Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 C 381/2020-66

Okresní soud v Táboře rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Jakšičovou v právní věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 17 127 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci

-) částku 9 905,80 Kč se zákonným 10% ročním úrokem z prodlení z částky 10 205,80 Kč 10% od datum do datum a s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 9 905,80 Kč od datum do zaplacení

-) smluvní pokutu ve výši 2 711,30 Kč

-) úrok ve výši 8,3 % ročně z částky 7 918,60 Kč od 22. 2019 do zaplacení, maximálně do částky, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky 12 809 Kč

to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud se žalobce domáhal zaplacení

-) 3 718,2 Kč a zákonného 10% úroku z prodlení ročně z částky 3 718,2 Kč od datum do datum a z částky 3 418,20 Kč od datum do zaplacení

-) smluvní pokuty ve výši 791,70 Kč

-) úroku 102,75% z 1554,26 Kč od datum do zaplacení a 99,45% z 7 918,60 Kč od datum do zaplacení, maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky 23 954 Kč,

žaloba se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení částku 2 712 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet zástupkyně žalobce příjmení jméno příjmení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci -) částku 9 905,80 Kč se zákonným 10% ročním úrokem z prodlení z částky 10 205,80 Kč 10% od [datum] do [datum] a s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 9 905,80 Kč od [datum] do zaplacení -) smluvní pokutu ve výši 2 711,30 Kč -) úrok ve výši 8,3 % ročně z částky 7 918,60 Kč od 22. 2019 do zaplacení, maximálně do částky, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 12 809 Kč to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Pokud se žalobce domáhal zaplacení -) 3 718,2 Kč a zákonného 10% úroku z prodlení ročně z částky 3 718,2 Kč od [datum] do [datum] a z částky 3 418,20 Kč od [datum] do zaplacení -) smluvní pokuty ve výši 791,70 Kč -) úroku 102,75% z 1554,26 Kč od [datum] do zaplacení a 99,45% z 7 918,60 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky 23 954 Kč, žaloba se zamítá. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení částku 2 712 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet zástupkyně žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit mu částku 17 127 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 13 924 Kč od datum do datum ve výši 321,03 Kč a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% z částky 13 624 Kč od datum do zaplacení a dále i úroku ve výši 102,75% ročně z částky 9 472,86 od datum do zaplacení, a to z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky dne datum, č. úvěru číslo. Žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutí úvěru splácet v 18 měsíčních splátkách po 1 109 Kč splatných vždy k 14. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem červnem 2019, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce o schválení úvěru. Žalovaná podmínky smlouvy řádně neplnila, dostala se do prodlení s úhradou splátek. Do dne zesplatnění uhradil pouze dvě splátky po 1 109 Kč dne datum a dne datum. Dostala se tak do prodlení s úhradou splátky číslo o délce nejméně 65 dnů. Podle bodu 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru stala celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění součástí nové jistiny úvěru. Tato nová jistina ve výši 11 827,48 Kč měla být uhrazena nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že pokud žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu v den zesplatnění, vzniká jí povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě od datum do úplného zaplacení. Sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Žalobce tvrdil, že po zesplatnění celého úvěru žalovaná ničeho nezaplatila. Ke dni podání žaloby pak dlužila žalobci novou jistinu úvěru ve výši 11 527,48 Kč (což odpovídá původní jistině ve výši 9 472,86 Kč a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 2 354,62 Kč), dále smluvní pokutu podle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 1 497 Kč, náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalované v částce 600 Kč (bod 6.2. smlouvy), smluvní pokutu dle bodu 6.5. smlouvy z dlužné částky nové jistiny ve výši 11 827, 48 Kč za každý den prodlení s její úhradou, a to počínaje od datum do datum v částce 993,72 Kč a z částky 11 527 Kč od datum do zaplacení. Dále žalobce požaduje i úrok z úvěru ve výši 102,75% ročně z částky 9 472,86 Kč od datum do zaplacení. Po zesplatnění žalovaná uhradila na dluh pouze částku 300 Kč.

2. K jednání nařízenému na datum se dostavila pouze zástupkyně žalobce. Žalovaná se nedostavila, svou neúčast omluvila, o odročení jednání nežádala. Soud proto projednal věc v její nepřítomnosti.

