Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 378/2020-31
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Kryndlerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 32 198 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 700 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 700 Kč za období od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhá zaplacení částky 9 968 Kč, zamítá.
III. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhá zaplacení smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 13 000 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
IV. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhá zaplacení úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 000 Kč od datum do datum, zamítá.
V. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhá zaplacení úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 300 Kč za období od datum do zaplacení, zamítá.
VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 530 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 491,43 Kč za období od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
VII. Žaloba se v části, kde žalobkyně požaduje zaplacení úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 9 491,43 Kč za období od datum do zaplacení, zamítá.
VIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 700 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 700 Kč za období od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhá zaplacení částky 9 968 Kč, zamítá. III. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhá zaplacení smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 13 000 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. IV. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhá zaplacení úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 000 Kč od [datum] do [datum], zamítá. V. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhá zaplacení úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 300 Kč za období od [datum] do zaplacení, zamítá. VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 530 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 491,43 Kč za období od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. VII. Žaloba se v části, kde žalobkyně požaduje zaplacení úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 9 491,43 Kč za období od [datum] do zaplacení, zamítá. VIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 19 668 Kč s příslušenstvím a částky 12 530 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu uzavřených smluv o spotřebitelském úvěru a z titulu uzavřených pojistných smluv. Žalobkyně uvedla, že původní věřitelka, právnická osoba anonymizována tři slova, IČO (dále jen„ příjmení jméno“), s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu číslo nazvanou jako Smlouva o půjčce, jejímž předmětem byla povinnost právnická osoba anonymizováno poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal, že právnická osoba anonymizováno za poskytnuté peněžní prostředky zaplatí úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 820 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 5 200 Kč Součástí smlouvy uzavřené mezi právnická osoba anonymizováno a žalovaným byla i pojistná smlouva na životní pojištění, kde jednorázové pojistné bylo sjednáno ve výši 348 Kč. Vše výše uvedené se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 396 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum (dále jen„ smlouva číslo“). Součástí smlouvy číslo jsou Smluvní podmínky právnická osoba anonymizováno (dále jen„ smluvní podmínky číslo“). Žalovaný uhradil pouze částku 3 300 Kč, kterou příjmení jméno započítala, na smluvní úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 820 Kč, na poplatek za administrativní činnost ve výši 619,06 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 806,94 Kč a na pojistné na životní pojištění ve výši 54 Kč. Další platby na dluh ze smlouvy číslo žalovaný neprovedl. Žalovaný měl výše uvedené povinnosti ze smlouvy číslo splnit nejpozději do datum, žalovaný je tedy v prodlení a příjmení jméno ode dne datum vznikl nárok na náhradu zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny a smluvních úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny, protože žalovaný byl v okamžiku splatnosti poslední splátky v prodlení se zaplacením více než jedné splátky (a nikoliv pouze jedné nebo pouze poslední sjednané splátky). Před uzavřením smlouvy číslo provedla příjmení jméno posouzení úvěruschopnosti žalovaného a posoudila žalovaného jako úvěruschopného, a to na základě tvrzených skutečností žalovaným. Tyto skutečnosti byly ověřeny proti dokladům vyžádaným od žalovaného.
2. Dne datum uzavřela příjmení jméno s žalovaným smlouvu číslo nazvanou jako Smlouva o půjčce, jejímž předmětem byla povinnost právnická osoba anonymizováno poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal, že právnická osoba anonymizováno za poskytnuté peněžní prostředky zaplatí úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč Součástí smlouvy uzavřené mezi právnická osoba anonymizováno a žalovaným byla i pojistná smlouva na životní pojištění, kde jednorázové pojistné bylo sjednáno ve výši 290 Kč. Vše výše uvedené se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 305 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum (dále jen„ smlouva číslo“). Součástí smlouvy číslo jsou Smluvní podmínky právnická osoba anonymizováno (dále jen„ smluvní podmínky číslo“). Žalovaný uhradil pouze částku 5 160 Kč, kterou příjmení jméno započítala, na jistinu ve výši 508,57 Kč, na smluvní úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč, na poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 166,84 Kč a na pojistné na životní pojištění ve výši 84,59 Kč. Další platby na dluh ze smlouvy číslo žalovaný neprovedl. Žalovaný měl výše uvedené povinnosti ze smlouvy číslo splnit nejpozději do datum, žalovaný je tedy v prodlení a příjmení jméno ode dne datum vznikl nárok na náhradu zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny 9 491,43 Kč a smluvních úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny, protože žalovaný byl v okamžiku splatnosti poslední splátky v prodlení se zaplacením více než jedné splátky (a nikoliv pouze jedné nebo pouze poslední sjednané splátky). Před uzavřením smlouvy číslo provedla příjmení jméno posouzení úvěruschopnosti žalovaného a posoudila žalovaného jako úvěruschopného, a to na základě tvrzených skutečností žalovaným. Tyto skutečnosti byly ověřeny proti dokladům vyžádaným od žalovaného.
