Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 131/2020-83

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro 72.590 Kč / úvěr

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6.223 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 6.223 Kč od 23. 8. 2020 do zaplacení, ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení a) částky 54.351 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 60.574 Kč od 6. 2. 2020 do 22. 8. 2020, z částky 54.351 Kč od 23. 8. 2020 do zaplacení, b) částky 12.013,54 Kč, c) úroku ve výši 86,08 % p.a. z částky 51.698,15 Kč od 6. 2. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 231.436 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6.223 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 6.223 Kč od 23. 8. 2020 do zaplacení, ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení a) částky 54.351 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 60.574 Kč od 6. 2. 2020 do 22. 8. 2020, z částky 54.351 Kč od 23. 8. 2020 do zaplacení, b) částky 12.013,54 Kč, c) úroku ve výši 86,08 % p.a. z částky 51.698,15 Kč od 6. 2. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 231.436 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 72.590 Kč (sestávající z 51.698,15 Kč jistiny, 7.477.92 Kč úroku přirostlého ke dni zesplatnění úvěru, smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy 998 Kč, náhrady nákladů dle bodu 6.2 smlouvy 400 Kč a smluvní pokuty ve výši 12.013,54 Kč podle čl. 6 smlouvy) s příslušenstvím (včetně smluvního úroku v nominální roční úrokové sazbě 86,08 % p.a.) z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze Smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi účastníky na základě návrhu žalované ze dne 20. 8. 2018. Žalobkyně prověřila schopnost žalované řádně hradit úvěr (informací od žalovaného, dokladem o příjmech, lustrací v databázích o úvěruschopnosti). Žalovaná vyhovovala podmínkám poskytnutí úvěru, a proto jí byla poskytnuta částka 54.000 Kč, kterou měla splácet (spolu s úrokem ve výši efektivní úrokové sazby 83,83 % ročně) v měsíčních splátkách (48) ve výši 4.018 Kč (od 10/ 2018). Smlouva obsahovala jednání o smluvních pokutách a náhradě nákladů na upomínání. Žalovaná dluh nesplácela řádně, a proto žalobkyně uplatnila smluvní pokuty uvedené výše (právo na smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy pouze v části). Protože se žalovaná dostala do prodlení (se zaplacením splátky) delšího 65 dnů, došlo k zesplatnění úvěru dle bodu 6.3 smlouvy (úroky do dne zesplatnění se staly součástí nové jistiny úvěru). Dále žalobkyně uvedla, že je třeba rozlišovat mezi efektivní sazbou úroku a nominální sazbou, která je pouze 86,08 % p.a. Žalovaná uhradila na dluh podle smlouvy číslo částku 47.777 Kč.

2. Žalovaná se k věci vyjádřila tak, že smlouvu uzavřela a že není schopna hradit žalobkyni na dluh částku vyšší než 2.000 Kč měsíčně. Žalobkyně je na mateřské dovolené a přítel je bez příjmu; společně pečují o dvě nezletilé děti.

3. Protože žalovaná byla v souvislosti s vymezováním sporných a nesporných skutečností pasivní, soud považoval žalobní tvrzení za sporná a k těmto tvrzením provedl listinné důkazy označené žalobkyní a y týkající se posouzení bazální spravedlnosti (vyváženosti) smluvních podmínek:

a) Z předsmluvního formuláře z č.l. 17 (sestaveného 20. 8. 2018 v 16:4 9:09 hodin, podepsaného žalovanou 20. 8. 2018 v číslo 9.46 hodin) soud zjistil, že dne 20. 8. 2018 byla žalovaná písemně (na šesti stranách) informována žalobkyní o podmínkách poskytnutí úvěru uvedeného níže. Z prohlášení klientů bez data z č.l. 22 (vztahujícího se k dále uvedenému návrhu smlouvy, sestaveného 20. 8. 2018 v 16:4 8:13 hodin, podepsaného žalovanou 20. 8. 2018 v číslo 8.13 hodin) soud zjistil, že žalovaná prohlásila, že byla informována o podmínkách úvěru a o informacích o zprostředkovateli a poskytovateli úvěru.

