Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
61 C 271/2020-29
Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem JUDr. Magdou Kubešovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částky 1 524 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni 24 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 24 Kč od 8.2.2020 do zaplacení, částku 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 1 500 Kč od 8.2.2020 do zaplacení.
II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni 24 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 24 Kč od 8.2.2020 do zaplacení, částku 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 1 500 Kč od 8.2.2020 do zaplacení. II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.
1.Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 1 524 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaná cestovala dne datum dopravním prostředkem autobusem –linkou 180 MHD. Žalovaná částka je tvořena jednotlivými přirážkami k jízdnému, celkem ve výši 1 524 Kč.
2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3.Soud provedl důkaz zápisem o provedené přepravní kontrole číslo z kterého zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaná nebyla schopna se dne datum autobusovou linkou 180 MHD provozované žalobcem prokázat při kontrole platnou jízdenkou a na místě nezaplatil jízdné. Ze smluvních přepravních podmínek bylo zjištěno, že žalovaná porušila své povinnosti cestujícího vyplývající z § 2550 zák.č.89 /2012 Sb. obč. zák. v platném znění ve spojení s § 37 a zák.č. 266/1994 Sb. o drahách, v platném znění a dále z vyhl. č.Min. DaS č.175/2000 Sb. Přepravního řádu, a Smluvních přepravních podmínek PID (dále jen SPP) dle čl. 8 odst. 4 Smluvních přepravních podmínek PID (dále jen SPPP) v případě prodlení s úhradou jízdného a přirážky k jízdnému je dopravce oprávněn požadovat zákonný úrok z prodlení za každý započatý den prodlení s úhradou jízdného a přirážky k jízdnému. Splatnost pohledávky nastala v den provedení přepravní kontroly, kdy u žalované bylo právo na zaplacení uplatněno. Z předžalobní upomínky a podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala prostřednictvím právního zástupce žalovanému výzvu k plnění v souladu s ust. § 142a o.s.ř.
4. Cestující, který použije veřejného dopravního prostředku, jehož provozovatelem je žalobkyně a na výzvu kontrolního orgánu se neprokáže platnou jízdenkou, je povinen ve smyslu vyhl. č. 175/2000 Sb. , v souladu s ust. § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , zaplatit cenu jízdenky a navíc stanovenou přirážku k jízdnému.
5. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná použila veřejného dopravního prostředku, jehož provozovatelem je žalobkyně, při kontrole se neprokázala platnou jízdenkou a má proto povinnost zaplatit žalobkyni cenu jízdného a stanovenou přirážku k jízdnému. Žalobkyně je rovněž oprávněna požadovat zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti předmětné pohledávky. Soud zhodnotil nárok žalobkyně jako důvodný, a proto rozhodl tak, jak je ve výroku tohoto rozsudku stanoveno.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a.t. ”) z tarifní hodnoty ve výši 1 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. spolu s daní z přidané hodnoty ve výši 21 %. Soud má za to, že je při určování odměny za první dva úkony namístě postupovat dle nového ust. § 14b a.t. , jelikož shledává nepřípustným, aby náklady řízení na vymáhání bagatelní pohledávky, několikanásobně převýšily výši jistiny vymáhané pohledávky, navíc když nárok je uplatněn vzorovou žalobu, v níž jsou měněny pouze identifikační údaje žalovaného, datum a místo přepravní kontroly, výše dlužného jízdného a přirážky k jízdnému
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.