3. V důsledku fúze sloučením se dne datum stala právním nástupcem právnická osoba Credit právnická osoba anonymizována dvě slova, dnes příjmení jméno příjmení, anonymizováno, IČO (dále jen„ právní nástupce“). Právní nástupce původní věřitelky uzavřel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek ze dne datum, jejímž předmětem bylo postoupení souboru pohledávek, včetně pohledávek, která jsou předmětem tohoto řízení, na žalobkyni.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
6. Soud má za zjištěný následující skutkový stav:
Výpisem z obchodního rejstříku soud zjistil, že příjmení jméno byla obchodní společností, jejímž předmětem podnikání bylo poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Ze smlouvy číslo soud zjistil, že žalovaný uzavřel se právnická osoba Credit dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejímž předmětem byla povinnost původní věřitelky poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč (čl. 1 smlouvy číslo). Za to se žalovaný zavázal, že právnická osoba Credit za poskytnuté peněžní prostředky zaplatí úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 820 Kč (čl. 2 písm. b smlouvy číslo), poplatek za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč (čl. 2 písm. a smlouvy číslo) a za hotovostní inkaso splátek poplatek 5 200 Kč (čl. 2 písm. c smlouvy číslo). Součástí smlouvy číslo byla též pojistná smlouva na životní pojištění. Z dokumentu označeného jako Zařazení zákazníka do pojistného programu soud zjistil, že obsahem pojistné smlouvy byla povinnost právnická osoba Credit v případě smrti žalovaného v důsledku úrazu nebo smrti nebo trvalé invalidity žalovaného v důsledku úrazu, poskytnou pojistné plnění ve výši součtu všech dosud neuhrazených týdenních splátek. Výše jednorázového pojistného byla sjednána na částku 348 Kč (čl. 3 smlouvy číslo). Výše uvedené povinnosti se žalovaný zavázal splnit v 58 týdenních splátkách po 396 Kč (čl. 5 smlouvy číslo), přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný uhradil pouze částku 3 300 Kč. Z Karty zákazníka ze dne datum soud zjistil, že příjmení jméno provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného den následující po uzavření smlouvy číslo. Žalovaný právnická osoba Credit uvedl jako jeho čistý měsíční příjem částku 12 999 Kč, skládající se z čisté mzdy 9 999 Kč a z příjmu z příspěvku na nájem poskytovaný 3. osobou ve výši 3 000 Kč. Jako své měsíční výdaje žalovaný uvedl částku 8 100 Kč. K prokázání svých tvrzení předložil žalovaný nájemní smlouvu, SIPO a výměr státní podpory. příjmení jméno vyčíslila použitelný příjem žalovaného na částku 3 699 Kč měsíčně. Na základě uvedených údajů z Karty zákazníka ze dne datum, posoudila příjmení jméno žalovaného jako úvěruschopného.