b) Z hodnocení klienta z č.l. 20 (sestaveného 20. 11. 2018 v 16:5 0:57 hodin) soud zjistil, že žalobkyně zjišťovala poměry žalovaného k 20. 8. 2018: byla na rodičovské dovolené s příjmem 14.658 Kč měsíčně, životní minimum činilo 3.410 Kč, splátka právnická osoba 2.659 Kč a náklady na (vlastní) bydlení 1.500 Kč měsíčně, žalovaná bydlela sama s nezletilým dítětem v domácnosti (na něj byla odečítána částka 2.000 Kč). příjmení zdroje žalované měly činit 4.089 Kč. Z výpisu záznamů z registru příjmení z 20. 8. 2018 v 11. 04.16 hodin (č.l. 25) soud zjistil, že žalobkyně zkoumala úvěrovou minulost žalovaného bez záznamu (žádné částky po splatnosti).

c) Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/ Smlouvy o úvěru číslo (č.l. 5), podepsaného účastníky dne 20. 8. 2018 (žalovaným v 16:50:35) soud zjistil, že žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 54.000 Kč, který měl být poskytnut s úrokem ve výši 129,63 % ročně (odpovídajícím RPSN a pojímané jako tzv. efektivní úroková sazba zohledňující přesný počet dnů poskytnutí úvěrových prostředků) ve formě 48 měsíčních splátek po 4.018 Kč měsíčně do 1. dne v měsíci (počínaje měsícem následujícím po měsíci vyplacení úvěru); celkem měla být na poskytnutý úvěr žalobkyni vrácena částka 192.864 Kč. Úroky byly limitovány 120 % celkové částky, kterou má žalovaná podle smlouvy zaplatit. K zajištění (utvrzení) dluhu žalované byly sjednány smluvní pokuty pro případ prodlení (499 Kč za každou dlužnou splátku s délkou prodlení přesahující 30 dnů; maximálně 2.999 Kč za každý kalendářní rok; 200 Kč za každé prodlení s úhradou splátky v délce 15 dnů). Při prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části v délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru (s povinností věřitele předtím ve třicetidenní lhůtě žalovaného ke splnění dluhu vyzvat). Zesplatněním se součástí jistiny stávala dosud nezaplacená jistina a úroky. Pokud nová jistina (vzniklá zesplatněním) nebyla uhrazena v den zesplatnění, vznikala povinnost k úhradě smluvní pokuty 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Výše smluvních pokut neměla přesáhnout 50 % celkové částky, která měla být podle úvěrové smlouvy zaplacena (nejvýše 200.000 Kč). Účastníci ujednali poplatky za předčasné zesplatnění úvěru (0,5 %, popř. 1 % z předčasně uhrazené částky, a to podle míry předčasnosti). Smlouva měla být uzavřena tak, že žalovaná bude žalobkyní písemně vyrozuměna o akceptaci svého návrhu na uzavření smlouvy; v případě akceptace návrhu žalované (žalobkyní) měla být na účet žalované převedena částka 54.000 Kč.

d) Z oznámení z 24. 8. 2018 (č.l. 8) soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované, že úvěr (vyplývající z návrhu úvěrové smlouvy) byl schválen; z dodejky z 27. 8. 2018 soud zjistil, že žalované bylo uvedené oznámení na smluvní adresu doručeno (č.l. 12). K oznámení byl připojen splátkový kalendář; splátky žalované činily 4.018 Kč a byly splatné od 1. 10. 2018 do 1. 9. 2022.

e) Z dokladu o vyplacení úvěru (č.l. 24) soud zjistil, že žalované byla 23. 8. 2018 převedena částka 54.000 Kč na účet bankovní účet (uvedený ve smlouvě jako účet žalované).

f) Z karty klienta (č.l. 10) soud zjistil, že žalovaná dluh řádně nesplácela (hradila splátky do 23. 12. 2019, zpravidla po splatnosti).

