Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 339/2020-21
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Denisou Hamerskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 12 674,67 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 856 Kč s 10 % úrokem z prodlení z dlužné částky od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v rozsahu částky 5 818,67 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 468,85 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 6 997,20 Kč od datum do zaplacení, dále zákonného úroku z prodlení z částky 6 997,20 Kč od datum do datum a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 314,31 Kč do datum zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 856 Kč s 10 % úrokem z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v rozsahu částky 5 818,67 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 468,85 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 6 997,20 Kč od [datum] do zaplacení, dále zákonného úroku z prodlení z částky 6 997,20 Kč od [datum] do [datum] a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 314,31 Kč do [datum] zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala nároku na zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené mezi právnická osoba a žalovaným jako zákazníkem dne datum Částky 6 997,20 Kč se žalobkyně domáhala z titulu poskytnuté a dosud nevrácené půjčky, částky 5 677,47 Kč jako dosud nezaplaceného poplatku za poskytnutí této půjčky. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného 29 % smluvního úroku ve výši 2 468,85 Kč ke dni datum, a to v souladu se smluvními podmínkami předmětné smlouvy o zápůjčce, dále téhož úroku od datum do zaplacení, a rovněž zákonného úroku z prodlení.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s §115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 . Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude mít za to, že k tomuto postupu nemají námitky (§101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili.
4. Z listinných důkazů soud zjistil, že dne datum byla mezi právnická osoba a žalovaným písemně uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě níž uvedená společnost poskytla žalovanému půjčku ve výši 8 000 Kč (viz smlouva o zápůjčce ze dne datum). Z předmětné smlouvy soud zjistil, že byl stranami smlouvy sjednán rovněž poplatek za poskytnutou půjčku ve výši 7 233 Kč složený z úroku ve výši 1 431 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 276 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 3 526 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku včetně uvedeného poplatku splácet v 60 týdenních splátkách po 254 Kč (poslední splátku ve výši 247 Kč) od datum (viz uvedená smlouva). V předmětné smlouvě byla sjednána roční zápůjční úroková sazba ve výši 29 %, a to pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy s odkazem na čl. 18 Smluvních podmínek. Tyto skutečnosti byly zjištěny z předmětné smlouvy o zápůjčce.
5. Na druhé straně předmětné smlouvy o zápůjčce je (formulářové) prohlášení o tom, že podpisem smlouvy zákazník potvrzuje, že mu bylo před uzavřením smlouvy poskytnuto náležité vysvětlení tak, aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Dále zákazník potvrzuje, že věřitel před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka - tyto jsou obsahem Zákaznické karty (viz druhá strana předmětné smlouvy o zápůjčce). Ze Zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že tato karta je formulářem, do něhož byly vyplněny požadované informace do určených kolonek. Mj. je zde vyplněno, že žalovaný má v posledních třech měsících pravidelný měsíční příjem: čistý příjem ve výši 19 766 Kč. Odhadované měsíční výdaje za poslední tři měsíce žalovaný vyčíslil částkou 12 000 Kč. Věřitel měl od žalovaného k dispozici pracovní smlouvu ze dne datum uzavřenou na dobu neurčitou (viz část zákaznické karty nazvaná "Ověřené dokumenty").
6. Žalobkyně v žalobě poukázala na skutečnost, že původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, resp. zápůjčku, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy ověřených uvedenými dokumenty dle Zákaznické karty.
7. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem včetně přílohy smlouvy obsahující seznam postoupených pohledávek).
8. Soud učinil skutkový závěr, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce, na základě níž převzal od právnická osoba částku ve výši 8 000 Kč. Před uzavřením smlouvy žalovaný sdělil původnímu věřiteli své majetkové poměry s tím, že osvědčil, pokud jde o příjmy, pouze existenci pracovní smlouvy ze dne datum, nikoli existenci a výši tvrzeného příjmu ve výši 19 766 Kč v posledních třech měsících před uzavřením smlouvy o zápůjčce. Půjčku měl žalovaný splácet v pravidelných týdenních splátkách, a to včetně poplatku za poskytnutí půjčky ve výši po 254 Kč od datum. Žalovaný dosud půjčku včetně poplatku nesplatil.
9. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem.
10. V prvé ředě je třeba uvést, že soud předmětnou smlouvu posoudil jako smlouvu spotřebitelskou podle §1810 a násl. o. z.
11. Podle §1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.
12. Podle §419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
13. Podle §420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
14. S ohledem na skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně jednal se žalovaným v rámci své podnikatelské činnosti, naopak žalovaný jednal jako spotřebitel ve smyslu §419 o. z., je třeba rovněž učinit závěr, že předmětná smlouva o zápůjčce je spotřebitelskou smlouvou ve smyslu §1810 a násl. o. z.
15. Podle §2390 z. č. 89/2012 Sb, občanského zákoníku (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
16. Podle §2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
17. Podle §2 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
18. Podle §3 odst. 1 písm. c) z. o spotřebitelském úvěru je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
19. Podle §75 z. o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
20. V souladu s výše uvedenými zákonnými ustanoveními je třeba předmětnou smlouvu o zápůjčce kvalifikovat jako smlouvu o spotřebitelském úvěru.
21. Podle §86 odst. 1 z. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
22. Podle §86 odst. 2 z. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
23. Podle §87 odst. 1 z. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
24. V odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 se mj. uvádí: " věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 SpotřÚ 2010 lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L., Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. , Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98–109). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 , i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu § 9 odst. 1 SpotřÚ 2010, je správný."
25. Právní věta téhož rozsudku Nejvyššího soudu ČR zní: " Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.
26. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích."
27. Soud v předmětné věci zjistil, že původní věřitel nepostupoval při uzavření uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí ve smyslu výše citovaných zákonných ustanovení, neboť ani v jednom případě neměl k dispozici žádné aktuální potvrzení o příjmu žalovaného. Samotná pracovní smlouva ze dne datum není způsobilá osvědčit výši pravidelného měsíčního příjmu žalovaného za období tří posledních měsíců. Věřitel měl, pokud by postupoval s odbornou péčí, alespoň trvat na osvědčení skutečného aktuálního čistého příjmu tvrzeného žalovaným.
28. Podle §580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
29. Podle §588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
30. V souladu s výše uvedeným právním posouzením soud považuje uvedené smlouvy o zápůjčce za neplatné, když k této neplatnosti přihlédl i bez návrhu, neboť způsob posouzení úvěruschopnosti původním věřitelem odporuje zákonu, resp. věřitel nedostál povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru (§75 ve spojení s §86 a §87 z. o spotřebitelském úvěru).
31. Podle §2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
32. Podle §2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
33. Podle §2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
34. Žalovaný obdržel na základě smlouvy o zápůjčce částku 8 000 Kč, z níž dobrovolně uhradil částku 1 144 Kč (Nárok 2 čl. II., IV. žaloby, podle kterého do postoupení žalovaný uhradil částku 1 144 Kč celkem, od postoupení pohledávky do sepisu žaloby neuhradil více ničeho). Žalovaný se s ohledem na výše uvedené bezdůvodně ke dni rozhodnutí obohatil o částku ve výši 6 856 Kč. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl, a to v souladu s §2991 a násl. o. z., tj. z důvodu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Ve zbývajícím rozsahu v souladu s výše uvedeným právním posouzením žalobu zamítl.
35. O postoupení žalované pohledávky bylo rozhodnuto v souladu s §1879 a násl. z. č. 89/2012Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.). Podle §1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
36. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s §1970 o. z. ve spojení s §2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Podle §1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud vyšel při stanovení okamžiku prodlení a odpovídající výše úroku z prodlení z Oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum, které bylo žalovanému doručeno prostřednictvím pošty s tím, že žalovaný byl v tomto oznámení vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení tohoto oznámení (viz Oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum včetně podacího lístku s datem podání datum).
37. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s §142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.
38. Původně byla žalovaná částka 12 674,67 Kč. Žalobkyně měla úspěch pouze co do částky 6 856 Kč, tj. v rozsahu přibližně 54 % původního předmětu řízení. S ohledem na odpovídající obdobný úspěch v řízení žalovaného soud rozhodl v souladu s §142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.