Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 108/2020-28
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivou Winklerovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 10 664 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 4 451,23 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 451,23 Kč od 1.1.2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba v části, v níž žalobce požaduje zaplacení další částky 6 212,77 Kč a běžících úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 212,77 Kč ročně od 1.1.2020 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 4 451,23 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 451,23 Kč od 1.1.2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba v části, v níž žalobce požaduje zaplacení další částky 6 212,77 Kč a běžících úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 212,77 Kč ročně od 1.1.2020 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky 10 664 Kč s příslušenstvím s tím, že účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru číslo to prostřednictvím elektronických prostředků. Žalovaný čerpal částku 6 100 Kč převodem na svůj bankovní účet a byl tak povinen uhradit minimální splátku ve výši 1/5 z dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího měsíce, nejméně 300 Kč. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas. Strany sjednaly poplatek z čerpání ve výši 20 % z čerpané jistiny, který přirůstá k jistině. Dále úrok ve výši 20 % měsíčně s tím, jestliže se stane celý dluh splatným, je žalovaný povinen zaplatit sjednaný úrok ve výši 15 % ročně. Jeho celková výše tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně činí 5 141 Kč. Strany si rovněž sjednaly smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení po dobu prvních 3 měsíců prodlení, celková výše smluvní pokuty je tedy 363 Kč. Dle smlouvy je žalobce oprávněn požadovat zaplacení celé dlužné částky v případě, že bude žalovaný v prodlení po dobu delší než 2 měsíce, žalovaný je v prodlení od datum. Žalovaný řádně a včas úvěr nesplácel, žalobci uhradil částku v celkové výši 2 160 Kč.
2. Žalovaný, ač mu byla žaloba řádně doručena, se k ní nevyjádřil.
3. Podle § 115a o.s.ř. soud věc projednal bez nařízení jednání.
4. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že před uzavřením smlouvy o úvěru žalobce zjišťoval úvěruschopnost žalovaného s tím, že z veřejně přístupných rejstříků, seznamů a evidencí (např. obchodní rejstřík, centrální evidence exekucí, katastr nemovitostí, insolvenční rejstřík) nezjistil žádný negativní záznam, dále z podkladů a informací předložených žalovaným zjistil, že dle potvrzení zaměstnavatele žalovaného činil průměrný měsíční čistý příjem žalovaného za posledních 12 měsíců 25 057 Kč a měsíční výdaje žalovaného činí 11 500 Kč, jejichž výši porovnal s průměrnými měsíčními výdaji dle údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem. Žalobce se na základě smlouvy o revolvingovém úvěru číslo ze dne datum zavázal poskytnout žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky do výše uvěrového limitu 50 000 Kč, žalovaný čerpal ve dvou platbách peněžní prostředky v celkové výši 6 100 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobci poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny, jehož výše je stanovena s ohledem náklady žalobce spojené se zpracováním, vyhodnocením, přijetím a schválením žádosti a se zajištěním zdrojů peněžních prostředků ze strany žalobce, jejich rezervací pro úvěr a jejich vyplacením. Dále se žalovaný zavázala zaplatit úroky ve výši 20 % měsíčně z dlužné částky s tím, že v případě, že se stane celý dluh splatným, je žalovaný povinen zaplatit sjednaný úrok ve výši 15 % ročně místo úroku ve výši 20 % měsíčně. Pro případ prodlení se splácením dluhu se žalovaný zavázal žalobci zaplatit smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každý měsíc prodlení s tím, že nárok na smluvní pokutu vzniká žalobci po dobu prvních třech měsíců prodlení žalovaného. Žalovaný řádně a včas úvěr nesplácel, žalobci uhradil částku v celkové výši 2 160 Kč. Žalovaný byl výzvou ze dne datum, jež mu byla zaslána datum, vyzván k zaplacení dlužné částky.
5. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
7. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. V posuzovaném případě mezi stranami byla uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru, kterou žalobce uzavřel v postavení podnikatele, žalovaný v postavení spotřebitele, a proto je na místě aplikovat i příslušná ustanovení o.z. o spotřebitelských smlouvách, jakož i zákon č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. S ohledem na uvedené soud aplikoval zejména § 1812 odst. 1 , 2 a § 1813 o.z., podle kterých se k smluvním ujednáním spotřebitelských smluv odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele nepřihlíží, což platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje a rovněž jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.
9. Pokud jde o požadavek na zaplacení poplatku za čerpání úvěru ve výši 1 220 Kč a běžících úroků z prodlení z této částky, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Ve smlouvě bylo mezi stranami ujednáno, že žalovaný bude povinen zaplatit i poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny, kdy v posuzované věci činí tento poplatek částku 1 220 Kč. Ve smlouvě bylo sjednáno, že poplatek slouží k pokrytí nákladů na zpracování, vyhodnocení, přijetí a schválení žádosti a dále k zajištění zdrojů peněžních prostředků ze strany žalobce, jejich rezervaci pro úvěr a jejich vyplacení. Smlouva dále stanoví, že poplatek za čerpání úvěru se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu, z čehož vyplývá, že je dále úročen smluvním úrokem. Vzhledem k tomu má soud za to, že poplatek za čerpání úvěru má zejména generovat zisk žalobce a představuje skryté úroky. S ohledem na uvedené má soud za to, že takové ujednání je v rozporu s dobrými mravy a je tedy podle § 588 o.z. neplatné, a proto k němu nepřihlédl a žalobu v této části zamítl.
10. Pokud jde o požadavek na zaplacení úroku ve výši 20 % měsíčně, tedy 240 % ročně, přirostlého k jistině ve výši 5 141 Kč a běžících úroků z prodlení z této částky, má soud za to, že věřitel na takové úroky právo nemá, neboť takto sjednaná výše je v rozporu s dobrými mravy. Nejvyšší soud ČR již v rozsudku ze dne 15.12.2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 dospěl k závěru, že nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Rovněž rozhodovací praxe Krajského soudu v Praze zastává ve věci posouzení výše úroku závěry uvedené v citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ČR, kdy lze odkázat na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 19.6.2018 č.j. 23 Co 112/2018 -51 či rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 9.5.2018 č.j. 30 Co 90/2018 -77. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů domácnostem na spotřebu bez účelového určení v období ledna 2019 činila 8,48 % ročně, jak soud zjistil z přehledu úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v tuzemsku uveřejněného Českou národní bankou. V posuzované věci sjednané úroky více než dvaceti osminásobně přesahují obvyklou úrokovou sazbu požadovanou bankami, tedy je zřejmé, že ujednání o výši úroku se ocitlo v rozporu s dobrými mravy, a proto je neplatné. Soud proto v souladu s § 588 o.z. k ujednání o smluvních úrocích jako ujednání neplatnému nepřihlédl. Neplatnost ujednání o výši úroku však nevede k neplatnosti smlouvy o úvěru jako celku, protože toto ujednání lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Je tomu tak proto, že namísto neplatného ujednání o úroku nastoupí povinnost úvěrovaného zaplatit úrok ve výši stanovené podle § 1802 o.z., podle něhož platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem, mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Nelze přitom usoudit, že by k uzavření smlouvy o úvěru nebylo došlo, kdyby některý z účastníků řízení rozpoznal včas neplatnost ujednání o výši úroku. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů bez účelového určení činila průměrně 8,48 % ročně, jak vyplývá z přehledu úrokových sazeb uveřejněného Českou národní bankou, tudíž při zohlednění vůle účastníků řízení ujednat povinnost žalovaného zaplatit žalobci z poskytnutých peněžních prostředků úrok za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení, činí úrok částku ve výši 148,23 Kč, a proto soud co do žalobního požadavku na zaplacení částky ve výši 4 992,77 Kč s příslušenstvím, o kterou výše požadovaného úroku převyšuje jeho skutečnou výši, žalobu zamítl.
11. V posuzovaném případě dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobce na základě smlouvy o úvěru poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 100 Kč. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, žalobci uhradil celkově částku 2 160 Kč. Prodlením žalovaného se splácením dluhu současně žalobci na základě smlouvy vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 121 Kč za každý měsíc prodlení s tím, že nárok na smluvní pokutu vzniká žalobci po dobu prvních třech měsíců prodlení žalovaného, celkem má tedy žalobce právo na smluvní pokutu ve výši 363 Kč. Jak je výše rozvedeno soud neuznal nárok žalobce na úhradu poplatku za čerpání úvěru a dále žalobci přiznal pouze úrok v obvyklé výši zjištěné z přehledu úrokových sazeb uveřejněného Českou národní bankou. Částka, kterou žalovaný na dluh uhradil, tak pokryje smluvní pokutu ve výši 363 Kč, úrok ve výši 148,23 Kč a jistinu v části 1 648,77 Kč. Na jistinu ze smlouvy o úvěru tedy zbývá doplatit částku 4 451,23 Kč. Soud proto žalobě částečně vyhověl a v souladu s § 2395 o.z. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 4 451,23 Kč jako nesplacenou jistinu a v souladu s § 1970 o.z. běžící úroky z prodlení ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
12. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. podle úspěchu účastníků v řízení, když žalovanému, která měla v řízení převážný úspěch, žádné účelně vynaložené náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.