Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
30 C 23/2020-22
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jakubcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 6 889 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 6 000 Kč od 22. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do kapitalizovaného zákonného úroku prodlení ve výši 691,64 Kč za období od 11. 1. 2018 do 20. 5. 2019, co do kapitalizovaného úroku ve výši 201 Kč, co do smluvní pokuty ve výši 889 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 6 000 Kč od 27. 6. 2019 do 21. 1. 2020.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 656,64 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta se sídlem v obec, ulice a číslo, PSČ.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 6 000 Kč od 22. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do kapitalizovaného zákonného úroku prodlení ve výši 691,64 Kč za období od 11. 1. 2018 do 20. 5. 2019, co do kapitalizovaného úroku ve výši 201 Kč, co do smluvní pokuty ve výši 889 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 6 000 Kč od 27. 6. 2019 do 21. 1. 2020. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 656,64 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec], [ulice a číslo], [PSČ].
1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 25.2.2020 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba, IČO, uzavřela dne 27.9.2017 s žalovaným smlouvu o úvěru číslo ve znění smlouvy o úvěru ze dne 11.12.2017. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Na základě této smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 6 00 Kč, přičemž žalovaný se na základě této smlouvy zavázal splatit právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 6 671 Kč do 10. ledna 2018. Žalovaný o půjčku požádal na internetových stránkách www.zaplo.cz, kde vyplnil požadované registrační údaje. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedl žalovaný tzv. verifikační platbu, kterou odeslal 1 Kč ze svého bankovního účtu na účet právní předchůdkyně žalobkyně. Verifikační platba sloužila k prokázání totožnosti žalovaného, k ochraně jeho osobních údajů a k dokončení žádosti o půjčku. Na základě těchto informací zahájila právní předchůdkyně žalobkyně schvalovací proces, jehož součástí bylo nahlížení do registrů insolvenčního rejstříku, bankovního registru klientských informací, nebankovního registru klientských informací. Žádost o půjčku byla žalovanému schválena a byla mu poskytnuta částka jistiny ve výši 6 000 Kč. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Proto mu vznikla povinnost zaplatit právní předchůdkyně žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak bylo uvedeno ve čtvrtém odstavci třetí strany smlouvy o úvěru a zároveň dle téhož odstavce smlouvy povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek. Pohledávka ze žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31.5.2019 s účinností ke dni 26.6.2019 převedena na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 4.7.2019. Hodnota pohledávky ke dni postoupení činila 7 090 Kč a skládala se z: Nesplacené jistiny ve výši 6 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 51 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 889 Kč, z neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Nesplacený úrok ve výši 51 Kč a náklady upomínání ve výši 150 Kč pak tvořily v petitu žaloby požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši 201 Kč.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, své stanovisko k věci soudu nesdělil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 27.9.2017 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které věřitel převzal závazek poskytnout klientovi peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a klient se zavázal úvěr věřiteli splatit a zaplatit věřiteli veškeré úroky přirostlé k úvěru a veškeré další platby, které dle této smlouvy souvisely s úvěrem, a to vše ke dni splatnosti úvěru na bankovní účet věřitele a pod variabilním symbolem čísla této smlouvy. Z uvedené listin y bylo zjištěno, že úvěr měl být splacen ve výši 6 035 Kč po uplynutí doby 30 dnů od poskytnutí.
5. Výpisem z účtu číslo ze dne 27.9.2017 bylo zjištěno, že tohoto dne byla z účtu odepsána částka ve výši 5 000 Kč ve prospěch účtu bankovní účet.
6. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 11.12.2017 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které se věřitel zavázal poskytnout klientovi peněžní prostředky v úhrné výši 6 00 Kč a klient se zavázal úvěr věřiteli splatit a zaplatit věřiteli veškeré úroky přirostlé k úvěru a veškeré další platby, které dle této smlouvy souvisely s úvěrem, a to vše ke dni splatnosti úvěru na bankovní účet věřitele a pod variabilním symbolem čísla této smlouvy. Z uvedené listin y bylo zjištěno, že úvěr měl být splacen po uplynutí doby 30 dnů, a to ve výši 6 671 Kč.
7. Výpisem z účtu číslo ze dne 4.10.2017 bylo zjištěno, že tohoto dne odešla z tohoto účtu platba ve výši 1 000 Kč ve prospěch účtu bankovní účet.
8. Výpisem z účtu č. bankovní účet ze dne 17. 5. 2017 bylo zjištěno,, protože na tento účet byla dne 17.5.2017 připsána platba ve výši 1Kč pod variabilním symbolem číslo.