g) Z žádosti o úpravu splátkového kalendáře z 22. 7. 2019 (č.l. 34) soud zjistil, že žalovaná požádala žalobkyni o odložení splácení o 3 měsíce (červenec – září) s ohledem na evidenci v pozici uchazeče o zaměstnání (od 29. 5. 2019). K žádosti byl připojen průkaz uchazeče o zaměstnání (žalované). Z upraveného splátkového kalendáře (po provedeném odkladu splátek) z 23. 7. 2019 (č.l. 36) soud zjistil, že žalobkyně odložila na dobu tří měsíců splácení předmětného úvěru. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory z 16. 8. 2018 (č.l. 39, 40) soud zjistil, že žalované byl přiznán příspěvek na bydlení 7.058 Kč měsíčně a rodičovský příspěvek na dítě jméno příjmení na 7.600 Kč (zvýšený od 1. 7. 2018 na 7.600 Kč z 3.800 Kč).

h) Z výzvy k zaplacení z 3. 2. 2020, z výzvy k zaplacení z 2. 1. 2020 (č.l. 15, 16) soud zjistil, že žalobkyně vyhotovila pro žalovanou výzvy k plnění smluvních povinností (doklady o doručení předloženy žalobkyní nebyly). Z oznámení z 4. 2. 2020 (č.l. 11) soud zjistil, že žalobkyně vyhotovila oznámení pro žalovanou pro zesplatnění dluhu podle smlouvy (pro prodlení delší 65 dnů) ve lhůtě 10 dnů od odeslání dopisu (doklad o doručení předložen nebyl). Z předžalobní výzvy z 7. 8. 2020 (č.l. 9) a z podacího archu z 7. 8. 2020 (č.l. 26) soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovanou před podáním žaloby k dobrovolnému splnění povinností podle smlouvy před podáním žaloby.

i) Z vyjádření znalce z 25. 10. 2018 (č.l. 29) k otázce rozdílu mezi efektivní a nominální úrokovou sazbou soud zjistil rozdíly mezi těmito sazbami (tj. že je třeba obě rozlišovat); přímý důsledek pro skutkový závěr však toto vyjádření nemělo.

j) Z databáze časových řad příjmení (tabulka B1 číslo) z č.l. 62 soud zjistil, že v období 1/ 2018 – 12/ 2018 činily průměrné úrokové sazby korunových úvěrů, které byly poskytnuty bankami, pokud jde o revolvingové úvěry a kontokorenty 12,35 – 12,55 % p.a., úvěry z kreditních karet 18,82 – 19,51 % p.a., a úročené úvěry z kreditních karet 23,99 – 24,18 % p.a.

k) Soud přihlédl k hodnocení úvěrování žalobkyní, jak vyplývá z vyhodnocení Člověka v tísni, z. s. v článku Člověk v tísni: jméno spotřebitelských úvěrů se mohou lišit až čtyřicetinásobně z 11. 12. 2018 na https://www.clovekvtisni.cz/clovek-v-tisni-ceny-spotrebitelskych-uveru-se-mohou-lisit-az-ctyricetinasobne-5533gp. Podle uvedeného hodnocení za rok 2018 byla žalobkyně na spodních místech vyhodnocení, zejména v souvislosti se sankčními ujednáními pro případ prodlení. Z článku tamtéž Člověk v tísni zveřejnil velké srovnání poskytovatelů půjček: Rozdíl v sankcích může činit až pětinásobek z 10. 12. 2017 vyplývalo obdobné hodnocení žalobkyně jako poskytovatele úvěrů https://www.clovekvtisni.cz/clovek-v-tisni-zverejnil-velke-srovnani-poskytovatelu-pujcek-rozdil-v-sankcich-muze-cinit-az-petinasobek-4766gp vyplývalo, že v roce 2018 se (oproti roku 2017) zhoršily podmínky úvěrů, které poskytovala žalobkyně (ve srovnání s jinými poskytovateli).

4. Soud převzal výše uvedené prokázané skutečnosti za svůj skutkový závěr ve věci; y potvrdily pravdivost tvrzení žalobkyně. Protože žalovaná se k jednání soudu dostavila až po provedení dokazování a protože žalobní tvrzení nerozporovala, soud vycházel ze skutečností prokázaných žalobkyní (o výši úhrady uvedené v žalobě); ostatně s ohledem na výsledek sporu není tato skutečnost v kontextu této věci významná.

