Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 38/2020-53

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Mgr. Alešem Vylamem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem titul jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení 15 905,66 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni 15 905,66 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 15 905,66 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni 15 905,66 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 15 905,66 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky dle výroku I. Dne datum uzavřela se žalovanou dohodu o uznání dluhu. Žalovaná v ní uznala svůj dluh 19 655,66 Kč vůči žalobkyni co do důvodu a výše. Zároveň se zavázala uhradit jej ve 20 pravidelných měsíčních splátkách dle sjednaného splátkového kalendáře. Žalovaná však svému závazku nedostála, dostala se do prodlení s úhradou čtvrté a páté splátky. Žalobkyně proto odeslala žalované dne datum oznámení o zesplatnění dluhu. Žalovaná od data uzavření dohody uhradila 3 750 Kč, proto se žalobkyně domáhá částky 15 905,66 Kč.

2. K výzvě soudu žalobkyně sdělila, že dohodou uznaný závazek vychází ze smlouvy o zápůjčce č. anonymizováno číslo, kterou žalovaná uzavřela datum s právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba Na základě této smlouvy právnická osoba, poskytla žalované v hotovosti při podpisu smlouvy zápůjčku 12 000 Kč, žalovaná se zavázala k jejímu vrácení společně s úrokem 2 400 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 7 200 Kč, celkem 21 600 Kč v 60 týdenních splátkách po 360 Kč. Žalobkyně má toliko informaci, že žalovaná nehradila řádně a včas, uhradila toliko 15 000 Kč. Tuto úhradu započetla právnická osoba, v částce 7 852,48 Kč na jistinu (12 000 Kč), 2 147,52 Kč na úrok (2 400 Kč) a 5 000 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek (7 200 Kč). Z důvodu prodlení žalované si právnická osoba, nárokoval smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky, a smluvní pokutu rovnající se neuhrazené částky poplatku za hotovostní inkaso splátek. K zesplatnění došlo datum Smlouvou ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na jinou právnickou osobu anonymizována dvě slova, smlovou ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno. Postoupená pohledávka 19 655,66 Kč je tvořena nedoplatkem zápůjčky 4 147,52 Kč, úroku 252,48 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek 2 200 Kč, smluvní pokutou 5 749,44 Kč, poplatkem z prodlení 3 000 Kč, smluvním úrokem z prodlení 3 038,17 Kč a zákonným úrokem z prodlení 1 268,05 Kč. Následně byla uzavřena dne datum v odstavci 1. uvedená dohoda o uznání. Žalobkyně dále uvedla, že úvěruschopnost žalované byla při uzavírání smlouvy o zápůjčce ověřována z informací, které žalovaná uvedla v žádosti o zápůjčku (číslo OP, příjmy, výdaje, zaměstnání). Žalovaná měla měsíčně volné zdroje 7 466 Kč, proto dospěl právnická osoba, k závěru, že je schopna splácet týdně 360 Kč (měsíčně 1 440 Kč).

3. Žalovaná se na výzvu soudu ve věci nevyjádřila. Za splnění podmínek , (dále jen „ “), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Ze splátkové dohody uzavřené dne datum mezi žalobkyní jako věřitelem, a žalovanou jako klientem, bylo zjištěno, že žalobkyně prohlásila, že nabyla od právnická osoba anonymizována dvě slova na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum peněžitou pohledávku vůči žalované vyplývající ze smlouvy č. anonymizováno číslo uzavřené mezi žalovanou a právnická osoba, ve výši 19 655,66 Kč. Žalovaná v dohodě uznala dluh vůči žalobkyni co do důvodu i výše, přičemž se zavázala částku 19 655,66 Kč uhradit 20 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 000 Kč od první do devatenácté splátky a poslední dvacátou splátkou ve výši 655,66 Kč. Dle čl. 6 dohody, v případě, že se klient ocitne v prodlení se zaplacením částky odpovídající nejméně dvěma plným splátkám, má věřitel právo učinit svým oznámením celý dluh klienta okamžitě splatným. Dopisem ze dne datum byla žalovaná informována žalobkyní o zesplatnění dluhu ve výši 15 905,66 Kč. Žalovaná byla současně vyzvána k úhradě dlužné částky. Předžalobní upomínkou z téhož dne, danou k poštovní přepravě dne datum, byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, přičemž byla upozorněna na její možné soudní vymáhání.

