Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

207 C 183/2020-47

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jarmilou Tůmovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa, obec a číslo - část obce

zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno.

sídlem adresa, obec a číslo

proti

žalované: osobní údaje žalované

trvale bytem adresa, obec

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka, jdoucím od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, jakož i ohledně úroku 20,98 % ročně a úroku z prodlení 8,5 % ročně, jdoucích z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka], jdoucím od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V části, v níž se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], jakož i ohledně úroku 20,98 % ročně a úroku z prodlení 8,5 % ročně, jdoucích z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, právnická osoba anonymizována dvě slova, SE, IČO, uzavřela datum se žalovanou smlouvu o úvěru číslo podle níž žalovaná nevrátila vyplacené finanční prostředky ve výši částka v plném rozsahu. Právní předchůdkyni žalobkyně žalovaná z celkové částky částka (kterou tvoří jistina částka, kapitalizovaný úrok 20,98% ročně= částka, poplatek za administrativní činnost částka a inkasní poplatek částka) uhradila celkem částka, což bylo započteno na úhradu části poplatků a kapitalizovaného úroku, ani částečně na jistinu, a žalovaná částka částka tak představuje neuhrazenou jistinu úvěru částka a nesplacenou část poplatků, dále je požadován úrok z úvěru 20,98% ročně a úrok z prodlení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a nevyjádřila se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v takovém případě bude soud předpokládat, že žalovaná s tímto postupem souhlasí. Soud proto se souhlasem žalobkyně ve věci rozhodl dle ust. , (dále jen „ “), bez jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Podle smlouvy o úvěru číslo ze dne datum půjčila právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba anonymizována dvě slova, SE, žalované částku částka. Žalovaná částku převzala v hotovosti a zavázala se tento úvěr vrátit ve 43 splátkách po částka týdně. Smlouva byla uzavřena v listinné podobě. Žalovaná smlouvu vlastnoručně podepsala, svůj podpis nijak nezpochybnila a vedle jistiny ve výši částka se zavázala uhradit poplatek za administrativní činnost částka, poplatek za hotovostní výběr splátek částka a úroky z jistiny ve výši částka, což by mělo být 20,98% ročně. Z obsahu smlouvy dále vyplývá, že žalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet pouze dotazníkovým způsobem, zjištěné informace nijak podrobněji neověřila doložením údajů z jiných zdrojů, nepozastavila se nad tvrzením zájemce o úvěr, že náklady bydlení činí částka měsíčně a celková spotřeba včetně léků, dopravy a oblečení jen částka měsíčně, to vše z údajného měsíčního příjmu částka (ten se má skládat ze sociálních dávek částka + částka a z neidentifikovaného„ dalšího příjmu“ částka měsíčně). Dle nerozporovaných žalobních tvrzení žalovaná na úvěr zaplatila pouze částku částka. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba anonymizována dvě slova, SE jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem včetně seznamu postoupených pohledávek má soud za doložené, že pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni. Předžalobní upomínka právního zástupce žalobkyně ve spojení s poštovním podacím lístkem dokládají, že žalovaná byla před podáním žaloby o zaplacení upomenuta s upozorněním na jinak soudní vymáhání dluhu.

4. Žalovaná netvrdila a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by na úvěr zaplatila více, než uváděla žalobkyně, resp. než plyne z přehledu úhrad. Soud tedy vycházel z toho, že více uhrazeno nebylo.

5. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná (po formálním přezkoumání schopnosti žalované splácet) sjednaly dne datum smlouvu o úvěru, podle níž žalovaná čerpala úvěr ve výši částka, který se zavázala zaplatit ve sjednaných splátkách. Svůj závazek však v celém rozsahu nesplnila, zůstatek úvěru ve shora popsaném rozsahu nezaplatila a neuhradila ani další smlouvou sjednané nároky.

6. Po zhodnocení shora uvedených zjištění soud uzavřel, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dle ust. , (dále jen „o. z.“), uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě právnická osoba anonymizována dvě slova, SE, žalované poskytla a vyplatila úvěr ve výši částka, a to za sjednaný úrok částka, což by mělo být 20,98% ročně z této částky, když ekonomickým účelem„ poplatku za administrativní činnost a za hotovostní výběr splátek částka“ je navýšení ceny půjčených peněz, tedy zisk z úvěru, což je také funkcí úroků. Žalovaná se zavázala úvěr uhradit včetně těchto úroků ve 43 týdenních splátkách po částka, což nesplnila, neboť uhradila jen částku částka.

