Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 288/2020-26

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Denisou Hamerskou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 12 581,02 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 080 Kč s 9 % úrokem z prodlení z dlužné částky od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky 6 501,02 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 849,57 Kč, dále kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 903,82 Kč, úroku ve výši 28 % ročně z částky 8 241,52 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 8 241,52 Kč od datum do datum a zákonného úroku z prodlení z částky 2 161,52 Kč od datum do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 080 Kč s 9 % úrokem z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v rozsahu částky 6 501,02 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 849,57 Kč, dále kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 903,82 Kč, úroku ve výši 28 % ročně z částky 8 241,52 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 8 241,52 Kč od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení z částky 2 161,52 Kč od [datum] do zaplacení zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala nároku na zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené mezi právnická osoba a žalovanou jako zákazníkem dne datum Částky 8 241,52 Kč se žalobkyně domáhala z titulu poskytnuté a dosud nevrácené půjčky, částky 4 339,50 Kč jako dosud nezaplaceného poplatku za poskytnutí této půjčky. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného 28 % smluvního úroku ve výši 903,82 Kč ke dni datum, a to v souladu se smluvními podmínkami předmětné smlouvy o zápůjčce, dále téhož úroku od datum do zaplacení, a rovněž zákonného úroku z prodlení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s  , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v  . Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude mít za to, že k tomuto postupu nemají námitky ( ). Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili.

4. Z listinných důkazů soud zjistil, že dne datum byla mezi právnická osoba a žalovanou písemně uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě níž uvedená společnost poskytla žalované půjčku ve výši 10 000 Kč (viz smlouva o zápůjčce ze dne datum). Z předmětné smlouvy soud zjistil, že byl stranami smlouvy sjednán rovněž poplatek za poskytnutou půjčku ve výši 8 807 Kč složený z úroku ve výši 1 724 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 4 463 Kč a poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 620 Kč. Žalovaná se zavázala půjčku včetně uvedeného poplatku splatit v 60 týdenních splátkách po 314 Kč (poslední splátku ve výši 281 Kč) od datum (viz uvedená smlouva). Žalovaná dosud na předmětný závazek uhradila částku 3 920 Kč (viz čl. II žaloby).

5. Na druhé straně předmětné smlouvy o půjčce je (formulářové) prohlášení o tom, že podpisem smlouvy zákazník potvrzuje, že mu bylo před uzavřením smlouvy poskytnuto náležité vysvětlení tak, aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Dále zákazník potvrzuje, že věřitel před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka - tyto jsou obsahem Zákaznické karty (viz druhá strana předmětné smlouvy o zápůjčce). Ze Zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že tato karta je formulářem, do něhož žalovaná vyplnila požadované informace do určených kolonek. Mj. zde vyplnila, že má v posledních třech měsících následující průměrný příjem: čistou mzdu ve výši 10 187 Kč a další čistý příjem domácnosti ve výši 5 860 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalované byly vyčísleny částkou 6 000 Kč. Věřitel měl od žalované k dispozici pracovní smlouvu a potvrzení o příjmu (viz část zákaznické karty nazvaná "Ověřené dokumenty", mzdový list žalované za rok rok). Ze Zákaznické karty soud rovněž zjistil, že žalovaná byla svobodná a žila v domácnosti s rodiči.

6. Žalobkyně v žalobě poukázala na skutečnost, že původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, resp. zápůjčku, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy ověřených uvedenými dokumenty dle Zákaznické karty.

7. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem včetně přílohy smlouvy obsahující seznam postoupených pohledávek).

8. Soud učinil skutkový závěr, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce, na základě níž převzala od právnická osoba částku ve výši 10 000 Kč. Před uzavřením smlouvy žalovaná sdělila původnímu věřiteli své majetkové poměry s tím, že osvědčila, pokud jde o příjmy, pouze výši průměrného čistého příjmu v roce 2016 ve výši 10 187 Kč, nikoli již další příjmy v tvrzené výši 5 860 Kč. Půjčku měla žalovaná splácet v pravidelných týdenních splátkách, a to včetně poplatku za poskytnutí půjčky ve výši po 314 Kč od datum. Žalovaná dosud půjčku zcela nesplatila.

9. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem.

10. V první řadě je třeba uvést, že soud předmětnou smlouvu posoudil jako smlouvu spotřebitelskou podle §1810 a násl. o. z.

11. Podle §1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

12. Podle §419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

13. Podle §420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

14. S ohledem na skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně jednal se žalovanou v rámci své podnikatelské činnosti, naopak žalovaná jednala jako spotřebitel ve smyslu §419 o. z., je třeba rovněž učinit závěr, že předmětná smlouva o zápůjčce je spotřebitelskou smlouvou ve smyslu §1810 a násl. o. z.

15. Podle z. č. 89/2012 Sb, (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

16. Podle §2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

17. Podle z. č. , o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Podle §3 odst. 1 písm. c) z. o spotřebitelském úvěru je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

19. Podle §75 z. o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

20. V souladu s výše uvedenými zákonnými ustanoveními je třeba předmětnou smlouvu o zápůjčce kvalifikovat jako smlouvu o spotřebitelském úvěru.

21. Podle §86 odst. 1 z. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Podle §86 odst. 2 z. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

23. Podle §87 odst. 1 z. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. V odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. se mj. uvádí: " věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 SpotřÚ 2010 lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L., Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. , Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98–109). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. , i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu SpotřÚ 2010, je správný."

25. Právní věta téhož rozsudku Nejvyššího soudu ČR zní: " Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.

26. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích."

27. Soud v předmětné věci zjistil, že původní věřitel nepostupoval při uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí ve smyslu výše citovaných zákonných ustanovení, neboť neměl k dispozici potvrzení o příjmu žalované, resp. měl k dispozici potvrzení pouze o části tvrzeného měsíčního příjmu žalované. Žalovaná osvědčila pouze příjem ve výši 10 187 Kč čistého měsíčně, tvrdila však ještě další příjem ve výši 5 860 Kč, který výrazně navýšil její příjmy, ač tento příjem již nijak neosvědčila. Při měsíčních výdajích žalované ve výši 6 000 Kč se pro původního věřitele jednalo o zásadní složku příjmu při posuzování úvěruschopnosti žalované. Věřitel tak měl, pokud by postupoval s odbornou péčí, trvat na osvědčení i dalšího příjmu žalované, nikoli se spokojit pouze "s objektivně nedoloženým osobním prohlášením" žalované jako dlužníka.

28. Podle §580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

29. Podle §588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

30. V souladu s výše uvedeným právním posouzením soud považuje předmětnou smlouvu o zápůjčce za neplatnou, když k této neplatnosti přihlédl i bez návrhu, neboť způsob posouzení úvěruschopnosti původním věřitelem odporuje zákonu, resp. věřitel nedostál povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru (§75 ve spojení s §86 a §87 z. o spotřebitelském úvěru).

31. Podle §2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

32. Podle §2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

33. Žalovaná obdržela na základě předmětné smlouvy o zápůjčce částku 10 000 Kč, z níž dobrovolně uhradila částku 3 920 Kč (čl. II. žaloby). Žalovaná se tak bezdůvodně obohatila o částku ve výši 6 080 Kč. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl, a to v souladu s §2991 odst. 2 o. z., tj. z důvodu bezdůvodného obohacení na straně žalované.

34. O postoupení žalované pohledávky bylo rozhodnuto v souladu s  a násl. z. č. 89/2012Sb., účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.). Podle o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

35. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s  o. z. ve spojení s  nař. vl. č. Podle o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud vyšel při stanovení okamžiku prodlení a odpovídající výše úroku z prodlení z Oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum, které bylo žalované doručeno prostřednictvím pošty s tím, že žalovaná byla v tomto oznámení vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení tohoto oznámení (viz Oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum včetně podacího lístku s datem podání datum).

36. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s  , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

37. Původně byla žalovaná částka 12 581 Kč. Žalobkyně měla úspěch pouze co do částky 6 080 Kč, tj. v rozsahu 48 % původního předmětu řízení. V souladu s tím, že její úspěch je téměř roven úspěchu žalované, rozhodl soud v souladu s  tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.