Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 327/2020-29

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Kryndlerovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 14 595,22 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku 12 795,22 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 579,82 Kč za období od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhá zaplacení částky 1 800 Kč, zamítá.

III. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhá zaplacení smluvního úroku ve výši 29 % z částky 8 579,82 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 044,93 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku 12 795,22 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 579,82 Kč za období od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhá zaplacení částky 1 800 Kč, zamítá. III. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhá zaplacení smluvního úroku ve výši 29 % z částky 8 579,82 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 044,93 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 14 595,22 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně uvedla, že původní věřitelka, právnická osoba, IČO (dále jen„ anonymizována dvě slova“), s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu nazvanou jako SMLOUVA O ZÁPŮJČCE – příjmení v hotovosti, jejímž předmětem byla povinnost právnická osoba anonymizováno poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal, že právnická osoba anonymizováno za poskytnuté peněžní prostředky zaplatí úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 331 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za zpracování a doručení ve výši 2 920 Kč a poplatek za administrativní činnost 3148 Kč. Vše výše uvedené se žalovaný zavázal uhradit v 45 týdenních splátkách po 387 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum (dále jen„ smlouva o zápůjčce“). Součástí smlouvy o zápůjčce byli smluvní podmínky právnická osoba anonymizováno (dále jen„ smluvní podmínky“). Žalovaný měl výše uvedené povinnosti ze smlouvy o zápůjčce splnit nejpozději do datum a neučinil tak. Žalovaný se tedy ocitl v prodlení a právnická osoba anonymizováno ode dne datum vznikl nárok na náhradu zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny a smluvních úroků ve výši 29 % ročně. Před uzavřením smlouvy provedla anonymizována dvě slova posouzení úvěruschopnosti žalovaného a posoudila žalovaného jako úvěruschopného, a to na základě tvrzených skutečností žalovaným. Tyto skutečnosti byly ověřeny proti dokladům vyžádaným od žalovaného.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud má za zjištěný následující skutkový stav:

Výpisem z obchodního rejstříku soud zjistil, že anonymizována dvě slova byla obchodní společností, jejímž předmětem podnikání bylo poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že žalovaný uzavřel se právnická osoba anonymizováno dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejímž předmětem byla povinnost anonymizována dvě slova poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal, že právnická osoba anonymizováno za poskytnuté peněžní prostředky zaplatí úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 331 Kč odpovídající stanovené pevné roční úrokové sazbě ve výši 29 % za sjednanou dobu trvání smlouvy, poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 3 148 Kč a za zpracování a doručení flexibilního splácení 2 920 Kč. Výše uvedené povinnosti se žalovaný zavázal splnit v 45 týdenních splátkách, kdy první až předposlední splátka měla činit 387 Kč a poslední splátka měla činit 371 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Na základě tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Poslední splátku uhradil žalovaný dne datum Kč (čl. II. odst. 2 žaloby). Ke dni datum činil dluh žalovaného částku 14 595,22 Kč, rovnající se součtu dlužné jistiny 8 579,82 Kč a dlužného poplatku ve výši 6 015,40 Kč (čl. II. odst. 3 žaloby). Žalovaný tedy ke dni datum uhradil částku 2 803,78 Kč (17 399 Kč – (8 579,82 Kč + 6 015,40 Kč). Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný do dne postoupení pohledávky uhradil celkem částku 1 800 Kč (čl. II odst. 6 žaloby). Žalovaný tedy celkem na dluh ze Smlouvy o zápůjčce uhradil částku 4 603,78 Kč (2 803,78 Kč + 1 800 Kč). Ze čl. 18 smluvních podmínek soud zjistil, že:„ smlouva o zápůjčce je uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu smlouvy o zápůjčce oběma stranami do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky.“ Dále článek 18 uvádí, že:„ bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy o zápůjčce do doby uhrazení celkové dlužné částky.“ Z Karty zákazníka ze dne datum soud zjistil, že před uzavřením Smlouvy o zápůjčce provedla anonymizována dvě slova posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný právnická osoba anonymizováno uvedl jako jeho čistý měsíční příjem částku 15 320 Kč. Jako své měsíční výdaje žalovaný uvedl částku 9 100 Kč. K prokázání svých tvrzení předložil pracovní smlouvu a výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky. Na základě uvedených údajů z Karty zákazníka ze dne datum, posoudila anonymizována dvě slova žalovaného jako úvěruschopného. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že anonymizována dvě slova pohledávku ze smlouvy o zápůjčce postoupila na žalobkyni.

5. Závěr o skutkovém stavu je následující:

Žalovaný uzavřel s anonymizována dvě slova smlouvu o zápůjčce. anonymizována dvě slova splnila své povinnosti ze smlouvy o zápůjčce, zejména poskytla žalovanému ujednané plnění. Žalovaný naopak nesplnil své povinnosti ze smlouvy o zápůjčce, když ve stanovené době nevrátil anonymizována dvě slova zapůjčenou jistinu s příslušenstvím v plné výši.

