Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
21 C 122/2020-25
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Jarolímkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
proti
žalovaným: 1. celé jméno žalované, datum narození
bytem adresa žalovaného a žalované
2. celé jméno žalovaného, datum narození
bytem adresa žalovaného a žalované
o zrušení vyživovací povinnosti
takto:
I. Vyživovací povinnost otce příjmení celé jméno žalovaného, narozeného datum, bytem adresa žalobce, ke zletilé celé jméno žalované, narozené datum, trvale bytem adresa žalovaného a žalované, stanovená rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5, č.j. 50 P 348/2010 -251 ze dne 10.6.2011, se zrušuje.
II. Vyživovací povinnost otce příjmení celé jméno žalovaného, narozeného datum, bytem adresa žalobce, ke zletilému celé jméno žalovaného, narozenému datum, trvale bytem adresa žalovaného a žalované, stanovená rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5, č.j. 50 P 348/2010 -251 ze dne 10.6.2011, se zrušuje.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vyživovací povinnost otce [příjmení] [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], bytem [adresa žalobce], ke zletilé [celé jméno žalované], narozené [datum], trvale bytem [adresa žalovaného a žalované], stanovená rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5, č.j. 50 P 348/2010 -251 ze dne 10.6.2011, se zrušuje. II. Vyživovací povinnost otce [příjmení] [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], bytem [adresa žalobce], ke zletilému [celé jméno žalovaného], narozenému [datum], trvale bytem [adresa žalovaného a žalované], stanovená rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5, č.j. 50 P 348/2010 -251 ze dne 10.6.2011, se zrušuje. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal zrušení výživného pro své dvě zletilé děti. Žalobce platil žalovaným výživné ve výši 3 800 Kč a 3 200 Kč měsíčně od 1.6.2011 na základě rozsudku zdejšího soudu ze dne 10.6.2011 č.j. 50P 348/2010 -251. Oba žalovaní již ukončili studium, čímž došlo ke změně poměrů a je důvodné zrušit vyměřené výživné.
Oba žalovaní s návrhem na zrušení výživného souhlasili.
Všichni účastníci souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. .
Mezi účastníky je nesporné, že oba žalovaní ukončili studium.
Soud provedl v řízení důkazy, které žalobce předložil, přičemž potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla. Po provedeném řízení vzal za prokázaný tento skutkový stav.
V řízení bylo prokázáno, že žalobce byl povinen platit 1) žalované výživné ve výši 3 800 Kč měsíčně a 2) žalovanému ve výši 3 200 Kč od 1.6.2011 na základě rozsudku zdejšího soudu ze dne 10.6.2011 č.j. 50P 348/2010 -251 (prokázáno citovaným rozsudkem).
Pro právní posouzení věci učinil soud závěr o skutkovém stavu takový, že žalobce tvrzení uvedená v žalobě prokázal, a proto soud žalobě vyhověl v celém rozsahu.
Právně soud věc posoudil tak, že podle § 911 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “) lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 913 odst. 1 o.z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Vzhledem k tomu, že oba žalovaní ukončili, soud v této skutečnosti shledává zásadní změnu poměrů na straně žalovaných, která nastala od vyhlášení předchozího rozhodnutí (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČR Cpjn 204/2008). Soud poukazuje na rozhodnutí Ústavního soudu ČR IV. ÚS 1247/13 ze dne 25. 3. 2014, z něhož plyne, že nárok na plnění vyživovací povinnosti vzniká zletilému dítěti v souvislosti s přípravou na budoucí povolání s dosažením co nejvyššího stupně vzdělání. Nikoliv tedy získávání různých oborů vzdělání stejného stupně. Musí se navíc jednat o přípravu soustavnou a cílevědomou. Vyživovací povinnost rodiče nelze vnímat jako bezbřehou. Na jednu stranu lze mít pochopení pro jakési hledání životní cesty, pracovního zařazení, nicméně na druhou stranu je třeba u žalovaných očekávat uvědomění si základních souvislostí mezi studiem, prací a zajištěním životních potřeb. Soud tak uzavírá, že žalovaní se již nepřipravují na výkon povolání řádným a soustavným studiem, a proto soud s odkazem na shora uvedené zrušil vyživovací povinnost žalobce, jak je stanoveno ve výroku I. tohoto rozsudku.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. l o.s.ř. , avšak žalobce se náhrady nákladů vzdal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.