Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
11 C 167/2020-61
Okresní soud v Táboře rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Novotnou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 23 961 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 15 345 Kč s úrokem z prodlení z částky 15 345 Kč ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení, částku 8 616 Kč a úrok ve výši 96,32 % ročně z částky 12 873,85 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 60 019 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 15 345 Kč s úrokem z prodlení z částky 15 345 Kč ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, částku 8 616 Kč a úrok ve výši 96,32 % ročně z částky 12 873,85 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 60 019 Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 15 345 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení, dále částku 8 616 Kč představující smluvní pokutu a dále i úrok z úvěru ve výši 96,32 % ročně z částky 12 873,85 Kč od datum do zaplacení z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi účastníky řízení dne datum. Žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutí úvěru ve výši 166,50 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách po 1 042 Kč, splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem srpen 2013, to vše dle splátkového kalendáře, který tvoří přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Následně žalobkyně poskytla žalovanému na základě smluvních ujednání ze dne datum další finanční prostředky ve výši 5 502 Kč a žalovaný se je zavázal splácet společně s původní úvěrovanou částkou dalšími 24 měsíčními splátkami ve výši 25 008 Kč včetně úroku z úvěru ve výši 152,56 % ročně. Žalovaný sjednané podmínky řádně neplnil a ocitl se tak v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru žalovaný žalobkyni uhradil celkem 48 splátek po 1 042 Kč a s úhradou splátky číslo splatné dne datum se dostal do prodlení o délce více jak 60 dnů. K datu datum tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu číslo úvěrové smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru stala celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 15 210,24 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději do dne následujícího po dni zesplatnění. Dále bylo ujednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den následující po dni zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,25 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě od datum, až do jejího úplného zaplacení. Podanou žalobou požaduje žalobkyně zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně. Sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Po zesplatnění celého úvěru žalovaný nezaplatil již ničeho. Ke dni podání žaloby tak žalovaný dlužil žalobkyni novou jistinu úvěru v celkové výši 15 210,24 Kč, což odpovídá původní jistině 12 873,85 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlému ke dni zesplatnění úvěru ve výši 2 336,39 Kč, dále dlužil smluvní pokutu dle bodu číslo smlouvy v celkové výši 135 Kč, smluvní pokutu dle bodu číslo smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné částky nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem datum ke dni sepisu žaloby (datum) vyčíslenou v částce 8 616 Kč. Dále žalobkyně požaduje i úrok z úvěru ve výši 96,32 % ročně z částky 12 873,85 Kč od datum do zaplacení do maximální výše 60 019 Kč. Ke dni podání žaloby ani na základě předžalobní výzvy žalovaný již ničeho na dluh neuhradil.
2. Žalovaný v podání ze dne datum namítl, že právnická osoba, nezná, neměl s ní žádný kontakt, na anonymizováno ani na anonymizováno už nebyl asi 25 let, měl úraz, od datum pobírá předčasný důchod, byla mu amputována noha. Se žalobou nesouhlasí, je to všechno vymyšlené.
3. Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne datum (dále jen smlouva), oznámením věřitele o schválení úvěru včetně dodejky, oznámením o poskytnutí automatického revolvingu, předsmluvním formulářem, splátkovým kalendářem ke smlouvě, prohlášením a kartou klienta a dokladem o vyplacení úvěru ze dne datum a datum žalobkyně prokázala, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému nejprve dne datum úvěr ve výši 12 000 Kč a následně dne datum úvěr ve výši 5 502 Kč a žalovaný se tyto částky a efektivní úrok sjednaný nejprve ve výši 166,5 % ročně zavázal splácet ve 48 měsíčních splátkách po 1 042 Kč, splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce, počínaje od srpna 2013. Pokud jde o úročení úvěru, žalovaný se zavázal nejprve hradit úrok ve výši 166,5 % ročně, výpůjční úroková sazba revolvingu pak byla sjednána ve výši 152,56 % ročně. V čl. 4 smlouvy se smluvní strany dohodly, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Dohodnuto bylo i to, že věřitel je oprávněn požadovat na úrocích částku v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky, kterou má klient (žalovaný) zaplatit, uvedené v části A smlouvy. Podle bodu číslo smlouvy pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 135,46 Kč, a to za každou splátku, u které se ocitl v prodlení v délce 30 dnů. Podle bodu číslo smlouvy jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou výši jistiny úvěru v den následující po dni zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,25 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Dne datum byla ve prospěch žalovaného odepsána z účtu žalobkyně částka 12 000 Kč a dne datum částka 5 502 Kč. Na úhradu poskytnutého úvěru uhradil žalovaný celkem 48 splátek po 1 042 Kč, a to dne 14. 8., 19. 8., 16. 10., 18. 11., 17. 12. 2013, 17. 1., 18. 2., 18. 3., 16. 4., 16. 5., 17. 6., 16. 7., 18. 8., 17. 9., 17. 10., 19. 11., 17. 12. 2014, 16. 1., 18. 2., 17. 3., 16. 4., 18. 5., 17. 6., 16. 7., 18. 8., 17. 9., 16. 10., 18. 11., 16. 12. 2015, 18. 1., 17. 2., 16. 3., 18. 4., 17. 5., 17. 6., 18. 7., 17. 8., 16. 9., 19. 10., 21. 11., 19. 12. 2016, 17. 1., 16. 2., 17. 3., 19. 4., 17. 5., 19. 6. a 19. 7. 2017. Podle bodu číslo smlouvy jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou splátky či její části o délce 60 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru. Podle bodu číslo smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru stala celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději do dne následujícího po dni zesplatnění. Z výzvy k zaplacení ze dne datum vyplývá, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužných splátek, tj. splátky číslo které měl řádně hradit dle přílohy ke smlouvě – splátkového kalendáře a také smluvní pokuty ve výši 135 Kč. Na základě této výzvy žalovaný ničeho nezaplatil, proto ke dni datum došlo k zesplatnění úvěru. Předžalobní výzvou ze dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě vzniklého dluhu a upozorněn na možnost jeho soudního vymáhání. Z výpisu ze systémů SOLUS a NRKI, oznámení o výplatě důchodu žalovanému vyplývá, že žalobkyně před poskytnutím úvěru ověřila úvěruschopnost žalovaného. Ze statistického seznamu obec národní banky - Úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR vyplývá, že za červenec 2013 činila průměrná sazba úroků z úvěru poskytovaná domácnostem v ČR 14,10 % ročně a za červenec 2015 pak 12,58 % ročně.
4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkové závěry. V dané věci byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 17 502 Kč a žalovaný se tento úvěr zavázal spolu s úroky z úvěru uhradit v dohodnutých splátkách po 1 042 Kč. Žalovaný provedenými 48 splátkami po 1 042 Kč zaplatil žalobkyni na svůj dluh celkem částku 50 016 Kč, naposledy splátku v této výši zaplatil dne datum, dále již žalobkyni neuhradil ničeho. Žalobkyně následně vyzývala žalovaného k zaplacení dalších navazujících splátek a poté ve smyslu § 1977 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o. z.) od úvěrové smlouvy odstoupila. Podanou žalobou uplatňuje žalobkyně dlužnou jistinu ve výši 15 210,24 Kč skládající se z původní dlužné jistiny ve výši 12 873,85 Kč a dlužného úroku za poskytnutí úvěru přirostlého k jistině ke dni zesplatnění úvěru ve výši 2 336,39 Kč, smluvní pokutu účtovanou dle bodu číslo smlouvy v celkové výši 135 Kč, smluvní pokutu dle bodu číslo smlouvy vyčíslenou k datu vyhotovení žaloby (datum) v částce 8 616 Kč a úrok z úvěru ve výši 96,32 % ročně z částky 12 873,85 Kč od datum do zaplacení, a to až do maximální výše 60 019 Kč.
5. Při právním posouzení věci soud vycházel z § 2395 o. z., podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1977 o. z., poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla. Podle ustanovení § 2048 o. z., ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku.
