Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
210 C 11/2020-96
Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zatloukalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 33 761 Kč s příslušenstvím, o 6 964,40 Kč
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 29 262,37 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 29 262,37 Kč od 25. 2. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 11 463,03 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 498,63 Kč od 25. 2. 2020 do zaplacení, úrokem ve výši 67,41 % ročně z částky 29 262,37 Kč od 26. 7. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 26. 7. 2019 dosáhne částky 104 659 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 29 262,37 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 29 262,37 Kč od 25. 2. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 11 463,03 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 498,63 Kč od 25. 2. 2020 do zaplacení, úrokem ve výši 67,41 % ročně z částky 29 262,37 Kč od 26. 7. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 26. 7. 2019 dosáhne částky 104 659 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 33 761 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 33 761 Kč ve výši 10% ročně od 25. 2. 2020 do zaplacení, dále částky
6 964,40 Kč a dále úroku ve výši 67,41 % p.a z částky 29 262,37 Kč od 26.07.2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 26.7.2019 dosáhne částky 104 659 Kč. Žalobkyně tvrdila, že je držitelem povolení České národní banky k poskytování spotřebitelských úvěrů. Mezi žalobkyní, jako věřitelem, a žalovanou, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru číslo. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na úvěr ve výši 30 000 Kč.
K vyplacení úvěru žalované došlo na účet dne 13. 11. 2018. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 92,67 % p.a. splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 1 817 Kč splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem prosinec 2018, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce (věřitele) o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému následně zasláno na dodejku. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Zejména se jednalo o doklady o příjmech, výpisy z bankovního účtu a prohlášení žalovaného. Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích příjmení a NRKI (Nebankovní registr klientských informací) na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Dále bylo dále prověřeno, že žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající se žalovanou, doporučil úvěr ke schválení. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobkyni uhrazeny pouze následující částky: 1 817 Kč ze dne 19. 12. 2018, 1 817 Kč ze dne 29. 1. 2019, 1 817 Kč ze dne
5. 3. 2019, 1 817 Kč ze dne 3. 4. 2019, 1 817 Kč ze dne 6. 5. 2019. Před zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč (podle smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne
v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. 6, 7, u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů. Tato smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. V důsledku tohoto prodlení žalované žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy
v celkové výši 600 Kč (podle smlouvy platí, že vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek č. 5, 6, 7, u kterých se žalovaná ocitl v prodlení o délce 15 dnů. Tato náhrada nákladů je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení.
V důsledku tohoto prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3 smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 6 splatné dne 20. 5. 2019. K datu 24. 7. 2019 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4 smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 34 163,76 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byla přitom žalovaná vyzvána k úhradě dané dlužné splátky a byla jí poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. V bodě 6.5 smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne datum, až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2 smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru,
s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Po zesplatnění celého úvěru byly žalobkyni uhrazena pouze částka ve výši 2 000 Kč ze dne
19. 8. 2019. Žalovaná tak dluží žalované částku odpovídající aktuální dlužné nové jistině úvěru
v celkové výši 32 163,76 Kč (k datu zesplatnění úvěru přitom činila nová jistina úvěru částku ve výši 34 163,76 Kč a odpovídala zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 29 262,37 Kč
a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 4 901,39 Kč) s příslušenstvím, smluvní pokutu v celkové výši 998Kč s příslušenstvím, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 600 Kč s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalované s její úhradou,
a to počínaje dnem 26. 7. 2019 do zaplacení, tj. smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 34 163,76 Kč od 26. 7. 2019 do 19. 8. 2019 ve výši 854 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,1% z částky
32 163,76 Kč od 20. 8. 2019 do zaplaceni. Žalobkyně touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 6 964,40 Kč, úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 29 262,37 Kč ode dne 26. 7. 2019 do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 67,41 % p.a, která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. Žalovaná tyto částky neuhradila ani na základě zaslané předžalobní výzvy.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení byla zcela procesně pasivní.
Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:
3. Z úplného výpisu ze seznamu ČNB, že žalobkyně je od datum držitelem povolení k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.
4. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru ze dne datum, číslo podepsaného uvedeného dne žalovanou, že touto smlouvou se žalobkyně jako poskytovatel úvěru zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč s tím, že celková částka, kterou má žalovaná zaplatit činí 87 216 Kč, doba trvání úvěru je 48 měsíců, celková výše splátky 1 817 Kč měsíčně a počet splátek 48 s tím, že budou hrazeny nejpozději každého 20. dne v měsíci. Zápůjční úroková sazba činí 92,67 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Při odstoupení od smlouvy dle bodu 7.1 části B smlouvy činí částka úroku splatná za 1 kalendářní den 56,17 Kč, RPSN činí 92,67 %. Dále bylo sjednáno, že úroky se počítají jako efektivní úroková míra, když v každém kalendářním měsíci se bere v potaz přesný počet dnů v měsíci s tím, že délka roku je 365 dnů (nepočítá se s přestupným rokem). Sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Žalobkyně je pak oprávněna na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši 104659,20 Kč, tj. 120 % celkové částky, kterou má klient zaplatit, uvedené v části A smlouvy. Dále bylo ve smlouvě uvedeno, že žalované vzniká povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitla v prodlení o délce 30 dnů, maximálně však ve výši 2.999 Kč za každý kalendářní rok, se splatností ve lhůtě do 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení smluvní pokuty a náhradu účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni vznikly v souvislosti s prodlením žalované o délce 15 dnů ve výši 200 Kč u každé splátky se splatností do 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. Podle smlouvy v případě, že se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů podle smlouvy s tím, že se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru a žalobkyně je oprávněna požadovat po žalované úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Nadto bylo ve smlouvě sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou,
a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Listin Listina je žalovanou podepsána dne datum, a to na poslední straně, s tím, že stejného dne ji převzal zprostředkovatel úvěru a ze strany žalobkyně byla akceptována dne datum. Žalovaná je v listin ě označena mj. trvalým bydlištěm obec a číslo, která je též adresou pro doručování. Návrh/smlouv byl učiněn na formuláři připraveném žalobkyní (formulář se evidentně předtištěn, jsou do něj počítačově doplněny toliko údaje identifikující zprostředkovatele úvěru, klienta, základní údaje o poskytovaném úvěru a o maximální výši požadovaných úroků po zesplatnění, zbytek textu nemohl být jakkoliv měněn). Žalovaná uvedla jako platební místo číslo účtu bankovní účet.
5. Z kopie občanského průkazu, že žalobkyně ověřila totožnost žalované před poskytnutí finančních prostředků.
6. Z výpisu z registru SOLUS, že žalovaná nebyla k datu datum v tomto registru evidována s dlužnou částkou po splatnosti.
7. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI), že zde byl proveden skóring žalované v tomto registru, skóre bylo uvedeno 392, tedy zařadila žalovanou do druhé kategorie ze čtyř. Žalobkyně si vyhodnotila rizikovost klientky jako střední riziko.
8. Z listin y označené jako prohlášení klienta ze dne datum, že žalovaná byla seznámena s informacemi pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru (žalobkyní), včetně kontaktních údajů na žalobkyni a možnosti ověřit si oprávnění žalobkyně k činnosti zprostředkovatele.
9. Z výplatní pásky žalované, že za měsíc 8/ 2018, činil její čistý příjem částka, za měsíc 9/ 2018 částku částka.
10. Z historie transakcí právnická osoba, že na účtu žalované byl za období od datum do
datum počáteční stav částka, konečný stav částka, datum na účet byla připsána mzda ve výši částka a dne datum mzda ve výši částka.
11. Z pracovní smlouvy ze dne datum, že žalovaná měla sjednán pracovní poměr na dobu určitou do datum. Z dohody o změně sjednaných pracovních podmínek ze dne datum, že pracovní pomět byl sjednán na dobu určitou do datum.
