Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 322/2018-86

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Krojovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci

pro zaplacení částky 245 520 Kč

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 81 750 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kdy se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 163 770 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 39 312,24 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce příjmení jméno příjmení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 81 750 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, kdy se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 163 770 Kč, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 39 312,24 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení].

Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným ke zdejšímu soudu dne datum domáhal po žalovaném zaplacení částky 245 520 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že uzavřel se žalovaným kupní smlouvu na prodej nemovitosti ulice číslo dne datum (dále i jen„ nemovitost“). Žalovaný se v kupní smlouvě zavázal (v čl. III., bodu 5.), že jestliže prodávající nesplní svůj závazek předložit kupujícímu do 4 měsíců od podpisu kupní smlouvy originál či ověřenou kopii návrhu na vklad zástavního práva předmětu převodu ve prospěch poskytovatele úvěru opatřeného podacím razítkem příslušného katastrálního úřadu, sjednávají si smluvní strany pro tento případ ve prospěch kupujícího smluvní pokutu ve výši 15 % z kupní ceny splatnou k 1. dni následujícího měsíce s tím, že není dotčeno právo kupujícího na náhradu škody, kterou prodávající kupujícímu svým jednáním způsobil. Lhůta uplatnění této sankce žalobcem je dle kupní smlouvy datum. Žalovaný svou povinnost z kupní smlouvy nesplnil, a to až do datum. Dne datum vyzval žalobce žalovaného ke splnění povinnosti zaplatit sjednanou smluvní pokutu. Žalobce žalovanému zaslal dne datum výzvu k úhradě smluvní pokuty. Do podání žaloby žalovaný žalobci ničeho neuhradil.

