mailem, telefonním číslem a číslem bankovního účtu (sdělením [[bankovního u]] soud ověřil, že žalovaný měl zřízen bankovní účet č. bankovní účet, který odpovídá bankovnímu účtu uvedenému na rámcové smlouvě). Rámcová smlouva měla být podepsána elektronicky datum. Ze smlouvy o úvěru číslo soud zjistil, že totožný úvěrující právnická osoba, a totožný úvěrovaný, žalovaný, s uvedením totožných údajů jako v rámcové smlouvě, měli tuto elektronicky podepsat dne datum. Dle uvedené smlouvy o úvěru se úvěrující zavázal poskytnout úvěrovanému 10 000 Kč bezhotovostně na sdělený bankovní účet, úvěr byl sjednán na 30 dnů (splatnost datum), úvěrovaný se zavázal k úhradě poplatku 2 400 Kč společně s jednorázovým vrácením poskytnuté jistiny. V případě opožděných plateb byla ujednána smluvní pokuta 0,1 % denně z nesplaceného závazku, vedle toho zákonný úrok z prodlení v sazbě 8,05 % ročně ( smlouvy). Čl. 12 smlouvy obsahuje i další sankční ujednání (limitace smluvní pokuty, zpoplatnění výzev apod.). Dne datum byla úvěrujícím vystavena faktura se splatností datum na částku 12 400 Kč. Žalobkyně doložila výpis z účtu [[bankovního u]], dle kterého odeslala dne datum na účet č. bankovní účet částku 10 000 Kč. Obsahem spisu je printscreen profilu uživatele (žalovaného) a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi žalobkyní jako postupníkem a právnická osoba, jako postupitelem, ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni a o změně věřitele byl žalovaný vyrozuměn. Dopisem ze dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a upozorněn na možnost jejího soudního vymáhání.

6. Ze soudem vyžádaného výpisu z bankovního účtu žalovaného bankovní účet za období od číslo do číslo soud zjistil, že dne datum byla skutečně připsána ve prospěch žalovaného částka 10 000 Kč od právnická osoba Soud z výpisu také zjistil, že žalovaný neměl v uvedenou dobu na účtu žádné úspory, připisované a odepisované částky se v zásadě nulují. Zásadním zjištěním je však skutečnost, že žalovaný si dlouhodobě a opakovaně půjčoval krátkodobé půjčky a úvěry u nebankovních poskytovatelů těchto finančních produktů, konkrétně právnická osoba anonymizováno, právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba příjmení anonymizováno, právnická osoba Žalovaný se zjevně dostal do situace, kdy pro splacení jednoho finančního produktu si bral půjčky a úvěry u dalších poskytovatelů těchto finančních produktů a tzv. vytloukal klín klínem.

7. Z obchodního rejstříku soud zjistil, že předmětem podnikání právního předchůdce žalobkyně právnická osoba, je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

8. Závazkový vztah, vzniklý dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba, a žalovaným se řídí , (dále„ o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se tento závazkový vztah řídí , o spotřebitelském úvěru.

9. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

10. Dle § 562 o. z., písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

11. Dle § 2395, § 2398 odst. 2, § 2399 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Smlouva o úvěru je finanční smlouvou dle §§ 1841 an. Smlouva o úvěru je tedy konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí, peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky.

12. Dle , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle a 2 , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. :„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v  d.“ Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává:„ Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Dle bodu 19 odůvodnění:„ … součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit).“ Dle bodu 20 odůvodnění:„ Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C -679/18 o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka, jak uvádí právní úprava ). Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/, je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly i úrovně informovanosti, což ho vede k přistupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Pro efektivní ochranu spotřebitele je nutné, aby soudy zkoumaly ex offo splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a pokud soud dojde k závěru, že došlo k porušení této povinnosti, je povinen z toho vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem (dodržení zásady efektivity). Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020.

14. Pokud by soud posuzoval ostatní ujednání dle smlouvy, zejména ujednání o sjednaném úroku z úvěru či smluvní pokutě, byla by rozhodná právní úprava , , , o. z.,

15. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

18. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud s ohledem na shora uvedené za to, že právní předchůdce žalobkyně postoupil platně pohledávku za žalovaným společně s dalšími pohledávkami na žalobkyni (§ 1879 an. o. z.), přičemž postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno. Ve vztahu k žalované pohledávce má soud dále s ohledem na shora uvedené za to, že žalovaný zažádal právního předchůdce žalobkyně právnická osoba, o poskytnutí úvěru 10 000 Kč, a to online dne datum. Téhož dne byla částka 10 000 Kč zaslána na účet č. bankovní účet, což je účet žalovaného. V této věci se nepochybně jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele. Jedná se o spotřebitelský úvěr ve smyslu 395 an. o. z., o komerčně nazývaný„ rychlý“ úvěr poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by úvěr od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka (úvěrovaného). V souladu s  bylo povinností právního předchůdce žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Právní předchůdce žalobkyně mohl dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Existuje několik informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele, které jsou poskytovateli nebankovních úvěrů využívány k prověření úvěruschopnosti žadatele o úvěr. Ust. představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Nesplnění povinnost posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření dlužníka věřitelem dostatečně, nebo poskytnutí úvěru dlužníku i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Žalobkyně k výzvě soudu s poučením o následcích neunesení břemene tvrzení či důkazního břemene, žalobu ve smyslu poučení řádně nedoplnila, resp. sdělila, že k procesu ověření úvěruschopnosti nemůže ničeho uvést. Žalobkyně nejenže nedoložila, ale ani neuvedla žádné konkrétní údaje. Jakékoli porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů zcela chybí. Povinností žalobkyně je přitom zcela konkrétně uvést a doložit, jaké informace poskytovatel úvěru po žalovaném vyžadoval a jakých se mu dostalo, čím a jak si je ověřil, jaké konkrétní informace byly žalovaným sděleny, a jak byly poskytovatelem úvěru vyhodnoceny, resp. na základě čeho dospěl k tomu, že žalovaný je dostatečně solventní. Pokud poskytovatel úvěru lustroval žalovaného v rejstřících či databázích, musí být zcela konkrétně sděleno, jak žalovaný kterou konkrétní databází prošel, tedy s jakým výsledkem a jak toto ovlivnilo poskytovatele úvěru v rozhodnutí, že je žalovaný dostatečně solventní. Právnímu předchůdci žalobkyně muselo být zřejmé, jaký typ klientů má zájem o poskytnutí krátkodobých úvěrů (jsou to převážně klienti, kteří úvěr od banky nedostanou právě kvůli jejich špatné finanční situaci). Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v  , je neplatnost smlouvy o úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti (rozsudek Soudní dvora Evropské unie ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020). Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru z důvodu nesplnění povinnosti právního předchůdce žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalovaného. S ohledem na uvedené a stejně tak s ohledem na částečně zpětvzetí žaloby žalobkyní se soud dále nezabýval ostatními ujednáními dle smlouvy, zejména ujednáním o sjednaném úroku z úvěru a smluvní pokutě související s prodlením žalovaného. Porušením , však není dotčena povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit z této částky úroky z prodlení, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení úvěrovaného. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení včetně zákonného úroku z prodlení. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II., kdy žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10 000 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z uvedené částky od datum do zaplacení, dále kapitalizovaný úrok z prodlení z částky 10 000 Kč za období od datum do datum (tj. 1 528,40 Kč). Ve zbytku je žaloba nedůvodná, avšak v této části vzala po výzvě soudu žalobkyně žalobu zpět, a proto bylo rozhodnuto o částečném zastavení (výrok I.).

19. Dle první věta , o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Dle , , žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení bylo zastaveno. Jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Zastavení řízení pro částku 3 757 Kč zavinila žalobkyně, když upustila od jejího žalování (návrh vzala zpět, neboť není schopna po poučení soudu splnit povinnost tvrzení a důkazní ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného při uzavírání uvedené smlouvy o úvěru). Výrok o náhradě nákladů řízení je dále odůvodněn , dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. ). Žalobkyně byla úspěšná pouze částečně v rozsahu 77 %, v rozsahu 23 % úspěšná nebyla. Žalobkyni přísluší náhrada v rozsahu 54 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Náklady žalobkyně účelně vynaložené k uplatňování práva spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 800 Kč dle položky 2 bod 1. písm. b) sazebníku soudních poplatků, přílohy , o soudních poplatcích, a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 2× 300 Kč dle , d), , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, 1× 150 Kč dle , vyhlášky, jednoduchá výzva k plnění, paušální náhrada hotových výdajů 3× 100 Kč dle této vyhlášky, soud žalobkyni nepřiznal náhradu za úkon zpětvzetí žaloby, a to právě s ohledem na důvod tohoto zpětvzetí (nejedná se o úkon účelného uplatňování práva), 21% náhrada za daň z přidané hodnoty 220,50 Kč; celkem 2 070,50 Kč. Proto soud žalobkyni přiznal na nákladech řízení částku 1 118 Kč (54 % z 2 070,50 Kč).

20. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, které se podává do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.