7. Ze smlouvy číslo soud zjistil, že žalovaný uzavřel se právnická osoba Credit dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejímž předmětem byla povinnost příjmení jméno poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (čl. 1 smlouvy číslo). Za to se žalovaný zavázal, že právnická osoba Credit za poskytnuté peněžní prostředky zaplatí úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč (čl. 2 písm. b smlouvy číslo), poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč (čl. 2 písm. a smlouvy číslo) a za hotovostní inkaso splátek poplatek 4 000 Kč (čl. 2 písm. c smlouvy číslo). Součástí smlouvy číslo byla též pojistná smlouva na životní pojištění. Z dokumentu označeného jako Zařazení zákazníka do pojistného programu soud zjistil, že obsahem pojistné smlouvy byla povinnost právnická osoba Credit v případě smrti žalovaného v důsledku úrazu nebo smrti nebo trvalé invalidity žalovaného v důsledku úrazu, poskytnou pojistné plnění ve výši součtu všech dosud neuhrazených týdenních splátek. Výše jednorázového pojistného byla sjednána na částku 290 Kč (čl. 3 smlouvy číslo). Výše uvedené povinnosti se žalovaný zavázal splnit v 58 týdenních splátkách po 290 Kč (čl. 5 smlouvy číslo), přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný uhradil pouze částku 5 160 Kč, kterou příjmení jméno započítala na jistinu ve výši 508,57 Kč, na smluvní úrok ve výši 1 400 Kč, na poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 166,84 Kč a na pojistné ve výši 84,59 Kč. Z Karty zákazníka ze dne datum soud zjistil, že před uzavřením Smlouvy o půjčce provedla příjmení jméno posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný právnická osoba Credit uvedl jako jeho čistý měsíční příjem částku 13 358 Kč představující čistou mzdu žalovaného. Jako své měsíční výdaje žalovaný uvedl částku 9 000 Kč. K prokázání svých tvrzení předložil žalovaný výplatní pásku, pracovní smlouvu, nájemní smlouvu a SIPO. příjmení jméno vyčíslila použitelný příjem žalovaného na částku 4 358 Kč měsíčně. Na základě uvedených údajů z Karty zákazníka ze dne datum, posoudila příjmení jméno žalovaného jako úvěruschopného.
8. Dle čl. 1 smluvních podmínek číslo:„ V případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 58 splátkách, činí výše úrokové sazby 23,72 % ročně. Úroková sazba je stanovena jako pevná po celou dobu trvání smlouvy číslo uplatňuje se jako roční úroková sazba. V případě, že dojde ve smyslu článku 9.7 věty druhé smluvních podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy číslo nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy číslo jistina úročena.“
9. Článek 9.7 věta druhá smluvních podmínek stanovuje, že:„ Bude-li však Zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy číslo do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky.“ Z čl. 1 ve spojení s čl. 9 věta druhá smluvních podmínek soud zjistil, že účinnost smlouvy číslo se prodloužila, jelikož je žalovaný v prodlení se splácením některé ze splátek. Ze stejných článků smluvních podmínek soud zjistil, že dlužná jistina se neúročí úrokem ve výši 23,72 % ročně od datum do zaplacení, jelikož doba od datum do zaplacení překračuje původně sjednanou dobu trvání smlouvy číslo (čl. 1 věta třetí smluvních podmínek), která byla původně sjednána do datum.
10. Výpisem z obchodního rejstříku soud zjistil, že právním nástupcem věřitelky se stala dne datum právnická osoba anonymizována dvě slova, dnes příjmení jméno příjmení, SE, IČO. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, soud zjistil, že právní nástupce původní věřitelky postoupil žalobkyni soubor pohledávek, který v sobě zahrnoval i pohledávky ze smlouvy číslo smlouvy číslo.
11. Ve vztahu ke smlouvě číslo je závěr o skutkovém stavu následující:
příjmení jméno uzavřela s žalovaným smlouvu číslo na základě níž poskytla příjmení jméno zápůjčku 10 000 Kč. Zápůjčku měl žalovaný splácet v pravidelných splátkách, a to včetně poplatků v celkové výši 18 917 Kč.
