Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 292/2020-42
Okresní soud v Klatovech rozhodl předsedou senátu Mgr. Martinem Matějíčkem, jako samosoudcem, ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Ohledně částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do datum, s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 17,35 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
IV. Ohledně částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do datum, s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 28 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
VI. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Ohledně částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 17,35 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Ohledně částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 28 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>VI. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 17,35 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že se stala věřitelem pohledávky za žalovaným, která vznikla právnická osoba, a to na základě Smlouvy o zápůjčce číslo kterou tato obchodní společnost uzavřela se žalovaným dne datum. Na základě uzavřené smlouvy poskytla uvedená právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, a to formou zápůjčky, v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy, přičemž v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i částku v celkové výši částka, představovanou součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, s úrokovou sazbou ve výši 17,35 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši částka a částky za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši částka. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a uvedeného poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy, když poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne datum. Právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy byla postoupena stávající žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkovou částku ve výši částka. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně již ničeho uhrazeno. Žalovaný tedy má dlužit žalobkyni z uvedeného titulu celkovou částku ve výši částka, sestávající z dlužné jistiny ve výši částka a z dlužné částky poplatku ve výši částka. Dále pak má žalovaný dlužit žalobkyni kapitalizovaný úrok ve výši částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, úrok ve výši 17,35 % ročně z dlužné jistiny částka od datum do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z téže dlužné jistiny částka od datum do zaplacení. Kapitalizovaný úrok v částce částka představuje úrok ve výši 17,35 % ročně, počítaný z dlužné jistiny ve výši částka od datum, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do data postoupení datum. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka představuje zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši částka od datum, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným, do data postoupení datum.
2. příjmení návrhem se žalobkyně dále vůči žalovanému domáhala vydání dalšího rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 28 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Podání tohoto návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že se opět stala věřitelem pohledávky za žalovaným, která vznikla právnická osoba, a to na základě Smlouvy o zápůjčce číslo kterou tato obchodní společnost uzavřela se žalovaným dne datum. Na základě uzavřené smlouvy poskytla uvedená právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, a to formou zápůjčky, v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy, přičemž v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i částku v celkové výši částka, představovanou součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši částka a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a uvedeného poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 45 týdenních (sedmidenních) splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaný však ani v tomto případě nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy, když poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne datum. Právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy byla postoupena stávající žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkovou částku ve výši částka. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně již ničeho uhrazeno. Žalovaný tedy má dlužit žalobkyni z uvedeného titulu celkovou částku ve výši částka, sestávající z dlužné jistiny ve výši částka a z dlužné částky poplatku ve výši částka. Dále pak má žalovaný dlužit žalobkyni kapitalizovaný úrok ve výši částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, úrok ve výši 28 % ročně z dlužné jistiny částka od datum do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z téže dlužné jistiny částka od datum do zaplacení. Kapitalizovaný úrok v částce částka představuje úrok ve výši 28 % ročně, počítaný z dlužné jistiny ve výši částka od datum, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do data postoupení datum. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka představuje zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši částka od datum, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným, do data postoupení datum.
3. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne datum, se žalovaný nedostavil ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvil či z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalovanému řádně a včas doručeno fikcí dle občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ). V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
5. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
6. Z předložené Smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne datum mezi právnická osoba na straně jedné a žalovaným na straně druhé, vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku v částce částka, kterou se žalovaný zavázal vrátit uvedené společnosti a zaplatit jí dále poplatek v celkové částce částka, tvořený součtem kapitalizovaného úroku ve výši částka, částky za zpracování a doručení ve výši částka a částky za administrativní činnost a komfortní a flexibilní splácení výši částka, tzn. že žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit celkovou částku ve výši částka, a to formou 18 měsíčních splátek po částka s tím, že poslední splátka měla činit částka. První splátku se přitom žalovaný zavázal zaplatit v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy a každou další měsíční splátku pak vždy posledního dne dalšího následujícího měsíčního období. Podpisem uvedené smlouvy žalovaný potvrdil, že při jejím uzavření převzal v hotovosti celou částku zápůjčky. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce pak byly Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce, které byly soudu rovněž k důkazu předloženy. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil poslední splátku dne datum, když v řízení v tomto ohledu nebyl relevantním způsobem tvrzen a prokázán opak. Právní předchůdkyně žalobkyně proto z důvodu nesplnění povinnosti uhradit včas příslušnou splátku využila v souladu s článkem 10 smluvních podmínek práva požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Celkem měl žalovaný dle tvrzení žalobkyně z titulu výše uvedené smlouvy o zápůjčce uhradit pouze částku ve výši částka, jak ostatně vyplývá i z předložené tabulky umoření. Aktivní legitimace stávající žalobkyně v řízení o nárocích vyplývajících z uzavřené smlouvy o zápůjčce byla v řízení prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou dne datum mezi obchodní společnostní právnická osoba jako postupitelem na straně jedné a žalobkyní jako postupníkem na straně druhé, a to ve spojení se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno předloženým dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum.
