Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 165/2020-55

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stachovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 22.400 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se částečně zastavuje co do zaplacení částky ve výši 4 730 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 463 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 463 Kč od 10. 7. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se, co do zaplacení 4 307 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 4 307 Kč od 27. 6. 2019 do zaplacení, co do zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z 13 463 Kč od 27. 6. 2019 do 9. 7. 2019, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 504,33 Kč, zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 434 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Řízení se částečně zastavuje co do zaplacení částky ve výši 4 730 Kč. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 463 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 463 Kč od 10. 7. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se, co do zaplacení 4 307 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 4 307 Kč od 27. 6. 2019 do zaplacení, co do zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z 13 463 Kč od 27. 6. 2019 do 9. 7. 2019, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 504,33 Kč, zamítá. IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 434 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 17.770 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 27. 6. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2.504,33 Kč, paušálních nákladů na upomínání ve výši 100 Kč a smluvní pokuty ve výši 4.630 Kč. Uváděla, že dne datum byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba uzavřena smlouva o úvěru a dále byla uzavřena smlouva o úvěru téhož čísla ze dne datum, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20.000 Kč. Žalovaná neuhradila poskytnutý úvěr řádně a včas a žalobkyně požaduje uhradit jistinu ve výši 17.770 Kč, smluvní pokutu a paušální náklady ve shora uvedené výši.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Podáním ze dne 20. 10. 2020 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky ve výši 4.730 Kč představující paušální náklady ve výši 100 Kč a smluvní pokutu ve výši 4.630 Kč s tím, že dále požaduje pouze dlužnou jistinu a zákonný úrok z prodlení z této jistiny, když k výzvě soudu není schopna doložit důkazy o tom, že žalobkyně před poskytnutím úvěru prověřila schopnost žalované splácet úvěr. V souladu s tímto návrhem soud řízení částečně zastavil co do zaplacení částky ve výši 4.730 Kč.

4. Žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, když pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum (smlouva o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího archu, potvrzení o úplatě).

5. V průběhu řízení pak bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru číslo ze dne datum ve znění smlouvy ze dne datum. Částka úvěru 20.000 Kč, RPSN 1 593,4 %, úroková sazba 262,01 % (smlouvy). Žalované byla poskytnuta částka celkem ve výši 20.000 Kč (bankovní výpisy). Žalovaná pak na poskytnutý úvěr uhradila částku ve výši 6.537 Kč (platební historie). Žalobkyně pak vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 4. 7. 2019, které bylo zasláno na adresu žalované dne 9. 7. 2019 (oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího archu).

6. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k právním závěrům: Bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle a násl. , na základě které žalovaná obdržela úvěr ve výši 20.000 Kč a zavázala se vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr s úrokovou sazbou 262,01 % ročně.

7. S ohledem na ustanovení , o spotřebitelském úvěru soud v prvé řadě zjišťoval, zda byla smlouva uzavřena platně, přičemž postupoval v souladu se stávající judikaturou. V principu odpovědného úvěrování, potažmo ochrany spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrany věřitele před nedobytností pohledávky navazuje zákon o spotřebitelském úvěru na právní úpravu účinnou do 30. 11. 2016, zejména novelu povedenou Také při výkladu ustanovení ZosÚ se prosadí závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , dle kterého, součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.). Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Žalobkyně neprokázala své tvrzení, že její předchůdce ověřoval úvěruschopnost žalovaného, když na výzvu soudu nepředložila a ani neoznačila důkazy k prokázání tohoto tvrzení. Žalobkyně neunesla břemeno důkazní a soud dovodil, že nedostála svým povinnostem odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a poskytla žalovanému zápůjčku v rozporu s  věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto soud dovodil neplatnost předmětné smlouvy.

8. Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání (v tomto je možno se opřít i o závěry občanskoprávní teorie - Lavický, P. a kol. I. Obecná část ( - 654). Komentář. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2084). Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž zcela konvenuje ustálená judikatura Soudní dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu ZosÚ, potažmo druhu jeho neplatnosti (Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. konformního výkladu. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva, v poměrech souzené věci ZosÚ ve spojení s  o. z., je vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C-106/89, EU:C:1990:395, Océano Grupo SA C -240–244/98, EU:C: 2000, Konstantinos Adeneler C -212/04, EU:C: 2006); což zcela akceptoval také Nejvyšší soud např. v rozsudku z 20. 6. 2013, sp. zn. ). Soudní dvůr mnohokrát průřezově unijním spotřebitelským právem potvrdil povinnost vnitrostátního soudu zkoumat z moci úřední porušení některých jeho ustanovení: ve vztahu k směrnici 93/13, rozsudek ze dne 4. 6. 2009, Pannon GSM, , EU:C: 2009, bod 32; k směrnici Rady 85/577/, rozsudek ze dne 17. 12. 2009, Martín Martín, C 227/08, EU:C: 2009, bod 29; k směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999 /44/, rozsudek ze dne 3. 10. 2013, Duarte Hueros, C 32/12, EU:C: 2013, bod 39. Soud nemá pochybnosti o tom, že tento závěr je nezbytné vztáhnout i na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/. Existuje totiž nezanedbatelné nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně (srov. rozsudek ze dne 4. června 2015, Faber, C 497/13, EU:C: 2015, bod 42 a citovaná judikatura), z čehož vyplývá, že spotřebitele by nebylo možné efektivně chránit, pokud by vnitrostátní soud neměl povinnost posoudit z moci úřední, zda byly splněny povinnosti vyplývající z norem unijního spotřebitelského práva (obdobně viz rozsudek ze dne 4. října 2007, Rampion a Godard, C 429/05, EU:C: 2007, body 61 a 65) ... (rozsudek Krajského soudu v Ostravě č. j. -80 ze dne 22.2.2019). Soud tedy přihlíží k neplatnosti uvedeného právního jednání – předmětné smlouvy i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání a dovodil absolutní neplatnost předmětné smlouvy.

9. Žalobkyně pak vzala žalobu částečně zpět co do všech nároků kromě jistiny a zákonného úroku z prodlení z jistiny. Soud tedy s ohledem na shora uvedené posoudil uvedený případ dle ustanovení o bezdůvodném obohacení a přihlédl k tomu, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši 20.000 Kč a žalovaná provedla úhrady celkem ve výši 6.537 Kč, které soud započetl na nárok žalobkyně. Soud tedy vyhověl žalobě co do nároku ve výši 13.463 Kč, která představuje neuhrazenou jistinu žalovanou, a to včetně zákonného úroku z prodlení z této částky. Datum splatnosti nároku pak bylo posouzeno v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. s ohledem na to, že dlužník byl dle provedeného dokazování vyzván k plnění oznámením o postoupení pohledávky, které mu bylo zasláno dne 9. 7. 2019 a tímto datem byla stanovena splatnost závazku. Zákonný úrok z prodlení byl z přiznané jistiny žalobkyně přiznán od 10. 7. 2019 až do zaplacení. V ostatním jsou zbývající nároky žalobkyně nedůvodné a byly soudem zamítnuty.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud dle a posuzoval poměr úspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 13.463 Kč a tento úspěch představuje v řízení 20 % a náklady ve výši 434 Kč. Soud při výpočtu nákladů řízení vycházel z vyhlášky číslo , když byl zaplacený soudní poplatek 896 Kč a před podáním žaloby byly vykonány tři úkony právní služby, dva úkony po 300 Kč (převzetí věci a sepis žaloby), jeden úkon po 150 Kč (jednoduchá výzva) a dále byly přiznány tři režijní paušály po 100 Kč a 21 % DPH. Při plném úspěchu by tedy náklady řízení činily 2.167 Kč. K aplikaci b vyhl. č. v platném znění soud doplňuje, že byly splněny podmínky tohoto ustanovení, když se v tomto případě jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, řízení bylo zahájeno na formulářovém vzoru používaném žalobkyní opakovaně v podobných skutkově i právních věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ).