Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 87/2020-137

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 102 223,50 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 66 992,50 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 44 267,15 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení 35 231 Kč se smluvním úrokem ve výši 0,1% denně z částky 35 242 Kč od datum do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7 198 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 66 992,50 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 44 267,15 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení 35 231 Kč se smluvním úrokem ve výši 0,1% denně z částky 35 242 Kč od [datum] do zaplacení zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7 198 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhal zaplacení 102 223,50 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazený úvěr. Tvrdila, že spolu dne datum elektronicky uzavřeli smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru, na základě které poskytla žalobkyně jako věřitel žalovanému jako dlužníkovi spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se jej zavázal žalobkyni vrátit formou 72 pravidelných splátek po 772 Kč spolu s úroky ve výši 25 562 Kč (částka odpovídá úrokové roční sazbě 23%). Nadto si strany ve smlouvě dohodly i další doplňkové služby, a to doplňkovou inkasní službu (zahrnující jednorázové náklady poskytovatele na technické zřízení inkasní služby, náklady na zajištění samotného inkasovaní plateb ze strany žalovaného a bankovní poplatky za podání a přijetí příkazu a další transakční náklady), kdy splátka dosahovala 123 Kč měsíčně, a doplňkovou službu PODPORA (možnost odkladu tří splátek ročně vždy o jeden měsíc a možnost přerušení splácení až na 9 měsíců v případě nezaviněného úrazu/závažného onemocnění hospitalizace nezaviněné ztráty zaměstnání), kdy splátka dosahovala 403 Kč měsíčně. Celkem tedy měsíční splátka činila 1 298 Kč. Žalovaný řádně a včas neuhradil splátku splatnou datum, žalobkyně mu proto dne datum zaslala první upomínku, v níž jej vyzvala nejen k úhradě dlužné splátky, ale i sankce za zaslání upomínky ve výši 300 Kč. Jelikož žalovaný ani poté splátku neuhradil, zaslala mu žalobkyně datum druhou upomínku, v níž jej vyzvala k úhradě dlužné splátky spolu se sankcí za zaslání první upomínky a se sankcí za zaslání druhé upomínky ve výši 500 Kč, přičemž jej rovněž upozornila na možnost zesplatnění úvěru, pakliže nebude dlužná splátka uhrazena. Žalovaný však ani poté danou splátku neuhradil, žalobkyně proto úvěr ke dni datum zesplatnila a žalovaného vyzvala k jeho úhradě (102 323,99 Kč – na jistině 28 978,10 Kč, na úrocích 22 725,35 Kč, na inkasní službě 8 241 Kč náhrady škody, když za poslední měsíc před zesplatněním žalobkyně provedla několik desítek žádostí o inkaso, na doplňkové službě anonymizováno 27 001 Kč, na nákladech upomínání 800 Kč, na smluvní pokutě 14 489,05 Kč, na smluvních úrocích za prodlení inkasní služby 6,64 Kč a na smluvní pokutě za prodlení úvěru 82,85 Kč). Ani poté však žalovaný na dluh ničeho neuhradil, žalobkyně se proto domáhá úhrady výše specifikovaného plnění mimo pokuty s úhradou splátek (82,85 Kč) a úroku z prodlení s úhradou splátky inkasní služby (6,64 Kč), spolu se zákonnými úroky z prodlení z částky 44 267,15 Kč (jistina + náklady upomínání + smluvní pokuta) od datum a smluvními úroky z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 35 242 Kč (inkasní služby + anonymizována dvě slova) od datum.

2. Žalovaný se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřil.

3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, o odročení nepožádala. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, o odročení nepožádal. Předvolání k jednání mu bylo doručeno v souladu s  na adresu zjištěnou z centrální evidence obyvatel. Proto soud postupoval podle a věc projednal a rozhodl bez jeho přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Z provedeného dokazování má soud za prokázané následující:

5. Dle výpisu ČNB působí žalobkyně v ČR jako nebankovní poskytovatel spotřebitelských úvěrů, jež se dle článku Člověka v tísni v rámci srovnání těchto poskytovatelů co do nákladů s úvěrem spojených umístil v průměru poskytovatelů.