5. Z žádosti o zápůjčku ze dne datum soud zjistil, že žalovaná požádala právnická osoba, o zápůjčku 12 000 Kč. Žalovaná uvedla, že bydlí s rodiči v rodinném domě společně s dalšími 6 osobami, je na mateřské dovolené a má jedno nezaopatřené dítě, měsíční příjem 9 966 Kč, další příjmy 6 000 Kč (brigáda), celkem 15 966 Kč. Její výdaje tvoří 500 Kč (telefon, internet), 2 000 Kč splátky půjček, zápůjček, úvěrů atd., 6 000 Kč výdaje na domácnost, z toho plynou volné zdroje 7 466 Kč. Dle zaškrtnutých položek měla doložit OP, výměr podpory a SIPO. Ze smlouvy o zápůjčce č. anonymizováno číslo, nazvané„ anonymizována dvě slova“ soud zjistil, že tuto uzavřela dne datum obchodní společnost, IČO, anonymizováno adresa, PSČ obec a číslo, jako zapůjčitel, s žalovanou, jako vydlužitelem. Na základě této se zapůjčitel zavázal přenechat vydlužiteli zápůjčku 12 000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit vedle jistiny 12 000 Kč, smluvní úrok 2 400 Kč (pevná částka) a odměnu za inkaso splátek v hotovosti v domácnosti zákazníka 7 200 Kč („ hotovostní varianta“). Celkovou částku 21 600 Kč se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 rovnoměrných týdenních splátkách po 360 Kč, a to vždy do rukou osoby uvedené pod písmenem P smlouvy (zástupce), se splatností splátky každý kalendářní týden, a to počínaje kalendářním týdnem bezprostředně následujícím po kalendářním týdnu, v němž byla jistina zápůjčky poskytnuta, a to v den, který se svým názvem shoduje se dnem v týdnu, ve kterém byla jistina zápůjčky poskytnuta („ týdenní splátka celkové částky“). Žalovaná při podpisu smlouvy převzala hotovost ve výši 12 000 Kč. Pod písmeny D. až U. jsou uvedena další smluvní ujednání. Dle písmena E. zákazník podpisem stvrdil, že byl výslovně upozorněn na rozdíl mezi hotovostní a bezhotovostní variantou, spočívající zejména v povinnosti vydlužitele uhradit společnosti odměnu za inkaso splátek v hotovosti (ta není zahrnuta do celkových nákladů této zápůjčky; jedná se o nepovinné náklady vzniklé dobrovolnou volbou vydlužitele). Dle písm. G. je stanovena výpůjční úroková sazba, která je pevně stanovena po celou dobu trvání závazkového vztahu, přičemž je počítána z jistiny ode dne poskytnutí zápůjčky do dne jejího vrácení. V případě prodlení s úhradou splátek se jistina zápůjčky nadále úročí výpůjční úrokovou sazbou. Dle písmena L. je vydlužitel povinen platit sjednané splátky řádně a včas, poruší-li tuto povinnost, je povinen zaplatit společnosti úrok z prodlení v zákonné výši a smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky za každý započatý den prodlení s úhradou. Dle písmena M. je týdenní splátka sjednána jako anuitní, obsahuje splátku jistiny, úroku a odměny za inkaso splátek v hotovosti. Nepostačuje-li platba na úhradu celé splátky, bude poměrně použita na úhradu jistiny, úroku a odměny za inkaso splátek připadajících na danou splátku. Uvedené soud zjistil také ze standardních informací o spotřebitelském úvěru, podepsaných žalovanou dne datum. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba postoupil pohledávku za žalovanou společně s dalšími pohledávkami na právnická osoba anonymizováno. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba jméno příjmení. postoupil pohledávku za žalovanou společně s dalšími pohledávkami právnická osoba za jinými dlužníky na žalobkyni, a to za úplatu. Smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu oběma smluvními stranami. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, a ze dne datum, soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Oznámení bylo zasláno na adresu, uvedenou ve smlouvě o zápůjčce.

