Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 283/2020-14
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr. Arnoštem Olivou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 307 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 673 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba v části, v níž žalobce požaduje zaplacení další částky 634 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 673 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba v části, v níž žalobce požaduje zaplacení další částky 634 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobce se domáhal zaplacení 1 307 Kč s tím, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu, ve které se žalovaný zavázal platit žalobci pojistné. Žalovaný však tuto svoji povinnost řádně neplnil, na pojistném žalobci dluží částku 1 236 Kč. Žalobce požaduje i kapitalizované úroky z prodlení ve výši 71 Kč.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Z předložených listinných důkazů bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli dne datum pojistnou smlouvu o Autopojištění anonymizována dvě slova (ACP), ve které se žalovaný zavázal hradit žalobci roční pojistné ve výši 1 948 Kč, v pololetních splátkách ve výši 955 Kč. Pojistné řádně neplatil, za období od datum do datum dluží žalobci na pojistném částku 636 Kč.
Podle § 2782 odst. 1 o.z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.
V posuzovaném případě se jedná o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 o.z., žalovaný ji uzavřel v postavení spotřebitele, žalobce v postavení podnikatele, a současně se jedná o smlouvu adhezní (formulářovou), jejíž podmínky nebyly sjednány individuálně.
Pokud jde o jistinu, tedy pohledávku ve výši 636 Kč, povinnost žalovaného zaplatit pojistné vyplývá z § 2782 odst. 1 o.z. Pojistná doba trvala po celou rozhodnou dobu od datum do datum, žalovaný pojistné za tuto dobu nezaplatil. Soud proto žalobě pokud jde o dlužné pojistné vyhověl a podle § 2782 odst. 1 o.z. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužné pojistné ve výši 636 Kč s kapitalizovanými úroky z prodlení podle § 1970 o.z. vypočtenými v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 37 Kč, celkem 673 Kč.
Pokud jde o zaplacení paušalizovaných nákladů spojených s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 600 Kč, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Není tak zřejmé, zda požaduje zaplacení pohledávky (poplatek je smluvní pohledávka) či příslušenství pohledávky (náklady jsou podle § 513 o.z. příslušenstvím pohledávky). Vzhledem k tomu, že poplatek je svou povahou sjednaná cena za určitou sjednanou službu nebo úkon věřitele ve prospěch nebo v zájmu dlužníka, nemůže jít o poplatek jakožto pohledávku, neboť dlužník o žádnou takovou službu věřitele nepožádal a také není v jeho prospěch či v jeho zájmu. Jde tedy o příslušenství pohledávky ve smyslu § 513 o.z. Nař. vl. č. 351/2013 Sb. v § 3 stanoví, že jde-li o vzájemný závazek podnikatelů, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč, nic jiného o těchto nákladech nestanoví. Především tedy nezmocňuje žádného věřitele k tomu, aby tyto náklady stanovil sám jednostranně paušálními částkami (třeba v sazebníku). Ve spotřebitelském vztahu (jako v posuzované věci) má věřitel podle § 513 o.z. na zaplacení pouze těch nákladů, na které své finanční prostředky skutečně vynaložil a ve výši skutečně vynaložené, což musí doložit. Na jím jednostranně stanovené paušální náklady bez doložení jejich vynaložení právo nemá, a proto soud požadavek na zaplacení nákladů ve výši 600 Kč jako nedůvodný zamítl. Zároveň zamítl i částku ve výši 34 Kč představující kapitalizované úroky z prodlení z nepřiznaných nákladů, celkem tedy zamítl 634 Kč.
O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. poměrně podle úspěchu ve věci. Žalobce byl úspěšný co do částky 637 Kč, neúspěšný co do částky 634 Kč. Rozdíl úspěchu a neúspěchu žalobce činí 2,98 %. Vzhledem k tomu, že úspěch žalobce v řízení byl pouze v nepatrné výši, soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.