Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
106 C 328/2020-51
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hermannovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 6 110 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 6 110 Kč
-) spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 417,23 Kč,
-) spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 197,69 Kč,
-) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 4 705,22 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení,
-) spolu s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 4 705,22 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 6 110 Kč</b> <b>-) spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 417,23 Kč,</b> <b>-) spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 197,69 Kč,</b> <b>-) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 4 705,22 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení,</b> <b>-) spolu s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 4 705,22 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Žalobou, jenž byla doručena soudu dne 23. 7. 2020 se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 6 110 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně příjmení jméno příjmení jméno uzavřel s žalovaným dne 10. 2. 2015 smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok ve výši 3 500 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku a všech poplatků se žalovaný zavázal zaplatit v 58 týdenních splátkách po 750 Kč Poslední splátku byl povinen uhradit nejpozději do 22. 3. 2016. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil celkem 37 390 Kč Poslední platbu provedl dne 1. 10. 2019. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 6. 12. 2019 byla pohledávka za žalovaného s účinností ke dni 6. 12. 2019 postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo ze strany žalovaného ničeho uhrazeno. Žalobkyně požaduje k úhradě celkovou dlužnou částku 6 110 Kč sestávající z jistiny 4 705,22 Kč, dlužných úhrad ve výši 1 404,78 Kč, kapitalizovaného úroku 4 197,69 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku 1 417,93 Kč, úroku 23,72 % ročně z dlužné jistiny 4 705,22 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 4 705,22 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.
Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu ust. § 9 zákona č. 145/2010 Sb. , kdy s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy a jejich ověření doklady vyžádaných od žalovaného a nahlédnutí do veřejných registrů. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného uvedených v žádosti o úvěr. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní výzvu, ovšem bezvýsledně.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
K jednání, jenž se ve věci konalo dne 2. 12. 2020, se nedostavil žalovaný, ačkoliv byl řádně a včas předvolán, svou neúčast neomluvil, předvolání mu bylo doručeno osobně dne 2. 12. 2020, žalobkyně svou neúčast omluvila.
V daném případě vzal soud za prokázáno, a to ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne 10. 2. 2015, že uvedeného dne právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným smlouvu o půjčce číslo na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky v částce 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků poplatek ve výši 18 500 Kč představující součet poplatku za administrativní činnost 5 000 Kč, úroku 3 500 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 10 000 Kč. Žalovaný si zvolil hotovostní režim splátek, což stvrdil podpisem na smlouvě a zavázal se zaplatit celkovou dlužnou částku ve výši 43 500 Kč představující součet půjčky ve výši 25 000 Kč a poplatků ve výši 18 500 Kč v 58 týdenních splátkách po 750 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. kalendářní den od uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky smlouvy o půjčce, kdy dle čl. 1 výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy a činí 23,72 %.
Z karty zákazníka ze dne 10. 2. 2015 vzal soud za prokázáno, že žalovaný sdělil osobní údaje, datum narození, rodné číslo, adresu výběrního místa ulice a číslo, obec část obce, jeho totožnost byla ověřena dle občanského průkazu. Dále žalovaný sdělil kontaktní adresu adresa. Dále žalovaný sdělil, že je zaměstnán jako OSVČ, uvedl příjmy domácnosti 14 500 Kč mzda, celkový příjem 14 500 Kč. Výdaje domácnosti nájem
3 000 Kč, výdaje domácnosti 3 000 Kč, výdaje na telefon 600 Kč. Celkové výdaje 6 600 Kč, použitelný příjem 7 900 Kč. Byly předloženy dokumenty k ověření, a to občanský průkaz, živnostenský list, SIPO, daňové přiznání za rok 2013, proplacené faktury a předávací protokoly. Žalovaný stvrdil správnost údajů svým podpisem.
Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 6. 12. 2019 vzal soud za prokázáno, že smluvní strany uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek včetně pohledávky za žalovaného ze smlouvy číslo ve výši 6 110 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy o půjčce číslo ve výši 6 110 Kč s výzvou k plnění.
Z podacího lístku vzal soud za prokázáno, že oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému odesíláno žalobkyní dne 7. 1. 2020.
Z předžalobní výzvy ze dne 7. 5. 2020 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k plnění pohledávky ze smlouvy číslo ve lhůtě do 14. 5. 2020. Z poštovního podacího lístku vzal soud za prokázáno, že korespondence byla žalovanému odesílána dne 10. 5. 2020.
