Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 177/2020-33
Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Ondryášovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši částka k rukám právního zástupce žalobce příjmení jméno jméno, advokáta, ulice a číslo, obec, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [jméno], advokáta, [ulice a číslo], [obec], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
V odůvodnění tohoto rozsudku uvede soud pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 157 odst. 4 o.s.ř. ).
Předmětem řízení je žaloba o zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce právnická osoba, IČO ze dne datum.
Žalobce k výzvě soudu pak žalobu doplnil tak, že původní věřitel posoudil úvěruschopnost žalované nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěru schopnost spotřebitele, konkrétně nahlédnutím do insolvenčního rejstříku a nahlédnutím do centrální evidence exekucí. Věřitel dále provedl lustraci dokladu totožnosti předloženého dlužníkem v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra České republiky.
Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila, žádné z tvrzení žalobce přitom nerozporovala, jednání dne datum bylo vedeno v nepřítomnosti účastníků řízení.
Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru:
Původní věřitel právnická osoba, uzavřel se žalovanou dne datum smlouvu nazvanou jako o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované částku ve výši částka, který měl být splacen nejpozději dne datum. Žalovaná částku v žalované výši čerpala, poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. příjmení ve výši částka byla přitom poskytnuta z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. bankovní účet Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila právnická osoba pohledávku za žalovanou žalobci. Předžalobní výzvou ze dne datum vyzýval zástupce žalobce žalovanou k uhrazení dlužné částky s tím, že pokud svou povinnost nesplní, bude podána žaloba.
Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Dle ustanovení § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
V projednávané věci bylo povinností právního předchůdce žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr. Žalobce v řízení neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že právní předchůdce žalobce posoudil úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru a nezjistil důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, když nepostačuje nahlédnutí do databází umožňujících posouzení úvěru schopnost spotřebitele, do insolvenčního rejstříku a do centrální evidence exekucí, případně lustraci dokladu totožnosti předloženého dlužníkem v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra České republiky. Soud tak dospěl k závěru, že žalobce řádně neposoudil úvěruschopnost žalované a v takovém případě nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši částka, nárok žalobce tak byl posouzen jako nárok na vydání plnění z bezdůvodného obohacení a žalobce, kterému byla pohledávka za žalovanou postoupena smlouvou o postoupení pohledávek, má právo na vrácení toho, co bylo žalované plněno. Bezdůvodné obohacení žalované činí pak částku ve výši částka. Žalobce má také nárok na úrok z prodlení z dlužné částky částka, soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobci částku částka a úroky z prodlení z částky ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to dle ustanovení § 1970 o. z. v zákonné výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , jak uvedeno v odst. I výroku tohoto rozsudku.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 100 % z jejich celkové výše, když tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka, jak uvedeno v odst. II výroku tohoto rozsudku.
Lhůta k plnění byla stanovena třídenní dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.