Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (8)No categories available
16 C 199/2020-49
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Kořínkovou v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupené advokátem osobní údaj jméno příjmení, osobní údaj.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa
o zaplacení částky 22 659 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci částku 8 800 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně od 19. 11. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby byl žalovaný uznán povinným uhradit žalobci
a) částku 8 865 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 5 534,06 Kč od 19. 11. 2016 do zaplacení a s 20,98 % smluvním úrokem ročně z částky 14 334,06 Kč od 12. 11. 2016 do zaplacení,
b) částku 4 994 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 3 846,17 Kč od 9. 11. 2016 do zaplacení a s 23,72 % smluvním úrokem ročně z částky 3 846,17 Kč od 2. 11. 2016 do zaplacení,
se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci částku 8 800 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně od 19. 11. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby byl žalovaný uznán povinným uhradit žalobci a) částku 8 865 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 5 534,06 Kč od 19. 11. 2016 do zaplacení a s 20,98 % smluvním úrokem ročně z částky 14 334,06 Kč od 12. 11. 2016 do zaplacení, b) částku 4 994 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 3 846,17 Kč od 9. 11. 2016 do zaplacení a s 23,72 % smluvním úrokem ročně z částky 3 846,17 Kč od 2. 11. 2016 do zaplacení, <b>se zamítá.</b> III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 22 659 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi jeho právním předchůdcem příjmení jméno příjmení, osobní údaj a žalovaným byly dne datum a datum uzavřeny smlouvy o zápůjčkách, z nichž si žalovaný neplnil sjednané povinnosti a žalobci, na něhož přešly pohledávky smluvně, dluží předmětnou částku.
2. V dané věci soud po zjištění stanoviska účastníků k jeho zamýšlenému postupu podle § 115a ) o.s.ř. veřejně vyhlásil toliko rozsudek.
3. Ze smlouvy o zápůjčce z datum včetně zákaznické karty z téhož data a z datum včetně zákaznické karty, smlouvy o postoupení pohledávek z datum včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku a předžalobní výzvy z 3. 9. 2020 včetně podacího listu, soud zjistil následující skutkový stav věci. Dne datum byla mezi příjmení jméno příjmení, osobní údaj a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce na částku 13 000 Kč, kdy kromě jistiny se žalovaný zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobce také úroky ve výši 1 820 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč Celkem tak měl zaplatit 22 620 Kč v 58 týdenních splátkách po 390 Kč, fakticky uhradil 17 626 Kč. Před poskytnutím úvěru byla zkoumána jeho úvěruschopnost, kdy do jeho zákaznické karty bylo uvedeno, že žalovaný je OSVČ, provozuje anonymizováno činnost s příjmem 14 000 Kč měsíčně, dalšími příjmy, aniž by bylo patrno, z čeho plynou, bylo 20 000 Kč měsíčně. V tu dobu byl hlášen na ohlašovně Městského úřadu Příbram, bydlel na jiné adrese, než byla adresa jeho trvalého pobytu, za bydlení platil 6 200 Kč měsíčně a splácel další půjčky / alimenty částkou 4 000 Kč měsíčně, na telefon vynaložil 1 600 Kč měsíčně, jeho výdaje činily 11 800 Kč měsíčně, žil v nájmu. Dne datum s ním byla uzavřena druhá smlouva o zápůjčce na 15 000 Kč, kdy se zavázal kromě jistiny uhradit ještě úroky ve výši 1 365 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 500 Kč. Celkovou částku 23 865 Kč měl uhradit v 43 týdenních splátkách po 555 Kč, na tuto pohledávku zaplatil celkem 6 200 Kč. I v tomto případě s ním byla před uzavřením smlouvy vyplněna zákaznická karta, z níž vyplývalo, že podniká s příjmem tentokrát 20 000 Kč a má další příjmy ve výši 16 000 Kč měsíčně, náklady na bydlení činily 6 300 Kč, výdaje na domácnost 15 000 Kč, splátky 2 000 Kč a výdaje na telefon 1 000 Kč, celkem tedy měsíční výdaje činily 24 300 Kč. Dne datum byly pohledávky za žalovaným smluvně postoupeny žalobci, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn.