6. Podle § 1 odst. 2 o. z., nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.
7. V dané věci bylo specifické, že obdobné spory z obdobných smluv vedených žalobkyní již byly předmětem přezkoumání zdejšího soudu, ale i nadřízeného Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře. Jednalo se například o rozsudky ze dne 22. 3. 2018, č. j. 15 Co 69/2018 –93, ze dne 22. 3. 2018, č.j. 15 Co 86/2018 -129, ze dne 9. 5. 2018, č.j. 15 Co 119/2018 -64 nebo ze dne 28. 2. 2019, č.j. 15 Co 33/2019 . V souladu s právními závěry v nich vyslovenými dospěl podepsaný soud po přezkoumání a zhodnocení provedených důkazů k závěru, že žaloba je zčásti nedůvodná. Ve všech výše uvedených rozhodnutích, jakož i v předchozích rozhodnutích zdejšího soudu např. ze dne 23. 11. 2017, č. j. 23 C 193/2017 -36, ze dne 29. 11. 2017, č. j. 24 C 192/2017 -50, ze dne 4. 12. 2017, č. j. 24 C 147/2017 , bylo odkazováno na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu ČR, a to zejména na rozhodnutí ve věcech sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , sp. zn. 20 Cdo 474/2006 , sp. zn. 32 Co 2773/2009 a sp. z n. 32 Cdo 3516/2009 , od kterých není důvod se v dané věci odchylovat. Konkrétně v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 Nejvyšší soud ČR dovodil, že„ Nemohou být žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy.“ Dále se v něm Nejvyšší soud odkázal na svoji ustálenou judikaturu ohledně pojmu dobrých mravů (sp. zn. 21 Cdo 486/2002 ) a věc uzavřel se závěrem, že„ Vzhledem k tomu, že dohodnutá výše úroků (ve výši 60 % ročně) podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahovala horní hranici této obvyklé úrokové míry, je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy.“ Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 32 Cdo 2773/2009 lze úroky z prodlení„ posoudit z hlediska souladu nebo rozporu s dobrými mravy pouze jako platné či neplatné a nelze je shledat neplatné jen co do výše, která přesahuje rámec dobrých mravů. Přičemž po přijetí závěru o neplatnosti dohody o výši úroku z prodlení je třeba se zabývat nárokem na zákonný úrok z prodlení (srov. shodně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2008, sp. zn. 32 Cdo 3010/2007 a obdobně rozsudek ze dne 11. srpna 2005, sp. zn. 33 Odo 875/2005 ).“ Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 32 Cdo 3516/2009 uzavřeli-li účastníci smlouvy ujednání o výši úroků neplatně, má věřitel právo na úroky v obvyklé výši, a to za účinnosti občanského zákoníku ve smyslu § 1802 o. z. (dříve dle § 502 zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník). Veškerá tato judikatura vydaná za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník (dále jen obč. zák.) je přitom plně použitelná i za účinnosti o. z. (viz příjmení, P. a kol., Občanský zákoník I., komentář, 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, str. 2077 – 2091).
8. Jak již bylo výše uvedeno, předmětnou smlouvou o úvěru ze dne datum byla mezi účastníky sjednána efektivní úroková sazba z úvěru ve výši 166,50 % ročně (což představuje nominální úrokovou sazbu 102,13 % ročně), resp. ve výši 152,56 % ročně (což představuje nominální úrokovou sazbu 96,32 % ročně - od doby poskytnutí revolvingu – datum). Obvyklá výše úroků dle přehledu statistických údajů zveřejněných Českou národní bankou pro období červenec 2013 činila pro korunové úvěry poskytnutými bankami domácnostem v ČR na spotřebu v průměru 14,10 % ročně a pro období červenec 2015 činila tato sazba 12,58 % ročně. Dohodnutá výše úroků 102,13 % ročně, resp. 96,32 % ročně tedy násobně převyšuje tuto obvyklou úrokovou míru, což za situace, kdy se jedná o dlouhodobý úvěr, kdy doba splácení byla sjednána na 72 měsíců a po žalovaném, který již žalobkyni na poskytnutý úvěr ve výši 17 502 Kč provedenými splátkami zaplatil celkem částku 50 016 Kč (48x 1 042 Kč), požaduje žalobkyně touto žalobou zaplacení dalších 23 961 Kč (z toho 315 210,24 Kč na dlužné nové jistině po zesplatnění), vede soud k závěru, že jde o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a tedy neplatné. Nemůže přitom obstát argumentace, že se jednalo o vyjádření svobodné vůle účastníků s důsledky pacta sunt servanda, neboť korektiv dobrých mravů se uplatňuje právě na smluvní ujednání. Smluvní ujednání nejsou vyloučená ze soudního přezkumu, naopak tyto musí soud ex offo vždy přezkoumávat z hlediska souladu s dobrými mravy.„ Následkem rozporu s dobrými mravy je podle § 580 odst. 1 neplatnost právního jednání, ve spojení s ustanovením § 588 je třeba dospět k závěru, že se jedná vždy o neplatnost absolutní.” (viz výše uvedená odborná literatura, str. tamtéž). Na toto posouzení nemá žádný vliv § 1793 o. z. nebo § 1813 o. z., neboť jimi nejsou vyloučena ustanovení o absolutní neplatnosti právního jednání, které je zjevně v rozporu s dobrými mravy; právě k takovému absolutně neplatnému právnímu jednání došlo v dané věci. K témuž právnímu závěru dospěla též všechna výše uvedená rozhodnutí odvolacího soudu. Jedná se přitom o důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, a proto soud považuje ve smyslu § 576 o. z. za neplatnou jen tuto část uvedené smlouvy úvěru, kde byly sjednány úroky z úvěru v nemravné výši 102,13 %, resp. 96,32 % (po poskytnutí revolvingu) ročně. I zde se jedná o shodný právní závěr, jaký je i ve všech výše uvedených rozhodnutích odvolacího soudu. Protože žalovaný poskytnutý úvěr vyčerpal, avšak řádně jej nesplácel (viz výše uvedené závěry o prokázaném skutkovém stavu), bylo zesplatnění úvěru po právu a žalovanému vznikla povinnost jej zcela zaplatit, a to co do dlužné jistiny, nákladů a smluvních pokut i co do úroků. Protože úroky sjednané mezi účastníky byly neplatné a žalobkyně má v souladu s výše citovaným § 1802 o. z. nárok na úroky obvyklé, tj. ve výši 14,10 % ročně a 12,58 % ročně od poskytnutí revolvingu, musel soud provést přepočet částek, které žalovaný na dluh zaplatil a žalobkyně je započítávala na nemravně vysoké úroky.