5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle z.č. (dále jen „ “) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Podle se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

8. Podle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle věty první plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

10. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. , na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 54.000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr včetně úroku ve výši 129,63 % ročně (pokud je sazba vyjádřena jako efektivní), popř. 86,08 % ročně (pokud je sazba vyjádřena jako nominální) splatit 48 měsíčními splátkami stanovenými smlouvou. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila a podle smlouvy žalobkyni uhradila (do zesplatnění) jen platby uvedené výše. S ohledem na uvedené má žalobkyně nepochybně právo na vrácení jistiny (popř. její nevrácené části), nicméně smlouvu a její jednotlivá ujednání musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele a rozhodovací praxe Ústavního soudu.

11. Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu, která se zabývala zjevnou nespravedlností ujednání smluv o zápůjčce a úvěru: např. nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014, sp. zn. a nález Ústavního soudu z 26. 1. 2012, sp. zn. (www.usoud.cz), v nichž Ústavní soud uzavřel, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. V konkrétním případě Ústavní soud (v prvním uvedeném nálezu) shledal za nepřípustné podmínky týkající se úvěru 4.950 Kč při úroku 79 % a RPSN 115,32 %, za současného vystavení dvou biankosměnek, smluvní pokuty 7 % z jistiny v případě prodlení po dobu 4 dnů, zesplatnění všech závazků při prodlení v délce 10 dnů, sankce ve výši 100 Kč za každou upomínku, pokuta 500 Kč v případě každého jednotlivého opomenutí nahlášení změny osobních údajů klientem věřiteli.

12. Srovnání podmínek zápůjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé a nehodné soudní ochrany) s podmínkami posuzovaného úvěru, vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem, že celková splácená částka může být nepřiměřená částce poskytnuté (popř. části dobrovolně nevrácené), a to přesto, že dlužník v souvislosti s plněním smluvních povinností porušil smluvní povinnost. Pokud soud uvážil, že účastníci sjednali úrok ve výši více než 80 % ročně (při nominálním vyjádření sazby), RPSN činí 129,63 % (tedy RPSN i úroky výrazně převyšují obvyklé úroky a RPSN ze spotřebitelských úvěrů /poskytovaných bankami/, jak je zřejmé z výpisu ze statistických dat obec národní banky), smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátek a zároveň náklady v souvislosti s prodlením se zaplacením, tedy několik sankcí za porušení obdobné povinnosti žalovaného, je třeba smlouvu pro nevyváženost práv a povinností smluvních stran označit jako zjevně nespravedlivou, a proto ji nelze považovat jako celek za souladnou s dobrými mravy. Byť má jinak přednost posouzení jednotlivých ujednání jako neplatných, v tomto případě smlouva jako celek neobstojí ( , ) pro zmíněnou nespravedlivost. Soud si je vědom, že žalobkyně (jako věřitel) předkládala žalované formulářovou smlouvu, která poskytovala minimum možností pro vyjednávání žalované jako dlužníka (i proto je významná ochrana slabší strany, tj. žalované jako spotřebitele); časová posloupnost (a promptnost) jednotlivých kroků přitom svědčí závěru, že žalobkyně nedbala o to, aby žalovaná byla reálně seznámena (před podpisem) se svými smluvními povinnostmi. Soud si je vědom i toho, že žalobkyně omezila důsledky některých ustanovení tak, aby dluh (i v případě neplnění smlouvy) nerostl zcela nepřiměřeně a že žalobkyně postupovala při obtížích žalované při splácení ohleduplně (posečkala po dobu tří měsíců s požadavkem řádného splácení). V rámci testování smlouvy jako zjevně nespravedlivé (nevyvážené) byly zohledněny i tyto skutečnosti, tj. tyto skutečnosti nepřevážely skutečnost, že nepříznivé důsledky porušení smluvních povinností žalovanou byly nepřiměřené.