6. Z emailové komunikace mezi žalobkyní a žalovaným, smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo příloh této smlouvy a žádostí o zřízení inkasní služby a o doplňkovou službu anonymizováno má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 30 000 Kč a žalovaný se jí zavázal ji vrátit spolu s poplatky a úroky, které přirostou k jistině. Žalovaný byl přitom výslovně a zřetelně seznámen s kompletním přehledem úvěru (výše, poplatky, RPSN, úrok, splátky a jejich výše a rozložení). Poplatek na náklady spojené s vyřízením úvěru dosahoval 6 000 Kč a 15 649 Kč mělo být vyplaceno na předchozí dluh u žalobkyně plynoucí ze smlouvy číslo žalovanému tak bylo v konečném důsledku vyplaceno pouze 8 351 Kč (bod 4.3. smlouvy). Úrok byl dohodnut na 23% ročně, přičemž přirostl k jistině, RPSN na 38,73% ročně, doba splatnosti byla 72 měsíců a výše splátky 1298 Kč - 772 Kč na jistinu a úrok, 123 Kč na inkasní službu, 403 Kč na službu anonymizováno. Ve smlouvě bylo také dohodnuto sjednání nepovinné doplňkové služby na výslovnou žádost žalovaného, a to inkasní služba a služba anonymizováno (bod 7 smlouvy). Pro případ řádného splacení úvěru si strany sjednaly vrácení poloviny uhrazených úroků (bod číslo smlouvy). Rovněž byl žalovaný poučen o možnosti od dané smlouvy odstoupit (bod 8 smlouvy). Pro případ prodlení si strany sjednaly, že žalobkyni vznikne finanční nárok na úhradu vynaložených nákladů, na úroky z prodlení, na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, s níž se ocitne v prodlení, a nákladů na upomínání – 300 Kč za první upomínku, 500 Kč za druhou upomínku. Pro případ, kdy žalovaný neuhradí dluh ani po zaslání dvou upomínek, byla dohodnuta možnost zesplatnění úvěru a veškerých plateb s tím souvisejících včetně doplňkových služeb a smluvní pokuta ve výši 50% zůstatku jistiny (bod 5 smlouvy). Smlouva přitom byla uzavřena elektronicky, kdy byla totožnost žalovaného ověřena kopií jeho občanského průkazu (kopií řidičského průkazu kopie OP a ŘO), a kontrolní platbou 10 Kč z účtu vedeného na jeho jméno (detail příslušné platby, zpráva banky).

7. V rámci posouzení bonity žalovaného si žalobkyně dle smlouvy, výplatních pásek a výpisu z bankovního účtu žalovaného vyžádala mimo jiné i doklady o výši příjmu žalovaného (výplatní páska, výpis z bankovního účtu žalovaného a výpis z bankovního účtu) a zároveň učinila dotaz v rámci insolvenčního řízení (výpis z IR) a z dalších registrů (výpis z centrální evidence exekucí, výpis z nebankovního registru, výpis z portálu veřejné správy).

8. Nedílnou součástí této smlouvy byla též smlouva o inkasní službě, jež tvořila její přílohu číslo. Za výkon této služby se žalovaný zavázal uhradit 8 856 Kč formou pravidelných měsíčních splátek spolu se splátkami úvěru po 123 Kč. Sjednaná cena přitom byla tvořena jednorázovými náklady žalobkyně na technické zřízení inkasní služby, náklady na zajištění samotného inkasovaní plateb ze strany žalovaného, bankovními poplatky za podání a přijetí příkazu a další transakční náklady. Žalovaný se poté zavázal uhradit její cenu i v případě zesplatnění úvěru jako škodu způsobenou porušením smlouvy spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1% denně (bod 2 smlouvy). Pro případ řádného splacení úvěru si strany sjednaly vrácení poloviny uhrazených nákladů (bod číslo). Inkaso přitom nebylo zohledněno při výpočtu RPSN (bod 1.4.).

9. Nedílnou přílohu číslo této smlouvy tvořila smlouva o zřízení doplňkové služby anonymizováno, jejímž cílem je zajištění plnění závazků ze strany žalovaného v případech nenadálých životních a finančních situací. Za výkon této služby se žalovaný zavázal uhradit 29 016 Kč formou pravidelných měsíčních splátek spolu se splátkami úvěru po 403 Kč. Sjednaná cena přitom byla sjednána za možnost odkladu tří splátek úvěru ročně o jeden kalendářní měsíc, možnost přerušení splácení až na devět měsíců v případě nemoci, hospitalizace či úrazu, nebo nezaviněné ztráty zaměstnání. Žalovaný se poté zavázal uhradit její cenu i v případě zesplatnění úvěru jako škodu způsobenou porušením smlouvy spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1% denně (bod 2 smlouvy). Podpora přitom nebyla zohledněna při výpočtu RPSN (bod 1.4.).

10. Ze dvou detailů platby a potvrzení o úhradě dluhu plyne, že byla ke dni datum vyplacena sjednaná část úvěru na úvěr žalovaného vedeného pod číslo další část byla převedena na bankovní účet žalovaného.

11. Z povolení inkasa plyne, že dne datum žalovaný zřídil na svém bankovním účtu inkaso s limitem 3 894 Kč.

12. Dle upomínky číslo příslušného podacího lístku byla tato výzva žalovanému zaslána dne datum, jelikož žalovaný řádně a včas neuhradil splátku splatnou ke dni datum, kdy jej žalobkyně vyzvala k úhradě této částky spolu s náklady za zaslání dané upomínky ve výši 300 Kč do 4. dne následujícího kalendářního měsíce od vystavení výzvy.

13. Podle upomínky číslo příslušného podacího archu byl tento přípis žalovanému zaslán dne datum, jelikož žalovaný ani na základě výše uvedené první výzvy neuhradil splátku splatnou ke dni datum, kdy jej žalobkyně vyzvala k úhradě této částky spolu s náklady za zaslání dané upomínky ve výši 500 Kč do datum.

14. Jelikož žalovaný ani poté splátku neuhradil, žalobkyně úvěr dle přípisu ze dne datum a příslušného podacího lístku k témuž dni zesplatnila a žalovaného vyzvala k jeho úhradě. K tomuto dni dosahovala neuhrazená část jistiny 28 978,10 Kč, úroků 22 725,35 Kč, inkasní služby 8 241 Kč a doplňkové služby anonymizováno 27 001 Kč Náklady na upomínání poté činily 800 Kč, smluvní úrok za prodlení úvěru 82,85 Kč, smluvní úrok za prodlení inkasní služby 6,64 Kč a smluvní pokuta 14 489,05 Kč Celkem tedy dluh dosahoval 102 323,99 Kč a žalovaný byl vyzván, aby jej uhradil do datum.

15. V závěrech znaleckého posudku číslo vypracovaného Ing. příjmení, znalcem o oboru ekonomika – peněžnictví a pojišťovnictví soud, je uvedeno, že sjednaná úroková sazba i RPSN odpovídají situaci na trhu dalších nebankovních společností a v některých případech i bankovních domů. Sankční ujednání jsou na tuzemském trhu obvyklé a zároveň i přiměřené. příjmení doplňkové služby jsou poté pro klienty spíše pozitivní a co do ceny i podmínek použití na trhu obvyklé.

16. Další důkazy navrhované žalobkyní, metodika, certifikáty, zpráva ČNB o úvěruschopnosti z čl. 77, auditní zpráva a vysvětlivky k vyhodnocení úvěruschopnosti klienta, zdejší soud zamítl pro jejich nadbytečnost, jelikož se jedná pouze o pomůcky žalobkyně, resp. toliko o důkazy, které nesouvisí s předmětem sporu, popř. o důkazy, které slouží k posouzení přiměřenosti nákladů úvěru požadovaných žalobkyní, tato otázka je však otázkou právní, kterou je nutné vyhodnotit vždy konkrétně u dané smlouvy, nikoli obecně v rámci tuzemského trhu.

17. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že spolu žalobkyně v pozici věřitele a žalovaný v pozici dlužníka uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému 30 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit formou 72 pravidelných měsíčních splátek spolu s příslušnými poplatky (6 000 Kč) a úroky ve výši 23%. Žalobkyně poskytla tuto částku žalovanému tak, že 6 000 Kč započetla na poplatky za poskytnutí úvěru, 15 649 Kč převedla na předcházející dluh žalovaného u své osoby a 8 351 Kč mu zaslal na jeho bankovní účet. Strany se zároveň dohodly na poskytnutí doplňkových službách, a to inkasní službě (za celkovou cenu 8 856 Kč) a službě anonymizováno (za celkovou 29 016 Kč). Žalovaný však řádně a včas nehradil dohodnuté splátky, žalobkyně mu proto zaslala 2 upomínky (náklady s tím spojené dosahovaly 800 Kč). Jelikož ale žalovaný splátku ani poté neuhradil, žalobkyně úvěr zesplatnila, vyčíslila s tím spojenou dohodnutou smluvní pokutu na 14 489,05 Kč a žalovaného vyzvala k úhradě dluhu do datum.

18. Po právní stránce soud věc posoudil dle o.z. a , o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ)

19. Dle § 562 odst. 1 a 2 o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.

20. Ust. § 419 o.z. uvádí, že je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Naopak kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele (§ 420 ods.t 1a 2 o.z.).

21. Podle § 1813 a § 1815 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. K nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

22. Dle § 1841o.z. se smlouvou o finanční službě pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.

23. Ust. § 2395 o.z. uvádí, že se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.)

24. Ust. § 2048 o.z. stanoví, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

25. Podle § 122 odst. 1 - 3 ZSÚ může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta přitom nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

26. Podle § 133 odst. 2 ZSÚ do celkových nákladů spotřebitelského úvěru se dále započítávají náklady na ocenění nemovité věci, je-li pro získání spotřebitelského úvěru nezbytné, a náklady na doplňkové služby, je-li uzavření smlouvy o doplňkové službě povinné pro získání spotřebitelského úvěru nebo pro jeho získání za nabízených podmínek. Podle odst. 3 náklady na doplňkové služby, jako je zejména pojistné, se zahrnují do celkových nákladů spotřebitelského úvěru, s výjimkou případů, kdy a) je uzavření smlouvy o doplňkové službě nepovinné.

27. Ust. § 580 o.z. stanoví, že je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

28. Podle § 6 odst. 1a 2 o.z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

29. Dle § 1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

30. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu má soud za to, že je žaloba důvodná pouze částečně. Strany mezi sebou distančním způsobem platně uzavřely spotřebitelskou smlouvu o úvěru, jíž se žalobkyně v pozici věřitele zavázala žalovanému/dlužníku/spotřebiteli poskytnout úvěr 30 000 Kč, a žalovaný se jí jej zavázal vrátit formou pravidelných měsíčních splátek spolu s řádně dohodnutými úroky a poplatky. Dle názoru soudu byl žalovaný při uzavírání dané smlouvy řádně seznámen se smluvními podmínkami pro poskytnutí daného úvěru, přičemž žalobkyně i řádně prověřila bonitu žalovaného, soud má tak za to, že předmětná smlouva o úvěru byla uzavřena v souladu se ZSÚ. Soud tak považuje tuto smlouvu za uzavřenou platně.

31. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru platnou, vznikla žalovanému povinnost úvěr žalobkyni vrátit. Žalovaný se ocitl v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, a žalobkyni tak náleží právo požadovat po něm zaplacení nesplacené části úvěru, sjednaného běžného úroku ve výši 23% (tuto výši úroku soud považuje za přiměřenou s ohledem na druh úvěru jako úvěru nebankovního,„ rizikovějšího“) i úroku z prodlení ve výši stanovené od prvního dne, kdy se žalovaný ocitl s plněním celkového dluhu v prodlení, tj. od datum (úrok v tomto případě dosahuje 10% ročně, žalobkyně však požaduje toliko 8,25% ročně) z dlužné jistiny, nákladů na upomínání a smluvní pokuty. Rovněž bylo mezi stranami platně dohodnuto, že má žalobkyně nárok na úhradu nákladů spojených s upomínáním v celkové výši 800 Kč. Konečně byla podle soudu mezi stranami platně sjednána i smluvní pokuta, jež se soudu jeví vzhledem k okolnostem uzavření dané smlouvy (výše poskytnutého úvěru, počet a výše splátek), postavení jejích účastníků přiměřenou a době, kdy se žalovaný dostal do prodlení, přiměřenou a plně odpovídající ZSÚ. Co se týká dlužné jistiny, dlužného úroku, smluvní pokuty a nákladů za upomínkování, vzal soud žalobu žalobkyně za prokázanou, a uložil tak žalovanému zaplatit žalobkyni celkem 66 981,50 Kč s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