12. Z hodnocení klienta, že dne datum byla provedena úvěrovým poradcem analýza bonity žalované. Žalovaná uvedla, že její celkový čistý měsíční příjem činí částka, výdaje byly počítány z částky životního minima částka, výdaje na bydlení (nájemné inkaso) částka s tím, že žalovaná bydlí u rodičů, celkem výdaje částka, volné zdroje částka. Údaj o tom, zda po analýze schopnosti splácet došlo ke schválení, není vyplněn.
13. Z předsmluvního formuláře podepsaného dne datum žalovanou, že tato byla seznámena se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru. Ve formuláři jsou uvedeny základní parametry úvěru, základní údaje o věřiteli a zprostředkovateli úvěru, mj. je zde uvedeno, že výpůjční úroková sazba činí 92,67% ročně s tím, že úroky budou počítány jako efektivní úroková sazba, aniž by bylo jakkoliv vysvětleno, co to efektivní úroková sazba je.
14. Z dokladu o vyplacení úvěru – otisku dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu, že dne datum byla z účtu u právnická osoba, provedena platba na vrub účtu číslo bankovní účet, variabilní symbol, ve výši 30 000 Kč.
15. Z karty klienta, že v této je zaznamenáno, že dne datum byl žalované vyplacen úvěr v částce částka, nominální výše úvěru činila částka. Dne datum, datum, datum,
datum, datum, datum bylo uhrazeno vždy po částka, dne datum částka.
16. Z oznámení o schválení úvěru ze dne datum, že žalobkyně žalované sdělovala, že byl schválen úvěr ke smlouvě o úvěru číslo celková výše úvěru 30 000 Kč, celková částka, kterou má zaplatit 87 216 Kč, zápůjční úroková sazba 92,67 % p. s., počet splátek 48 měsíčně po 1 817 Kč.
17. Z dodejky ze dne datum, že žalované byla doručena zásilka od žalobkyně, na které je uvedeno nad jménem číslo.
18. Z výzvy k zaplacení ze dne datum, že žalobkyně sepsala dne datum tuto listin u, v níž upozorňuje žalovanou na možnost zesplatnění celého úvěru, neboť je v prodlení se splátkou 6, splatnou datum a splátkou 7, splatnou datum.
19. Z výzvy k zaplacení ze dne datum, že žalobkyně sepsala dne datum tuto listin u, v níž upozorňuje žalovanou na možnost zesplatnění celého úvěru, neboť je v prodlení se splátkou 6, splatnou datum, splátkou 7, splatnou datum a splátkou 8, splatnou datum.
20. Z oznámení ze dne datum, že žalobkyně dne datum sepsala tuto listin u, v níž oznamuje žalované, že k datu datum zesplatnila veškeré závazky žalované vyplývající z předmětné úvěrové smlouvy, když žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou splátky úvěru o délce 65 dnů. Současně vyzývá žalovanou k okamžité úhradě částky částka tvořené zbývající dlužné původní jistiny úvěru ve výši částka, úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění ve výši částka, neuhrazené smluvní pokuty ve výši částka, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši částka.
21. Z přehledu plateb, že ke smlouvě číslo jsou evidovány platby 3 x po částka, ve dnech datum, datum a datum.
22. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně, že s variabilní symbol byly připsány platby ve výši částka dne datum, částka dne datum, částka dne datum.
23. Ze zpráv z bank k tomu, jaké obvykle požadovaly úrok ve smlouvách o spotřebitelském úvěru, uzavřených v období listopadu 2018 v obec s parametry jistina úvěru částka, splatnost ve 48 měsíčních splátkách, právnická osoba sdělila, že od datum již nezveřejňuje úrokové sazby z úvěru, právnická osoba, že na obchodním místě obec nebyly úvěry odpovídající požadovaným parametrům poskytnuty, u úvěru nejpodobnějších parametrů poskytovala průměrnou úrokovou sazbu 13,42 % p. a., právnická osoba odkázala na statistku obec národní banky, příjmení příjmení příjmení anonymizováno and právnická osoba uvedla úrokovou sazbu od 5,9 % do 11,9 % dle rizikovosti klienta, právnická osoba uvedla úrokovou sazbu 9,99 %, právnická osoba 14,9 %, právnická osoba takový produkt neposkytovala, právnická osoba 14,32 %.