9. Postupoval přitom tak, že vyšel ze smluvního ujednání účastníků, že splátkou úroků, na kterou žalobkyně započítávala platby žalovaného do poskytnutí revolvingu (datum), se rozumí dohodnutý úrok 102,13 % ročně. Tento zápočet je vzhledem k výše dovozené neplatnosti sjednaných úroků nesprávný. Žalobkyně má nárok na úroky v obvyklé výši (§ 1802 o. z.), a proto soud vypočítal u zaplacených splátek v tomto období, jakou část z nich lze zahrnout na tyto úroky v obvyklé výši s tím, že ve zbývající části je třeba platbu žalovaného posoudit jako úhradu jistiny. V daném období žalovaný zaplatil celkem 24 splátek a v souladu s výše uvedeným je třeba za úhradu jistiny považovat krom částek označených jako splátka jistiny ve splátkovém kalendáři žalobkyně také následující částky: u splátky číslo zaplacené dne datum částku 880 Kč (1 021, číslo x 14,10 = úrok v obvyklé výši 141 Kč), u splátky číslo zaplacené dne datum částku 878,58 Kč (1 019, číslo x 14,10 = úrok v obvyklé výši 141 Kč), u splátky číslo zaplacené dne datum částku 877,18 Kč (1 017, číslo x 14,10 = úrok v obvyklé výši 140,50 Kč), u splátky číslo zaplacené dne datum částku 875,41 Kč (1 015, číslo x 14,10 = úrok v obvyklé výši 140,20 Kč), u splátky číslo zaplacené dne datum částku 873,46 Kč (1 013, číslo x 14,10 = úrok v obvyklé výši 139,90 Kč), u splátky číslo zaplacené dne datum částku 871,36 Kč (1 010, číslo x 14,10 = úrok v obvyklé výši 139,56 Kč), u splátky číslo zaplacené dne datum částku 869 Kč (1 008, číslo x 14,10 = úrok v obvyklé výši 139,20 Kč), u splátky číslo zaplacené dne datum částku 866,61 Kč (1 005, číslo x 14,10 = úrok v obvyklé výši 138,80 Kč), u splátky číslo zaplacené dne datum částku 836,91 Kč (1 002, číslo x 14,10 = úrok v obvyklé výši 138,38 Kč), u splátky číslo zaplacené dne datum částku 861 Kč (998, číslo x 14,10 = úrok v obvyklé výši 137,90 Kč), u splátky číslo zaplacené dne datum částku 857,84 Kč (995, číslo x 14,10 = úrok v obvyklé výši 137,40 Kč), u splátky číslo zaplacené dne datum částku 854,41 Kč (991, číslo x 14,10 = úrok v obvyklé výši 136,85 Kč), u splátky číslo zaplacené dne datum částku 850,70 Kč (986, číslo x 14,10 = úrok v obvyklé výši 136,26 Kč), u splátky číslo zaplacené dne datum částku 846,65 Kč (982, číslo x 14,10 = úrok v obvyklé výši 135,61 Kč), u splátky číslo zaplacené dne datum částku 842,28 Kč (977, číslo x 14,10 = úrok v obvyklé výši 134,90 Kč), u splátky číslo zaplacené dne datum částku 837,52 Kč (971, číslo x 14,10 = úrok v obvyklé výši 134,14 Kč), u splátky číslo zaplacené dne datum částku 832,35 Kč (965, číslo x 14,10 = úrok v obvyklé výši 133,32 Kč), u splátky číslo zaplacené dne datum částku 826,76 Kč (959, číslo x 14,10 = úrok v obvyklé výši 132,42 Kč), u splátky číslo zaplacené dne datum částku 820,68 Kč (952, číslo x 14,10 = úrok v obvyklé výši 131,45 Kč), u splátky číslo zaplacené dne datum částku 814 Kč (944, číslo x 14,10 = úrok v obvyklé výši 130,40 Kč), u splátky číslo zaplacené dne datum částku 806,93 Kč (936, číslo x 14,10 = úrok v obvyklé výši 129,25 Kč), u splátky číslo zaplacené dne datum částku 799,17 Kč (927, číslo x 14,10 = úrok v obvyklé výši 128 Kč), u splátky číslo zaplacené dne datum částku 790,75 Kč (917, číslo x 14,10 = úrok v obvyklé výši 126,65 Kč), u splátky číslo zaplacené dne datum částku 781,60 Kč (906, číslo x 14,10 = úrok v obvyklé výši 125,19 