Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

219 C 161/2020-50

Okresní soud v Kladně rozhodl soudcem JUDr. Jaroslavem Lockenbauerem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši částka, úroku ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do datum a ve výši 0,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši [částka], úroku ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a ve výši 0,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (právnická osoba) a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka. Úvěr se žalovaný zavázal vrátit společně s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši částka, a to ve 14 měsíčních splátkách po částka. příjmení částka sestává z úhrady za poskytnutí úvěru ve výši částka, nákladů za vyhodnocení úvěru ve výši částka, inkasního poplatku ve výši částka a úroku ve výši částka. Nárok žalobkyně sestává z jistiny ve výši částka, celkových nákladů spotřebitelského úvěru ve výši částka, smluvního úroku ve výši částka a smluvní pokuty ve výši částka, která byla sjednána pro případ porušení povinnosti žalovaného platit měsíční splátky řádně a včas.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se, ač řádně předvolán, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti ( , /dále jen „ “ /).

3. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka. Úvěr byl žalovanému poskytnut. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši částka vrátit právní předchůdkyni žalobkyně, a to ve 14 měsíčních splátkách po částka. Celkové náklady spotřebitelské úvěru sestávají z úhrady za poskytnutí úvěru ve výši částka, nákladů za vyhodnocení úvěru ve výši částka, inkasního poplatku ve výši částka a úroku ve výši částka. Pro případ porušení povinnosti žalovaného zaplatit jakoukoliv splátku řádně a včas byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení.

4. Podle smluv o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky a příloh smluv o postoupení pohledávek byla uvedená pohledávka postoupena na žalobkyni.

5. Z podacího lístku a výzvy k plnění soud žádné jiné (odlišné) relevantní skutečnosti nezjistil, toliko z výzvy k plnění ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, a to bez uvedení jiného data splatnosti.

6. Ze žalobkyní předložených důkazů nevyplynulo, že by její právní předchůdkyně u žalovaného ověřovala s odbornou péčí schopnost spotřebitele úvěr splácet. Žalobkyně totiž vyšla pouze z údajů zjištěných ze sdělení žalovaného a toliko částečně ověřila jeho příjmovou situaci. Žalobkyně se však nijak nezabývala ověřením skutečných výdajů žalovaného. Z pracovní smlouvy a výplatní pásky sice žalobkyně v době poskytnutí úvěru ověřila, že žalovaný je zaměstnán a má příjem až cca částka, ovšem z výpisu z účtu žalovaného vyplynulo, že jeho životní výdaje absolutně neodpovídají výdajům ve výši částka, které žalovaný uvedl ve formuláři (ostatně z výpisu z účtu vyplývá, že žalovaný během pouhé poloviny měsíce de facto utratil takřka vše, co vydělal a nikoli jen částka). Skutečnost, že žalovaný měl v době poskytnutí úvěru exekuci, by také měla vést žalobkyni k přísnějšímu prověřování finanční situace žalovaného v dané době (exekuční titul opět nebyl doložen), což však žalobkyně neučinila. Žalobkyně také neověřovala skutečné výdaje žalovaného na bydlení a vyšla pouze z neověřeného a nedůvěryhodného sdělení žalovaného, že snad bydlí u rodičů a platí za to pouze částka měsíčně. O dalších pravidelných výdajích, které jsou dnes běžné typu platby za mobilní telefon apod., se žalobkyně též nezmínila a tyto neověřovala. Výdaje na jídlo, dopravu a osobní náklady ve výši pouhých částka měsíčně jsou pak bez dalšího ověření zcela nedůvěryhodné, je zřejmé, že dospělý člověk takto nízké výdaje mít pravděpodobně nemůže. Ověřování úvěruschopnosti s odbornou péčí v sobě nezahrnuje pouze ověřování příjmové stránky, ale vždy i stránky výdajové, přičemž se nikdy nelze spokojit jen s informacemi poskytnutými od spotřebitele, ale je nutné zjištěné poměry vždy řádně v době poskytnutí úvěru doložit. Pakliže v rámci ověřování vyjdou najevo tak zásadní rozpory jako tomu bylo v tomto případě, není možné úvěr poskytnout.

7. Dle ust. , (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle ust. , odst. 2 , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ust. téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu , o spotřebitelském úvěru, neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo).

10. Dle ust. § 2991 odst. 1 a 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ust. § 2993 o.z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Dle ust. § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle ust. § 1968 o.z., dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Navzdory poučení ve smyslu ust. , odst. 3 v tom směru, aby žalobkyně uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr (včetně posouzení jeho výdajů), žalobkyně další skutečnosti či důkazy netvrdila a důkazy neoznačila.

13. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v  . Ust. zákona o spotřebitelském úvěru pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy, přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti ( o.z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.

14. Vzhledem k uvedenému tak soud předmětnou úvěrovou smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou. Právní předchůdkyně žalobkyně však poskytla žalovanému částku ve výši částka, z níž žalobkyně požaduje částka, přičemž žalovaný ani netvrdil, že by tuto částku uhradil. Žalovaný se tak v tomto rozsahu na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky částka, žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. o.z. ve spojení s ust. o.z. a , též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). Takovou výzvu žalobkyně poprvé učinila dne datum bez určení data splatnosti, proto jí byl úrok z prodlení v zákonné výši přiznán od datum ( o.z.).

15. I kdyby soud nehodnotil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, musel by soud hodnotit jako absolutně neplatná ujednání o dílčích plněních, když minimálně výše sjednaného úroku (včetně skrytého úroku nazývaného jednak jako jakýsi poplatek za uzavření smlouvy a jednak jakési nespecifikované náklady za vyhodnocení úvěru) značně převyšuje průměrnou bankovní sazbu (která dle ČNB činila 9,38% ročně), což je v zjevném rozporu s dobrými mravy.

16. V uvedeném rozsahu je tedy žaloba důvodná a bylo jí vyhověno (výrok I.), ve zbylé části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši částka, úroku ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do datum a ve výši 0,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, musela být žaloba zamítnuta (výrok II.)

17. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) soud rozhodl dle ust. , neboť v řízení byl procesně úspěšnější žalovaný, jemuž však žádné náklady nevznikly.

18. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kladně.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem řádně v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí u soudu či nařízení exekuce.