Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 148/2020-50

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zatloukalovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 12 772 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 20 Kč za dobu od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši ve výši 8,25 % z částky 8 000 Kč od datum do zaplacení, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 4 772 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka za dobu od

datum do datum, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, Ph.D.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Šumperku doplatek soudního poplatku ve výši částka.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 20 Kč za dobu od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši ve výši 8,25 % z částky 8 000 Kč od [datum] do zaplacení, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 4 772 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] za dobu od [datum] do [datum], zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Šumperku doplatek soudního poplatku ve výši [částka].

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 12 772 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady nesplaceného úvěru. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřela (pod svou přechozí právnická osoba) dne datum smlouvu o úvěru číslo v níž si s žalovaným sjednali poskytnutí úvěru ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději do datum, společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka. Žalobkyně poskytla žalovanému jistinu úvěru ve výši částka dne datum převodem na účet č. bankovní účet. Žalovaný úvěr, ani poplatek za poskytnutí úvěru ve stanovené době neuhradil. Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného, a to výpisem z účtu žalovaného

a dále výplatní páskou, z níž vyplýval příjem žalovaného ve výši částka. Žalobkyně tak požadovala zaplacení částky částka tvořené nevrácenou jistinou ve výši částka, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od datum do datum ve výši částka, smluvní pokutou ve výši 0,1% denně z částky částka za období od datum do datum v částce částka a dále požadovala zákonný úrok z prodlení od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že uvedl, že je pravdou, že si od žalobkyně zapůjčil částku 8 000 Kč a na tuto dosud ničeho nezaplatil. Choval se nezodpovědně, když si vzal řadu bankovních a nebankovních půjček. V době, kdy uzavíral smlouvu s žalobkyní, měl desítky takovýchto půjček, a u většiny z nich byl v prodlení. Takto v době sjednání půjčky dlužil v řádu stovek tisíc. Určitě byl v době sjednání půjčky veden v registru dlužníků. Žalobkyně se jej ptala pouze na výši měsíčního příjmu ze zaměstnání s tím, že má za to, že se jej ještě ptala na to, zda není v exekuci, ale v tu dobu ještě žádnou exekuci na svoji osobu vedenu, neměl. Na žádné další věci se jej žalobkyně neptala. Závazky u jiných společností žalobkyně nechtěla jakkoliv doložit, nezajímala se, kolik dohromady dluží jiným společnostem. Žalovaný od žalobkyně žádal již v minulosti půjčku.

3. Žalobkyně se jednání soudu nezúčastnila, zbavila se tak možnosti být soudem poučena ve smyslu ustanovení

Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

4. Z úplného výpisu OR žalobkyně (č.l. 9-10) bylo zjištěno, že žalobkyně nesla od datum do datum právnická osoba, v době od datum do datum právnická osoba a od datum nese obchodní formu právnická osoba

5. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne datum (č.l. 11) bylo zjištěno, že uvedeného dne byla prostřednictvím emailu právní zástupkyní žalobkyně žalovanému zaslána předžalobní upomínka.

6. Z předžalobní upomínky ze dne datum (č.l. 12) bylo zjištěno, že uvedeného dne byla právní zástupkyní žalobkyně sepsána předžalobní výzva. Žalovaný v řízení potvrdil, že tato mu byla doručena.

7. Z y označené jako„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“ (č.l. 13-21) bylo zjištěno, že elektronickými prostředky na dálku byla mezi účastníky dne datum sjednána smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal předmětnou částku žalobkyni vrátit nejpozději do 28 dnů od jeho poskytnutí, společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 988 Kč. Roční úrok byl sjednán ve výši 0%, RPSN 6162%. V článku IX smlouvy jsou obsaženy sankce za prodlení, a to smluvní pokuta ve výši 0,1% z částky ohledně níž je úvěrovaný v prodlení, a to za každý den prodlení, s tím, že je splatná následující den takového prodlení.

8. Z potvrzení o provedené platbě (č.l. 22) bylo zjištěno, že na účet číslo bankovní účet byla dne datum odeslána částka částka. Žalovaný u jednání soudu potvrdil, že byla částka doručena na jeho účet.

9. Z interního výpisu žalobkyně (č.l. 26) bylo zjištěno, že žalovaný u žalobkyně již žádal o půjčku, tato však byla zamítnuta, a to dne datum, dne datum a dne datum. Dne datum mu byla poskytnuta zápůjčka ve výši částka, s níž byl 375 dní v prodlení a součet opožděných splátek činil částka, dne datum mu byla poskytnuta částka částka, s níž byl 476 dní v prodlení a dne datum mu byla poskytnuta částka částka, s jejímž zaplacením byl 476 dní v prodlení.

10. Z výplatní pásky žalovaného (č.l. 26 – 28) bylo zjištěno, že v období červenec, srpen a září 2019 byl žalovaný zaměstnán u právnická osoba, jeho čistý příjem činil částka až částka.

11. Z výpisů z účtu žalovaného (č.l. 29-35) bylo zjištěno, že se jedná o výpisy z účtu pro období červen až srpen 2017, z výpisů je zřejmé, že žalovaný byl v tomto období vždy v záporném konečném zůstatku, splácel i další závazky a byl mu účtován úrok za nedovolený debet.

12. Z kopie občanského průkazu žalovaného (č.l. 37-38) bylo zjištěno, že žalobkyně si prostřednictvím občanského průkazu ověřila totožnost žalovaného.

13. Z profilu klienta (č.l. 39) bylo zjištěno, že v této kartě je vyplněno, že měsíční závazky žalovaného činí částka, další závazky částku částka Tyto závazky nejsou jakkoliv blíže specifikovány.

Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

14. Elektronickými prostředky na dálku byla mezi účastníky dne datum sjednána smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal předmětnou částku žalobkyni vrátit nejpozději do 28 dnů od jeho poskytnutí, společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 988 Kč. Roční úrok byl sjednán ve výši 0%, RPSN 6162%. V článku IX smlouvy byly obsaženy sankce za prodlení, a to smluvní pokuta ve výši 0,1% z částky ohledně níž je úvěrovaný v prodlení, a to za každý den prodlení, s tím, že je splatná následující den takového prodlení. Při sjednávání úvěru si žalobkyně ověřila, že žalovaný je zaměstnán u právnická osoba, jeho čistý příjem činil v období červenec až září 2019 částku částka až částka. Žalobkyně si nezjišťovala, zda má žalovaný i další závazky u jiných bankovních či nebankovních společností, jaká je jeho platební morálka ohledně těchto závazků. Nezjišťovala si, ani neověřovala, jaké jsou životní náklady žalovaného, jeho náklady na bydlení, zda má nějaké vyživovací povinnosti, jaké jsou jeho další výdaje. Žalobkyně vycházela z neaktuálního výpisu z účtu žalovaného z roku 2017, z něhož bylo zřejmé, že žalovaný se vždy na konci zúčtovacího období pohyboval v mínusu a byl mu účtován úrok za nepovolený debet. Žalobkyně přitom žalovanému již v minulosti opakovaně poskytla zápůjčku, s jejímž vrácením byl žalovaný v prodlení více než rok. Stejně tak mu v minulosti opakovaně zápůjčku odmítla žalovanému poskytnout. Žalobkyně žalovanému poskytla částku 8 000 Kč dne datum, a to převodem na účet. Žalovaný žalobkyni dosud ničeho neuhradil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne datum, která byla žalovanému doručena.

15. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle , 2 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Podle rozsudku Soudní dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -697/18 musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008 ES vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby

z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení

s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. :„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. příjmení, L a příjmení, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. číslo, ISBN číslo). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu),

a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech

a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn.

, při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu i výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv.

21. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. S odkazem na výše citovanou judikaturu byl soud povinen v první řadě zjišťovat, zda žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti disponovala pouze výplatnicemi žalovaného za období červenec až září roku 2019, ostatní doklady, které měla k dispozici a které doložila soudu, byly neaktuální, z roku 2017. I z těchto dokladů, stejně jako z evidence žalobkyně, kterou vedla ohledně osoby žalovaného, bylo zřejmé, že žalovaný má finanční problémy, jeho konečné zůstatky v roce 2017 byly v mínusu, byly mu účtovány úroky za nepovolený debet. U minulých závazků, které vůči žalobkyni měl, bylo žalobkyní evidováno, že byl s jejich plněním v prodlení více než rok a že mu opakovaně byly žalobkyní půjčky zamítány. Za této situace se měla žalobkyně pečlivě zabývat aktuální majetkovou situací žalovaného, zejména jeho výdaji. To však dle soudu neučinila. Nevyžádala si od žalovaného aktuální výpisy z bankovního účtu, nezjišťovala si, jaké má žalovaný životní náklady a zejména si nezjišťovala, zda má ještě další závazky a zda je řádně splácí. Žalovaný přitom sám v řízení uvedl, že v uvedeném období byl veden v registru dlužníků a měl závazky v řádu statisíců. Pokud si žalobkyně neobstarala ani základní podklady jako je výpis z registru dlužníků, při vědomí předchozí platební historie žalovaného, nedostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1, 2 ZSÚ a smlouvu o úvěru je tak nutno považovat za neplatnou dle ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ ve spojení s ustanovením § 588 o. z. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému dne datum převedla na účet částku 8 000 Kč. Žalovaný sám potvrdil, že na tuto částku dosud ničeho nezaplatil, žalobkyni tedy vzniklo právo na vrácení poskytnuté částky 8 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ( o. z.), ve výši vyplývající z , a to ode dne následujícího po dni, kdy byl žalovaný poprvé prokazatelně vyzván k vydání bezdůvodného obohacení. Za tento den soud považuje v souladu s ustanovením o. z., den následující po dni, kdy byla žalovanému doručena předžalobní upomínka. Za den doručení předžalobní výzvy soud považuje, v souladu s ustanovením o. z., den datum. Žalobkyni tak v souladu s ustanovením o. z. vznikl nárok na úrok z prodlení od datum Lhůtu k plnění soud určil podle věta před středníkem jako obecnou třídenní, když neshledal důvody pro povolení delší lhůty splatnosti či splátek. Ve zbylé části soud žalobu zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 24 % dle úspěchu ve věci při vyčíslení úroku z prodlení ke dni vyhlášení rozhodnutí v souladu s ustanovením Náklady ve výši částka (před snížením v částce částka) sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle , advokátní tarif - dále jen „a. t.”, sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Podmínky ustanovení a. t. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (u zdejšího soudu kromě této věci např. spisová značka, spisová značka, spisová značka,

spisová značka, spisová značka). Částku částka je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu

s ustanovením k rukám advokáta žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle věta před středníkem jako obecnou třídenní.

23. O povinnosti žalobkyně zaplatit doplatek soudního poplatku bylo rozhodnuto podle písmeno j) o soudních poplatcích, neboť elektronický platební rozkaz nebyl vydán a proto soud doměřil soudní poplatek dle Položky 2 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků do výše dle Položky 1 bodu 1 písm. a). Soudní poplatek činí částka, na poplatku bylo dosud zaplaceno částka, doplatit proto zbývá částka.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v obec, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.