24. Z předžalobní výzvy ze dne datum, že žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala k zaplacení dlužné částky. Z poštovního podacího archu, že dne datum žalobkyně předala k poštovní přepravě zásilku pro žalovanou s podacím číslem anonymizována dvě slova. Z pošty online sledování zásilek, že zásilka s číslem anonymizována dvě slova byla dne datum dodána.
25. Z příkazu k povolení inkasa soud neučinil žádná skutková zjištění, neboť příkaz není žalovanou podepsán.
26. Z vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek ze dne datum, vypracovaného Mgr. jméno příjmení Ph.D., příjmení soud zjistil, že v uvedené listin ě se zpracovatel zabývá rozdílem mezi efektivní a nominální úrokovou sazbou s tím, že nominální sazba je považována za úrokovou sazbu sjednanou mezi poskytovatelem a příjemcem kapitálu, efektivní úroková míra pak přichází v úvahu v situaci, kdy dochází ke složenému úročení a úroky jsou v rámci jednoho období připisovány více než jednou, přičemž vztah mezi těmito sazbami je reprezentován vzorcem ie = (1 + i/m) m + 1, kde ie je efektivní úroková míra, i je nominální úroková míra a m je četnost skládání úroku v rámci jednoho období. Efektivní úrokové míře 93 % ročně odpovídá nominální úroková míra 67,5867 % ročně. Efektivní úrokové míře 92 % ročně odpovídá nominální úroková míra 67,0381 % ročně
Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:
27. Žalobkyně je právnickou osobou, která je od datum oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení. Návrhem na uzavření smlouvy o úvěru podepsaným žalovanou dne
datum požádala žalovaná žalobkyni o poskytnutí úvěru v částce 30 000 Kč. Návrh na poskytnutí úvěru žalované byl žalobkyní akceptován dne datum, dne datum byla částka 30 000 Kč vyplacena na účet uvedený žalovanou ve smlouvě. Žalovaná se zavázala úvěr splatit ve 48 měsíčních splátkách po 1 817 Kč, a to počínaje datum, spolu s úrokem ve výši 92,67 % ročně neměnným po celou dobu splácení úvěru a sjednaným ve formě efektivní úrokové míry (sazby). Celkem se tak zavázala vrátit žalobkyni částku 87 216 Kč. Jiná odměna za poskytnutí úvěru ujednána nebyla. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované lustrací v registru příjmení, kdy v tomto registru neměla žalovaná žádný záznam, a dále v nebankovním registru klientských informací (NRKI), přičemž v tomto registru byla žalovaná vyhodnocena jako středně riziková. V rámci prověřování úvěruschopnosti žalobkyně posuzovala z pracovní smlouvy příjem žalované plynoucí z jejího pracovního poměru sjednaného na dobu určitou do datum, kdy žalované je vyplácen čistý měsíční příjem cca částka, dále byly vzaty v úvahu výdaje žalované sestávající z životního minima žalované ve výši částka a výdajů na bydlení ve výši částka. Žalovaná uvedla, že bydlí u rodičů, náklady ani forma bydlení nebyl žalobkyní ověřovány. Podle výpisů z účtu žalované pro období od datum do datum činil počáteční zůstatek na účtu částka a konečný stav na účtu částka. Porovnáním částky příjmu žalované a částek výdajů žalované následně dospěla žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované k částce volných zdrojů ve výši částka. Ve smlouvě o úvěru bylo ujednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, a to i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny, a to až do doby její úplné úhrady, že žalobkyně bude úrok přirostlý po zesplatnění úvěru uplatňovat v roční nominální úrokové sazbě odpovídající sjednané roční efektivní úrokové míře, a to v maximální souhrnné výši částka. Dále bylo ve smlouvě uvedeno, že žalované vzniká povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši částka za každou splátku, u které se ocitla v prodlení o délce 30 dnů, maximálně však ve výši částka za každý kalendářní rok, se splatností ve lhůtě do 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení smluvní pokuty a náhradu účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni vznikly v souvislosti s prodlením žalované o délce 15 dnů ve výši částka u každé splátky se splatností do 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. Podle smlouvy v případě, že se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů podle smlouvy s tím, že se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru a žalobkyně je oprávněna požadovat po žalované úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Nadto bylo ve smlouvě sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalovaná řádně uhradila pět splátek po částka, dne datum částka s úhradou zbylé části šesté splátky a následně dalších sjednaných splátek se dostala žalovaná do prodlení. Proto žalobkyně dne datum sepsala oznámení, kde žalované sděluje, že byl úvěr žalobkyní ke dni datum zesplatněn. Žalovaná byla vyzvána k úhradě částky částka tvořené zbývající dlužné původní jistiny úvěru ve výši částka, úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění ve výši částka, neuhrazené smluvní pokuty ve výši částka, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši částka. Výzva k zaplacení byla žalované poprvé doručena dne datum. V listopadu roku 2018 v obec jiné bankovní subjekty poskytovaly spotřebitelské úvěry ve výši částka splatné ve 48 měsíčních splátkách s úrokem v rozmezí od 5,9 % ročně do 14,9 % ročně.
28. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
29. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
30. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
31. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
32. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
33. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
34. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.
35. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
36. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
37. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
38. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
39. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -697/18 musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008 ES vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby
z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení
s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných
a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován
v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze České statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu i výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv.
40. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. S odkazem na výše citovanou judikaturu byl soud povinen v první řadě zjišťovat, zda žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované splatit předmětný úvěr. Žalovaná v žádosti o poskytnutí úvěru uvedla, že jejím jediným příjmem je příjem z pracovního poměru v částce částka měsíčně. Skutečnost, že žalovaná má na tento příjem nárok a je jí opravdu vyplácen, byla doložena pracovní smlouvou uzavřenou mezi žalovanou a jejím zaměstnavatelem, výplatními páskami a výpisem z účtu, prokazujícími připsání tohoto příjmu žalované na příslušný bankovní účet. Žalobkyně si však jakkoliv nezjišťovala, ani neověřovala výdaje žalované. Životní náklady žalované byly vyčísleny celkovou částkou částka, která je tvořena částkou životního minima (částka) a žalovanou sdělenými výdaji na bydlení
(částka). Prohlášení žalované o jejích výdajích však nebylo podloženo jakýmikoliv doklady, přestože bylo povinností žalobkyně, coby poskytovatele úvěru, vyžádat si od žalované doložení poskytnutých údajů tak, aby mohla ověřit jejich správnost a věrohodnost. V dané věci však žalobkyně neprokázala, přes poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. o. s. ř. , že by z její strany byly náklady žalované na bydlení a další náklady na živobytí fakticky ověřeny. Z předložených výpisů z účtu žalované přitom naopak vyplývá, že žalovaná nakládala s volnými finančními prostředky v řádu stokorun. Je tedy evidentní (a tato skutečnost musela být zřejmá při uzavírání smlouvy i žalobkyni), že žalovaná fakticky nedisponovala volnými prostředky ve výši částka měsíčně, jak uváděla žalobkyně. Pokud si za této situace žalobkyně neověřila výdaje žalované, nedostála dle soudu své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 , 2 ZSÚ a smlouvu o úvěru je tak nutno považovat za neplatnou dle ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ ve spojení s ustanovením § 588 o. z. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalobkyně žalované plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalované dne datum vyplatila na její účet částku 30 000 Kč, zároveň žalobkyně tvrdila, že na jistinu dluhu zbývá uhradit částku 29 262,37 Kč. Soud proto žalobkyni přiznal požadovanou neuhrazenou původní jistinu dluhu ve výši 29 262,37 Kč, která odpovídá vyplacenému úvěru (30 000 Kč) po odečtení části uhrazených splátek určených na jistinu (737,63 Kč), když žalovaná v řízení nevznesla námitku vzájemného plnění ve smyslu ustanovení § 2993
o. z., tedy netvrdila, ani neprokazovala, že by na jistinu dluhu uhradila více, naopak byla po celou dobu řízení zcela pasivní. Žalobkyni rovněž náleží zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.), ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to ode dne následujícího po dni, kdy byla žalovaná poprvé prokazatelně vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně však sama ve svém žalobním návrhu požadovala zaplacení úroků z prodlení až od 25. 2. 2020 do zaplacení, soud proto vázán žalobním návrhem zákonný úrok z prodlení přiznal až od uvedeného data. Ve zbylé části soud žalobou uplatněný nárok výrokem II. zamítl.