13. Významnou okolností, která vede k závěru o zjevné nespravedlivosti smlouvy, je, že žalobkyně se rozhodla žalované poskytnout úvěr 54.000 Kč (se splátkami 4.018 Kč po dobu 48 měsíců), pokud si žalobkyně sice ověřovala poměry žalované, úvěr poskytla přesto, že„ volné prostředky“ použitelné pro splácení byly totožné s výší splátek. Navíc žalovaná měla v té době příjem z rodičovského příspěvku, u něhož nebylo ověřováno období výplaty, po jaké má být vyplácen, a nebylo ověřováno zda po skončení rodičovské dovolené má žalovaná zajištěno pracovní místo. Žalovaná bydlela a bydlí v regionu, kde je možnost zaměstnání velmi omezená. Náklady žalované na bydlení a v souvislosti s úhradou životních nákladů nebyly ověřovány (např. výpisem z účtu). I když lze souhlasit s tím, že v registru příjmení neměla žalovaná žádný záznam, v době poskytnutí úvěru byla žalované jako samoživitelce poskytnuta částka výrazně převyšující její měsíční příjem, který byl navíc závislý na omezené době výplaty příspěvku (neznámo na jako dobu). Žalovaná byla velmi zranitelná při výpadku příjmu. V důsledku těchto skutečností (nedostatečného zjištění poměrů žalované při splácení částky úvěru výši celkem téměř čtyřnásobku celkového měsíčního příjmu žalované a při celkové výši závazku žalované ve výši více než třináctinásobku měsíčního příjmu žalované) žalobkyně porušila věta druhá z.č. ; byť žalovaná námitku neplatnosti nevznesla, vstupuje tato okolnost, jak bylo uvedeno výše do úvah o nespravedlivosti smlouvy. Problematika zjišťování poměrů úvěrované osoby je též probírána u Ústavního soudu ve věci sp. zn. .

14. Soud si je vědom omezení aplikovatelnosti , avšak s ohledem na rozsah smluvních ujednání a jejich komplikovanost (m.j. rozdíl mezi úrokovou sazbou efektivní a nominální, komplikovanost postupu při předčasném splacení úvěru) informace o cenách nebyly poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Zásah soudu ve smyslu je dán kromě zjištěné nespravedlivosti smluvních podmínek (pro žalovanou) též rozsahem, ve kterém žalobkyně úvěry poskytuje a ve kterém (viz níže) nejsou dlužníky povinnosti podle uvedených smluv plněny.

15. Soud ve své argumentaci rozhodl v souladu se zcela převažující rozhodovací praxí zdejšího soudu (t. zn. při posuzování smlouvy s obdobnými podmínkami poskytnutí úvěru): sp. zn. , , (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. ), (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. ), (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. ), , (sp. zn. ), (sp. zn. ), (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. ), sp. zn. (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. ), (potvrzeno soudem II. stupně pod sp. zn. ), (sp. zn. ), (sp. zn. ), , , (sp. zn. ), (sp. zn. ), , , , , , , (týkající se téže žalované!). Bez významu není ani to, že v řadě řízení ve stadiu odvolání (popř. po sdělení předběžného názoru soudce) jsou omezovány požadavky žalobkyně na úhradu úroku ve sjednané výši (žalobkyně přes odchylnou argumentaci omezuje své nároky v rozsahu, který považuje za přijatelný s ohledem na předpokládané rozhodnutí soudu). Odchylná rozhodnutí (vycházející z platnosti smlouvy) jsou vydávána v senátu 9 C a v některých věcech v senátu 18 C a 16 C, dále se objevují u zdejšího soudu ojedinělá rozhodnutí na základě uznání a zmeškání žalovaného, či uzavřeného soudního smíru, aniž byla tato odchylka zdůvodněna a dále výjimečně při odchylných podmínkách poskytnutého úvěru či uznání dluhu dlužníka. Některá rozhodnutí, kterými bylo žalobě žalobkyně vyhověno v plném rozsahu, vycházejí z odchylných podmínek (úročení do cca 50 % p.a.).

16. Smlouva uzavřená mezi účastníky byla sice soudem posouzena jako neplatná, nicméně žalovaná byla žalobkyni povinna dle ust. vrátit plnění, kterého se mu na základě neplatné smlouvy dostalo. Žalovaná má zaplatit rozdíl mezi částkou 54.000 Kč (která jí byla poskytnuta) a částkou 47.777 Kč (která byla vrácena). Podle má žalobkyně právo na úhradu úroku z prodlení ve výši dle nař. vl. č. v návaznosti na výzvu žalobkyně k plnění v rámci předžalobní výzvy ( ) a rozsah požadavku, jak jej žalobkyně v žalobě vymezila.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že zcela převážně úspěšné žalované náklady řízení nevznikly (žádné neuplatňovala).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.