32. K jinému závěru však soud dospěl ohledně obou doplňkových služeb, neboť jejich sjednání soud považuje za rozporné s dobrými mravy. Soud má totiž za to, že se fakticky jedná o neoddělitelnou součást smlouvy o úvěru, jíž žalobkyně obchází úpravu ZSÚ týkající se přiměřenosti sjednaných plnění za poskytnutí úvěru, a neúměrně tak násobí platby související s prodlením žalovaného, přičemž tento svůj záměr fakticky„ maskuje“ za pomoc žalovanému pro případ různých nenadálých životních a finančních situací. O tomto záměru dle soudu svědčí i skutečnost, že bylo pro případ řádného splacení sjednáno, že bude žalovanému vrácena polovina plateb za inkasní službu (cena inkasní služby byla podle soudu žalobcem úmyslně stanovena neúměrně, když při řádném splácení vrátí žalobci více jak 4420 Kč, avšak opakované žádosti žalobkyně o inkaso pro případ nesplácení dluhu žalovaným činí dle názoru soudu toliko několik stokorun, nadto tyto náklady žalobkyně žádným způsobem nedoložila, přičemž po zesplatnění již žalobkyni v této souvislosti nevznikají žádné náklady, avšak tato skutečnost není ve věci žádným způsobem zohledněna). Žalobkyně tak žalovaného k uzavření daných smluv motivuje. Žalobkyně tím tak v konečném důsledku zvyšuje toliko svůj čistý zisk. Lze proto uzavřít, že žalobkyně při uzavírání smlouvy o inkasní službě jednala nepoctivě, zneužila svého silnějšího postavení a jednala v rozporu s dobrými mravy a v rozporu s požadavky na ochranu spotřebitele. Dané ujednání proto soud považuje za absolutně neplatné.

33. Jinak řečeno, žalobkyně s žalovaným sjednali smlouvu o inkasní službě, na základě které se žalobkyně zavázala provádět inkaso splátek a žalovaný se zavázal hradit náklady inkasa. Smlouva o úvěru i smlouva o inkasní službě na dálku byla uzavřena jako smlouva spotřebitelská dle § 1810 a násl. o.z., kdy žalobkyně vystupovala jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel. Jednalo se též o smlouvu uzavřenou adhezním způsobem. Žalovaný neměl skutečnou příležitost ovlivnit obsah základních podmínek, tyto byly jednostranně určeny žalobkyní, pro uzavření smlouvy byl žalovaný vyzván k zaslání textu žalobkyni, dle kterého souhlasí s návrhem smlouvy. Žalobkyně vystupovala v právním vztahu jako podnikatel, silnější strana právního jednání, žalovaný neměl skutečnou příležitost ovlivnit obsah základních podmínek smlouvy. Žalobkyně nejednala v právním vztahu s žalovaným poctivě, jednala v rozporu s dobrými mravy, zneužila své silnější postavení. Smlouva o inkasní smlouvě sice byla sjednána jako doplňková, jedná se však o neoddělitelnou součást smlouvy o úvěru. příjmení to, žalobkyně uvedla, že cena inkasa v sobě zahrnuje jednorázové náklady související se zřízením inkasa, které však nijak nevyčíslila, i pravidelné měsíční náklady, které rovněž nevyčíslila. Žalobkyně takovou smlouvou obchází zákon a maximální přípustné a spravedlivé ceně úvěru, kdy se svůj čistý zisk snaží včlenit do nepovinné smlouvy, avšak k jejímu uzavření pak spotřebitele motivuje.

