Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
5 C 272/2020-71
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o částka s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se zastavuje co do částky částka.
II. Žaloba se zamítá co do částek částka, částka, částka, co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, co do úroku ve výši 10,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žaloba se zamítá co do částek částka, částka, částka, co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, co do úroku ve výši 20,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech, doplatek na soudním poplatku ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Řízení se zastavuje co do částky [částka]. II. Žaloba se zamítá co do částek [částka], [částka], [částka], co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, co do úroku ve výši 10,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žaloba se zamítá co do částek [částka], [částka], [částka], co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, co do úroku ve výši 20,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech, doplatek na soudním poplatku ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne datum, se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka z částky částka za období od datum do datum a dále tento požadovala od datum do zaplacení, dále se domáhala kapitalizovaného úroku ve výši částka z částky částka za období od datum do datum ve výši 10,50 % ročně a dále tento požadovala od datum do zaplacení. Konstatovala, že její právní předchůdce, právnická osoba, uzavřel s žalovaným datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě níž poskytl žalovanému hotovost ve výši částka v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Zároveň se zavázal částka včetně kapitalizovaného úroku ve výši částka, odměny za administrativní činnosti ve výši částka a za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, uhradit v 60 týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však uhradil toliko částka. Dále se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka z částky částka za období od datum do datum a dále tento požadovala z jistiny od datum do zaplacení v zákonné výši. Rovněž požadovala kapitalizovaný úrok ve výši částka z jistiny za období od datum do datum ve výši 20,50 % ročně a dále tento požadovala z jistiny od datum do zaplacení. Konstatovala, že její právní předchůdce, právnická osoba, uzavřel s žalovaným datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě níž žalovaný obdržel v den podpisu smlouvy hotovost ve výši částka a zavázal se tuto uhradit společně s kapitalizovaným úrokem částka, odměnou za administrativní činnosti částka a za hotovostní inkaso splátek ve výši částka v 60 týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však uhradil toliko částka. Shora uvedené pohledávky byly postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, o čemž byl žalovaný informován dopisem z téhož data.
2. Žalovaný se písemně k žalobě vyjádřil. Tvrdil, že v době žádostí bylo proti němu vedeno několik exekučních řízení, je tak s podivem, že obě půjčky byly bez problémů a rychle schváleny. Právní předchůdce žalobkyně tak nesplnil povinnost při uzavření smluv. Napadl nepřiměřeně vysoké úroky, odkázal na rozhodnutí krajského soudu v obdobné věci i Ústavního soudu, jež shledaly smlouvy neplatné. Uvedl, že nic nedluží, když zbývající dlužnou částku již uhradil, což doložil potvrzením o vkladu hotovosti. Popsal jím provedené platby.
3. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, a dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, jejího seznamu. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vzal za prokázané, že právnická osoba uzavřela s žalobkyní dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které pohledávky specifikované v příloze této smlouvy byly postoupeny na žalobkyni. V uvedené příloze pak figurují obě pohledávky za žalovaným. Jmenovaná společnost dopisem ze dne datum informovala žalovaného o postoupení obou pohledávek na žalobkyni.
4. Podáním doručeným soudu dne datum vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky částka, neboť žalovaný po podání žaloby, dne datum ji uhradil. Soud postupoval dle § 96 odst. 2 o. s. ř. a v tomto rozsahu řízení zastavil, tak jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno. Souhlasu žalovaného se zpětvzetím nebylo třeba, neboť ke zpětvzetí došlo dříve, než začalo jednání.
5. Soud provedl důkazní řízení, z něhož dovodil následující skutková zjištění a právní závěry.
6. Z předložené smlouvy o zápůjčce číslo vzal za prokázané, že ta byla uzavřena dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba, a žalovaným, když téhož dne byla žalovanému předána hotovost ve výši částka. Žalovaný stvrdil převzetí této částky podpisem smlouvy a zavázal se částka včetně úroku ve výši částka, částky představující poplatek za hotovostní inkaso splátek částka, poplatku za administrativní činnosti ve výši částka uhradit v 60 týdenních splátkách po částka, přičemž první splátka byla splatná nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy a každá následující až po poslední splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Z předložené smlouvy o zápůjčce číslo vzal soud dále za prokázané, že ta byla uzavřena dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba, a žalovaným, když téhož dne byla žalovanému předána hotovost ve výši částka představující půjčku, převzetí této částky žalovaný stvrdil svým podpisem. Zavázal se částka včetně úroku ve výši částka, včetně poplatku za administrativní činnosti ve výši částka a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, tedy celkem částka uhradit v 60 týdenních splátkách po částka, přičemž první splátka byla splatná nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy a každá následující až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období.