Po provedeném dokazování činí soud závěr o skutkovém stavu: právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 10. 2. 2015 smlouvu o půjčce číslo dle které byly žalovanému právním předchůdcem žalobkyně poskytnuty v hotovosti peněžité prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zároveň zavázal zaplatit spolu s poskytnutou půjčkou částku 18 500 Kč, jenž představuje úrok ve výši 3 500 Kč s úrokovou sazbou 23,72 %, poplatek za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 10 000 Kč. Celkovou částku ve výši 43 500 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 750 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 6. 12. 2019 byla pohledávka za žalovaného ze smlouvy číslo v celkové výši 6 110 Kč postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Předžalobní výzvou ze dne 7. 5. 2020 odesílanou dne 10. 5. 2020 právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k úhradě pohledávky ze smlouvy o půjčce číslo ve lhůtě do 14. 5. 2020.
Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek ve výši 18 500 Kč, tj. celkem částku 43 500 Kč během 58 týdnů ve splátkách po 750 Kč.
Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu ust. § 2390 zák. č. 89/2012 Sb. a současně je nutno na danou věc aplikovat i zák. číslo Sb. o spotřebitelském úvěru. Soud má za to, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným nebyla platně uzavřena smlouva o půjčce číslo.
Podle ust. § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost věřitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
Spotřebitelským úvěrem se myslí v souladu s ust. § 1 zák. č. 145/2010 Sb. i zápůjčka. Tím není dotčeno subsidiární použití občanského zákoníku v otázkách, které zákon o spotřebitelském úvěru neupravuje, protože platí, že zákon o spotřebitelském úvěru je vůči občanskému zákoníku ve vztahu speciality a použití právních norem zde obsažených, má přednost před použitím právních norem obsažených v občanském zákoníku .
Žalobkyně v řízení tvrdila, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně předložila soudu zákaznickou kartu, dle které žalovaný sdělil osobní údaje, datum narození, rodné číslo, adresu výběrního místa ulice a číslo, obec část obce, jeho totožnost byla ověřena dle občanského průkazu. Dále žalovaný sdělil kontaktní adresu adresa. Dále žalovaný sdělil, že je zaměstnán jako OSVČ, uvedl příjmy domácnosti 14 500 Kč mzda, celkový příjem
14 500 Kč. Výdaje domácnosti nájem 3 000 Kč, výdaje domácnosti 3 000 Kč, výdaje na telefon 600 Kč. Celkové výdaje 6 600 Kč, použitelný příjem 7 900 Kč. Byly předloženy dokumenty k ověření, a to občanský průkaz, živnostenský list, SIPO, daňové přiznání za rok 2013, proplacené faktury a předávací protokoly. Žalovaný stvrdil správnost údajů svým podpisem.
Soudu v řízení nebyly předloženy doklady, které měly být dle zákaznické karty ověřeny. Skutečnosti, které žalobkyně tvrdila ohledně ověření úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru, nebyly řádným způsobem ověřeny.
Žalobkyně se nedostavila k soudnímu jednání, nemohla být poučena podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. , aby doplnila tvrzení a označila důkazy k prokázání tvrzení ohledně schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Poučovací povinnost soudu se váže toliko na soudní jednání. Soud má proto za to, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí.
S odkazem na ust. § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. hodnotí soud smlouvu půjčce číslo jako neplatnou, neboť odporuje zákonu (§ 580 odst. 1 o. z. č. 89/2012 Sb. ). V důsledku neplatnosti smlouvy jsou neplatná i vedlejší ujednání o placení poplatků a příslušenství.
Pokud právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 25 000 Kč dne 10. 2. 2015 a žalovaný ji v hotovosti převzal, pak v této výši se žalovaný vůči žalobkyni bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 zák. č. 89/2012 Sb.
Ve smyslu ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž by to byl platný závazek, má právo na to, co plnila. V případě peněžitého plnění je tak na soudu, aby toto plnění sám při absenci jakéhokoliv úkonu ze strany účastníků řízení zúčtoval.
Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovanému byla poskytnuta částka 25 000 Kč, žalovaný zaplatil žalobkyni částku 37 390 Kč. Žalobkyně nemá nárok na jakékoliv plnění od žalovaného, neboť vše, co jí bylo poskytnuto, již uhradil. Z toho důvodu byla žaloba zcela zamítnuta.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému objektivně žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ve smyslu ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , když bylo rozhodováno o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč.