Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
219 C 161/2020-50
Okresní soud v Kladně rozhodl soudcem JUDr. Jaroslavem Lockenbauerem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši částka, úroku ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do datum a ve výši 0,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši [částka], úroku ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a ve výši 0,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (právnická osoba) a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka. Úvěr se žalovaný zavázal vrátit společně s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši částka, a to ve 14 měsíčních splátkách po částka. příjmení částka sestává z úhrady za poskytnutí úvěru ve výši částka, nákladů za vyhodnocení úvěru ve výši částka, inkasního poplatku ve výši částka a úroku ve výši částka. Nárok žalobkyně sestává z jistiny ve výši částka, celkových nákladů spotřebitelského úvěru ve výši částka, smluvního úroku ve výši částka a smluvní pokuty ve výši částka, která byla sjednána pro případ porušení povinnosti žalovaného platit měsíční splátky řádně a včas.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se, ač řádně předvolán, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu /dále jen „o.s.ř. “ /).
3. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka. Úvěr byl žalovanému poskytnut. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši částka vrátit právní předchůdkyni žalobkyně, a to ve 14 měsíčních splátkách po částka. Celkové náklady spotřebitelské úvěru sestávají z úhrady za poskytnutí úvěru ve výši částka, nákladů za vyhodnocení úvěru ve výši částka, inkasního poplatku ve výši částka a úroku ve výši částka. Pro případ porušení povinnosti žalovaného zaplatit jakoukoliv splátku řádně a včas byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení.
4. Podle smluv o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky a příloh smluv o postoupení pohledávek byla uvedená pohledávka postoupena na žalobkyni.
5. Z podacího lístku a výzvy k plnění soud žádné jiné (odlišné) relevantní skutečnosti nezjistil, toliko z výzvy k plnění ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, a to bez uvedení jiného data splatnosti.
6. Ze žalobkyní předložených důkazů nevyplynulo, že by její právní předchůdkyně u žalovaného ověřovala s odbornou péčí schopnost spotřebitele úvěr splácet. Žalobkyně totiž vyšla pouze z údajů zjištěných ze sdělení žalovaného a toliko částečně ověřila jeho příjmovou situaci. Žalobkyně se však nijak nezabývala ověřením skutečných výdajů žalovaného. Z pracovní smlouvy a výplatní pásky sice žalobkyně v době poskytnutí úvěru ověřila, že žalovaný je zaměstnán a má příjem až cca částka, ovšem z výpisu z účtu žalovaného vyplynulo, že jeho životní výdaje absolutně neodpovídají výdajům ve výši částka, které žalovaný uvedl ve formuláři (ostatně z výpisu z účtu vyplývá, že žalovaný během pouhé poloviny měsíce de facto utratil takřka vše, co vydělal a nikoli jen částka). Skutečnost, že žalovaný měl v době poskytnutí úvěru exekuci, by také měla vést žalobkyni k přísnějšímu prověřování finanční situace žalovaného v dané době (exekuční titul opět nebyl doložen), což však žalobkyně neučinila. Žalobkyně také neověřovala skutečné výdaje žalovaného na bydlení a vyšla pouze z neověřeného a nedůvěryhodného sdělení žalovaného, že snad bydlí u rodičů a platí za to pouze částka měsíčně. O dalších pravidelných výdajích, které jsou dnes běžné typu platby za mobilní telefon apod., se žalobkyně též nezmínila a tyto neověřovala. Výdaje na jídlo, dopravu a osobní náklady ve výši pouhých částka měsíčně jsou pak bez dalšího ověření zcela nedůvěryhodné, je zřejmé, že dospělý člověk takto nízké výdaje mít pravděpodobně nemůže. Ověřování úvěruschopnosti s odbornou péčí v sobě nezahrnuje pouze ověřování příjmové stránky, ale vždy i stránky výdajové, přičemž se nikdy nelze spokojit jen s informacemi poskytnutými od spotřebitele, ale je nutné zjištěné poměry vždy řádně v době poskytnutí úvěru doložit. Pakliže v rámci ověřování vyjdou najevo tak zásadní rozpory jako tomu bylo v tomto případě, není možné úvěr poskytnout.
7. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Dle ust. § 86 odst. 1 , odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ust. § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo).
10. Dle ust. § 2991 odst. 1 a 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ust. § 2993 o.z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
11. Dle ust. § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle ust. § 1968 o.z., dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Navzdory poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 1 , odst. 3 o.s.ř. v tom směru, aby žalobkyně uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr (včetně posouzení jeho výdajů), žalobkyně další skutečnosti či důkazy netvrdila a důkazy neoznačila.
13. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku . Ust. § 9 zákona o spotřebitelském úvěru pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy, přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o.z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.
14. Vzhledem k uvedenému tak soud předmětnou úvěrovou smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou. Právní předchůdkyně žalobkyně však poskytla žalovanému částku ve výši částka, z níž žalobkyně požaduje částka, přičemž žalovaný ani netvrdil, že by tuto částku uhradil. Žalovaný se tak v tomto rozsahu na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky částka, žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s ust. § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007 ). Takovou výzvu žalobkyně poprvé učinila dne datum bez určení data splatnosti, proto jí byl úrok z prodlení v zákonné výši přiznán od datum (§ 573 o.z.).
15. I kdyby soud nehodnotil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, musel by soud hodnotit jako absolutně neplatná ujednání o dílčích plněních, když minimálně výše sjednaného úroku (včetně skrytého úroku nazývaného jednak jako jakýsi poplatek za uzavření smlouvy a jednak jakési nespecifikované náklady za vyhodnocení úvěru) značně převyšuje průměrnou bankovní sazbu (která dle ČNB činila 9,38% ročně), což je v zjevném rozporu s dobrými mravy.
16. V uvedeném rozsahu je tedy žaloba důvodná a bylo jí vyhověno (výrok I.), ve zbylé části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši částka, úroku ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do datum a ve výši 0,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, musela být žaloba zamítnuta (výrok II.)
17. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. , neboť v řízení byl procesně úspěšnější žalovaný, jemuž však žádné náklady nevznikly.
18. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kladně.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem řádně v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí u soudu či nařízení exekuce.