34. S ohledem na to, že žalobkyni nevznikl nárok na úhradu platby za inkasní službu, nemá poté žalobkyně nárok ani na z této částky plynoucí smluvní úroky z prodlení. V tomto rozsahu tedy byla žaloba zamítnuta (výrok II). Stejně tak byla žaloba zamítnuta z obdobných důvodů i ve vztahu k další doplňkové službě anonymizováno. V této souvislosti nabyl soud dojmu, že ruku v ruce s tím jak se neustále zpřesňuje a doplňuje úprava práv ochrany spotřebitele a judikatorní činnost vyšších soudů, zejména nebankovní poskytovatelé úvěrů se neustále snaží vymýšlet nové a nové cesty k naplnění formální litery zákona, avšak při maximalizaci zisků, přičemž tento jejich postup soud shledává jako obcházející zákon. Uvedený smluvní vztah je tím příkladem. V této souvislosti nelze přehlédnout, že při poskytnutí úvěru bylo žalovanému vyplaceno toliko 8 351Kč, kdy částkou 15 649 Kč žalobkyně umořila předchozí dluh žalovaného u své osoby a částku 6 000 Kč započetla na náklady poskytnutí úvěru. Soud neměl k dispozici y týkající se předchozího smluvního vztahu účastníků, nicméně lze předpokládat, že některá z doplňkových služeb byla obsažena i tam. Tím, že žalovaný u žalobkyně refinancoval svůj předchozí závazek tak de facto uznal oprávněným nárok žalobkyně i na tyto služby. Žalovaný jako spotřebitel je tak systémově začleňován do úvěrové spirály, ze které je pro něj jen těžkého úniku. Příkladem je projednávaná věc, kdy žalovanému byly v listopadu r. 2019 poskytnuty finanční prostředky ve výši 30 000 Kč (fakticky ovšem nižší částka), avšak žalobním návrhem ze dne datum je již po něm požadováno 102 223,50 Kč vč. smluvního úroku z prodlení 0,1% denně z částky 35 242 Kč. Soud se tímto nikterak nezastává žalovaného, neboť to byl on, kdo porušil svou povinnost a dostal se do prodlení s úhradou poskytnutého plnění, nicméně na první pohled i úplnému laikovi je zřejmý diametrální nepoměr mezi poskytnutým plněním a následně požadovanou částkou ani ne rok poté.

35. V uvedené souvislosti soud rovněž poukazuje na § 133 ZSÚ ve spojení s předmětnou úvěrovou smlouvou, kdy by inkasní služba a služba anonymizováno měla být správně zahrnuta do pro spotřebitele vypovídajícího údaje o celkových nákladech spotřebitelského úvěru.

36. Pokud se týká doplňkové služby anonymizováno, ta svým charakterem prakticky odpovídá produktu pojištění pro případ nesplácení pro určitou tíživou životní situaci, přičemž z provedeného dokazování nevyplynulo, že by žalobkyně byla oprávněna tyto služby poskytovat. Rovněž v tomto soud shledává obcházení zákona. V dalším soud odkazuje na uvedené ohledně inkasní služby.

37. O nákladech řízení rozhodl soud dle ve spojení s  , kdy měla žalobkyně ve věci přibližně 65,5 % úspěch a žalovaný přibližně 34,5 % úspěch. Soud tedy žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 31 % z částky, na kterou by měl nárok v případě plného úspěchu ve věci. V daném případě se jedná o zaplacený soudní poplatek ve výši 3 181 Kč a náklady za zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 5 220 Kč za jeden úkon právní služby (z tarifní hodnoty 102 223,50 |Kč s ohledem na přirůstání úroků k jistině), celkem tedy 15 660 Kč za 3 úkonů (převzetí věci, návrh, předžalobní upomínka,) dle , /, a d/ vyhl. č. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 300 Kč, celkem 900 Kč ( vyhl. č. ). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle , při sazbě 21%, tedy o 3 477,60 Kč, když zástupce žalobkyně řádně doložil, že je plátcem DPH. Celkově tak žalobkyni vznikly náklady ve výši 23218,60 Kč a soud jí přiznal jejich náhradu ve výši 7 198 Kč (31 %) odpovídající poměru jejího úspěchu ve věci. V souladu s  je žalovaný povinen zaplatit náhradu těchto nákladů k rukám zástupce žalobkyně.

38. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyni nepřiznal právo na náhradu nákladů v souvislosti s úkonem v podobě podání námitek proti usnesení zdejšího soudu ze dne 21.8.2020 č.j.  -5, jelikož má za to, že se jednalo o úkon nadbytečný a nikoli potřebný k účelnému uplatňování práva žalobkyně.

39. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalovanému stanovena podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím povinným splněna řádně a včas, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.