Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 87/2020-49

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Tupou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 7 914 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč za dobu od 18. 9. 2016 do zaplacení,

a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se do částky 1 914 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 1 914 Kč za dobu od 18. 9. 2016 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně částku 768 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč za dobu od 18. 9. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se do částky 1 914 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 1 914 Kč za dobu od 18. 9. 2016 do zaplacení zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně částku 768 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 7 914 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky za dobu od datum do zaplacení. Návrh odůvodnila tím,

že mezi právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba,

se sídlem adresa, země, registrační anonymizována dvě slova číslo anonymizováno,

a žalovanou po řádném posouzení úvěruschopnosti žalované původním věřitelem došlo

dne datum k uzavření smlouvy o úvěru číslo na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, a to na bankovní účet žalované číslo v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek

za úvěr ve výši 1 914 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 914 Kč se žalovaná zavázala uhradit do 17. 9. 2016. Žalovaná však ničeho neuhradila. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy

s ní spojenými, byla ze strany právnická osoba, se sídlem adresa, země, anonymizována dvě slova anonymizováno číslo anonymizováno, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2019 žalobkyni. Po postoupení pohledávky žalovaná žalobkyni ničeho nezaplatila, a to ani po zaslané předžalobní upomínce

ze dne 22. 1. 2020.

2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila.

3. Při uvedené procesní pasivitě žalované, kterou rovněž tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní podle , , dále jen ,

a která v žádném směru nevyvracela žalobní tvrzení a přes řádné předvolání se k jednání soudu nedostavila, a za situace, kdy ani žalobkyně nebyla přítomná u nařízeného jednání soudu

a ani ona tak nevyužila své možnosti být řádně poučena ze strany soudu ve smyslu , vycházel soud ze žalobkyní předložených písemných důkazních prostředků, na základě kterých dospěl ohledně skutkového stavu k následujícím závěrům. Dne datum uzavřel původní věřitel se žalovanou smlouvu nazvanou jako smlouva o úvěru číslo podle níž žalované poskytl finanční prostředky ve výši 6 000 Kč, které žalovaná obdržela na bankovní účet

číslo v den uzavírání smlouvy a kterou se zavázala věřiteli splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru v částce 1 914 Kč, celkem tak v částce 7 914 Kč. Roční úroková sazba byla stranami ujednána ve výši 401,50 % ročně. Žalovaná svůj dluh řádně neuhradila. Svoji pohledávku za žalovanou věřitel postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek

ze dne 16. 12. 2019, což žalované oznámil dopisem ze dne 22. 1. 2020.

4. Podle . , dále jen o. z., platí,

že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně

od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy a veřejný pořádek. Podle § 6 o. z.

má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal

nebo nad kterým má kontrolu. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

5. Podle § 1812 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad

pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv

nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

6. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne

na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

8. V uvedené věci dospěl soud k názoru, že předmětná smlouva není platně uzavřenou smlouvou

o úvěru, a to z následujícího důvodu. Z obsahu samotné smlouvy je zřejmé, že právním předchůdcem žalobkyně byla žalované zapůjčena částka 6 000 Kč, kterou měla splatit za pouhých 32 dnů s navýšením o 31,9 %. Dle samotné smlouvy činila výše úrokové sazby 401,50 % a výše roční procentní sazby nákladů dokonce 3112,64 %. Při takto sjednané výši úroku

se po zhodnocení smlouvy jako celku jedná o neplatně uzavřenou smlouvu, neboť se zjevně příčí dobrým mravům, když v době uzavření smlouvy byl běžný úrok pro domácnost na spotřebu v délce splácení do jednoho roku cca 20 % ročně, ve smlouvě sjednaný jej tak několikanásobně převyšuje. I při plném respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle nezbývá soudu než konstatovat, že zákonná ustanovení na ochranu spotřebitele jsou z většiny kogentní a nelze

se tak od nich odchýlit ani ujednáním ve smlouvě. Pokud přesto dojde k odchylnému ujednání mezi účastníky, k tomuto ujednání, zejména pokud je v neprospěch spotřebitele, se ze zákona nepřihlíží a soud musí ze své úřední povinnosti vycházet z toho, že se jedná o ujednání neplatné. Při úvaze soudu o možné oddělitelnosti jednotlivých ujednání dospěl k závěru, že po zhodnocení obchodu žalobkyně (jejího právního předchůdce) – poskytování úvěrů za výše uvedených podmínek – jako celku, kdy požaduje úroky z poskytnuté částky významně vyšší než je obvyklé, spoléhaje přitom na malou finanční gramotnost dlužníků či jejich nezodpovědnost, popř. tíseň, a cílevědomě kalkuluje s tím, že je ve společnosti nikoli nepatrná vrstva osob, jež nejsou

ani přes vyhovění požadavkům zákona o spotřebitelském úvěru schopni smysl ujednání

ve smlouvě pochopit a vyhodnotit, je nutno posuzovat jako společensky nežádoucí

až nebezpečné, v podstatě jde o obchod s chudobou, a právě tyto okolnosti pak brání tomu,

aby ujednání o výši úroku mohlo být oddělitelné od ostatního obsahu smlouvy, neboť nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého jednání a zjevné zneužití práva žalobkyní (či jejím právním předchůdcem) nepožívá právní ochrany.

9. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru o neplatnosti právního jednání pro rozpor s dobrými mravy, mohla se žalobkyně domáhat vrácení poskytnutých peněžních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 a následujících o. z. Žalobkyni tak vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení představující vyplacenou částku dne 16. 8. 2016 ve výši 6 000 Kč, soud tedy podané žalobě výrokem I. vyhověl co do částky 6 000 Kč,

a to z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 o. z., a to v souladu

s ust. § 1970 o. z. včetně úroku z prodlení v žalobkyní požadované výši dle nařízení vlády

č. za dobu od 18. 9. 2016 do zaplacení.

10. Výrokem II. pak soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť s ohledem na právní posouzení uzavřené smlouvy jakožto neplatného právního jednání byly další nároky spočívající ve zbývajících zákonných úrocích a ve zbývajících sjednaných úrocích nedůvodné s ohledem na absenci právního základu, na základě něhož by se žalobkyně těchto oprávněně domáhala.

11. Výrokem III. soud rozhodl ve smyslu ust. , kdy v případě částečného úspěchu soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. V daném případě byla žalobkyně úspěšná 75,8 % a žalovaná 24,2 %, žalobkyně byla tedy úspěšnější v rozsahu 51,6 %, soud tudíž žalobkyni přiznal právo na částečnou náhradu nákladů řízení žalovanou ve výši 768 Kč, tj. 51,6 % z částky

1 489 Kč, když podaná žaloba je žalobou formulářového typu a náklady řízení jsou tak tvořeny soudním poplatkem ve výši 400 Kč dle , advokátního tarifu

(dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 600 Kč

a 3 náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně

je registrován k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně by proto měla ve smyslu

i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle k rukám advokátka žalobkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může

se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.