Žalovaný nárok uplatněný žalobou neuznával ani částečně. Učinil nesporným, že mezi účastníky – žalobcem jako kupujícím a žalovaným jako prodávajícím byla dne datum uzavřena kupní smlouva, kterou žalovaný prodal žalobci jednotku číslo byt, umístěnou v budově adresa (dále jen„ budova“), která stojí na a je součástí pozemku p.č. st. číslo (dále jen„ pozemek“), a dále související spoluvlastnické podíly na společných částech budovy a na pozemku, to vše zapsáno v katastru nemovitostí pro obec a k.ú. obec, část územní celek anonymizováno („ předmět převodu“). Žalovaný byl při uzavírání kupní smlouvy i veškeré související dokumentace zastoupen jméno příjmení, nar. dne datum, bytem adresa, který při prodeji předmětu převodu rovněž jednal jako zprostředkovatel. Od počátku jednání o prodeji předmětu převodu byl žalobce informován, že ohledně nemovitostí je třeba provést změnu prohlášení vlastníka, kterým došlo k vymezení jednotek v budově, a že tato změna bude mít vliv na velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech budovy a na pozemku souvisejících s vlastnictvím jednotky. Tato skutečnost se promítla i do znění uzavřené kupní smlouvy. V návaznosti na provedení vkladu změny prohlášení vlastníka budovy do katastru nemovitostí pak byl ke kupní smlouvě dne datum uzavřen dodatek č. 1, kterým smluvní strany kupní smlouvy upravily velikost spoluvlastnických podílů na společných částech budovy a na pozemku z původních číslo na číslo tak, aby specifikace předmětu převodu odpovídala zápisu v katastru nemovitostí. Žalovaný tvrdil, že se žádného porušení závazků, které kupní smlouvou převzal, nedopustil. Zpochybnil i formulaci závazku zajištěného smluvní pokutou v kupní smlouvě. Tvrdil, že kupní smlouva neobsahuje výslovnou formulaci takového závazku žalovaného, ten je zmíněn pouze v ujednání ohledně smluvní pokuty (čl. III odst. 5). Přitom veškeré ostatní závazky smluvních stran, u nichž bylo sjednáno utvrzení smluvní pokutou, jsou v textu kupní smlouvy jasně vyjádřeny např. slovy„ Kupní cenu kupující uhradí takto:...“ (čl. III odst. 2) spolu s utvrzením smluvní pokutou„ Jestliže kupující nesplní svůj závazek sjednaný v čl. III odst. 2 této smlouvy, tj. neuhradí kupní cenu řádně a včas...“ (čl. III odst. 4). Předmětné ujednání bylo do textu kupní smlouvy doplněno ze strany zástupce žalobce, a to pouze několik dní před plánovaným datem podpisu kupní smlouvy, tj. nebylo součástí původního návrhu kupní smlouvy zpracovaného zástupcem žalovaného. Případné formulační nedostatky takového ustanovení mají jít k tíži žalobce, který je do smlouvy doplnil. I pokud by však žalovaný závazek skutečně převzal, nedopustil se jeho porušení. příjmení žalovaný, jako zástavní dlužník, mohl podat návrh na vklad zástavního práva, musel mít nejprve k dispozici vkladovou u, tj. smlouvu o zřízení zástavního práva ve prospěch banky, kterou si žalobce vybral jako poskytovatele úvěru pro financování úhrady kupní ceny předmětu převodu, tj. právnická osoba Smlouva o zřízení zástavního práva, na základě které došlo k provedení vkladu zástavního práva ve prospěch právnická osoba do katastru nemovitostí, však byla ze strany banky jako zástavního věřitele vyhotovena a podepsána až datum, tj. po uplynutí termínu plynoucího z čl. III odst. 5 kupní smlouvy. Žalovaný zdůraznil, že se při uzavírání smlouvy o zřízení zástavního práva nedopustil žádného prodlení, naopak ji (prostřednictvím svého zástupce) podepsal bez zbytečného odkladu po výzvě finančního poradce žalobce, a to dne datum; téhož dne smlouvu podepsal i žalobce jako vedlejší účastník. K podání návrhu na vklad zástavního práva dle této smlouvy k místně příslušnému katastrální pracovišti pak došlo datum. Žalovaný dále namítal, že smluvní pokuta je nepřiměřeně vysoká a neodpovídá významu utvrzovaného závazku. Výše smluvní pokuty je určena jako jednorázová, tj. pokud by došlo k porušení utvrzovaného závazku, vzniklo by žalobci právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 15 % z kupní ceny předmětu převodu bez ohledu na délku prodlení; i v případě prodlení trvajícího jeden den by si žalobce mohl nárokovat zaplacení částky 245 520 Kč. Dle názoru žalovaného je v podmínkách realitního trhu ČR obvyklé sjednávat jednorázové smluvní pokuty pro případ nesplnění základních závazků smluvních stran kupní smlouvy, tj. za prodávajícího umožnit kupujícímu nabytí vlastnického práva a odevzdat předmět převodu ve sjednaném stavu, za kupujícího pak především zaplatit kupní cenu. Výše takových smluvních pokut se obvykle pohybuje ve výši 3 až 5 % z kupní ceny předmětu převodu. Této praxi odpovídají i ostatní smluvní pokuty sjednané mezi stranami v kupní smlouvě, když jsou sjednány ve výši 5 % z kupní ceny předmětu převodu. Smluvní pokutou ve výši 15 % z kupní ceny předmětu převodu je utvrzován v zásadě marginální závazek žalovaného, jehož význam v žádném případě nedosahuje důležitosti závazků dle či. II odst. 2 kupní smlouvy (umožnit nabytí vlastnického práva k předmětu převodu za sjednaných podmínek) či čl. III odst. 2 (zaplatit kupní cenu předmětu převodu), přitom výše smluvní pokuty je trojnásobná. Žalobcem vymáhaná smluvní pokuta je dle žalovaného excesem a odchylkou od standardní praxe. Žalovaný tvrdil, že tvrzené porušení závazku nevedlo na straně žalobce ke vzniku jakékoliv škody. I pokud by soud došel k závěru, že žalovaný měl povinnost předložit žalobci originál či úředně ověřenou kopii návrhu na vklad zástavního práva ve prospěch právnická osoba do datum, tuto mohl ve stanovené lhůtě splnit, avšak učinil tak až datum, byl by žalovaný v prodlení v délce dvaceti kalendářních dnů. Takové prodlení mělo jediný následek, a to že se žalobce stal vlastníkem předmětu převodu o dvacet dní později, což však nemohlo mít pro majetkovou sféru žalobce žádné negativní dopady. Dle názoru žalovaného je přitom zcela nezbytné přihlédnout ke skutečnosti, že předmět převodu byl žalovaným žalobci předán dne datum, tj. pouhé dva dny po uzavření kupní smlouvy; žalobce měl tedy předmět převodu k dispozici a mohl jej bezplatně užívat po celou tuto dobu až do provedení vkladu vlastnického práva žalobce do katastru nemovitostí, k němuž došlo dne datum, s právními účinky zápisu ke dni datum. Takto brzké předání předmětu převodu představovalo velmi výrazný ústupek ze strany žalovaného, neboť dle původního ujednání smluvních stran mělo k předání dojít až po provedení vkladu vlastnického práva žalobce do katastru nemovitostí. Žalobce však požadoval dřívější předání předmětu převodu, a to právě s poukazem na nutnost provedení změny prohlášení vlastníka budovy a určité prodlení, k němuž při vyřizování této záležitosti mělo dojít. V důsledku dobré vůle žalovaného tedy žalobce uspořil na nákladech za bydlení bezplatným užíváním předmětu převodu, který měl od žalovaného k dispozici prakticky šest měsíců předtím, než se stal jeho vlastníkem. Žalovaný žádal zamítnutí žaloby, případně moderaci smluvní pokuty soudem až do výše škody vzniklé žalobci.