9. Z upomínky ze dne 10. 1. 2017 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení částky 7 419 Kč.
10. Z upomínky ze dne 9.2.2018 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení částky 6 386 Kč.
11. Z upomínky ze dne 20. 2. 2018 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení částky 6 502 Kč.
12. Ze smlouvy o postoupení ze dne 31. 5. 2019 a z potvrzení o přijetí platby ke dni 26. 6. 2019 byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně k podání této žaloby.
13. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 4.7.2019 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni s tím, že požadovala zaplatit 7 090 Kč do 10 dnů po obdržení dopisu.
14. Podacím archem ze dne 9. 7. 2019 má soud za prokázáno, že žalovanému byla odesílána doporučená korespondence.
15. Z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne 13.1.2020 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k zaplacení částky ve výši 7 090 Kč spolu s příslušenstvím do 21.1.2020.
16. Z podacího archu ze dne 14.1.2020 má soud za prokázáno, že žalovanému byla odesílána doporučená korespondence.
17. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
18. Úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, což znamená, že se zavazuje mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného. Jeho závazek tedy zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda úvěrovaný o vyplacení celé částky požádá, jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout.
19. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti úvěrovaného, jeho projevu vůle. Tato žádost (požádání úvěrovaného o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. Závazek úvěrujícího k rezervaci peněžních prostředků pro úvěrovaného trvá po celou dobu trvání smlouvy. Úvěrovaný ovšem nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok se platí jenom za prostředky, které jsou skutečně čerpány. Smlouva označená jako smlouva o úvěru, ale neobsahující závazek zaplatit za poskytnuté prostředky úroky, nemá povahu smlouvy o úvěru, ale smlouvy o zápůjčce. Pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma. Požadavek písemné formy stanoví zákon o spotřebitelském úvěru pro smlouvu, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr.
20. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, což znamená, že se zavazuje mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného. Jeho závazek tedy zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda úvěrovaný o vyplacení celé částky požádá, jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti úvěrovaného, jeho projevu vůle. Tato žádost (požádání úvěrovaného o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. Závazek úvěrujícího k rezervaci peněžních prostředků pro úvěrovaného trvá po celou dobu trvání smlouvy. Úvěrovaný ovšem nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok se platí jenom za prostředky, které jsou skutečně čerpány. Smlouva označená jako smlouva o úvěru, ale neobsahující závazek zaplatit za poskytnuté prostředky úroky, nemá povahu smlouvy o úvěru, ale smlouvy o zápůjčce. Pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma. Požadavek písemné formy stanoví zákon o spotřebitelském úvěru pro smlouvu, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr.
21. V daném případě měla být smlouva sjednána dne 11.12.2017 tedy za účinnosti z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost dne 1.12.2016. Podle ust. § 104 z.č. 257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Žalobkyně sama uvedla, že smlouva byla uzavřena distančně prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně. Zákon užívá za tím účelem termín:„ ..K uzavření smlouvy byly využity prostředky komunikace na dálku“. (§§ 1841 -1851 o.z.).
22. Podle ust. § 562 odst. 1 o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.
23. To však není tento případ, neboť k uzavření smlouvy o úvěru došlo prostřednictvím prostředků komunikace na dálku vyplněním formuláře na internetových stránkách a osoba, která uvedené údaje žalobkyni poskytla, nemusí být vůbec totožná se skutečným majitelem účtu ani s osobou, jejíž údaje byly k vyplnění smlouvy o úvěru využity.
24. Uvedená forma nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje (mimo jiné) bez uznávaného elektronického podpisu, resp. jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek.
25. Podle ust. § 110 odst. 1 z.č. 257/2010 Sb. neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.
26. Podle ust. § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
27. Podle ust. § 86 odst. 2 , z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
28. Podle ust. § 87 odst. 1 , z.č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
29. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
30. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
31. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
32. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala na základě shora uvedených tvrzení a soudem provedených listin, že smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřela s žalovaným písemně, když rovněž neprokázala svá žalobní tvrzení o tom, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, považoval soud v intencích ust. § 87 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. za použití obecného ustanovení § 588 o.z. smlouvu o úvěru za neplatnou a přiznal žalobkyni podle shora uvedených ustanovení o vydání bezdůvodného obohacení částku ve výši 6000Kč, včetně zákonného úroku z prodlení, jehož splatnost stanovil teprve po uplynutí dne stanoveného k zaplacení ve výzvě právního zástupce žalobkyně ze dne 13.1.2020 a k dalším smluvním ujednáním nepřihlížel, čemuž odpovídá výrok II. tohoto rozsudku.
33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 656,64 Kč, přičemž tato částka představuje 48 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 74 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 26 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 889 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.