Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 34/2020-44
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím od datum do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky částka jako smluvní pokuty a dále co do částky částka jako úrok z úvěru s úrokem z prodlení jdoucím od datum do zaplacení, co do úroku z prodlení z částky částka jdoucím od datum do datum v zákonné výši, do částky částka za zaslané upomínky.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím od [datum] do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky [částka] jako smluvní pokuty a dále co do částky [částka] jako úrok z úvěru s úrokem z prodlení jdoucím od [datum] do zaplacení, co do úroku z prodlení z částky [částka] jdoucím od [datum] do [datum] v zákonné výši, do částky [částka] za zaslané upomínky. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum ve znění jeho doplnění ze dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
2. Soud uvádí, že správně měla být žaloba označena jako na zaplacení částka s příslušenstvím, neboť i kapitalizovaný úrok částka stále zůstává příslušenstvím pohledávky. Podle § 513 příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Právní zástupkyně žalobkyně při jednání potvrdila, že poplatek z úvěru byl úrokem z úvěru. Z tohoto důvodu žaloba spadá do kategorie tzv. bagatelních žalob a není vůči rozhodnutí o ní přípustné odvolání. Podle § 202 odst. 2 o.s.ř. platí:„ Odvolání není přípustné proti rozsudku vydanému v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšující částka, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží; to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání.
3. Žalované částky se domáhala z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba, ICO: číslo a žalovaným. Na základě citované smlouvy poskytla právnická osoba žalovanému úvěr ve výši částka, který žalovaný čerpal a zavázal se jej vrátit původní úvěrující společnosti spolu s dohodnutým poplatkem včetně úroku z úvěru částka. Žalovaný svému peněžitému závazku z úvěrové smlouvy nedostál, se zaplacením úvěru se dostal do prodlení, byť o zaplacení vzniklého dluhu byl opakovaně urgován. Podle čl. VIII. 1. smlouvy vznikla žalovanému povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru částka, úroku z úvěru v kapitalizované výši částka, úhrady za upomínky (písemné upomínky 3 x částka) a smluvní pokuty částka (tj. 0,1 % denně z částky částka za dobu od datum do datum). Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyni písemně vyzván k úhradě dlužné částky dopisem ze dne datum.
4. Žalovaný před soudem uznal přijetí částky částka jako jistiny úvěru od žalobkyň.
5. Soud v prvé řadě hodnotil důkazy k tvrzením o řádném prověření úvěruschopnosti žalovaného. V případě nesplnění této zákonné povinnosti by úvěrová smlouva nebyla uzavřena platně, tedy by soud již dále nemusel zkoumat její další obsah a poskytnuté plnění žalobkyni by bylo nutno posoudit jako bezdůvodným obohacením žalovaného.
6. K tvrzení o řádném posouzení úvěruschopnosti žalobkyně předložila výpis z běžného účtu žalovaného č. bankovní účet za období datum - datum.
7. Z výpisu z běžného účtu soud zjistil, že žalovanému byly účtovány čtyři poplatky za upomínku k úhradě splatných splátek úvěrů (dle variabilních symbolů jde o čtyři různé úvěry). Žalovaný potvrdil, že šlo o úvěry od jméno příjmení příjmení. Dále jsou v závěru výpisu rekapitulovány veškeré úvěry od banky, která účet vede jméno příjmení příjmení je jich celkem 10, doba po kterou budou ještě spláceny je do 16 měsíců a nejdelší má splatnost do 107 měsíců, přičemž výše nehrazené jistiny těchto úvěrů ke dni datum je částka, k tomu byl, však ještě žalovaný povinen hradit úroky z úvěru které se pohybovali od 12,6% do 17,9%. Z výpisu dále vyplývá (žalovaný to potvrdil), že byl splácen další úvěr u anonymizována dvě slova. ÚČTY částka, dále byl splácen úvěr u české spořitelny splátkou částka na účet číslo na úvěry od jméno příjmení příjmení bylo v daném zúčtovacím období uhrazeno částka (soud nezná výši splátek a zda tak byly uhrazeny v tomto měsíci řádně. Tedy z výpisu je zřejmé, že žalovaný hradil v daném období jen na splátkách úvěrů částku částka. K tomu žalovaná uvedl, že měl výdaje na domácnost dle svého tvrzení částka. Další výdaj byl mobilní telefon, hradil dlouhodobý pronájem chalupy částka a částka za elektřinu měsíčně, dále měl povinnost od zaměstnavatele hradit pojištění částka (položky z datum ve výpise z účtu).
8. K příjmům žalovaného bylo z výpisu zjištěné, že jeho příjem od zaměstnavatele právnická osoba anonymizováno byl ve výši částka. Další částka uvedená ve výpise částka od právnická osoba byla příjmem bratra žalovaného.