Žalobce dále k argumentaci žalovaného zdůraznil, že povinnost žalovaného upravená v kupní smlouvě byla ze strany žalovaného porušena. K podpisu kupní smlouvy dne datum, až dne datum byl podán návrh na vklad zástavního práva na příslušný katastrální úřad. Argumentace žalovaného, že tak činil téměř vzápětí po podpisu dodatku ke kupní smlouvě ze dne datum je sice pravdivá, ovšem to, že k podpisu samotného dodatku došlo až dne datum bylo zapříčiněno liknavostí žalovaného, nehledě na to, že podpis samotného dodatku byl realizován již po lhůtě stanovené kupní smlouvou. Byl to právě žalovaný, kdo zapříčinil chybně vypracované změnové prohlášení, které vložil na katastrální úřad. V důsledku vad změnové prohlášení bylo změnové prohlášení vzato zpět, a to dne datum. Až dne datum bylo zahájeno nové vkladové řízení změnového prohlášení. Žalobce trval na ujednání smluvní pokuty v kupní smlouvě, neboť měl obavy z průběhu celé koupě, a proto chtěl žalovaného motivovat k rychlé činnosti alespoň prostřednictvím smluvní pokuty. Žalobce si byl moc dobře vědom toho, že úvěr od financující banky musí být vyčerpán nejpozději do datum Lhůta na splnění povinnosti žalovaného sjednaná v kupní smlouvě se proto zdála dostačující a zároveň umožňovala žalobci v případě nesplnění ujednané povinnosti věc následně ještě řešit, i když lze předpokládat, že by v tak krátkém čase žalobce nenašel jinou vhodnou nemovitou věc k profinancování. Veškeré průtahy při prodeji a koupi nemovité věci zapříčinil žalovaný v důsledku chybných změnových prohlášení, s jejichž obsahem nebyl žalobce seznámen. Žalobce byl pouze obeznámen s tím, že je nutné provést aktualizaci stavu bytového domu na katastru nemovitostí, a proto zde byla nutnost podávat změnové prohlášení. Dle žalobce měla sjednaná smluvní pokuta funkci preventivní a sankční. Žalovaný si byl vědom následků nedodržení zajištěné povinnosti, měl dostatečný časový prostor všech svých povinností dostát a celou záležitost řešit v dostatečném předstihu, tak aby nemuselo nikdy dojít k vymáhání nároku uhrazení smluvní pokuty. Dle žalobce byly hlavními důvody, které vedly žalobce k uzavření kupní smlouvy s ujednáním o smluvní pokutě, neserióznost jednání žalovaného ještě před uzavřením kupní smlouvy, spočívající v bezdůvodném odstoupení od uzavření kupní smlouvy při prvním jednání o prodeji, negativní reference od ostatních spoluvlastníků, neochota prodloužit dohodu o rezervaci, když důvody neuzavření kupní smlouvy do datum nebyly zapříčiněny žalobcem, dvojitá úhrada poplatku za zpracování úvěrové dokumentace, nutnost vyčerpat úvěr u financující banky do datum, částečné pokrytí investic, které žalobce činil se souhlasem žalovaného ještě před převodem vlastnického práva ve prospěch žalovaného.

