Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
38 C 7/2021-14
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorko ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 3 048 Kč s příslušenstvím
takto:
Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 3 048 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 1 524 Kč od 15. 6. 2020 do zaplacení a ve výši 10% ročně z částky 1 524 Kč od 22. 6. 2020 do zaplacení a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč.
Odůvodnění:
Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 3 048 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 1 524 Kč od 15. 6. 2020 do zaplacení a ve výši 10% ročně z částky 1 524 Kč od 22. 6. 2020 do zaplacení a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 048 Kč návrhem podaným dne 8. 9. 2020 s odůvodněním, že žalovaný ve dnech 14. 6. 2020 a 21. 6. 2021 použil vozu MHD, který provozuje žalobkyně, bez platné jízdenky. Žalovaný nezaplatil jízdné, ani přirážky k jízdnému, ačkoliv mu žalobkyně adresovala výzvu k úhradě dlužných částek.
2. Soud ve věci jednal a rozhodoval dne 15. 2. 2021 v nepřítomnosti účastníků (§101 odst. 3 o. s. ř.) za situace, kdy právní zástupce žalobkyně se z nařízeného jednán omluvil, a žalovaný, ač řádně vyrozuměn o termínu jednání, se neomluvil, s tím, že pro rozhodnutí ve věci samé byly dostačující listinné důkazy předložené žalobkyní.
3. Soud má za zjištěné, že žalovaný ve dnech 14. 6. 2020 a 21. 6. 2020 použil jako cestující vozy městské hromadné dopravy provozované žalobkyní na linkách 22 a 139, ani v jednom případě neuhradil jízdné. Žalovanému tak bylo vyúčtováno jízdné za 2 jízdy po 24 Kč a přirážky k jízdnému za každou jízdu po 1 500 Kč. Žalovaný uvedené částky dosud neuhradil.
4. Žalovaný tím, že se pověřenému pracovníkovi dopravního podniku neprokázal ani v jednom z uvedených případů platnou jízdenkou, nesplnil povinnost uloženou mu v ustanovení § 18a odst. 1 písm. c), odst. 2 a 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění, zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, v platném znění, a dopravnímu podniku vzniklo oprávnění požadovat po žalovaném jízdné a přirážku, jejíž výše je stanovena tehdy platnými smluvními přepravními podmínkami žalobkyně. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný porušil přepravní řád, neboť se při kontrole neprokázal platným jízdním dokladem. K povinnostem cestujícího patří prokázat se platným jízdním dokladem, jinak zaplatit jízdné a smluvními podmínkami stanovenou přirážku. Žalovaný cestoval vozy dopravního podniku bez platné jízdenky. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni přirážky k jízdnému ve výši 3 000 Kč a jízdné ve výši 48 Kč.
5. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
6. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměny právního zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3x 200 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč), částky ve výši 189 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala desítky. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné.
7. Odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo vyhotoveno podle § 157 odst. 4 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). K příslušenství se nepřihlíží.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.