9. Dále byl žalobkyni předložen dokument nazvaný anonymizováno online. Z něho však nemůže soud učinit závěr, že informace tam uvedené měla žalobkyně k dispozici a brala je při poskytnutí úvěru v úvahu ke dni poskytnutí úvěru. Dokument je datován datum, a z položky 34 je zřejmé, že byl pořízen k posouzení žádosti o poskytnutí úvěru ze dne datum, která byla zamítnuta. Údaje v dokumentu uvedené proto neodpovídají stavu v době poskytnutí úvěru, dle stavu ke dni datum, např. položka 6 počet úvěrů vádí 0 přitom z výpisu z účtu žalovaného i jeho tvrzení vyplývá, že měl minimálně 12 úvěrů (10 jméno, 1 ulice spořitelna, jedné anonymizováno těch. účty). Navíc i o jejich přesnosti by bylo možno pochybovat, v dokumentu není uvedeno správné datum narození žalovaného ani rodné číslo. Z uvedeného dokumentu tedy nemůže soud činit žádný relevantní závěr k otázce, zda a jak žalobkyně hodnotila úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru.
10. Žalovaný sám ke způsobu, jakým byla zkoumána jeho úvěruschopnost, uvedl, že vyplnil formulář ohledně svých příjmů a výdajů, žalobci sdělil i výši svých úvěrů. V době žádosti o úvěr u žalobkyně již měl některé úvěry k refinancování předchozích, s kterými byl v prodlení na to, zda splácí úvěry řádně, se ho žalobkyně neptala. O úvěr žádal i u jméno a ještě asi u 2-3 jiných poskytovatelů, kteří na základě stejný údajů poskytnutých žalovaným včetně výpisu z účtu poskytnout úvěr odmítli. K důvodu, proč si bral další úvěr, uvedl, že byl ve skluzu se splácením předchozích úvěrů, to asi částka, a úhradou nájemného, hrozilo ukončení nájmu bytu.
11. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uvedl své výdaje ve výši částka. Žalovaný to rozporoval, tvrdil, částka domácnost, částka úvěry. Kdyby však žalobkyně pečlivě zkoumala výpis z běžného, účtu, zjistila by, že tento údaj nemůže odpovídat realitě a je značně podhodnocen. Jak uvedeno shora jen na úhradách úvěrů, které jsou z výpisu lehce seznatelné, hradil žalovaný měsíčně částka, k tomu měla žalobkyně přičíst náklady na bydlení stravování, ošacení, hygienické potřeby atd. Navíc měla si povšimnout množství úvěrů a sankcí za prodlení, které ve výpise jsou a toto dále analyzovat na základě důvěryhodných zdrojů (úvěrové smlouvy atd.). Zároveň měla vyhodnotit i informaci o záporném zůstatku za dané zúčtovací období, tím spíš, že předchozí roční kreditní a debetní obrat si byly téměř rovny. Uvedené pak nemohlo bez dalšího vést u žalobkyně k závěru, že žalovaný má dostatečné rezervy na straně příjmů k hrazení dalšího úvěru. To že se žalovaný v dané chvíli nenacházel v insolvenci či exekuci, ještě neznamená, že je schopen úvěr splácet. Bez dostatečných podkladů tak byly žalobkyni k úvěruschopnosti žalovaného vykázány údaje, které měly nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele byla zkoumána s kladným výsledkem.
12. Soud tedy dospěl k závěru o skutkovém stavu v otázce zkoumání úvěruschopnosti žalobkyni, že tato si jednak nevyžádala dostatek podkladů od žalovaného, de facto byl předložen jen výpis z účtu za jediný měsíc, který předcházel poskytnutí úvěru. Údaje v něm však nemohly být žalobkyni analyzovány, jinak by sama došla k závěru, že údaje, které údajně uvedl žalovaný o výši svých měsíčních výdajů, již jen podle výpisu z účtu neodpovídají skutečnosti. Především ale měla z těchto údajů zjistit, že žalovaný není vzhledem k množství úvěrů a již existujícím zásadním problémům se splácením předchozích úvěrů reálně schopen plnit závazky z dalšího úvěru, o který u žalobkyně žádal s měsíční splátkou částka. Právní předchůdkyně žalobkyně, jako poskytovatelka úvěru, neměla jen spoléhat na údaje uvedené v dotazníku žalovaným, ale měla sama aktivně ověřit tyto informace a odborně je analyzovat, to jí ostatně ukládá zákon v § 84 z. č. 257/2016 Sb.
13. Soud uzavírá: úvěruschopnost nebyla u žalovaného před poskytnutím úvěru řádně zkoumána a z toho důvodu je úvěrová smlouva neplatná. Nebylo proto nutné se dále zabývat jejím obsahem, jiné nároky než jistina dluhu nejsou pro neplatnost úvěrové smlouvy odůvodněné (nárok je posuzován jako bezdůvodné obohacení žalovaného). Nadto žalovaný učinil nesporným, že jistinu dluhu částka na základě uzavřené úvěrové smlouvy převzal a spor nebyl ani o tom, že uhradil jednu splátku částka, přičemž z jistiny dluhu nebylo dosud uhrazeno částka. Z uvedeného důvodu soud v tomto odůvodnění dále nerozebírá k důkazu provedenou Smlouvou spotřebitelském úvěru číslo z datum včetně příloh číslo číslo základních informací a poučení spotřebitele a přílohy číslo formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzením o provedené platbě ze dne datum, upomínky k úhradě pohledávek z úvěrové smlouvy.
14. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně (úvěrující), právnická osoba, IČO dle smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum vyplatila žalovanému částka na účet bankovní účet téhož dne datum (viz uznání žalovaným učiněné do protokolu). Žalovaný zavázal splatit ve dvou měsíčních splátkách po částka, přičemž v druhé neuhrazené splátce úvěru byla obsažena neuhrazená jistina ve výši částka.
15. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou smlouvou o postoupení dluhu číslo z datum, na základě které převedla úvěrující právnická osoba svou pohledávku za žalovaným z předmětné úvěrové smlouvy na právnická osoba příjmení jméno, které ji následně postoupila smlouvou z datum na žalobkyni {smlouva o postoupení dluhu c. 1/ 201911 % dne datum, smlouva o postoupení souboru pohledávek %e dne datum včetně seznamu postoupených pohledávek).
16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně;
17. Mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, podle kterého je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
18. Žalovaný byl spotřebitelem. Dle ustanovení § 419 z. č. 89/2012Sb, občanský zákoník (dále jen „o. z.“)„ spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.“
19. V daném případě žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně nedostála povinnosti stanovené jí v ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr, když schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr vůbec nezkoumala.
20. Pokud jde o charakter neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru uzavřené dle § 2395 a násl. o. z., po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyní žalobkyně, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž i do zájmů celé společnosti a narušila tak zjevně veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost, viz rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 2178/2018 . Povinnost poskytovatele úvěru prověřit úvěruschopnost zakotvuje směrnice 2008 číslo, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo (dále jen,,směrnice“). Soudní dvůr Evropské unie (dále jen„ Soudní dvůr“) v rozsudku ze dne datum ve věci C číslo (právnická osoba v . jméno příjmení a další) vyložil čl. 8 směrnice 2008 číslo, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo (dále jen„ směrnice'*), a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudní dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně. Informace o spotřebiteli by si věřitelé měli ověřovat i za trvání obchodního vztahu. V souladu s evropskou legislativou, která našla odraz v citovaných tuzemských rozhodnutích vyšších soudů je nutno interpretovat znění § 86 zákona o spotřebitelském úvěru tak, že neprověření úvěruschopnosti žalovaného je důvodem absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru, nikoli neplatnost relativní (viz též IUS číslo).
21. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr. Právní jednání, jehož výsledkem byla smlouva o úvěru tak odporuje postupu předepsanému zákonem a je podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné; k této absolutní neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z., jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného vyčíslil soud částkou částka, která představuje rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla (částka), a částkou, kterou jí, popř. po postoupení pohledávky žalobkyni žalovaný na jistinu dluhu (částka). Pokud žalovaný hradil něco na další pohledávky z neplatné úvěrové smlouvy je to bezdůvodné obohacení osoby.
22. Žalobkyně má rovněž právo podle § 1970 o. z na úroky z prodlení, a to od podání žaloby, neboť výzvy učiněné z titulu neplatné úvěrové smlouvy nemohly vyvolat splatnost bezdůvodného obohacení.
23. Vzhledem k uvedenému soud výrokem I. rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatí žalobkyni poskytnutou jistinu dluhu ve výši částka z titulu bezdůvodného obohacení s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, když měl v řízení za prokázané poskytnutí této částky na účet žalovaného. V daném případě tak byly žalovanému přisouzeny k úhradě peněžité prostředky, které žalovaný prokazatelně obdržel a o které se na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, bezdůvodně obohatil (§2991 a násl. o. z.). Soud stanovil počátek prodlení k datu podání.
24. Ve zbývajících nárocích vyplývajících ze smlouvy o úvěru, kterou soud posoudil, jako neplatně uzavřenou, byla žaloba zamítnuta (viz výrok II, který jednotlivé položky uvádí).
25. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná ve výši 3% (úspěch 51,5 % neúspěch 48,5%) žalováno částka přisouzeno částka. Žalobkyně má nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 3% z celkových nákladů, tj. z částka částka částka, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 2,68 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 51,34 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 48,66 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky částka za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci, tj. částka za úkony; tři paušální náhrady výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a jedné paušální náhrady výdajů ve výši částka dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t, tj. částka, za cestovného k új. dne datum včetně 1/2 náhrady za pomeškaný čas, tj. částka částka (využití cesty i k dalšímu jednání u příslušného soudu) za 126 km obec — obec a zpět vozidlem RZ 1 anonymizováno (částka za litr paliva dle doloženého dokladu při průměrné spotřebě 12,63 číslo km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. ) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 x 30 minut v částce částka podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Celkové náklady včetně soudního poplatku činí částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné (§202 odst. 2 o.s.ř. )
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.