Z nesporných tvrzení stran a provedeného dokazování vzal soud za prokázané níže uvedené skutečnosti:

Mezi žalobcem jako kupujícím a žalovaným jako prodávajícím byla datum uzavřena kupní smlouva, kterou žalovaný prodal žalobci předmětnou bytovou jednotku včetně souvisejících spoluvlastnických podílů na společných částech budovy a na pozemku. Žalovaný jednal prostřednictvím jméno příjmení, který byl zároveň zprostředkovatelem dle Dohody o rezervaci a poskytnutí součinnosti dne datum. Žalobce byl před uzavřením kupní smlouvy informován, že je třeba provést změnu prohlášení vlastníka, mající vliv na velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech budovy a na pozemku souvisejících s vlastnictvím kupované jednotky, přičemž řízení ohledně změnového prohlášení vlastníka nemovitosti v době uzavření kupní smlouvy probíhalo (deklarace v čl. I odst. 2, bod 2.8). V čl. III., bodu 5 kupní smlouvy se strany dohodly, že jestliže prodávající nesplní svůj závazek předložit kupujícímu do 4 měsíců od podpisu kupní smlouvy originál či ověřenou kopii návrhu na vklad zástavního práva předmětu převodu ve prospěch poskytovatele úvěru opatřeného podacím razítkem příslušného katastrálního úřadu sjednávají si smluvní strany pro tento případ ve prospěch kupujícího smluvní pokutu ve výši 15% z kupní ceny splatnou k 1. dni následujícího měsíce s tím, že není dotčeno právo kupujícího na náhradu škody, kterou prodávající kupujícímu svým jednáním způsobil (prokázáno dohodou o rezervaci a poskytnutí součinnosti a kupní smlouvou).

Předmětné ujednání o smluvní pokutě nebylo součástí původního návrhu kupní smlouvy zpracovaného zástupcem žalovaného bylo do kupní smlouvy doplněno ze strany zástupce žalobce (nesporné tvrzení stran).

Změnové prohlášení vlastníků ze dne datum, podané příslušnému katastrálnímu úřadu dne datum, bylo vzato zpět datum, následná změna prohlášení ze dne datum byla podána katastrálnímu úřadu dne datum. Dne datum byla podána žádost o prodloužení lhůty z důvodu dodání souhlasu úvěrující banky s prohlášením u účastníků řízení (prokázáno výše citovanými dokumenty).

Nemovitost byla žalobci předána k užívání dne datum (nesporné tvrzení stran). Žalobce měl v předmětné nemovitosti zřízenu od datum provozovnu právnická osoba, jejímž je jednatele (prokázáno výpisem z obchodního a živnostenského rejstříku).

Dne datum byla mezi právnická osoba jako úvěrující bankou a žalobcem jako úvěrovaným klientem uzavřena smlouva o úvěru, podle které získal žalobce od banky účelový hypoteční úvěr na pořízení předmětný nemovitosti zajištěný zástavním právem k předmětné nemovitosti. Podmínkou čerpání hypotečního úvěru bylo mj. doložení výpisu z KN s vyznačeným podáním návrhu na vklad zástavního práva k zastavované nemovitosti (prokázáno smlouvou o úvěru).

Dne datum byl uzavřen dodatek č. 1 ke kupní smlouvě, kterým účastníci coby strany kupní smlouvy upravili velikost spoluvlastnických podílů na společných částech budovy a na pozemku z původních číslo nově na číslo. Žalobce jako kupující svým výslovným prohlášením v dodatku č. 1 ke kupní smlouvě vzal změnu prohlášení vlastníka budovy na vědomí (prokázáno dodatkem č. 1 ke kupní smlouvě).