12. Závěr o skutkovém stavu ve vztahu ke smlouvě číslo je následující:
Žalovaný nesplnil řádně své povinnosti z uzavřené smlouvy číslo je v prodlení s jejich plněním. příjmení jméno před uzavřením smlouvy číslo provedla, posouzení úvěruschopnosti žalovaného a v souladu s poskytnutými informacemi zcela oprávněně posoudila žalovaného jako úvěruschopného. příjmení jméno následně splnila veškeré své povinnosti z uzavřené smlouvy číslo tedy poskytla žalovanému plnění. Smlouvou o postoupení pohledávek postoupil právní nástupce právnická osoba Credit pohledávku ze smlouvy číslo na žalobkyni a žalovaného o tom vyrozuměl. Dále soud zjistil, že dlužná jistina se neúročí úrokem ve výši 23,72 % ročně od datum do zaplacení, jelikož doba od datum do zaplacení překračuje původně sjednanou dobu trvání smlouvy číslo.
13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud ve věci smlouvy číslo po právní stránce věc následovně:
Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen z.s.ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
14. Podle § 9 odst. 1 z.s.ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
15. Podle § 9 odst. 3 z.s.ú. spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
16. Podle § 9 odst. 4 z.s.ú. pokud je důvodem neposkytnutí spotřebitelského úvěru výsledek vyhledávání v databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, věřitel okamžitě a bezplatně spotřebitele vyrozumí o tomto výsledku a sdělí mu údaje o použité databázi.
17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
18. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
20. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 , v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.
21. příjmení závěr učinil k výkladu § 9 z.s.ú. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 , který konvenuje též výkladu směrnice zaujaté Soudním dvorem Evropské unie v jeho rozsudku ze dne datum ve věci C číslo (právnická osoba v . jméno příjmení a další), v němž vyložil článek 8 směrnice a bod 26 preambule tak, že je povinností věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací a na informace podané spotřebitelem se může spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady. Tím má být zabráněno nezodpovědnému poskytování úvěrů.
22. Výše uvedené závěry přijal též Ústavní soud např. ve svém nálezu ze dne datum sp.zn. III ÚS 4129/18 , v němž odkázal na závěry Nejvyššího soudu, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná. Tento důsledek dovozuje též pro režim úpravy z.s.ú. před účinností novely provedené zákonem č. 43/2013 Sb. (viz rozsudek ze dne 20. 3. 2019, sp.zn. 33 Cdo 201/2018 ).
23. Konečně též rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo (právnická osoba proti GK) vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 číslo musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
24. V souzené věci právnická osoba Credit nejednala s odbornou péčí, když při posuzování úvěruschopnosti žalovaného sice řádně ověřila část jeho příjmů a výdajů výměrem podpory/důchodu, ale pokud jde o položku ostatní příjmy ve výši 3 000 Kč, tak lze ze zákaznické karty zjistit, že příjmení jméno se spokojila s pouhým tvrzením třetí osoby, blíže nespecifikované a neidentifikované paní příjmení, o tom, že poskytuje žalovanému příspěvek na nájem ve výši 3 000 Kč, ačkoliv jakkoliv tuto skutečnost neověřila a ani blíže neidentifikovala osobu, která toto tvrzení příjmení jméno uvedla. Ze zákaznické karty je přitom zřejmé, že čistá podpora/důchod žalovaného činil 9 999 Kč měsíčně a výdaje žalovaného byly představovány částkou 8 100 Kč. Jeho použitelný příjem by tak činil částku 1 899 Kč. Po zaplacení týdenních splátek žalovaným ve výši 396 Kč, by žalovanému měsíčně zbyla částka cca 315 Kč. Tato částka se ani nepřibližuje aktuálně stanovené výši existenčního minima. Důsledně tomu nelze než učinit závěr, že v okamžiku uzavření smlouvy číslo příjmení jméno nedostatečně posoudila úvěruschopnost žalovaného.
25. Protože smlouva číslo je z výše popsaných důvodů neplatná, je proto třeba provést vypořádání z neplatné smlouvy podle zásad o bezdůvodném obohacení. příjmení jméno poskytla žalovanému jistinu 13 000 Kč, žalovaný uhradil ve splátkách částku 3 300 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný má žalobkyni vrátit částku 9 700 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, vyhověl soud co do požadavku na zaplacení částky 9 700 Kč a ve zbytku žalobu zamítl.