6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně:

Dle zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) je Spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Dle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Dle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

9. Dle (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

10. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Dle § 1813 o. z. se zakazuje ve spotřebitelských smlouvách ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

12. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. S ohledem na zjištěný skutkový stav a s odkazem na výše citovaná zákonná ustanovení soud žalobě vyhověl co do částky 12 795,22 Kč a přiznal žalobkyni též náhradu zákonných úroků z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku I., ve zbylé části požadované jistiny žalobu zamítl, jelikož z tvrzených skutečností žalovanou soud zjistil, že žalovaný uhradil na dluh ze smlouvy o zápůjčce ve výši 17 399 Kč částku 4 603,78 Kč, tedy celkový dluh bez příslušenství činí 12 795,22 Kč. V částce 1 800 Kč tak soud žalobu zamítl, tak jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku. Žalobkyně předloženými důkazy prokázala, že právnická osoba anonymizováno splnila veškeré své povinnosti z uzavřené smlouvy o zápůjčce, zejména že poskytla žalované peněžní prostředky ve stanovené výši a též splnila své povinnosti, které jí ukládá zákon, zejména tedy provedla s odbornou péčí posouzení úvěruschopnosti žalovaného porovnáním příjmů a výdajů, a to na základě předložených listin žalovaným a na základě informací, které žalovaný poskytl právnická osoba anonymizováno. Naopak žalovaný nesplnil své povinnosti z uzavřené smlouvy o zápůjčce, když neuhradil poskytnuté plnění způsobem a ve lhůtě uvedené ve smlouvě o zápůjčce. Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobkyně prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum.

14. Soud zamítl žalobu v části, v níž žalobkyně požadovala přiznat smluvní úrok 29% ročně z dlužné jistiny, který si nárokuje i za dobu po ukončení trvání smlouvy. Z obsahu smlouvy plyne, že účastníci si na přední straně smlouvy zcela srozumitelně ujednali, že žalovaný vrátí kromě poskytnuté jistiny též souhrnný poplatek, který zahrnuje mimo jiné pevnou částkou stanovený úrok za poskytnutí zápůjčky. Pokud žalobce požaduje zaplacení smluvního úroku i po skončení smlouvy s odkazem na smluvní podmínky, pak soud v tomto ohledu dospěl k závěru, že k takovému ujednání nelze přihlížet.

15. V projednávané věci byl mezi účastníky jasně a srozumitelně, v textu na přední straně smlouvy, dohodnut mimo jiné úrok za poskytnutou zápůjčku, jakož i způsob jeho zaplacení. Nárok na zaplacení úroku za dobu po ukončení trvání smlouvy (resp. po uplynutí doby pro zaplacení poslední splátky) až do zaplacení pak žalobce dle názoru soudu zcela překvapivě a nepochopitelně opírá o smluvní podmínky, které by měly zásadně sloužit k ujednáním technického charakteru (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. , bod 28 až 30), nikoli ke smluvním ujednáním, které jsou podstatnou náležitostí smlouvy. Ze strany 2 smluvních podmínek, ze kterých žalobce jako z celku nárok dovozuje, žádnou pro spotřebitele průměrného rozumu srozumitelnou informaci o tom, že dlužná částka se při nezaplacení bude i po sjednané době trvání smlouvy dále úročit smluvním úrokem, neobsahuje. Článek 18 podmínek utvrzuje spotřebitele v délce trvání smlouvy a lze připustit, že zmínku o tom, že účinnost smlouvy se za určitých podmínek prodlouží, v něm lze nalézt. Ovšem jednoznačné spojení prodloužení účinnosti smlouvy a placení smluvního úroku nikoli; k této informaci musí spotřebitel naopak dojít složitým odkazem na jednotlivé články smluvních podmínek a složitě dovozovat, jaký je význam každého jednotlivého ustanovení samostatně i v jejich vzájemné souvislosti. Článek 18 smluvních podmínek hovoří o době trvání smlouvy a prodloužení její účinnosti, explicitní vyjádření tak zásadní informace, že prodloužení účinnosti smlouvy rovná se placení smluvního úroku ve výši 29 % z dlužné jistiny až do úplného zaplacení dluhu však chybí; jinými slovy, tímto způsobem vyjádřená zásadní smluvní povinnost musí průměrnému spotřebiteli nutně uniknout, tím spíš, že informace na přední straně smlouvy vedou spotřebitele k domněnce, že tato částka úroků je konečná. Soud proto považuje tento způsob ujednání o smluvních úrocích v rozporu s požadavkem poctivosti a proto mu právní ochranu nepřiznal a žalobu v části, kde se žalobkyně domáhá zaplacení smluvního úroku ve výši 29 % z dlužné jistiny za období od datum do zaplacení, zamítl, tak jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení poměrně úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení ze 46,4 % z celku (rozdíl úspěchu žalobkyně 73,2 % a žalovaného 26,8 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 595,22 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Požadavek žalobkyně ke dni vyhlášení rozsudku představoval: 1) jistinu 14 595,22 Kč, 2) úrok 3 435,56 Kč, 3) zákonný úrok 1 509,99 Kč. Tedy celkem ke dni vyhlášení rozsudku částku 19 540,77 Kč. Žalobkyni bylo rozsudkem přiznáno: 1) jistina 12 795,22 Kč, 2) zákonný úrok 1 509,99 Kč. Tedy celkem ke dni vyhlášení rozsudku částka 14 305,21 Kč. příjmení 19 540,77 Kč představovala 100 % úspěch ve věci. Žalobkyni byla přiznána částka 14 305,21 Kč představující 73,2 % úspěch ve věci. Žalovaný tedy měl ve věci 26,8 % úspěch. Z uvedených důvodů přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení ze 46,4 % (73,2 % - 26,8 %).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.