Ke smlouvě o úvěru byl dále dne datum uzavřen mezi žalobcem a úvěrující bankou dodatek č. 1, jímž se strany úvěrové smlouvy dohodly na změně ve specifikaci financované a zastavované nemovitosti ve smyslu změny výše velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech budovy a na pozemku z původních číslo nově na číslo (prokázáno dodatkem č. 1 ke smlouvě o úvěru).

Dne datum byl k příslušnému katastrálnímu úřadu podán návrh na vklad zástavního práva právnická osoba do katastru nemovitostí, zřízeného smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitosti uzavřenou mezi žalobcem a bankou dne datum (prokázáno podáním č.j. číslo jednací a zástavní smlouvou).

Dne datum byl k příslušnému katastrálnímu úřadu podán návrh na vklad vlastnického práva žalobce k předmětné nemovitosti do katastru nemovitostí (prokázáno podáním č.j. číslo jednací).

Dopisem ze dne datum vyzval žalobce žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 245 250 Kč ve lhůtě do datum (prokázáno výzvou z datum).

Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastníci řízení. Z dalších, v řízení provedených, ale v rozhodnutí necitovaných důkazů, soud žádná zjištění nečinil, výše popsané dokazování postačilo k tomu, aby si soud obstaral dostatek skutkových zjištění relevantních z hlediska právního posouzení. Provedené důkazy hodnotí soud jako věrohodné, plně prokazující skutkový stav z nich vyplývající.

Soud po zhodnocení dokazování dospěl ke skutkovému závěru, že účastníci (žalobce v pozici kupujícího, žalovaný coby prodávající) se v písemné kupní smlouvě ze dne datum dohodli, že žalovaný do 4 měsíců od uzavření kupní smlouvy, tj. do datum, předloží žalobci návrh na vklad zástavního práva ve prospěch úvěrující banky žalobce podaný k příslušnému katastru nemovitostí. Žalovaný návrh na vklad zástavního práva podal dne datum, když až dne datum byla uzavřena zástavní smlouva mezi žalobcem a úvěrující bankou. Zástavní smlouva mohla být uzavřena až poté, co byl dne datum mezi účastníky uzavřen dodatek č. 1 ke kupní smlouvě, jímž byla u kupované nemovitosti upravena velikost spoluvlastnických podílů na společných částech budovy a na pozemku.

Po právní stránce posuzoval soud nárok žalobce podle , , dle něhož platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

Podle § 2051 o.z. platí, že nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

V řízení bylo prokázáno, že žalovaný porušil smlouvou převzatou povinnost předložit žalobci coby kupujícímu do 4 měsíců od podpisu kupní smlouvy originál či ověřenou kopii návrhu na vklad zástavního práva předmětu převodu ve prospěch poskytovatele úvěru opatřeného podacím razítkem příslušného katastrálního úřadu. Tato povinnost žalovaného byla zajištěna smluvní pokutou ve výši 15 % ze sjednané kupní ceny, tj. pokutou ve výši žalované částky. Povinnost uhradit smluvní pokutu vzniká bez ohledu na zavinění, právo na smluvní pokutu vzniká porušením povinnosti bez ohledu na okolnosti a příčiny, které k porušení vedly, jedná se tedy o odpovědnost objektivní, bez možnosti liberace, když strany si zároveň ve smlouvě nesjednaly, že by nárok na smluvní pokutu vznikl jen při zaviněném porušení smluvní povinnosti.