7. Z předložené Smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne datum mezi právnická osoba na straně jedné a žalovaným na straně druhé, vzal soud dále za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se v tomto případě zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku v částce částka, kterou se žalovaný zavázal vrátit uvedené společnosti a zaplatit jí dále poplatek v celkové částce částka, tvořený součtem kapitalizovaného úroku ve výši částka, částky za administrativní činnost ve výši částka a částky nákladů za hotovostní režim splátek výši částka, tzn. že žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit celkovou částku ve výši částka, a to formou 45 týdenních splátek po částka s tím, že poslední splátka měla činit částka. První splátku se žalovaný v tomto případě zavázal zaplatit nejpozději do 7 kalendářních dnů od data uzavření smlouvy a každou následující týdenní splátku pak vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Podpisem uvedené smlouvy žalovaný potvrdil, že při jejím uzavření převzal v hotovosti celou částku zápůjčky. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce pak rovněž byly předložené Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil poslední splátku dne datum, když v řízení v tomto ohledu nebyl relevantním způsobem tvrzen a prokázán opak. Právní předchůdkyně žalobkyně proto z důvodu nesplnění povinnosti uhradit včas příslušnou splátku využila v souladu s článkem 12 smluvních podmínek práva požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Celkem měl žalovaný dle tvrzení žalobkyně z titulu výše uvedené smlouvy o zápůjčce uhradit částku ve výši částka, jak opět vyplynulo i z předložené tabulky umoření. Aktivní legitimace stávající žalobkyně v řízení o nárocích vyplývajících z uzavřené smlouvy o zápůjčce byla v řízení prokázána totožnou Smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou dne datum mezi obchodní společnostní právnická osoba jako postupitelem na straně jedné a žalobkyní jako postupníkem na straně druhé, ve spojení se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno výše zmíněným dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum.
8. Při hodnocení důvodnosti obou uplatněných nároků žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě především obsahem samotných smluv o zápůjčce, když již jen s ohledem na deklarovanou výši sjednaných nákladů zápůjčky v podobě poplatků v celkové výši částka a částka při poskytnutí peněžních prostředků ve výši částka a ve výši částka dospěl k závěru, že tyto smlouvy je nutné shledat absolutně neplatnými, a to jako celek, pro jejich rozpor s dobrými mravy v souladu s § 580 odst. 1 o. z., podle něhož neplatným je kromě jiného právní jednání, které se příčí dobrým mravům. Toto ustanovení představuje zákonný korektiv, jehož účelem je odstranit nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. V posuzované věci byly mezi smluvními subjekty obě smlouvy uzavřeny jako smlouvy spotřebitelské v souladu s § 1810 a násl. o. z., když ustanovení § 1813 o. z. přímo výslovně zakazuje ve spotřebitelských smlouvách, tj. ve smlouvách uzavíraných mezi podnikatelem a spotřebitelem, ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem dobré víry značnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. K neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, přitom soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.), tzn. z úřední povinnosti. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být rovněž i podle Směrnice Rady číslo ze dne datum a podle judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Článek 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak je zřejmé z textace předložených smluv, tyto byly předtištěny, byly napsány předem, pouze se dopisovaly konkrétní částky a údaje související s osobou žalovaného. Žalovaný tedy samotný text smluv v tomto směru nemohl nijak ovlivnit. Právním následkem ujednání, které se příčí dobrým mravům, je pak absolutní neplatnost tohoto úkonu (právního jednání). Dle již ustálené judikatury jsou„ dobré mravy“ souhrnem společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Tento korektiv„ dobrých mravů“ musí být posuzován podle okolností konkrétního případu v daném čase a místě a ve vzájemné souvislosti, ve vztahu k obecně uznávanému mínění o tom, jaký obsah jejich jednání je z uvedených hledisek přijatelný a jaký nikoliv. Aplikace tohoto korektivu nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěru jiného soudního rozhodnutí v obdobné věci.
