Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 325/2020-20
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Bačovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované úhrady částky částka, smluvní pokuty v částce částka a úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované úhrady částky [částka], smluvní pokuty v částce [částka] a úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou, doručenou soudu dne datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zaplacení smluvní pokuty ve výši částka, včetně náhrady nákladů řízení. Uvedla, že dne datum byla mezi žalobkyní jako věřitelem, a žalovanou, jako dlužníkem, uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které byl žalované poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr v celkové výši částka, a to za úrok, poplatek za správu úvěru, poplatek za hotovostní výběr splátek a poplatek za uzavření smlouvy, splatný při podpisu smlouvy. Celkové náklady tohoto spotřebitelského úvěru byly sjednány ve výši částka, přičemž se skládají z úroku ve výši 28 % z poskytnuté jistiny, tedy z úroku ve výši částka, poplatku za uzavření smlouvy ve výši částka, poplatku za správu úvěru ve výši částka a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši částka Smlouvou se žalovaná zavázala uhradit celkovou dlužnou částku ve výši částka ve 14 pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka, přičemž každá splátka byla splatná 21. dne v kalendářním měsíci. Žalovaná před podáním tohoto návrhu uhradila na svůj závazek vyplývající ze smlouvy částku v celkové výši částka. Z této částky žalobkyně započetla částku částka na poplatek za správu úvěru, částku částka na poplatek za hotovostní výběr splátek a částku částka na úrok. Žalovaná se dne datum dostala do prodlení se splácením svého dluhu vyplývajícího ze smlouvy, neboť řádně a včas neuhradil 2. splátku splatnou dne datum. Dnem splatnosti poslední splátky, tj. dnem datum, nastala splatnost celého úvěru. Za prodlení byla žalované v souladu s čl. V. odst. 4 smlouvy uložena smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení, přičemž souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Žalobkyně tak požaduje smluvní pokutu v celkové výši částka. Podáním ze dne datum žalobkyně žalobu doplnila o tvrzení, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením předmětné smlouvy.
2. Z provedených důkazů vzal soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě níž žalobkyně poskytla žalované částku ve výši částka a žalovaná se zavázala vrátit částku částka, z čehož částka částka měla představovat celkové náklady spotřebitelského úvěru pro spotřebitele (zahrnující úrok ve výši 28 % z jistiny, tedy z úroku ve výši částka, poplatek za uzavření smlouvy ve výši částka, poplatek za správu úvěru ve výši částka a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši částka). Žalovaná měla žalobkyni plnit ve 14 měsíčních splátkách po částka, přičemž každá splátka byla splatná 21. den v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena (ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, z předpisu splátek ke smlouvě o úvěru anonymizováno). Žalobkyně ověřila před uzavřením smlouvy o úvěru majetkovou situaci žalované, kterou žalovaná potvrdila do žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru, zejména z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne datum, z platebního rozpisu Úřadu práce ČR, z čestného prohlášení žalované a provedla finanční analýzu a credit scoring, na základě kterého poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši částka s měsíční splátkou částka (z credit scoringu, z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory, z platebního rozpisu Úřadu práce ČR, z čestného prohlášení žalované). Žalovaná na úvěr uhradila dne datum částku ve výši částka (z rozpisu plateb). Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky na nesplaceném zůstatku poskytnuté jistiny včetně celkových nákladů spotřebitelského úvěru ve výši částka a smluvní pokuty ve výši částka předžalobní upomínkou (z výzvy k úhradě ze dne datum). Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala, že by dlužnou částku žalobkyni uhradila.
3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: dne datum žalobkyně poskytla žalované částku ve výši částka a žalovaná se zavázala vrátit částku ve výši částka (z toho úrok ve výši částka, poplatek za uzavření smlouvy ve výši částka, poplatek za správu úvěru ve výši částka a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši částka) ve 14 měsíčních splátkách po částka, když splátky byly splatné 21. den v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Žalovaná uhradila pouze částku ve výši částka, tudíž její dluh činí částka. Žalobkyně při uzavírání úvěrové smlouvy s žalovanou neposoudila s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitelky a nedostála tak povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.
4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
6. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
8. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že smlouva o úvěru, na základě které se žalobkyně domáhá žalovaného nároku, je neplatná, jelikož žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí neposoudila dostatečně schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Předchůdkyně žalobkyně nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, vyšla-li pouze z objektivně nedoložených informací získaných pouze od spotřebitele. Na tom nic nemění, že žalovaný není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. příjmení, L a příjmení, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. číslo, ISBN číslo). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, i Nejvyšší správní soud. Spokojila-li se žalobkyně pouze s prohlášením žalované o jejích osobních a výdělkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Z toho důvodu soud v souladu s ustanovením § 9 odst. 1) zákona o spotřebitelském úvěru posoudil smlouvu o úvěru jako neplatnou (srov. NS 33 Cdo 2178/2018).
11. Pokud tedy žalovaná převzala předmět úvěru na základě neplatně sjednané smlouvy, pak je její povinností tuto částku vrátit v souladu s ustanovením § 2991 odst. 1 občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. V souladu s ustanovením § číslo strana, která plnila, aniž tady byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Na úvěr ve výši částka žalovaná uhradila ve splátkách částku celkem částka. Soud proto přiznal žalobkyni právo na úhradu částky částka s úrokem z prodlení od datum do zaplacení. Soud pak žalobu zamítl ve zbývající části, a to v části, ve které se žalobkyně domáhala neuhrazené jistiny v částce částka a úhrady smluvní pokuty v částce částka. Dále soud žalobu zamítl o úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení.
12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Ke dni vyhlášení rozsudku tak byla celkem přiznána (vč. úroků z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku) částka částka s úrokem z prodlení. Žalobkyně byla úspěšná v projednávané věci co do 39 % z žalované částky, žalovaná byla úspěšná co do 61 %. Poměr úspěch neúspěch tak představuje 22% ve prospěch žalované. Jelikož na straně žalované žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.