41. Nad rámec výše uvedeného soud uzavírá, že je zde dán i další důvod absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. a § 588 o. z., neboť ujednání o výši úroků je zjevně v rozporu s dobrými mravy. Dle judikatury Nejvyššího soudu je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozhodnutí NS sp. zn.
21 Cdo 1484/2004 , sp. zn. 33 Odo 236/2005 či sp. zn. 26 Cdo 1587/2015 ). Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 lze připustit, že u půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se
v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústav y výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Není možné však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. Ujednání o takto vysokém úroku (hrubě odporujícímu dobrým mravům) je neplatné absolutně. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 je odporující dobrým mravům úrok téměř čtyřnásobně přesahující horní hranici obvyklé úrokové míry.
42. S ohledem na výše citovanou judikaturu je dle soudu nutné ujednání o úrokové sazbě ve výši 92,67 % ročně, posoudit jako ujednání zjevně rozporné s dobrými mravy. Soud dotazem učiněným u bankovních ústavů zjistil, že hranice úrokových sazeb činila u v místě a čase obdobných úvěrů maximální výše 14, 9 % ročně. V daném případě tedy sjednaná sazba úroku představuje více než šestinásobek soudem zjištěné nejvyšší úrokové sazby u bankovního úvěru. Žalovaná tak měla při řádném splácení úvěru zaplatit téměř trojnásobek poskytnuté částky. Za této situace je dle soudu rozpor ujednání o výši úroků zcela zjevně v rozporu s dobrými mravy,
a tedy i absolutně neplatné. S ohledem na skutečnost, že úroky jsou jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr a úvěrová smlouva je závazek pojmově úplatný, nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroků uzavřít. Soud proto dospěl k závěru, že v souladu s ustanovením § 576 o. z. není možné hodnotit jako neplatné pouze dílčí ujednání o úrocích, ale smlouvu jako celek.
43. Nad rámec shora uvedeného soud poznamenává, že pokud byla ve smlouvě o úvěru sjednána jako„ pevná úroková sazba“ sazba ve výši 92,67 % ročně, která je uvedena i v oznámení o schválení úvěru a v předsmluvním formuláři, je třeba tuto sazbu posoudit jako úrokovou sazbu, která byla mezi účastníky sjednána, byť v bodě 2.1 smlouvy je uvedeno, že se jedná o úrokovou míru“ efektivní“, neboť rozdíl mezi efektivní a nominální úrokovou mírou není obecně známý, žalovaná tedy při uzavírání smlouvy nemohla znát výši nominální úrokové míry, kterou hodlala žalobkyně následně vypočítávat a uplatňovat. Za situace, kdy jedinou úrokovou sazbou uvedenou ve smlouvě je sazba 92,67 % ročně, je třeba tuto sazbu považovat za mezi účastníky sjednanou. Pro posouzení rozporu ujednání o výši úroků s dobrými mravy je podstatná sjednaná výše úroků, nikoliv jen výše úroků, kterou žalobkyně následně v řízení požaduje. Nadto je nutno při posuzování rozporu výše sazby s dobrými mravy vycházet nejen z její výše, ale i z celkové částky, kterou se žalovaná zavázala za dobu trvání úvěru uhradit, tedy o kolik by žalovaná při řádném splácení poskytnutou částku přeplatila.
44. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v obec, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.