9. V daném případě se žalovaný jako spotřebitel předmětnými smlouvami o zápůjčce zavázal právní předchůdkyni žalobkyně k zaplacení souhrnných poplatků v celkové výši částka a částka, tzn. že tento poplatek u zápůjčky v částce částka činí cca 71 % poskytnuté částky a u zápůjčky ve výši částka pak činí 74,5 % poskytnuté částky. Takto sjednané výše odměn za poskytnutí peněžních prostředků je nutné dle názoru zdejšího soudu shledat jako odporující dobrým mravům. V tomto ohledu si zdejší soud rovněž dovolí odkázat na právní závěry, k nimž ve svém rozsudku č. j. 25 Co 335/2018 ze dne 30. 1. 2019 v obdobné věci totožné žalobkyně dospěl Krajský soud v Plzni, který konstatoval, že„ pokládá za zcela nepřípustné, aby věřitel, byť se jedná o odměnu za zapůjčení peněžních prostředků ve formě úroku víceméně přiměřenou (samotný úrok měl činit cca 20 % p. a.), navyšoval svoji odměnu za poskytnutí peněžních prostředků prostřednictvím dalších poplatků v takové formě, jak bylo zahrnuto do uvedené smlouvy, kdy celková částka placená dlužníkem měla fakticky přesahovat částku zapůjčenou (v nyní posuzované věci poplatky dosahují téměř 3/4 výše poskytnutých částek)“. Odvolací soud k tomuto dále poznamenal, že případné poplatky sjednávané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mohou mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení peněžních prostředků má být úrok, s tím, že v bankovní praxi je obvyklé, že případné poplatky, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. Sjednáním takto vysokého nepřiměřeného poplatku věřitel zcela nepochybně obchází zákon. V jiném svém rozsudku č. j. 25 Co 100/2020 ze dne 24. 6. 2020, který se rovněž zabýval obdobným nárokem žalobkyně, pak Krajský soud v Plzni k tomuto poznamenal, že„ požaduje-li žalobkyně po žalované zaplacení dalších poplatků, jejichž celková výše dosahuje více než ⅔ půjčené částky, je z toho zřejmé, že věřitel chtěl„ vydělat“ na těchto dalších poplatcích, což ve svém souhrnu nelze hodnotit jinak než jako vysoce nemravné. Odvolací soud má za to, že sjednání úroku a veškerých těchto poplatků, které v souhrnu představují odměnu za půjčení peněžních prostředků, je v rozporu s dobrými mravy, a tudíž jde o ujednání neplatné (§ 580 o. z.). Jinými slovy řečeno, z okolností věci plyne, že bez sjednání tak vysokého„ souhrnného poplatku“ by věřitel peněžní prostředky žalovanému nepůjčil“.
10. I při respektování smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy je tedy nutné dle názoru zdejšího soudu dospět k takovému závěru, že nastalá nerovnováha vzájemných práv a povinností v případech, kdy za poskytnutí částek ve výši částka a ve výši částka se spotřebitel zaváže k zaplacení celkové částky ve výši částka a ve výši částka, je tak významná, že je nutno ujednání obou předmětných smluv hodnotit vcelku jako obecně nespravedlivé, když obecná ustanovení o. z., vyjádřená v hlavě I., je nutné používat vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. Lze přitom důvodně dovozovat, že právní předchůdkyně žalobkyně by požadované částky žalovanému neposkytla a smlouvy by s ním neuzavřela, pokud by žalovaný na její podmínky nepřistoupil.