4. Podle § 2390 občanského zákoníku , přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
5. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce nezkoumal řádně úvěruschopnost žalovaného, v důsledku čehož je třeba pohlížet na obě uzavřené smlouvy jako na smlouvy neplatné dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru účinného v době uzavření předmětných smluv. Pokud jde o smlouvu z datum, pak podle karty zákazníka byl v tu dobu žalovaný příjmení, bydlel na obec a číslo, kde hradil nájemné ve výši 6 200 Kč, výdaje na domácnost nebyly vůbec zjištěny, nebylo ani zjištěno, zda má žalovaný nějakou vyživovací povinnost, nicméně v kolonce splátky/půjčky/alimenty je uvedeno 4 000 Kč. Jeho měsíční výdaje byly tehdy specifikovány částkou 11 800 Kč, aniž by zahrnovaly běžné vydání na osobní potřeby žalovaného a jeho příjmy byly vyplněny jako mzda částkou 14 000 Kč a další příjmy 20 000 Kč, přitom však tyto příjmy nebyly nikterak ověřeny. Podle tvrzení uvedeného v zákaznické kartě měl být doložen výpis z účtu, který však soudu předložen nebyl, z živnostenského oprávnění nemohly příjmy žalovaného plynout a v přehledu zaměstnání není uvedeno, že by kromě podnikání měl ještě mít další zaměstnání s uvedeným příjmem. Z čeho tedy tento plynul nebylo prokázáno a dle názoru soudu tak byla uměle navyšována bonita žalovaného proto poskytnutí zápůjčky. Paradoxně o 4 měsíce později byly již výdaje žalovaného specifikovány částkou 15 000 Kč, o 2 000 Kč se snížily jeho splátky, zvýšil se příjem z podnikání na 20 000 Kč a snížily vedlejší příjmy na 16 000 Kč měsíčně. I v tomto případě však nebylo prokázáno, z čeho další příjmy žalovaného plynou, takže i zde je třeba uzavřít, že bonita žalovaného nebyla řádně ověřena, daňové přiznání nebylo předloženo. V tomto druhém případě nebyl předložen ani výpis z účtu a příjmy žalovaného tak tedy právní předchůdce žalobce nikterak neověřoval. V důsledku toho považuje soud obě uzavřené smlouvy za absolutně neplatné, kdy odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/2018 , případně na rozsudek Krajského soudu v Praze z 18. 2. 2020, č.j. 22 Co 295/2019 -86. Za situace, kdy na smlouvu o zápůjčce z datum uhradil žalovaný celkem částku 17 626 Kč, zaplatil tedy zcela poskytnutou jistinu a ohledně této smlouvy soud nároky žalobce v plném rozsahu zamítl, u smlouvy o zápůjčce, kde činila jistina 15 000 Kč a žalovaný z ní uhradil 6 200 Kč, považoval za oprávněnou žalobu ohledně části 8 800 Kč s 8,05 % úroky z prodlení ročně od 19. 11. 2016 do zaplacení, neboť právo na příslušenství pohledávky vzniklo žalobci v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku . V ostatních nárocích ohledně této smlouvy pak byla žaloba z důvodů shora uvedených zamítnuta.
6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že právo na náhradu nákladů řízení nebylo přiznáno žádnému z účastníků řízení, neboť ve věci úspěšnější žalovaný zůstal ve věci nečinný a vznik ani výši nákladů řízení neprokázal, neúspěšnějšímu žalobci právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Praze, a to písemně do 15 dnů ode dne jeho doručení.
Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na pověření soudního exekutora provedením exekuce (zák. č. 120/2001 Sb. ).