6. Z výpisu z veřejně dostupného obchodního rejstříku soud zjistil, že předmětem podnikání právnická osoba je od datum poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

7. Závazkový vztah, vzniklý dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou se řídí , (dále„ o. z.“), smluvním ujednáním. Dále se řídí , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (účinným do 30. 11. 2016). Postoupení mezi právními předchůdci žalobkyně a žalobkyní se řídí o. z. Dohoda o uznání dluhu ze dne datum se taktéž řídí o. z.

8. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

9. Dle § 1810 až § 1813 o. z., ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 téhož zákona k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

10. Dle § 2390, § 2392 odst. 1 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dle § 2 394 o. z., bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky delší než tři měsíce.

11. Dle , 3 , věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

12. Dle § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

13. Dle § 8 o. z., zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

14. Dle § 1 odst. 2 o. z., jsou zakázána ujednání porušující dobré mravy, nebo veřejný pořádek.

15. Dle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Dle § 1 879, § 1 880 odst. 1, § 1 881, § 1 882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

17. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobkyně (resp. její právní předchůdce) splnila povinnost zkoumat schopnost žalované splácet, tedy její solventnost. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. :„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v  d.“ Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává:„ Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Dle bodu 19 odůvodnění:„ … součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit).“ Dle bodu 20 odůvodnění:„ Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C -679/18 o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka). Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/, je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly i úrovně informovanosti, což ho vede k přistupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Pro efektivní ochranu spotřebitele je nutné, aby soudy zkoumaly ex offo splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a pokud soud dojde k závěru, že došlo k porušení této povinnosti, je povinen z toho vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem (dodržení zásady efektivity). Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020.

18. Soud zjistil, že v řízení sp. zn. , vedeného u zdejšího soudu, se žalobkyně anonymizována jméno anonymizováno právnická osoba, domáhá vůči žalované celé jméno žalované, částky 20 702,17 Kč s odůvodněním, že žalovaná dne datum uzavřela s žalobkyní dohodu o uznání dluhu, ve které uznala tento dluh co do důvodu a výše, zavázala se k jeho úhradě v měsíčních splátkách 1 000 Kč (poslední dvacátá čtvrtá splátka ve výši 1 452,17 Kč). Dle této dohody žalovaná uznala co do důvodu a výše dluh 24 452,17 Kč, který žalobkyně nabyla od právnická osoba anonymizována dvě slova, která tuto pohledávku za žalovanou nabyla od právnická osoba, ze smlouvy č. anonymizováno.

19. Soud dále zjistil, že v řízení sp. zn. , vedeného u zdejšího soudu, se žalobkyně anonymizována jméno anonymizováno právnická osoba, domáhá vůči žalované celé jméno žalované, částky 24 042,22 Kč s odůvodněním, že žalovaná dne datum uzavřela s žalobkyní dohodu o uznání dluhu, ve které uznala tento dluh co do důvodu a výše, zavázala se k jeho úhradě v měsíčních splátkách 500 Kč (poslední padesátá třetí splátka ve výši 792,22 Kč). Dle této dohody žalovaná uznala co do důvodu a výše dluh 26 792,22 Kč, který žalobkyně nabyla od právnická osoba, jedná se o pohledávku za žalovanou ze smlouvy číslo.

20. Soud dále zjistil, že v řízení sp. zn. , vedeného u zdejšího soudu, se žalobkyně anonymizována jméno anonymizováno právnická osoba, domáhá vůči žalované celé jméno žalované, částky 6 780,17 Kč s odůvodněním, že žalovaná dne datum uzavřela s žalobkyní dohodu o uznání dluhu, ve které uznala tento dluh co do důvodu a výše, zavázala se k jeho úhradě v měsíčních splátkách 500 Kč (poslední devatenáctá splátka ve výši 530,17 Kč). Dle této dohody žalovaná uznala co do důvodu a výše dluh 9 530,17 Kč, který žalobkyně nabyla od právnická osoba anonymizována dvě slova, která tuto pohledávku za žalovanou nabyla od právnická osoba, ze smlouvy č. anonymizováno.

21. Soud dále zjistil, že v řízení sp. zn. , vedeného u zdejšího soudu, se žalobkyně právnická osoba, domáhá vůči žalované celé jméno žalované, dlužné částky z titulu smlouvy o zápůjčce, kterou žalovaná uzavřela datum se právnická osoba anonymizována tři slova.

22. Soud má s ohledem na shora uvedené za to, že uzavřením dohody o uznání dluhu dne datum, došlo ze strany žalobkyně ke zjevnému zneužití práva ve smyslu § 8 o. z., které nepožívá právní ochrany. Žalobkyně je společností, která se zabývá odkupem a následným vymáháním pohledávek nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů a zápůjček, vůči spotřebitelům v prodlení. Toto je soudu známo z jeho činnosti, kdy žalobkyně žaluje opakovaně pohledávky původně jiných věřitelů, například pohledávky právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba, aj. Ostatně uvedené je i obecně známou skutečností. Je-li pohledávka uznána spotřebitelem co do důvodu a výše, je její prodejní cena při odkupu zpravidla vyšší (neboť by měla býti lépe vymahatelná). Soud si je vědom právních důsledků uznání dluhu dle § 2053 o. z. Uznání dluhu je samostatným zajišťovacím institutem tím, že zakládá právní domněnku existence dluhu v době uznání. Uznání dluhu je jednostranný právní úkon dlužníka adresovaný věřiteli. Kromě obecných náležitostí předepsaných pro právní jednání je k jeho platnosti třeba písemná forma, vyjádření příslibu zaplatit dluh, uvedení důvodu dluhu a jeho výše. Žádný právní institut, ani uznání dluhu, však nesmí být použit v rozporu s jeho smyslem a účelem, tedy nesmí být zneužit (§ 8 o. z.). Uvedené platí o to více, pokud se jedná o vztah mezi spotřebitelem a podnikatelem. Pokud by soud rozhodl dle uznání ze dne datum, byla by beze zbytku popřena právní úprava ochrany spotřebitele. Uznání dle § 2053 o. z. má být jednostranným úkonem dlužníka (spotřebitele). V tomto případě však byla dohoda o uznání ze dne datum nepochybně předpřipravena formulářovým způsobem žalobkyní (o uvedeném svědčí dohody o uznání z téhož dne, kterými žalovaná uznává dluhy z jiných úvěrů či zápůjček vůči věřiteli). Žalobkyně předložila žalované téhož dne k podpisu hned několik dohod o uznání pro několik různých závazků, bez zohlednění skutečnosti, zda je žalovaná schopna dostát nastaveným splátkám. Proto soud posuzuje žalovanou pohledávku dle původního závazku.

23. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud s ohledem na shora uvedené za to, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba, postoupil platně pohledávku za žalovanou společně s dalšími pohledávkami na právnická osoba anonymizována dvě slova, a ten postoupil platně pohledávku za žalovanou na žalobkyni (§ 1879 an. o. z.), přičemž postoupení bylo žalované řádně oznámeno. Soud má dále s ohledem na shora uvedené za to, že žalovaná zažádala právního předchůdce žalobkyně o poskytnutí zápůjčky 12 000 Kč. V žádosti o zápůjčku uvedla své osobní a majetkové poměry, tedy že bydlí v rodinném domě u rodičů, je na mateřské (resp. rodičovské) dovolené s příjmem 9 966 Kč a brigádními příjmy 6 000 Kč, její výdaje činí 8 500 Kč, z toho 2 000 Kč splátky jiných zápůjček či úvěrů. K ověření tvrzených údajů žalobkyně požadovala toliko občanský průkaz, výměru podpory a doklad o SIPO (soustředěné inkaso plateb obyvatelstva). V této věci se jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, a na straně druhé žalovaná v postavení spotřebitele. Jedná se o spotřebitelskou zápůjčku ve smyslu an. o. z., o komerčně nazývanou„ rychlou“ zápůjčku poskytovanou nebankovními subjekty osobám, které by zápůjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka (vydlužitele). V souladu s  bylo povinností právního předchůdce žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalované na základě dostatečných informací získaných i od žalované, je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované. Právní předchůdce žalobkyně mohl dle zákonné úpravy poskytnout zápůjčku jen tehdy, pokud dle posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele zápůjčku splácet. Existuje několik informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele, které jsou poskytovateli nebankovních zápůjček a úvěrů využívány k prověření úvěruschopnosti žadatele. Ust. představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí zápůjčky postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Nesplnění povinnost posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutou zápůjčku splácet, resp. neprověření dlužníka věřitelem dostatečně, nebo poskytnutí zápůjčky dlužníku i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Žalobkyně k prověření splnění této zákonné povinnosti toliko uvedla informace vyplněné žalovanou v žádosti o zápůjčku. Posouzení úvěruschopnosti žalované na základě pouze těchto údajů soud považuje za nedostatečné, a vyhodnocení, že se jedná o solventní osobu, za mylné. Příjem žalované 6 000 Kč neměl právní předchůdce žalobkyně nijak doložen (pokud se jednalo o brigádu) a toto doložení ani nevyžadoval. Proto z něj nemohl ani vycházet a počítat z něj úvěruschopnost žalované (jeden měsíc mohla mít brigádní příjem 6 000 Kč, další méně či nic). Žalovaná byla v té době matkou téměř dvouročního dítěte a byla těhotná (čekala dítě druhé). Ačkoliv byla v té době vdaná, mělo původního věřitele zajímat, jak jsou hrazeny výdaje dítěte, resp. kdo v jaké výši se na nich podílí. Tedy jak může žalovaná s částkou 9 966 Kč disponovat. Pokud žalovaná mezi výdaji 8 500 Kč uvedla 2 000 Kč na splátkách jiných půjček či úvěrů, mělo původního věřitele zajímat, o závazky v jaké výši u jakých věřitelů s jakou předpokládanou dobou splácení se jedná. Neboť jak je známo, spotřebitelé často„ vytloukají klín klínem“, tedy jeden finanční produkt splácí druhým a dostávají se tak do dluhové pasti. Právnímu předchůdci žalobkyně muselo být zřejmé, jaký typ klientů má zájem o poskytnutí krátkodobých zápůjček. Jsou to převážně klienti, kteří zápůjčku či úvěr od banky nedostanou právě kvůli jejich špatné finanční situaci. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně jednal zcela liknavě a plnění zákonné povinnosti dle vykazoval toliko formálně (nejednalo se o zkoumání faktické schopnosti spotřebitele dostát svému závazku, ale o to, jak to udělat, aby mohla být zápůjčka spotřebiteli s vědomím sankčních následků prodlení vyplacena). Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v  , je neplatnost smlouvy o zápůjčce. Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o zápůjčce z důvodu nesplnění povinnosti právního předchůdce žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalované, resp. poskytnuté zápůjčky i přes negativní nebo nedostatečná zjištění. S ohledem na uvedené se soud dále nezabýval ostatními ujednáními dle smlouvy, zejména ujednáním o sjednaném úroku ze zápůjčky, poplatku za hotovostní inkaso splátek a smluvní pokutě související s prodlením žalované (pro které by byla rozhodná zejména právní úprava , , , o. z.). Porušením , však není dotčena povinnost žalované vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit z této částky úroky z prodlení, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení vydlužitele. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná uhradila 15 000 Kč před podpisem dohody o uznání dluhu (když žalobkyně nebyla schopná tvrdit, kdy k úhradám došlo, což by mělo vliv na možnost požadovat zákonný úrok z prodlení a uvedené tak je k tíži žalobkyně) a následně 3 750 Kč. Žalovaná tak poskytnuté peněžní prostředky 12 000 Kč zcela vrátila, resp. přeplatila. S ohledem na uvedené není žaloba důvodná a soud ji zcela zamítl.

24. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn , podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla zcela úspěšná žalovaná, které však žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.