Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
94 C 70/2020-30
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Vymětalovou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa, země
o zaplacení 2 760 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 760 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z téže částky od 5. 7. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 089 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Městského soudu v Brně, doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 760 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z téže částky od 5. 7. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 089 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně. III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Městského soudu v Brně, doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu uzavřených smluv o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíchž nedílnou součástí byly i smlouvy kupní na koncová zařízení HUAWEI Y5 II – Zlatý (2x).
2. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu věci (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. ):
3. Žalobkyně je poskytovatelem služeb elektronických komunikací. Žalobkyně s žalovaným, jehož totožnost byla mj. ověřena dle občanského průkazu (doklad totožnosti), uzavřeli dne 28. 1. 2017 účastnické smlouvy číslo číslo na poskytování služeb elektronických komunikací k tel. číslu tel. číslo a k tel. číslu tel. číslo, jejíž nedílnou součástí byly i smlouvy kupní na koncová zařízení HUAWEI Y5 II – Zlatý (2x) v celkové ceně 4 602 Kč (2 x 2 301 Kč). Závazek žalovaného spočíval v uhrazení částky 2 x 921 Kč jako akontace při převzetí shora specifikovaných zařízení. Zbylou částku 2 x 1 380 Kč se žalovaný zavázal uhradit 2 x ve 23 splátkách 2x po 60 Kč Celkem tak měsíční splátky činily 120 Kč za dodaná koncová zařízení HUAWEI Y5 II – Zlatý (2x), a to pod sankcí ztráty výhody splátek (účastnické smlouvy číslo číslo ze dne 28. 1. 2017). Fakturou číslo byla žalovanému za dodaná koncová zařízení vyúčtována částka 120 Kč splatná dne 31. 3. 2017 a následně fakturou číslo pak zbylá částka 2 640 Kč splatná dne 4. 7. 2017 (faktury ze dne 13. 3. 2017 a 20. 6. 2017). Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě žalované částky (výzva ze dne 14. 8. 2019 včetně podacího lístku).
4. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smluv o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací v souladu s § 63 zákona č. 127/2005 Sb. , o elektronických komunikacích. Nedílnou součástí těchto smluv byly i kupní smlouvy ve smyslu § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , na jejichž základě byly žalovanému dodány movité věci, za které se zavázal zaplatit kupní cenu. Kupní ceny za zařízení HUAWEI Y5 II – Zlatý (2x) byly stanoveny ve splátkách a strany si sjednaly ztrátu této výhody pro případ neplacení včas. K takové skutečnosti došlo, pročež žalobkyně oprávněně vyúčtovala zbylou dlužnou částku za toto zařízení, kterou žalovaný rovněž neuhradil a s její úhradou je v prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku . Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému výrokem I. povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím - úroky z prodlení v požadované výši, tj. v nižší než zákonné (§ 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ) Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř).
5. Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal (§ 142 odst. 1 o.s.ř. ) právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, žaloba) ve výši 600 Kč (sazba odměny za jeden úkon činí 200 Kč, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu) a náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč, § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč a soudní poplatek ve výši 1 000 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 089 Kč uložil soud zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř. ) k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ).
6. Výrok III. tohoto rozsudku je odůvodněn § 4 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyni vznikla poplatková povinnost ve výši 400 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl vydán. Z přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb. , konkrétně z položky 2 vyplývá, že pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Dle položky 1 bod 1 písm. a) by poplatková povinnost činila částku 1 000 Kč. Na základě výše uvedeného uložil soud žalobkyni výrokem III. tohoto rozsudku, aby uhradila na účet soudu doplatek soudního poplatku za řízení ve výši 600 Kč.
7. Tímto rozsudkem je rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, odůvodnění rozsudku tak v souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o.s.ř. obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ) ani dovolání (§ 236 odst. 1 a contrario o. s. ř. o. s. ř. ) přípustné.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ).