Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 347/2020-23

Okresní soud Plzeň – jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Kryslovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 14 078 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 850 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 850 Kč za dobu od 19. 1. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 9 228 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 145,60 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 403,29 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 999,06 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do 18. 1. 2020, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 149,06 Kč za dobu od 19. 1. 2020 do zaplacení, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 5 999,06 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 951,62 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 825,07 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 566,17 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, a co do úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 4 566,17 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů soudního řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 850 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 850 Kč za dobu od 19. 1. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 9 228 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 145,60 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 403,29 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 999,06 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do 18. 1. 2020, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 149,06 Kč za dobu od 19. 1. 2020 do zaplacení, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 5 999,06 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 951,62 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 825,07 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 566,17 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, a co do úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 4 566,17 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů soudního řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 14 078 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 17.6.2016 a smlouvy o úvěru číslo ze dne 31.3.2016 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba údaje o právnické osobě údaje o právnické osobě, údaje o právnické osobě, IČO a žalovanou. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2019 postoupil původní věřitel pohledávku na žalobkyni.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 17.6.2016 soud zjistil, že původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 6 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr vrátit, a to včetně sjednaného poplatku ve výši 4 440 Kč. Úvěr včetně poplatku měl být původnímu věřiteli splacen celkem ve 58 týdenních splátkách po 183 Kč Celkem tak měla žalovaná povinnost zaplatit částku ve výši 10 614 Kč včetně životního pojištění ve výši 174 Kč, výše roční procentní sazby nákladů (tzv. RPSN) činila 75,72 %. Žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 2 564 Kč. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 31.3.2016 soud zjistil, že původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 6 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr vrátit, a to včetně sjednaného poplatku ve výši 4 440 Kč. Úvěr včetně poplatku měl být původnímu věřiteli splacen celkem ve 58 týdenních splátkách po 183 Kč Celkem tak měla žalovaná povinnost zaplatit částku ve výši 10 614 Kč včetně životního pojištění ve výši 174 Kč, výše roční procentní sazby nákladů (tzv. RPSN) činila 75,72 %. Žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 4 586 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16.5.2019 soud zjistil, že původní věřitel postoupil pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem právního předchůdce žalobkyně.

1. Podle ust. z.č. (dále jen obč. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

2. Soud došel k závěru, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení s tím, že ve smlouvě sjednaný poplatek má z právního hlediska charakter úroků.

3. Soud se dále zabýval platností smlouvy o úvěru číslo ze dne 17.6.2016 a smlouvy o úvěru číslo ze dne 31.3.2016 zejména z hlediska jejich souladu s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 580 o.z. s ohledem na výši sjednaných úroků. Soud v tomto směru zohlednil rozhodovací praxi vyšších soudů a to zejména rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 15.12.2004 ve kterém tento soud došel k závěru, že dohoda, kterou byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je v souladu s ustanovením § 580 o.z. neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně (v daném případě čtyřnásobně) přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V rozsudku sp. zn. ze dne 27.2.2007 pak Nejvyšší soud ČR došel k závěru, že v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být považován za nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Byť se výše citovaná judikatura Nejvyššího soudu ČR vztahuje k  , lze ji dle přesvědčení soudu použít i na právní vztahy vzniklé za účinnosti o.z., když smlouva o úvěru, ve které jsou sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je dle ustanovení o.z. ve spojení s  o.z. absolutně neplatným právním jednáním a to pro svůj zjevný rozpor s dobrými mravy.

4. Z informací uveřejněných na internetových stránkách České národní banky/databáze časových řad ARAD/statis data/ měnová a finanční statistika/měnová statistika/b.úrokové sazby MFI/nové obchody/úrokové sazby soud zjistil, že roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v červnu 2016 a v březnu 2016, tedy v době uzavření smluv o úvěru, činila v průměru 11,21 % a 11,61%. Jestliže pak byla mezi účastníky v této době uzavřena smlouvy o úvěru, v níž byla sjednána roční procentní sazba nákladů ve výši 75,72 %, tvoří takto sjednaná RPSN zhruba šestiapůlnásobek v této době obvyklé úrokové míry. V intencích výše uvedené judikatury pak došel soud k závěru, že ujednání smluv o úvěru týkající se poplatků ve výši 4 440 Kč je pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o.z. ve spojení s § 588 o.z. absolutně neplatným.

5. Soud se dále zabýval tím, zda neplatnost ujednání o poplatku způsobuje neplatnost celé smlouvy o úvěru či nikoli. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. V daném případě má soud za prokázané, že poskytování spotřebitelských úvěrů bylo předmětem podnikání právního předchůdce žalobkyně. Tato společnost tedy bezpochyby neměla zájem poskytnout žalované bezúročný úvěr. Pokud by pak v rámci uzavírané smlouvy o úvěru nebyl sjednán poplatek za uzavření smlouvy případně ujednáno jiné finanční protiplnění za poskytnutí finanční hotovosti, k uzavření smluv o úvěru s žalovanou by vůbec nedošlo. S ohledem na tyto skutečnosti došel soud k závěru, že smlouva o úvěru číslo ze dne 17.6.2016 a smlouva o úvěru číslo ze dne 31.3.2016 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou je neplatná jako celek.

6. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na základě neplatného právního jednání finanční částku ve výši 6 000 Kč v případě první smlouvy a částku 6 000 Kč v případě druhé smlouvy, má žalovaná povinnost tyto částky jako bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud však žalovaná vrátila žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci částku ve výši 2 564 Kč u první smlouvy a částku ve výši 4 586 Kč u druhé smlouvy, má žalovaná povinnost vydat dále bezdůvodné obohacení ve výši 3 436 Kč u první smlouvy a ve výši 1 414 Kč u druhé smlouvy, celkem tedy částku 4 850 Kč. Z důkazů předložených žalobkyni vyplývá, že ta požádala žalovaného o plnění poprvé dopisem ze dne 6.12.2019 označeným jako„ oznámení o postoupení pohledávky“ a odeslaným dle podacího archu 7.1.2020. V tomto dopise stanovila žalobkyně žalované k zaplacení dluhu lhůtu do 10 dnů od obdržení dopisu. S ohledem na skutečnost, že žalovaná v této lhůtě dlužnou částku neuhradila, přiznal soud žalobkyni dále nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně za období od 19.1.2020 do zaplacení. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”), když s ohledem na většinový neúspěch žalobkyně ve věci má žalovaná právo na náhradu účelně vynaložených nákladů soudního řízení. S ohledem na skutečnost, že žalované ve věci žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem na pověření soudního exekutora.