3. Smlouvu o úvěru ze dne datum číslo (dále jen smlouva), oznámením věřitele o schválení úvěru včetně dodejky, předsmluvním formulářem, splátkovým kalendářem ke smlouvě, kartou klienta a dokladem o vyplacení úvěru ze dne datum žalobce prokázal, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se tuto částku a sjednaný efektivní úrok ve výši 168,01% ročně zavázala splácet v 18 měsíčních splátkách po 1 109 Kč splatných vždy ke 14 dni toho kterého kalendářního měsíce počínaje měsícem červnem 2019. Úroková sazba byla dohodnutá jako pevná po celou dobu splácení úvěru. V článku 2.. smlouvy se smluvní strany dohodly, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá v původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do její úplné úhrady. Současně bylo dohodnuto, že věřitel je oprávněn požadovat na úrocích částku v maximální souhrnné výši 120% celkové částky, kterou má klient zaplatit, uvedené v části A) smlouvy. Podle článku 6. 1. smlouvy pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce trvání 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to každou splátku, u které se ocitl v prodlení v délce 30 dnů. Dle bodu 6.2. smlouvy má poskytovatel vůči klientovi právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jeho prodlením. Výši těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klient ocitl v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů, částku 200 Kč. Podle bodu 6.5. smlouvy jestliže klient po zesplatnéní úvěru nezaplatí novou výši jistiny v den zespatnění, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího zaplacení. Dne datum byla ve prospěch žalované odepsána z účtu žalobce částku 10 000 Kč, na úhradu poskytnutého úvěru uhradila žalovaná celkem 2 518 Kč. Podle bodu 6. 3. písmeno b) smlouvy, jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou splátky nebo její části o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru, to je k tomuto dni se stává okamžitě splatná celá jistina úvěru a veškeré úroky z poskytnutého úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a náklady podle bodu 6. 2. části B) smlouvy. Podle bodu 6. 4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru stala celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu byla žalovaná povinna uhradit žalobci nejpozději do dne zesplatnění.

4. Z výzev k zaplacení ze dne datum a ze dne datum vyplývá, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužných částek, to je spátky číslo respektive 3 a 4, které měla řádně hradit dle přílohy ke smlouvě – splátkového kalendáře a také smluvní pokuty ve výši 499 Kč respektive 998 Kč a nákladů vzniklých z prodlení žalované v částce 200 respektive 400 Kč. Na základě těchto výzev žalovaná ničeho nezaplatila, proto dne datum žalobce oznámil žalované zesplatnění úvěru. Předžalobní výzvou ze dne datum byla žalovaná vyzvána k úhradě vzniklého dluhu a upozorněna na možnost jeho vymáhání. Po zesplatnění uhradila pouze částku 300 Kč. Z výpisu ze systému příjmení o hodnocení klienta před poskytnutím úvěru vyplývá, že žalobce před poskytnutím úvěru ověřil úvěruschopnost žalované. Ze statistického seznamu obec národní banky – úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem vyplývá, že za květen 2019 průměrná sazba úroku z úvěru poskytovaná domácnostem v České republice činila v květnu 2019 8,3% ročně

5. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkové závěry: V dané věci byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, žalovaná se tento úvěr zavázala spolu s úroky z úvěru hradit v dohodnutých splátkách ve výši 1 109 Kč měsíčně. Smluvní ujednání nedodržela, splátky úvěru nehradila včas, proto žalobce v souladu se smlouvou uzavřenou mezi účastníky a v souladu s Všeobecnými obchodními podmínka, které byly součástí této smlouvy, prohlásil úvěr za splatný. Vzhledem k tomu, že ani přes výzvy nebyly dlužné částky následně uhrazeny, požadoval žalobce částku odpovídající aktuální dlužné nové jistině ve výši 11 527,48 Kč, smluvní pokuty v částce 1 497 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v částce 600 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení a konečně úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině ve výši 9 472,86 od datum do zaplacení.

6. Soud v souladu s ust. , (dále jen o. z.) při právní kvalifikaci uzavřené smlouvy o úvěru ze dne datum vycházel z o. z., podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle o. z., poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla. Podle ustanovení o. z., ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku.

