Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 223/2020-51

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Leonou Poplerovou ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení, LL.M.

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem ulice a číslo, PSČ obec

o zaplacení 141 390 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 141 390 Kč

s kapitalizovaným úrokem ve výši 26043,53 KČ od 3. 1. 2020 do 9. 9. 2020.

s úrokem ve výši 27,474 % ročně z pohledávky 137 848 KČ od 10. 9. 2020 do zaplacení

s kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 8 950,68 KČ od 17. 1. 2020 do 9. 9. 2020.

se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% p.a. z částky 137 848 KČ od 10. 9. 2020 do zaplacení

s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 97,4 KČ od 17. 1. 2020 do 9. 9. 2020.

se zákonným úrok z prodlení ve výši 10% p.a.z částky 1500 KČ od 10. 9. 2020 do zaplacení

s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 29,87 KČ od 17. 1. 2020 do 9. 9. 2020.

se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% p.a. z částky 460 KČ od 10. 9. 2020 do zaplacení

to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 28 668,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce příjmení jméno příjmení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 141 390 Kč</b> <b>s kapitalizovaným úrokem ve výši 26043,53 KČ od 3. 1. 2020 do 9. 9. 2020.</b> <b>s úrokem ve výši 27,474 % ročně z pohledávky 137 848 KČ od 10. 9. 2020 do zaplacení</b> <b>s kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 8 950,68 KČ od 17. 1. 2020 do 9. 9. 2020.</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% p.a. z částky 137 848 KČ od 10. 9. 2020 do zaplacení</b> <b>s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 97,4 KČ od 17. 1. 2020 do 9. 9. 2020.</b> <b>se zákonným úrok z prodlení ve výši 10% p.a.z částky 1500 KČ od 10. 9. 2020 do zaplacení</b> <b>s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 29,87 KČ od 17. 1. 2020 do 9. 9. 2020.</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% p.a. z částky 460 KČ od 10. 9. 2020 do zaplacení</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 28 668,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení].</b>

1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 24. 9. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 141 390 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že dne 18. 5. 2018 uzavřeli účastníci úvěrovou smlouvu č. spisová značka (dále též jen " Smlouva). Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 132 796 Kč za účelem zaplacení kupní ceny předmětu financování - motorového vozidla. ulice cena předmětu financování byla 165 996 Kč, přičemž část kupní ceny vozidla byla uhrazená žalovaným při podpisu Smlouvy ve výši 33 200Kč, proto předmětem úvěrové smlouvy bylo poskytnutí částky 132 796 Kč. Roční úroková sazba byla stanovena ve výši 27,473786 % p. a., celkem se tedy žalovaný zavázal svůj úvěr uhradit v 72 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 775 Kč, kdy první splátka byla dle Smlouvy splatná dne 15. 6. 2018 a konečná splatnost úvěru byla stanovena na den 15.05.2024 Celkem se tedy žalovaný zavázal uhradit částku ve výši 271 800 Kč. Žalovaný porušil svou povinnost splácet poskytnutý úvěr řádně a včas, a z toho důvodu využila žalobkyně svého oprávnění a úvěr zesplatnila ke dni 2. 1. 2020, což oznámila žalovanému dopisem z téhož dne. Dlužná částka byla ke dni zesplatnění vyčíslena na 141 390 Kč a skládá se z:

dlužných splátek do data zesplatnění úvěru ve výši 22 650 Kč

obchodní úrok, který byl spočítán od data poslední splátky před zesplatněním úvěru do data

ukončení smlouvy ve výši 1 582 Kč

nesplacené jistiny, kterou měl žalovaný hradit po dni zesplatnění ve výši 115 198 Kč

smluvních sankcí účtovaných v případě prodlení ve výši 1 500 Kč (3x upomínka po 500 Kč)

účelně vynaložené náklady ve výši 460 Kč

Ke zkoumání samotné úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že zkoumala, zda žadatel o úvěr má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto úvěry platí a to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI. Dále zjišťovala, zda v případě, že již nějaké jiné závazky má, tyto závazky hradí a to prostřednictvím registru příjmení a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Dále srovnávala příjmy a výdaje žadatele o úvěr, které jsou povinnou položkou, jež musí být vyplněna při žádosti o poskytnutí úvěru.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle , když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, právní zástupce žalobkyně s tímto postupem vyslovil souhlas již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud postupoval dle a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemá námitek.

4. Soud řešenou věc posuzoval po právní stránce, vycházeje přitom z obsahu smlouvy o úvěru, podle ustanovení , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), zejména podle ust. a násl., upravujících závazky ze smluv uzavíraných se spotřebitelem, ust. a násl., upravujících úvěr, a podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ “).

5. Podle ust. § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

7. Podle ust. § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

8. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle § 1810 o. z. se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Podle ust. § 1811 odst. 1 o. z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Podle ust. § 1812 odst. 2 o. z. k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje.

