Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 222/2020-13

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem JUDr. Karlem Merym ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 7 980 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni 7 980 Kč s 9,75% p. a. úrokem z prodlení od 23. 4. 2019 do zaplacení se zamítá.

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni 7 980 Kč s 9,75% p. a. úrokem z prodlení od 23. 4. 2019 do zaplacení se zamítá. II. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení , , (dále jen „”)

2. Žalobkyně se původně v elektronickém rozkazním řízení, které bylo zahájeno dne 11. 5. 2020, domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 7 980 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila, že její právní předchůdce právnická osoba (dále jen„ věřitel“) uzavřel s žalovaným dne 21. 3. 2019 smlouvu o úvěru a téhož dne žalovanému poskytnul peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč převodem na bankovní účet. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky dne 22. 4. 2019, svůj závazek však nesplnil ani částečně. Žalobkyně se po žalovaném domáhá jistiny zápůjčky a poplatku ve výši 1980 Kč společně s úrokem z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky do zaplacení. Aktivní legitimaci žalobkyně tvrdí na základě postupní smlouvy ze dne 20. 12. 2019. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání dne 26. 11. 2020. Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání omluvil, o odročení jednání nežádal. Žalovaný se jednání nezúčastnil, ani se řádně a včas neomluvil, příp. nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Žaloba byla žalovanému doručena dne 30. 10. 2020. Soud proto ve věci postupoval podle , (dále jen „“) a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobce sice tvrdí, že mezi jeho právním předchůdcem a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru tím způsobem, že žalovaný se nejprve registroval na webové stránce právního předchůdce žalobce uvedením osobních údajů, následně odsouhlasil znění úvěrové smlouvy. V rámci webového rozhraní byl žalovanému zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, žalovaný tento návrh akceptoval a byla mu převedena na bankovní účet uvedený v žádosti částka 6 000 Kč. K tomu je třeba zdůraznit, že žalobkyně nenavrhla žádné další důkazy, soud vycházel pouze z listin, které byly přiloženy k návrhu. Nelze tak zjistit, zda účet skutečně patřil žalovanému, když navíc žalobkyně v návrhu uvedla, že pro případ nevyhovění návrhu z titulu smlouvy o úvěru by soud měl vyžádat zprávu banky, kdo je vlastníkem účtu uvedeného v žádosti o půjčku. I tato okolnost svědčí o tom, že sama žalobkyně nevěděla, na čí účet platbu zasílá. Soud proto uzavřel skutková zjištění tak, že k podpisu smlouvy o úvěru ze strany žalovaného nedošlo a smlouva nebyla platně uzavřena. Žalobkyně dále nepředložila žádný důkaz o tom, že částka 6 000 Kč byla skutečně zaslána na účet žalovaného a protože nebyla při jednání přítomna, nemohla být soudem poučen podle a odst. 3 o tom, že musí takový důkaz předložit. Žalobkyně tedy ani neprokázala, že by zasláním peněžních prostředků na účet vzniklo bezdůvodné obohacení právě žalovanému.

5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle zákona číslo (dále jen „o. z.“)„ K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.“ Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 10. 4. 2014„ Písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textuy. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky. Podle ustanovení věty třetí obč. zák. je-li právní úkon učiněn elektronickými prostředky, může být podepsán elektronicky podle zvláštních předpisů. Podle ustanovení , o elektronickém podpisu, se elektronickým podpisem rozumí údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené, a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě; z toho plyne, že e-mailovou korespondenci účastníků řízení, která nebyla opatřena elektronickými podpisy, nelze považovat za písemnou dohodu o změně smlouvy.“ Soud proto v souladu s tímto rozhodnutím dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným k uzavření písemné smlouvy o úvěru nedošlo, neboť nebyla podepsána žalovaným v takové formě, která by jednoznačně identifikovala žalovaného. Z listinných důkazů předložených žalobcem nelze dojít k závěru, že na straně žadatele o úvěr jednal skutečně žalovaný.

6. Rovněž tak žalobkyně neprokázala, že částka 6 000 Kč byla zaslána na účet, jehož vlastníkem je žalovaný a nelze tedy vyhovět ani jejímu požadavku na vydání bezdůvodného obohacení, neboť předloženéy nedokazují, že žalovanému bezdůvodné obohacení ve smyslu a o. z. vzniklo.

7. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy nepodařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že nepřiznal žádnému z účastníků právo na jejich náhradu. Žalovaný měl sice ve věci plný úspěch, ovšem žádné náklady mu nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).