7. Podle § 1 odst. 2 o. z., nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

8. V dané věci bylo specifické, že obdobné spory z obdobných smluv vedené žalobcem již byly předmětem přezkoumání zdejšího soudu, ale i nadřízeného Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v obec. Jednalo se například o rozsudky ze dne 22. 3. 2018, č. j. –93, ze dne 22. 3. 2018, č.j. -129, ze dne 9. 5. 2018, č.j. -64 nebo ze dne 28. 2. 2019, č.j. . V souladu s právními závěry v nich vyslovenými dospěl podepsaný soud po přezkoumání a zhodnocení provedených důkazů k závěru, že žaloba žalobce je z podstatné části nedůvodná. Ve všech výše uvedených rozhodnutích, jakož i v předchozích rozhodnutích zdejšího soudu např. ze dne 23. 11. 2017, č. j. -36, ze dne 29. 11. 2017, č. j. -50, ze dne 4. 12. 2017, č. j. , bylo odkazováno na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu ČR, a to zejména na rozhodnutí ve věcech sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. a sp. z n. , od kterých není důvod se v dané věci odchylovat. Konkrétně v rozhodnutí sp. zn. Nejvyšší soud ČR dovodil, že„ Nemohou být žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy.“ Dále se v něm Nejvyšší soud odkázal na svoji ustálenou judikaturu ohledně pojmu dobrých mravů (sp. zn. ) a věc uzavřel se závěrem, že„ Vzhledem k tomu, že dohodnutá výše úroků (ve výši 60 % ročně) podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahovala horní hranici této obvyklé úrokové míry, je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy.“ Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. lze úroky z prodlení„ posoudit z hlediska souladu nebo rozporu s dobrými mravy pouze jako platné či neplatné a nelze je shledat neplatné jen co do výše, která přesahuje rámec dobrých mravů. Přičemž po přijetí závěru o neplatnosti dohody o výši úroku z prodlení je třeba se zabývat nárokem na zákonný úrok z prodlení (srov. shodně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2008, sp. zn. a obdobně rozsudek ze dne 11. srpna 2005, sp. zn. ).“ Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. uzavřeli-li účastníci smlouvy ujednání o výši úroků neplatně, má věřitel právo na úroky v obvyklé výši, a to za účinnosti ve smyslu o. z. (dříve dle , obchodní zákoník). Veškerá tato judikatura vydaná za účinnosti , (dále jen obč. zák.) je přitom plně použitelná i za účinnosti o. z. (viz příjmení, P. a kol., I., komentář, 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, str. 2077 – 2091).

9. Jak již bylo výše uvedeno, předmětnou smlouvou o úvěru ze dne datum byla mezi účastníky sjednána efektivní zápůjční úroková sazba z úvěru ve výši 168,01 % ročně, což představuje nominální roční úrokovou sazbu ve výši 102,75 %. Obvyklá výše úroků dle přehledu statistických údajů zveřejněných Českou národní bankou pro období prosince 2019 činila pro korunové úvěry poskytnutými bankami domácnostem v ČR na spotřebu v průměru 8,3 % ročně. Dohodnutá výše úroků tedy podstatně převyšuje (přibližně dvanáctinásobně) tuto obvyklou úrokovou míru, což vede soud k jednoznačnému závěru, že jde o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a tedy neplatné. Tento závěr je v souladu s předchozími rozhodnutími odvolacího (i zdejšího) soudu, kdy jako neplatné byly shledány sjednané úroky ve výši 86,21 % ročně (č. j. –93) nebo 97,12 % ročně (č. j. -129). Nemůže přitom obstát argumentace, že se jednalo o vyjádření svobodné vůle účastníků s důsledky pacta sunt servanda, neboť korektiv dobrých mravů se uplatňuje právě na smluvní ujednání. Smluvní ujednání nejsou vyloučená ze soudního přezkumu, naopak tyto musí soud ex offo vždy přezkoumávat z hlediska souladu s dobrými mravy.„ Následkem rozporu s dobrými mravy je podle § 580 odst. 1 neplatnost právního jednání, ve spojení s ustanovením § 588 je třeba dospět k závěru, že se jedná vždy o neplatnost absolutní.” (viz výše uvedená odborná literatura, str. tamtéž). Nemístná je rovněž argumentace žalobce, že musel pro uvedený případ sjednat vysokou úrokovou sazbu s ohledem na rizikové poměry klienta. Žalobci v rámci podnikatelské úvahy nic nebránilo uzavření smlouvy odmítnout. Na posouzení shora nemá žádný vliv ani ust. § 1813 o. z., neboť jím nejsou vyloučena ustanovení o absolutní neplatnosti právního jednání, které je zjevně v rozporu s dobrými mravy; právě k takovému absolutně neplatnému právnímu jednání došlo v dané věci. Jedná se přitom o důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, a proto soud považuje ve smyslu § 576 o. z. za neplatnou jen tuto část uvedené smlouvy úvěru, kde byly sjednány úroky z úvěru v nemravné výši. I zde se jedná o shodný právní závěr, jaký je i ve všech výše uvedených rozhodnutích odvolacího soudu. Protože žalovaný poskytnutý úvěr vyčerpal, avšak řádně jej nesplácel (viz výše uvedené závěry o prokázaném skutkovém stavu), bylo zesplatnění úvěru po právu a žalovanému vznikla povinnost jej zcela zaplatit, a to co do dlužné jistiny, nákladů a smluvních pokut i co do úroků. Protože úroky sjednané mezi účastníky byly neplatné a žalobce má v souladu s výše citovaným § 1802 o. z. nárok na úroky obvyklé, tj. ve výši 8,3 % ročně, musel soud provést přepočet částek, které žalovaná zaplatila a žalobce je započítával na nemravně vysoké úroky.