7. Soud po právní stránce dospěl k závěru, že obě shora uvedené smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jsou neplatná právní jednání ve smyslu § 588 o. z. Tato neplatnost je neplatností absolutní, působící od samého počátku a ze zákona. Soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. V daném případě totiž smlouvy mezi jejími účastníky byly uzavřeny jako smlouvy spotřebitelské ve smyslu § 1810 a následující o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady číslo a judikatury ESD považovaná za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Podle článku 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložených smluv, tyto byly předtištěné, byly napsány předem, pouze se dopisovala půjčená částka, poplatky, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného. Žalovaný tedy samotný text smluv v tomto směru těžko mohl ovlivnit. Žalobkyni byly pohledávky za žalovaným postoupeny od jejího právního předchůdce. Soudu v těchto případech žalobkyně poskytuje pouze smlouvy o půjčce a o okolnostech sjednání těchto smluv žalobkyně nemá informace, pouze zasílá žalovaným předžalobní upomínky. Okolnosti uzavření smluv soud tedy nemohl zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci smluv nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to právě žalovaný, který je tou slabší stranou v uzavřeném kontraktu, jeho postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku. Soud považuje daná jednání za neplatná pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 o. z. také z toho důvodu, že žalobkyně požaduje po žalovaném též úhradu za poskytnutí zápůjčky, poplatek za hotovostní inkaso splátek a administrativní poplatek, aniž by bylo uvedeno, jak tyto poplatky určila a proč právě v dané výši. Není rovněž patrné, jaký je skutečný zisk věřitele z těchto transakcí. Uvedené poplatky za hotovostní inkaso splátek a administrativní činnosti, v součtu činí v prvním případě 61 % a ve druhém 70 % z poskytnuté hotovosti. Tyto výše odměn vztažmo k poskytnutým částkám soud považuje za odporující dobrým mravům. Soud považuje za zcela nepřiměřené, aby si věřitel, byť se jedná o odměnu za poskytnuté peněžní prostředky ve formě úroku více méně přiměřenou (10,50 % a 20,50 % ročně) navyšoval svoji odměnu za poskytnutí peněžních prostředků prostřednictvím dalších poplatků v takové formě, jak bylo zahrnuto do obou uvedených smluv, kdy celkové částky splacené dlužníkem, včetně sjednaného úroku, mají fakticky dosáhnout 68 % a ve druhém případě 84 % zapůjčené částky. Případné poplatky sjednávané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mohou mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení finančních prostředků má být úrok. Je také obvyklé v bankovní praxi, že případné poplatky, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. Sjednáním takto vysokých nepřiměřených poplatků věřitel zcela nepochybně obchází zákon. Takovéto jednání nemůže požívat právní ochrany odkazem na autonomii vůle, neboť autonomie vůle nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobkyně je ve svém důsledku obchod s chudobou. To je doloženo v podstatě i žalovanou částkou. Sjednané vysoké poplatky shora specifikované nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvách, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovéto smlouvy neuzavřel. Ze shora uvedených důvodů byly obě smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným shledány absolutně neplatné. V této souvislosti lze rovněž odkázat na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 1. 2019 č. j. 25 Co 335/2018-80, který obdobnou věc řešil, navíc v postavení žalobkyně byla rovněž právnická osoba
8. Soud vztah účastníků proto posoudil podle předpisů upravující tzv. bezdůvodné obohacení, konkrétně dle § 2991 a následující o. z.. Žalovanému byla na základě obou smluv poskytnuta hotovost ve výši částka. Žalobkyně již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu uvedla, že žalovaný uhradil částka a částka a dále částka dne datum, jak doloženo dokladem o platbě (listinný důkaz na č. l. 58 spisu). Tedy žalovaný celkem zaplatil z jemu předané hotovosti částka, dohromady částka, proto žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení nic nedluží. Soud žalobu v plném rozsahu zamítl, když na uvedeném závěru nic nemění předložené uznání dluhu žalovaným datované datum, neboť lze uznat jen závazek, který byl sjednán platně.
9. S ohledem na shora prezentované závěry soud k důkazu provedl zákaznickou kartu, informace o zpracování osobních údajů, podací lístek, tabulku umoření, ale nedovodil z nich pro věc žádných zjištění.
10. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 146 odst. 2, § 142 odst. 3 o. s. ř., kdy žalovaný měl ve věci úspěch, měl by proto právo na plnou náhradu nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, když zastavení řízení nelze klást k tíži žalovaného. Návrh sice byl vzat částečně zpět pro chování žalovaného, jež zaplatil částka, avšak tento nebyl podán důvodně (rozebráno shora).
11. Soud v daném případě nevydal k návrhu žalobkyně elektronický platební rozkaz, v řízení pokračoval, proto žalobkyni stíhá povinnost doplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech, poplatek z návrhu ve výši částka. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši částka v souladu s položkou 2 bod 1 písm. a) Sazebníku poplatků, podle položky 2 bod 2, položky 1 bod 1 písm. a) Sazebníku však soudní poplatek by činil částka, zbývá proto doplatit částka. Soud při svém rozhodování vycházel z § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kdy splatnost poplatku nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.
Poučení:
Proti výroku I., IV. a V. lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.
Proti výroku II. a III. tohoto rozsudku není odvolání přípustné podle § 202 odst. 2 o. s. ř.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněná navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).