26. Podle § 1958 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
27. Žalovaný pak měl plnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl žalobkyní vyzván. Za takovou výzvu považuje soud předžalobní upomínku ze dne datum, kdy byl žalovaný vyzván k zaplacení do datum. Od následujícího dne se žalovaný dostal do prodlení a žalobkyně má dle ust. § 1970 o. z. nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v žalobě požadované výši. Pokud byl požadován úrok z prodlení za dřívější období, soud jej zamítl.
28. Ve vztahu ke smlouvě číslo posoudil soud po právní stránce následovně:
Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) je Spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
29. Dle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
30. Dle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
31. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
32. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
33. Dle § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. Citované články smluvních podmínek uvedené v bodě 8. a 9. tohoto rozsudku umožňují dvojí výklad smluvních podmínek, a to tak, že smlouva číslo se prodlužuje (a jistina se neúročí) pouze za předpokladu, kdyby se žalovaný dostal ke dni splatnosti poslední splátky do prodlení s placením jedné splátky nebo nezaplatil poslední splátku anebo výklad, že se smlouva číslo prodlužuje (a jistina se neúročí) za předpokladu, kdyby se žalovaný ke dni splatnosti poslední splátky dostal do prodlení s placením jakékoliv ze splátek nebo nezaplatil poslední splátku. Výklad smluvních podmínek, který prodlužuje trvání smlouvy číslo neumožňuje úročení dlužné jistiny je pro žalovanou výhodnější, a proto tento výklad použil i soud a neztotožnil se s výkladem smluvních podmínek číslo uvedeným žalobkyní.
34. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
35. S ohledem na zjištěný skutkový stav a s odkazem na výše citovaná zákonná ustanovení soud žalobě v rozsahu požadované dlužné jistiny ze smlouvy číslo vyhověl a přiznal žalobkyni též náhradu zákonných úroků z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku VI. rozsudku, jelikož žalobkyně předloženými důkazy prokázala, že právnická osoba Credit splnila veškeré své povinnosti z uzavřené smlouvy číslo zejména že poskytla žalované peněžní prostředky ve stanovené výši a též splnila své povinnosti, které jí ukládá zákon, zejména tedy provedla s odbornou péčí posouzení úvěruschopnosti žalovaného porovnáním příjmů a výdajů, a to na základě předložených listin žalovaným a na základě informací, které žalovaný poskytl právnická osoba Credit. Naopak žalovaný nesplnil své povinnosti z uzavřené smlouvy číslo když neuhradil poskytnuté plnění způsobem a ve lhůtě uvedené ve smlouvě číslo.
36. Vzhledem k tomu, že soud zjistil, že dlužná jistina ze smlouvy číslo se neúročí úrokem ve výši 23,72 % ročně od datum do zaplacení, jelikož doba od datum do zaplacení překračuje původně sjednanou dobu trvání Smlouvy o půjčce, nezbylo soudu než v této části žalobu zamítnout, tak jak je uvedeno ve výroku VII.
37. Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobkyně prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum.
38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , tak že žalovanému, který byl ve věci poměrně úspěšnější, nepřiznal náhradu nákladů řízení, jelikož mu žádné náklady řízení nevznikly. Požadavek žalobkyně ke dni vyhlášení rozsudku představoval: jistinu 32 198 Kč (19 668 Kč + 12 530 Kč), smluvní úrok 17 565,35 Kč (9 867,52 Kč + 7697,83 Kč) a zákonný úrok z prodlení 5 961,26 Kč (3 348,80 Kč + 2 612,46 Kč). Tedy celkem ke dni vyhlášení rozsudku částku 55 724,61 Kč. Žalobkyni soud přiznal jistinu 22 230 Kč (9 700 Kč + 12 530 Kč) a zákonný úrok z prodlení ve výši 3 118,13 Kč (505,67 Kč + 2 612,46 Kč). příjmení 55 724,61 Kč představovala 100 % úspěch ve věci. Žalobkyni soud přiznal ke dni vyhlášení rozsudku nárok ve výši 25 348,13 Kč představující 45,48 % úspěch ve věci. Žalovaný tedy měl ve věci 54,52 % úspěch a byl i tedy ve věci poměrně úspěšnější.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.