11. příjmení soud tedy s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru o absolutní neplatnosti obou smluv o zápůjčce, a to pro rozpor s dobrými mravy. Nárok žalobkyně tak bylo třeba v obou případech po právní stránce posoudit jako nárok z bezdůvodného obohacení dle výše citovaného ustanovení § 2993 o. z. Žalovaný v prvním případě přijal od právní předchůdkyně žalobkyně částku částka a ve druhém případě částku částka, aniž tu byl platný závazek, a proto má žalobkyně vůči žalovanému nárok na vrácení toho, co bylo plněno. Ze žalobních tvrzení a tabulek umoření vyplývá, že žalovaný uhradil v prvním případě splátky v celkové výši částka a ve druhém případě splátky v celkové výši částka. Žalobkyně tak má z titulu vydání bezdůvodného obohacení vůči žalovanému nárok na zaplacení částek ve výši rozdílu mezi částkami žalovanému poskytnutými (částka a částka) a částkami žalovaným zaplacenými (částka a částka), tj. nárok na zaplacení částky ve výši částka a ve výši částka. Pokud se žalobkyně dále podanou žalobou domáhala přiznání zákonných úroků z prodlení, ať již kapitalizovaných za dobu od prodlení do data postoupení pohledávek, nebo dále běžících do zaplacení, lze žalobkyni přiznat tento úrok z prodlení, a to v uplatněné výši 8,05 % ročně, pouze z částek částka a částka, když v případě bezdůvodného obohacení nastává splatnost dluhu na základě výzvy věřitele. V posuzované věci soud za výzvu k plnění obou dluhů považuje dopis právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum (oznámení o postoupení pohledávek, jímž byla žalovanému poskytnuta k úhradě dlužných částek lhůta 10 dnů od obdržení dopisu). Při předpokladu, že tato výzva byla prostřednictvím pošty odeslána tohoto dne, tj. dne datum (pondělí), byla v souladu s ustanovením § 573 o. z. doručena žalovanému třetí pracovní den po odeslání, tzn. dne datum (čtvrtek). Poskytnutá lhůta 10 dnů pak uplynula dnem datum a dnem následujícím, tj. dnem datum, se žalovaný mohl nejdříve dostat do prodlení. příjmení žalobě tedy soud vyhověl v rozsahu částky částka s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z této částky od datum do zaplacení (výrok I.) a v rozsahu částky částka s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z této částky od datum do zaplacení (výrok III.). Nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení obecně vyplývá z § 1970 o. z. Samotná výše úroku z prodlení je pak dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , účinným od 1. 1. 2014. Pro zaplacení byla žalovanému dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.
12. Ohledně zbývajících žalovaných částek, požadovaných žalobkyní na podkladě absolutně neplatných smluv, pak byla žaloba zamítnuta, protože závazek k jejich úhradě nebyl mezi účastníky platně sjednán. Žalobkyni tak nebyl výrokem II. přiznán rozdíl mezi požadovanou částkou částka a přiznanou částkou částka ve výši částka, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení v částce částka, vypočítaný za období do postoupení pohledávky a rovněž tak z důvodu neplatnosti smlouvy nemohl být žalobkyni přiznán ani požadovaný úrok ve výši 17,35 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka, uplatněný za období od datum do postoupení pohledávky v kapitalizované částce částka a dále za období od datum jako smluvní úrok běžící do zaplacení. Zamítnuta pak byla žaloba i v té části, v níž se žalobkyně domáhala přiznání zákonného úroku z prodlení z částky částka za období od datum do datum a dále v části, v níž se žalobkyně domáhala přiznání tohoto zákonného úroku z prodlení za období od datum do zaplacení z jistiny převyšující přiznanou částku částka, tj. z částky částka (částka – částka). Výrokem IV. pak nebyl žalobkyni přiznán rozdíl mezi požadovanou částkou částka a přiznanou částkou částka ve výši částka, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení v částce částka, vypočítaný za období do postoupení pohledávky a rovněž tak z důvodu neplatnosti smlouvy nemohl být žalobkyni přiznán ani požadovaný úrok ve výši 28 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka, uplatněný za období od datum do postoupení pohledávky v kapitalizované částce částka a dále za období od datum jako smluvní úrok běžící do zaplacení. Zamítnuta pak byla žaloba i v té části, v níž se žalobkyně domáhala přiznání zákonného úroku z prodlení z částky částka za období od datum do datum a dále v části, v níž se žalobkyně domáhala přiznání tohoto zákonného úroku z prodlení za období od datum do zaplacení z jistiny převyšující přiznanou částku částka, tj. z částky částka (částka – částka).
13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě měli oba účastníci ve věci úspěch pouze částečný s tím, že úspěch žalovaného převyšuje úspěch žalobkyně (při hodnocení míry úspěchu a neúspěchu ve věci je třeba vycházet z celého předmětu řízení, který tvoří i veškeré žalované příslušenství). Žalovanému však v řízení žádné náklady nevznikly, a proto bylo rozhodnuto o tom, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.
14. V daném případě zdejší soud nevydal na návrh žalobkyně elektronický platební rozkaz, ale v řízení po jeho zahájení nařídil ústní jednání, a proto žalobkyni, která byla ve sporu převážně neúspěšnou, stíhá s ohledem na výsledek řízení povinnost doplatit státu na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek z návrhu ve výši částka podle položky 2 bodu 2 Sazebníku poplatků. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši částka podle položky 2 bodu 1 písm. c) Sazebníku poplatků, když podle položky 2 bodu 2, ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. b) tohoto sazebníku, soudní poplatek činí částku částka. Žalobkyni tedy zbývá doplatit částku ve výši částka. Splatnost doplatku v tomto případě nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Pro jeho zaplacení pak byla rovněž stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení podáním ke zdejšímu soudu. O odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení exekuce či výkonu rozhodnutí.