10. Podle § 1813 o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

11. Podle ust. § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

12. Z úvěrové smlouvy č. anonymizováno číslo ze 18. 5. 2018, která byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla k žádosti žalovaného peněžní prostředky ve výši částka na zaplacení části kupní ceny vozidla BMW řada 1, úrok byl sjednán ve výši 27,473786 % p.a., žalovaný se zavázal splácet úvěr v 72 měsíčních splátkách po 3 775 Kč splatných vždy do 15. dne v kalendářním měsíci počínaje 15. 6. 2018 Celková splatná částka v případě řádného splácení pak činí 271 800 Kč ulice splatnost úvěru byla stanovena na 15. 5. 2024. Žalovaný úvěr nesplácel, byl vyzván k zaplacení celého úvěru když došlo k zesplatnění, což bylo prokázáno dopisem ze dne 2. 1. 2020 včetně dodejky.

13. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

14. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a vyhověl jí. Žalovaný nárok soud po právní stránce posoudil dle ustanovení § 2395 o.z.. Žalobce posuzoval úvěruschopnost žalovaného zejména po nahlédnutí do veřejně přístupných rejstříků, které byly vždy s negativním výsledkem, dále dle údajů, které žalovaný uvedl při podání žádosti o úvěr, kdy její čistý příjem byl uváděn ve výši 15 000 Kč, byla předložena pracovní smlouva žalovaného u právnická osoba obec a následně výše příjmu byla prokázána pohybem na běžném účtu žalovaného u jiného peněžního u – právnická osoba, jakož i další výdaje žalovaného ověřené z předmětného výpisu z účtu, i z faktur vystavených žalovanému u právnická osoba Česká republika. Kromě toho žalovaný uváděl i další příjem partnerky ve výši 17 000 Kč, výdaje na domácnost ve výši 10 000 Kč, což zahrnovalo i náklady na podnájem, neměl žádné vyživovací povinnosti a byl svobodný. Žalobkyně tak dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet a že žalovaný je tak schopna splácet pravidelné splátky úvěru. Soud na základě těchto tvrzení a provedených důkazů uzavřel, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru, žalobkyně svou smluvní povinnost splnila a žalovanému sjednaný úvěr poskytla, žalovaný však úvěr řádně nesplácel, došlo proto k jeho zesplatnění a žalobkyně se nyní po právu domáhala zaplacení zbývající dlužné částky včetně sjednaného úroku i poplatků. Žalobkyně předloženými listinami, a to smlouvou o úvěru, výpisy z účtů, předžalobní výzvou, prokázala svá tvrzení o důvodu vzniku a výši dluhu žalovaného, naopak žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyní tvrzený dluh nevznikl, byl v jiné výši, nebo již zanikl. Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 141 390 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení dle o.z. z dlužné částky, když prodlení žalovaného stále trvá. Výše úroků z prodlení vyplývá z ustanovení nař. vlády č. , ve znění platném ke dni vzniku prodlení a současně i smluvního úroku z prodlení ve výši 27,474%, který byl mezi účastníky sjednán a jeho výše není v rozporu s aktuální judikaturou (výrok I.).

15. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována jednak

zaplaceným soudním poplatkem v částce 7 070Kč,

odměnou advokáta za 2 úkony právní pomoci po 6 780 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), § 7 vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby)

odměnou advokáta ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění ve výši 3 390 Kč dle vyhl. č. 177/96 Sb. ve spojení s  ,

náhradou jeho hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč dle vyhl. č. .

s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobce je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle , o dani z přidané hodnoty.

Soud zde dodává, že nepřiznal žalobkyni odměnu za písemné podání ve věci, které obsahovalo doplnění tvrzení k výzvě soudu. Žalobkyně zahájila řízení návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu. Ten lze ve smyslu ve spojení s  vydat jen tehdy, vyplývá-li uplatněné právo na zaplacení peněžité částky ze skutečností uvedených žalobcem. Právo žalobkyně musí z uvedených skutečností vyplývat zcela, včetně veškerého příslušenství, jinak nelze platební rozkaz vydat. Této skutečnosti si žalobce zastoupený od počátku advokátem nepochybně musel být vědoma. Pokud žaloba neobsahovala všechny rozhodné skutečnosti a žalobkyně je dodatečně prostřednictvím svého zástupce doplňovala, pak nepochybně nelze přenášet na žalovaného následky nekvalitní práce zástupce žalobkyně. Pokud by žaloba všechny skutečnosti obsahovala, pak bylo podání ze dne 418. 11. 2020 zcela zbytečné. V každém případě však požadavek na náhradu nákladů vzniklých s tímto podáním neodpovídá ustanovení o.s.ř

příjmení mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalovanému nahradit žalobci náklady řízení ve výši 28 668 Kč.

16. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. věty před středníkem , když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice, písemně, dvojmo.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.