10. Soud postupoval přitom tak, že vyšel ze smluvního ujednání účastníků, že splátkou úroku, na kterou žalobce započítává platby žalované, se rozumí úrok ve výši 102,75% ročně. Tento zápočet vzhledem k výši dovozené neplatnosti sjednaných úroků je nesprávný. Žalobce tak má nárok na úroky v obvyklé výši (§ 1802 o.z.), a proto soud vypočítal u obou zaplacených splátek, jakou část z nich lze zahrnout na tyto úroky v obvyklé výši s tím, že ve zbývající části je třeba platbu žalované posoudit jako úhradu jistiny. V dané věci žalovaná zaplatila první splátku ve výši 1 109 Kč, proto je výpočet obvyklého úroku náležejícího žalobci následující: První splátka 69,20 (856,25: 102,75 x 8,3), druhá splátka 67,40 (834,61: 102,75 x 8,3). Celkem tedy náleží z těchto dvou splátek pouze úrok ve výši 136,60, na jistinu tak bylo zaplaceno o 1 554,26 Kč více. Obdobně soud přepočítal i žalobcem uplatněné přirostlé úroky do zesplatnění. I zde totiž žalobce na svém nároku vycházel z nemravného úroku ve výši 102,75% ročně a za důvodnou soud považuje toliko částku 190,20 Kč odpovídající úroku ve výši 8,3%. V okamžiku zesplatnění tak dluh žalované činil částku součtu dlužné jistiny ve výši 7 918,60 Kč (10 000 – 2 081,40) a úroku ve výši 190,2 Kč tedy celkem 8 108,80 Kč. Od této částky je třeba odečíst 300 Kč, které dle tvrzení žalobce zaplatila žalovaná po zesplatnění dne datum a kterou žalobce zjevně započítal na novou dlužnou jistinu. Žalovaná tak dluží žalobci jistinu ve výši 7 808,80 Kč.

11. Pokud jde o smluvní pokutu za splátky, s nimiž se dostala žalovaná do prodlení v celkové částce 998 Kč (bod 6. 1. smlouvy) a náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlení žalované, která činí 600 Kč (bod 6. 2. smlouvy) považoval soud požadavek žalobce za opodstatněný, neboť je v souladu s citovanými ustanoveními smlouvy o úvěru a výše uvedenými závěry o skutkovém stavu, neboť žalovaná se skutečně dostala do prodlení.

12. Soud proto ve výroku I. přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky 9 905,80 Kč. Tato částka se skládala z nové dlužné jistiny vyčíslené shora uvedeným způsobem, smluvní pokuty dle článku 6. 1. smlouvy ve výši 1 497 Kč a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 600 Kč. K této částce náleží zákonný úrok z prodlení ve výši 10% z částky 10 205,80 Kč za období do datum, kdy došlo k jediné částečné úhradě a z částky 9 905,80 Kč od datum do zaplacení. Naproti tomu byla žaloba zamítnuta o částku 3 718,20 Kč, a 10% úroku z částek 3 718,20 Kč a 3 418,20 Kč ve vazbě na částečnou úhradu. Smluvní pokuta byla žalobci přiznána v celkové částce 2 711,3 Kč vyčíslených jako 0,1% z přepočtené dlužné nové jistiny za každý den prodlení opět ve vazbě na částečnou úhradu a to od datum do dne vyhotovení žaloby. Konečně úrok byl přiznán toliko ve výši 8,3% ročně a to z částky 7 918,60 Kč od datum do zaplacení. Ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle v situaci, kdy žalobce byl v řízení úspěšný zhruba ze 72%, naproti tomu neúspěšný byl z 28%. Proto má právo na poměrnou část nákladů řízení ve výši 44% Náklady představoval zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a dále náklady právního zastoupení. Jedná se o odměnu za tři úkony právní služby po 300 Kč ( , advokátního tarifu, dále a.t.) a jeden úkon za 1 820 Kč ( a.t.), tři režijní paušály po 100 Kč ( a.t.) a jeden za 300 Kč ( st. 3 a.t.), jízdné advokáta osobním automobilem VW Golf, 7C5 číslo při ujetých 94 km v hodnotě 548 Kč, náhrada za ztrátu času 400 Kč a 21% DPH. Celkem náklady řízení představují částku 6 164 Kč, z toho 44 % činí 2 712 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích - pobočce v obec, prostřednictvím Okresního soudu v Táboře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně.