Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
38 C 329/2020-44
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Němcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa, PSČ obec a číslo
zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení 2 000 Kč
takto:
I. Soud zamítá žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 000 Kč.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Soud zamítá žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 000 Kč.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 000 Kč. Žalovaná částka podle žaloby představuje smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč sjednanou pro zajištění povinnosti žalovaného vrátit zařízení anonymizováno 6 slov (výrobní číslo anonymizováno), které mu bylo poskytnuto na základě smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo uzavřené dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba a žalovaným. právnická osoba pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila žalobkyni.
Právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel a žalovaný jako účastník uzavřeli dne datum smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo jejíž součástí byl pronájem anonymizována tři slova a prohlášení účastníka, podle něhož pokud účastník nevrátí pronajaté přijímající zařízení včas a v pořádku (7.4. a 7.5. Podmínek), je poskytovatel oprávněn požadovat smluvní pokutu dle ceníku. Součástí smlouvy byly všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací právnická osoba pro domácnosti účinné od 15. 1. 2016 (dále jen„ všeobecné podmínky“ nebo„ VP“). Žalobkyně na základě předmětné smlouvy žalovanému poskytla zařízení anonymizována tři slova (výrobní číslo anonymizováno). Ve všeobecných podmínkách byla stanovena povinnost účastníka vrátit pronajaté přijímací zařízení poskytovatele do 14 dnů po ukončení smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací (čl. 7 VP). Pro případ, že by účastníkem nebylo pronajaté přijímací zařízení vráceno včas a v pořádku, byla ve všeobecných podmínkách stanovena povinnost účastníka zaplatit poskytovateli smluvní pokutu dle ceníku (čl. 7 VP). Dále bylo ve všeobecných podmínkách dohodnuto právo poskytovatele odstoupit od smlouvy v případě, že účastník přes upozornění neuhradil v průběhu trvání smlouvy jakákoli tři vyúčtování nebo dvě po sobě jdoucí vyúčtování (čl. 2 číslo VP). V ceníku služeb žalobkyně platném od datum byla stanovena smluvní pokuta za nevrácení zařízení Modem včas a v pořádku ve výši částka. Jelikož žalovaný řádně nehradil vyúčtování za poskytované služby elektronických komunikací, zaslala žalobkyně žalovanému odstoupení od předmětné smlouvy ze dne datum právnická osoba pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila společnosti žalobkyni.
Při právním posouzení věci byl soud veden následujícími úvahami: Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla podle zákona č. 127/2005 Sb. uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž součástí bylo rovněž prohlášení žalovaného, kterým vzal na vědomí, že pokud nevrátí pronajaté zařízení včas a v pořádku, vznikne právnímu předchůdci žalobkyně právo na smluvní pokutu dle ceníku. Žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek, jejíž součástí je seznam postoupených pohledávek včetně té žalované, prokázala, že právnická osoba postoupila pohledávku na žalobkyni. Žalobkyně tak byla aktivně legitimována domáhat se zaplacení žalované pohledávky (§ 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).
Podle § 2048 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), je pro založení práva na zaplacení smluvní pokuty pro případ porušení určité smluvené povinnosti vyžadováno ujednání smluvních stran obsahující dohodu o výši pokuty nebo stanovení způsobu jejího určení. V posuzovaném případě prohlášení žalovaného obsažené ve smlouvě takové náležitosti dohody o smluvní pokutě nesplňovalo, neboť z jeho textu není zřejmé, pro jaké konkrétní porušení smluvní povinnosti a v jaké výši mělo právo na smluvní pokutu vzniknout. Ve vztahu k vymezení smluvní pokutou zajišťované smluvní povinnosti byl v prohlášení obsažen odkaz na všeobecné podmínky (článek 7.4. a 7.5. VP), do nichž je však zařazení ujednání o smluvní pokutě v zásadě nepřípustné (k tomu blíže srovnej nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11). Dotčené ujednání o smluvní pokutě by pak z hlediska práva neobstálo ani z toho důvodu, že postrádá určitou dohodu o výši smluvní pokuty, resp. o způsobu jejího určení. Za situace, kdy tato náležitost ujednání o smluvní pokutě byla určena pouze odkazem na ceník, jejž je žalobkyně v průběhu trvání smluvního vztahu oprávněna jednostranně měnit, nebylo možno uzavřít, že by výše smluvní pokuty odpovídala s dostatečnou určitostí obsahově souladné vůli smluvních stran vyjádřené v písemném textu smlouvy. Jelikož výše smluvní pokuty nebyla určena dohodou smluvních stran a takový způsob určení výše smluvní pokuty odporuje zákonu (ustanovení § 2048 o. z.), soud žalobu v plném rozsahu zamítl.
Žalovaný byl ve věci zcela úspěšný, příslušelo by mu tedy podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Jelikož žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.