Soud nepřehlédl rozpor mezi čl. III, 2.2 odst. 2 kupní smlouvy, dle něhož měla být složena část kupní ceny do úschovy do 7 dní po předložení originálu nebo ověřené kopie návrhu na vklad zástavního práva ve prospěch poskytovatele úvěru … a to nejpozději do 3 měsíců od podpisu kupní smlouvy, a předmětného čl. III. odst. 5, tj. rozporu spočívajícího v tom, že nejzazší okamžik zaplacení kupní ceny, které však závisí na vkladu zástavního práva, předchází nejzazšímu okamžiku předložení návrhu na vklad. I přesto však dospěl soud k závěru, že povinnost žalovaného předložit žalobci do 4 měsíců od podpisu kupní smlouvy návrh na vklad zástavního práva ve prospěch poskytovatele úvěru může být a byla platně sjednána i přes odlišnou koncepci uvedených dvou ujednání, když v předmětném ujednání o smluvní pokutě je povinnost žalovaného jednoznačně zakotvena a zřejmé je i její utvrzení smluvní pokutou. Skutečnost, zda žalobci v důsledku porušení povinnosti žalovaným vznikla škoda, či nikoliv, není pro vzniku nároku na zaplacení smluvní pokuty relevantní. Nárok na zaplacení smluvní pokuty je dle názoru soudu co do základu dán.

Žalovaný namítal nepřiměřenost výše smluvní pokuty, soud se proto zabýval otázkou, zda byla sjednaná smluvní pokuta sjednána v nepřiměřené výši a zkoumal naplnění podmínek pro její případnou moderaci ve smyslu výše citovaného ust. § 2051 o. z. V této souvislosti zkoumal soud důvody, které ke sjednání posuzované výše vedly a okolnosti, které je provázely. Návrh na vklad zástavního práva ve prospěch úvěrující banky byl podmínkou pro složení částek úvěru na účet úschovy (čl. III, 2.2, 2.3) a jejich složení jako kupní ceny dále podmínkou pro návrh na vklad vlastnického práva žalobce do katastru nemovitostí. Žalobce tak měl nepochybně zvýšený zájem na vkladu zástavního práva ve prospěch úvěrujícího, bez něhož by nemohlo dojít ke složení kupní ceny do úschovy a vkladu vlastnického práva žalobce do katastru nemovitostí. V daném případě byla smluvní pokuta stanovena pevnou částkou, resp. způsob jejího určení byl sjednán jako procentní podíl z kupní ceny nemovitosti, neodrážející dobu prodlení. Smluvní pokuta ve výši 245 250 Kč byla sjednána pro prodlení v trvání jednoho dne, i 20 dnů (jak tomu bylo v daném případě), smluvní pokuta by byla stejné při prodlení se splněním povinnosti v řádu dnů, jakož i měsíců, či let. Soud po zhodnocení okolností daného případu dospěl k závěru, že je na místě sjednanou smluvní pokutu snížit a to na částku odpovídající 5 % z kupní ceny, tj. částce 81 750 Kč. Proto soud žalobě vyhověl jen co do částky 81 750 Kč (výrok I. rozsudku), a ve zbytku ji zamítl (výrok II. rozsudku).

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení , dle něhož i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Z citované úpravy je zřejmé, že ustanovení je výjimkou z obecné zásady úspěchu ve věci uplatňované při rozhodování o náhradě nákladů řízení, na které je založeno ustanovení a 2 Použití této výjimky přichází v úvahu tehdy, závisí-li výše plnění na znaleckém posudku či na úvaze soudu. V daném případě soud co do základu důvodný požadavek na zaplacení smluvní pokuty moderoval dle své úvahy a žalobci jej přiznal toliko v části. Základem pro určení výše náhrady nákladů řízení při aplikaci ustanovení pak dle judikatury není částka požadovaná žalobou, ale až částka přisouzená, a z ní se určuje též odměna advokáta. Náklady žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 12 276 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 81 750 Kč sestávající z částky 4 380 Kč za každý z čtyř úkonů uvedených v  a. t. (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření ve věci samé z datum, účast u dvou ústních jednání) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t., dále z náhrady hotových výdajů – cestovného za cestu zástupce žalobce ke dvěma jednáním soudu dne datum a datum, vždy obec - obec a zpět, celkem číslo km (jedna cesta tam i zpět číslo km), palivo nafta, průměrná spotřeba 6,73 l číslo km, cestovné celkem ve výši 3 024 Kč, dále náhrady za ztrátu času stráveného cestou zástupce žalobce k jednání soudu a zpět ve výši 600 Kč (číslo půlhodin po 100 Kč) a dále z daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 21 % tj. 4 692,24 Kč Celkem tak soud žalobci na náhradě nákladů přiznal částku 39 312,24 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.