Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
4 C 243/2020-41
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Petrou Svačinovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 14 750 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 350 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 350 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 7 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 650 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 1589,88 Kč, s úrokem v částce 4 730,82 Kč a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 350 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 350 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 7 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 650 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 1589,88 Kč, s úrokem v částce 4 730,82 Kč a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 14 750 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně příjmení jméno příjmení jméno s žalovanou uzavřela smlouvu o zápůjčce dne datum, na základě které byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit předchůdkyni poplatek ve výši 7 400 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 400 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala splatit v 58 hotovostních splátkách po 300 Kč do datum. K prověřování schopnosti žalované splácet úvěr žalobkyně uvedla, že žalovaná byla před uzavřením smlouvy dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům předloženými žalovanou. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované ze dne datum a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. Současně bylo z insolvenčního rejstříku ověřeno, zda není vůči žalované vedeno insolvenční řízení. Přesto však žalovaná posléze přestala sjednané splátky hradit, poslední splátku uhradila dne datum. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni ke dni datum. Nyní tak žalovaná dluží na jistině celkem částku ve výši 14 750 Kč s příslušenstvím.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání.
3. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil, že mezi právnická osoba anonymizována tři slova a žalovanou byla uzavřena dne datum smlouva o zápůjčce. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že při jejím uzavření převzala v hotovosti částku ve výši 10 000 Kč. Žalované tak byla poskytnuta zápůjčka ve výši 10 000 Kč a tato se zavázala uhradit zapůjčenou jistinu a dále úrok ve výši 1 400 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč. Žalovaná si zvolila hotovostní inkaso splátek (hotovostní) režim, kdy se zavázala dlužnou částku uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč v místě svého bydliště. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Dle článku 1 smluvních podmínek byla úroková sazba sjednána ve výši 23,72 % p.a. Dle čl. 8, pokud zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky (smlouva o zápůjčce číslo ze dne datum). Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně doklady k prověření její úvěruschopnosti, a to nájemní smlouvu, SIPO a výměr podpory. Žalovaná zde dále uvedla, že je svobodná a má jedno nezaopatřené dítě. Je příjemcem sociálních dávek ve výši 9 072 Kč měsíčně a ostatních příjmů ve výši 14 500 Kč měsíčně. Běžné měsíční výdaje představují výdaje na domácnost ve výši 12 000 Kč a inkaso ve výši 2 500 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum). V oznámení o postoupení pohledávky byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu ve lhůtě deseti dnů (oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, podací lístek). Předžalobní výzva byla žalované zaslána (předžalobní výzva, podací lístek).
4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Dle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
5. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
6. Soud aplikoval zákon o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb. , neboť žalovaná je spotřebitelka, právní předchůdkyně žalobkyně podnikatelka a je tedy nutno smluvní vztah účastníků posoudit jako spotřebitelský úvěr. Pokud jde o zákon č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je nutné vyjít ze znění účinného do 30. 11. 2016, neboť k uzavření smlouvy došlo datum.
7. Soud se předně zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy řádně posoudila schopnost žalované splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že nikoliv. Byť žalobkyně předložila zákaznickou kartu, ve které žalovaná uvedla výši svých příjmů a výdajů, žalobkyně nenavrhla a ani nepředložila žádné důkazy k prokázání svých tvrzení týkajících se skutečného ověření žalovanou uvedených tvrzení v zákaznické kartě při uzavření úvěrové smlouvy. Z listin předložených žalobkyní tak nelze učinit závěr, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila schopnost žalované splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ověřením skutečné výše příjmů a výdajů žalované z jím předložených listin.
8. Na základě shora uvedených skutečností má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně sice poskytla žalované na základě uzavřené smlouvy o úvěru částku 10 000 Kč, nicméně již neposoudila řádně schopnost žalované úvěr splatit, neboť nezjišťovala příjmy a výdaje žalované ověřením předložených listin. V důsledku toho je smlouva o úvěru dle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Podle § 588 o. z. se jedná o neplatnost absolutní, neboť smlouva odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Účastníkům z tohoto neplatného právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti. Soud si je vědom toho, že zákon nestanoví taxativní výčet postupu, které musí být ze strany věřitele pro jeho naplnění provedeny, stejně tak, že by výklad dané normy neměl vést k nereálným požadavkům kladeným na poskytovatele úvěru a také na žadatele o ně. Pokud však má být zachován smysl a účel dané úpravy a alespoň elementární míra požadovaného odborného posouzení úvěruschopnosti, nelze přehlížet, že toto posouzení není možné bez reálného zjištění nejen příjmu a dosavadního dluhového zatížení klienta, ale také alespoň podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitelé rozumně očekávat. Zde soud odkazuje na judikaturu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 cdo 2178/2018 či nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 ).
9. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vrátit pouze finanční prostředky, které jí žalobkyně poskytla a o které se tak žalovaná bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně dle § 2993 o. z. včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši 8,05 % ročně dle návrhu žalobkyně. Jedná se o část jistiny ve výši 7 350 Kč (10 000 Kč – 2 650 Kč, tj. částku, kterou žalovaná dle tvrzení žalobkyně uhradila). Z hlediska nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení jsou nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění, popřípadě ve lhůtě k plnění stanovené věřitelem. Prodlení žalované tak nastalo na základě zaslané výzvy k úhradě pohledávek ze dne datum dnem datum.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , tak, že nepřiznal žádnému z účastníků náklady řízení, když převážně úspěšná ve věci byla žalovaná. Ze spisu se však nepodává, že by převážně procesně úspěšné žalované jakékoliv náklady řízení vznikly, když po celou dobu řízení byla nečinná.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 46 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.