7. Podle ,2 , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Krajský soud v Praze se již opakovaně vyslovil k dříve sporné otázce, zda aktuální právní úprava zákona o spotřebitelském úvěru má v případě nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele za následek absolutní či relativní neplatnost příslušné úvěrové smlouvy a dospěl ke zcela logickému závěru, že i podle aktuálně platné právní úpravy je následkem porušení této povinnosti neplatnost smlouvy absolutní. příjmení soud se s argumentací uvedenou např. v rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019 č.j. -113 zcela ztotožňuje, považuje ji za správnou, a proto na tam uvedenou argumentaci odkazuje. Také Ústavní soud ve své judikatuře - srov. opakovaně citované nálezy sp. zn. a sp. zn. či , že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům - tedy zejména nebankovním společnostem poskytujícím úvěry spotřebitelům - které evidentně poškozují práva svých klientů. Ustanovení formulářových smluv, do jejichž znění nemá spotřebitel možnost jakkoliv zasáhnout a ovlivnit jejich obsah, kde jeho eventuální závazky jsou zajištěny biankosměnkami, smluvními pokutami ve výši desítek procent (tehdy Ústavní soud uvedl 30 % až 45 %) z dlužné částky nastupujícími již při prodlení v řádech jednotek dnů či týdnů, je proto nutné podle Ústavního soudu považovat za neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Tyto závěry pak ve své rozhodovací praxi přijal i Nejvyšší soud (srov. například jeho usnesení z 21. 3. 2018 sp. zn. ), když dovodil, že nejde o věcný přezkum exekučního titulu v rozporu s judikaturou, je-li ve smyslu citovaných nálezů ve vykonávacím řízení zkoumáno, zda je tato úvěrová smlouva v rozporu s dobrými mravy.

10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Ze smlouvy bylo prokázáno, že žalovaná se vedle jistiny zavázala hradit různě nazvané administrativní poplatky a úroky, tyto smluvní úroky činí dle čl. I. smlouvy o úvěru 20,98% ročně z jistiny, což by mělo být částka, přičemž celkové náklady spotřebitelského úvěru dle čl. II. smlouvy o úvěru činí částka, částka k vrácení po 43 týdnech je částka, když zahrnuje různě nazvané poplatky, ve skutečnosti další skryté úroky, jež ve svém souhrnu činí 59,1% z jistiny na období 43 týdnů, což vychází na cca 71,5 % ročně zjevně lichevního úroku. Poskytovatelé sice obvykle rozkládají tuto„ cenu peněz“, tj. úrok, do různě nazvaných menších plateb, což lze hodnotit jako obcházení zákona. Tyto úroky včetně neoprávněně požadovaných poplatků soud pokládá za neplatné z důvodu jejich lichevní výše i pro obcházení zákona a též za zjevně rozporné s dobrými mravy. Tím spíše v situaci, kdy k povinnosti posouzení úvěruschopnosti, kterou úvěrujícímu ukládalo dříve ust. a nyní s účinností od datum ust. zák. , o spotřebitelském úvěru, v zájmu odpovědného úvěrování, přistoupila právní předchůdkyně žalobkyně naprosto formálním až formalistickým způsobem toliko formou vyplnění dotazníku a neověřením zjevně podhodnocených výdajů. Ujednání stran o povinnosti žalované zaplatit úvěrujícímu úplatu tak soud posoudil jako neplatné dle ust. o. z. pro zjevný rozpor s dobrými mravy, a v této části proto byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Soud tak shledal žalobu co do částky částka (10 000 – 1 618) jakožto dlužné jistiny po právu a dle ust. o. z. uložil žalované zaplatit žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovanou dle a násl. o. z. postoupena, tuto částku zaplatit. S ohledem na plnění žalované ve výši částka je tedy žaloba důvodná toliko co do částky ve výši částka (rozdíl oproti jistině částka) a ve zbylém rozsahu ji soud zamítl, tedy rozhodl, jak uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Za stavu, kdy se žalovaná řádným nezaplacením jistiny dostala do prodlení dle o. z., je povinna dle ust. o. z. zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení, a to v zákonné výši podle

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 17,3% z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 58,65 % a úspěchu žalované v rozsahu 41,35%). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka, sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky částka za výzvu k plnění předcházející návrhu ve věci samé dle a. t. a z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Z nákladů částka činí 17,3 % částku částka, splatnou dle /1

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze podat návrh na nařízení exekuce.