Kč), celkem do poskytnutí revolvingu tedy částku 20 278 Kč. Do změny úrokové sazby tedy žalovaný uhradil dle splátkového kalendáře žalobkyně splátky jistiny úvěru v celkové výši 1 481 Kč a dále částku 20 278 Kč započtenou žalobkyní neoprávněně na úhradu úroku z úvěru (když se jedná o částku, kterou žalovaný de facto uhradil právě na jistinu úvěru). Dle tohoto výpočtu žalovaný před poskytnutím revolvingu uhradil na jistinu dluhu celkem částku 21 759,15 Kč. Jistinu 12 000 Kč měl tedy ke dni poskytnutí revolvingu dne datum celou zaplacenou, přeplatek činil 9 759,15 Kč. Následně byl žalovanému dne datum poskytnutý revolving ve výši 5 502 Kč Počet splátek úvěru byl navýšen o dalších 24 splátek v celkové výši 25 008 Kč, při efektivní úrokové sazbě 152,56 % ročně, což je 96,32 nominální úroková sazba. Při použití obvyklé výše úroků dle údajů zveřejněných ČNB pro období červenec 2015 (12,58 % ročně) a rozložení splátek do 24 měsíčního splátkového kalendáře měl dle úvěrové kalkulačky (www. vypocitat.cz) žalovaný zaplatit za revolving 6 252 Kč. Žalovaný po poskytnutí revolvingu zaplatil ještě 24 splátek po 1 042 Kč, tedy zaplatil 25 008 Kč. Na úhradu obou úvěrů tak žalovaný celkem zaplatil do datum (datum poslední splátky) 50 016 Kč. Dále již žalovaný neuhradil žádnou splátku a dne datum došlo ze strany žalobkyně k zesplatnění úvěru. V dalším průběhu splácení dle splátkového kalendáře rozloženého do 72 měsíců dochází v dalších měsících ke snižování plateb na úhradu úroku z úvěru, když celková výše navýšení úvěru činí celkem částku 750 Kč (tzn. při výši úrokové sazby 12,58 % ročně činí celková suma zaplacených úroků z částky 5 502 Kč při rozložení splátek do 24 měsíců částku 750 Kč). Celkem tedy žalovaný měl za období po poskytnutí revolvingu zaplatit žalobkyni částku 5 502 Kč na jistině a částku 750 Kč na úrocích, celkem tedy 6 252 Kč. Pokud žalovaný po poskytnutí revolvingu zaplatil žalobkyni celkem 24 splátek po 1 042 Kč, zaplatil jí v tomto období celkem 25 008 Kč. Porovnáním částky, kterou žalovaný měl za toto období zaplatit a kterou skutečně zaplatil, je zřejmé, že ke dni zesplatnění měl žalovaný celou dlužnou částku včetně příslušenství již zaplacenu. Závazek mezi účastníky tedy zanikl splněním dluhu a odstoupení žalobkyně od smlouvy (zesplatnění dluhu) nemá žádné právní účinky včetně toho, že žalobkyni v tomto případě nemohl vzniknout nárok na zaplacení smluvní pokuty podle čl. 12 smlouvy. Pokud se tedy jedná o uplatnění nároku na zaplacení nové jistiny dluhu po zesplatnění včetně souvisejícího úroku z prodlení, uvedené smluvní pokuty a úroku z úvěru běžícího po zesplatnění, byla žaloba zamítnuta.
10. Nedůvodný je i nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty podle čl. 12 smlouvy za prodlení žalovaného se zaplacením splátky číslo o více než 30 dnů. Z výše uvedeného přehledu je zřejmé, že již v době splatnosti splátky číslo měl žalovaný dluh v plné výši zaplacen. Do prodlení se zaplacením uvedených splátek se tedy nemohl vůbec dostat. I v této části tedy byla žaloba zamítnuta.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. v situaci, kdy ve věci úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení odvolání ve 4 vyhotoveních ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím soudu podepsaného.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon.