Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 184/2020-45
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Klouzkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul jméno příjmení, titul.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa
o zaplacení částky 40 200 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 25 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do zaplacení částky ve výši 15 000 Kč zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši
6 440 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žaloba se co do zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 19 091,31 Kč zamítá.
V. Žaloba se co do zaplacení úroku ve výši úrok ročně z částky 25 000 Kč od datum do zaplacení zamítá.
VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 25 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do zaplacení částky ve výši 15 000 Kč zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 6 440 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. IV. Žaloba se co do zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 19 091,31 Kč zamítá. V. Žaloba se co do zaplacení úroku ve výši [úrok] ročně z částky 25 000 Kč od [datum] do zaplacení zamítá. VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalované zaplacení částky 40 200 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba anonymizována tři slova, a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované půjčku 25 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit nad rámec jistiny úrok 3 500 Kč, poplatek za administrativní činnost 5 000 Kč a hotovostní inkaso splátek 10 000 Kč, a to vše v počet týdenních splátkách po 750 Kč. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni. Žalovanou částku představuje dlužná jistina 25 000 Kč, dlužný úrok 1 062,05 Kč, dlužný administrativní poplatek 5 000 Kč a dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek
9 137,95 Kč. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny a na úrok z prodlení úrok ročně z dlužné jistiny.
2. Soud usnesením vyzval žalovanou ke zjištění stanoviska k jeho zamýšlenému postupu dle
§ 115a o. s. ř. o. s. ř. Žalovaná proti tomuto postupu neměla námitek, žalobkyně vyjádřila souhlas již v žalobě, a jelikož věc bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek.
3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle smlouvy o půjčce číslo uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba anonymizována tři slova, IČO, a žalovanou dne datum právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky 25 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit celkem částku 43 500 Kč představující jistinu 25 000 Kč a poplatek 18 500 Kč (tj. poplatek za administrativní činnost 5 000 Kč, úrok 3 500 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 10 000 Kč) v počet týdenních splátkách po 750 Kč. Převzetí hotovosti potvrdila žalovaná svým podpisem na smlouvě. Nedílnou součástí smlouvy o půjčce jsou smluvní podmínky. Žalovaná žalobkyni uhradila částku 3 300 Kč. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy číslo smlouvy o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky žalované na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna dopisem ze dne datum, což vyplývá z oznámení o postoupení pohledávky a poštovního podacího lístku. Žalované byla dle poštovního podacího lístku a výzvy zaslána předžalobní výzva ze dne datum, kterou byla v souladu s § 142a o. s. ř. o. s. ř. vyzvána k zaplacení dlužné částky. Žalovaná zůstala ve sporu pasivní, k žalobě se nikterak nevyjádřila.
4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník “), zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku .
5. Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6. Dle § 2392 odst. 1 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
7. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Na předmětnou smlouvu o zápůjčce je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. občanského zákoníku , neboť tuto smlouvu uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaná jako spotřebitel (osoba, která při uzavírání smlouvy nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti).
9. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění (§ 1880 odst. 1 ). Pohledávka za žalovanou byla v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku platně postoupena žalobkyni, která je tak aktivně věcně legitimována.
10. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla v zásadě podána po právu. Soud považuje ustanovení o poplatku za neplatné v části týkající se poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso, neboť byly sjednány v rozporu s dobrými mravy. Sjednaný úrok ve výši 3 500 Kč (tj. 14 %) lze považovat za zcela souladný s dostupnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR, a tedy za platně sjednaný. Co se týče požadovaného úroku v kapitalizované podobě ve výši 19 091,31 Kč (tj. úrok úrok ročně z částky 25 000 Kč od datum do datum, tj. do data postoupení pohledávky) a úroku úrok ročně z částky 25 000 Kč od datum do zaplacení tyto žalobkyni nelze přiznat, neboť dle čl. 1 smluvních podmínek je výpůjční úroková sazba stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy, a přiznání těchto úroků by bylo v rozporu s uzavřenou smlouvou.
11. Pokud jde o ustanovení o poplatku za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč, tedy ve výši 20 % poskytnuté zápůjčky, pak se jedná o zcela nepřiměřená ujednání a odporující dobrým mravům. Soud je přesvědčen, že žalobkyni nárok na zaplacení poplatku za administrativní činnost nevznikl, když takto sjednaný poplatek soud posoudil jako nepřiměřeně vysoký ve vztahu k jistině, když je mnohonásobně vyšší než je obvyklé a znamená k újmě žalované jako spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Je třeba zdůraznit, že úplata, jejímž účelem je kompenzovat věřiteli náklady vyplývající z povinnosti mít k dispozici prostředky určené pro dlužníkův úvěr, a kterou nelze směšovat s úrokem z úvěru, bývá jednorázová, popřípadě činí 0,5 až 1% sjednaného úvěru ročně. Tomuto právnímu posouzení pak dohodnutý poplatek za administrativní činnost neodpovídá, když navíc peněžní prostředky byly poskytnuty podle smlouvy při jejím uzavření a odpadá tak i důvod pro požadování poplatku, tj. nutnost mít finanční rezervu pro dlužníka připravenu pro případ jeho žádosti o vyplacení. Proto soud v této části žalobu zamítl.
12. Podobně soud posoudil i poplatek za hotovostní inkaso splátek, jehož důvodnost žalobkyně neprokázala. Ustanovení o poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč považuje soud za neplatná pro rozpor s dobrými mravy a proto, že představuje významnou nerovnováhu práv a povinností stran smlouvy v neprospěch spotřebitele, když tento poplatek byl sjednán ve výši 40 % jistiny. Smlouva a smluvní podmínky spojují možnost hotovostního vyplacení zápůjčky při podpisu smlouvy automaticky s povinností dlužníka (spotřebitele) hradit úvěr hotovostním inkasem v domácnosti dlužníka. To však nemá žádné zákonné opodstatnění ani racionální základ (z ničeho neplyne, že by hotovostní zápůjčka nemohla být splácena např. bezhotovostními převody) a představuje ze strany žalobkyně navyšování cen poskytnuté zápůjčky. Je nutné zohlednit i to, že dlužníkům je v podstatě dáno na výběr buď poskytnutí peněz na účet do 13 kalendářních dnů od podpisu smlouvy, nebo okamžité poskytnutí peněz v hotovosti, avšak při strpění dalších plateb za hotovostní inkaso. Odměna za hotovostní inkaso pak spíše představuje další poplatek za okamžité a hotovostní poskytnutí zápůjčky. Dále je nutno zdůraznit, že je to právě žalobkyně, kdo ve smlouvě možnost hotovostního inkasa nabízí a je to rovněž žalobkyně, kdo stanovuje, že splátky musejí být hrazeny týdně a spotřebiteli nedává jinou možnost, byť u spotřebitelských úvěrů je obvyklý rovněž měsíční způsob hrazení splátek, čímž dochází k navyšování nákladů zápůjčky. A proto i v této části soud žalobu zamítl.
13. Soud má za to, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, fakticky těmito poplatky skrytě navýšila smluvené úroky na 74 % jistiny. Soud takto sjednaný zisk na straně žalobkyně považuje za nepřiměřený. Ze všech těchto důvodů má soud za to, že ujednání o poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek jsou pro žalovanou hrubě nevýhodná a byly sjednány v rozporu s dobrými mravy.
14. Žalovaná zaplatila na svůj dluh částku 3 300 Kč, která je (s ohledem na neplatnost ujednání o poplatku za administrativní činnost a ujednání o hotovostním inkasu splátek) plněním na jistinu a úrok ve výši 3 500 Kč, a proto soud žalobě vyhověl pouze co do částky 25 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 25 000 Kč (tj. z dlužné jistiny) od datum do zaplacení a co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 6 440 Kč (tj. zákonný úrok 8,05 % ročně z částky 25 000 Kč od datum, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky, do datum, tj. do data postoupení pohledávky), a ve zbytku žalobu zamítl.
15. Soud přiznal žalobkyni nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny, když žalovaná se dostala do prodlení s úhradou dluhu, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
16. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. pak soud rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla ve věci z větší části neúspěšná a převážně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly, resp. jejich náhradu nepožadovala.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami.
Pokud by povinná dobrovolně nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zákon č. 120/2001 Sb. ).