Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
41 C 227/2020-69
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Bronislavou Tinklovou, LL.M., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč od 11. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 25. 5. 2019 do 10. 12. 2020 a zákonného úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 15 000 Kč od 11. 12. 2020 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 457,28 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč od 11. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 25. 5. 2019 do 10. 12. 2020 a zákonného úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 15 000 Kč od 11. 12. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 457,28 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou, podanou u Okresního soudu ve Zlíně dne datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši anonymizováno ročně z částky částka od datum do zaplacení. V žalobních důvodech zejména uvedla, že se domáhá vrácení peněžních prostředků ze smlouvy o anonymizována dvě slova uzavřené dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba příjmení anonymizováno, se sídlem adresa, anonymizováno příjmení příjmení, anonymizována dvě slova číslo, země a žalovaným, ve které se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytnout finanční prostředky až do výše sjednaného úvěrového rámce částka a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši odpovídající anonymizováno nesplaceného úvěru nejméně však ve výši částka spolu s úrokem ve výši anonymizováno měsíčně a poplatkem ve výši anonymizováno z každé čerpané částky. Žalovaný z úvěrového rámce čerpal peněžní prostředky ve výši částka, které mu byly poskytnuty na jeho bankovní účet. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené dne datum.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, v řízení zůstal zcela pasivní.
3. Z provedeného dokazování, konkrétně ze smlouvy o anonymizována dvě slova ze dne datum a standartní informace o spotřebitelském úvěru se podává, že dne datum byla mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba příjmení anonymizováno, se sídlem adresa, anonymizováno příjmení příjmení jméno příjmení číslo, země (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným uzavřena smlouva o anonymizována dvě slova, v níž se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému na bankovní účet peněžní prostředky až do výše úvěrového limitu částka a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši anonymizováno měsíčně a poplatkem za čerpání ve výši anonymizováno z každé částky čerpání v pravidelných měsíčních splátkách ve výši odpovídající anonymizováno nesplaceného úvěru nejméně však ve výši částka.
4. Ze sdělení právnická osoba se podává, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému dne datum na účet žalovaného číslo bankovní účet úvěr ve výši částka.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně datového souboru - seznamu se podává, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni.
6. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum a podacího lístku se podává, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum.
7. Z listiny„ jméno anonymizována dvě slova“, obchodních podmínek právnická osoba příjmení anonymizováno a platebních informací neučinil soud žádná relevantní skutková zjištění podstatná pro rozhodnutí.
8. Právně soud věc podřadil pod ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník “) a zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 3. 1. 2019 (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb. “).
9. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (odstavec 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec 2).
10. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2).
15. Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, když na ni podle § 1879 a násl. občanského zákoníku přešla uplatněná pohledávka postupní smlouvou ze dne datum.
16. Podle § 9 odst. 2 věty první občanského zákoníku ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. jako lex specialis mají přednost před ustanoveními obecné povahy v občanském zákoníku .
17. V souladu s ustanovením § 86 zákona č. 257/2016 Sb. a recentní judikaturou Ústavního soudu a Nejvyššího soudu České republiky (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ) soud nejprve zkoumal, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit. Dle závěrů citovaných rozhodnutí„ neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná“. Tyto závěry jsou přitom dle citovaného rozhodnutí platné při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016, tak podle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 1. 2018, příp. ve znění pozdějších předpisů. Platí, že„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit)“. Žalobkyně v řízení neprokázala, byť k tomu byla vyzvána již v průběhu přípravy jednání (viz usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací), že by právní předchůdce žalobkyně jakožto poskytovatel úvěru této své zákonné povinnosti podle
§ 86 zákona č. 257/2016 Sb. a zmiňovaných judikatorních závěrů dostál, tedy že by jakkoli aktivně prověřoval či si nechal žalovaným doložit jeho příjmy, zdroj příjmů a jeho skutečné výdaje, příp. že by nahlédl do dlužnických registrů (anonymizováno, příjmení, anonymizována tři slova apod.). Vzhledem k nedostavení se žalobkyně k nařízenému soudnímu jednání, když jen u jednání soudu se může účastníkům dostat poučení soudem podle § 118a o. s. ř. o. s. ř. , nemohla být žalobkyně ve věci soudem poučena podle § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. ke splnění její povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní ve vztahu k okolnosti řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného. Pročež je třeba uzavřít, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní, že by právní předchůdce žalobkyně dostál náležitě své odborné péči zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr ve sjednané lhůtě, a proto je posuzovaná úvěrová smlouva jako spotřebitelská smlouva (§ 419 , § 421 odst. 1 a § 1810 a násl. občanského zákoníku ), neboť odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku , neplatná. K této neplatnosti přihlédl soud ex lege v souladu s § 588 občanského zákoníku (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, v řízení právnická osoba, proti GK).
18. Pakliže ale soud rozhoduje o nároku na peněžité plnění, který vychází ze skutkových tvrzení, jež umožňují posoudit uplatněný nárok po právní stránce i podle jiných norem, než jak je žalobkyní navrhováno, popř. dovolují-li výsledky provedeného dokazování podřadit uplatněný nárok pod jiné hmotněprávní ustanovení, než jakého se žalobkyně dovolává, je povinností soudu takto nárok posoudit, a to bez ohledu, zda je v žalobě právní důvod požadovaného plnění uveden či nikoliv (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. ledna 2002, sp. zn. 25 Cdo 643/2000 ). Lze-li na základě zjištěného skutkového stavu žalobkyni přiznat plnění, kterého se domáhá, byť z jiného právního důvodu, než jak žalobkyně svůj nárok po právní stránce kvalifikovala, soud nemůže žalobu zamítnout, nýbrž musí žalobkyni plnění přiznat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. 7. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1934/2001 , uveřejněný pod číslem 78/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Soud žalobkyni v této souvislosti nemusel poučit procesně podle § 118a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , když při změněné právní kvalifikaci žalobní tvrzení byla dostatečná a mohla být bez dalšího podkladem pro věcné rozhodnutí, tedy soud na jejich základě mohl dospět k závěru o vyhovění žalobě nebo o jejím zamítnutí i z jiného právního titulu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 25 Cdo 5162/2008 a ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2721/2011 ). V posuzovaném případě při absenci závazkového vztahu bylo možno posoudit uplatněný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. občanského zákoníku . K této otázce - nároku žalobkyně z titulu vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. občanského zákoníku soud uvádí, že bezdůvodné obohacení je chápáno jako závazek, z něhož vzniká tomu, kdo se obohatil, povinnost vydat to, o co se bezdůvodně obohatil, a právo toho, na jehož úkor k obohacení došlo, požadovat vydání toho, oč se povinný obohatil. Plnění bez právního důvodu je jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení spočívající v tom, že mezi zúčastněnými osobami chybí právní vztah, který by zakládal právní nárok na předmětné plnění; o obohacení jde tehdy, dostalo-li se takovým plněním majetkové hodnoty tomu, komu bylo plněno, takže v jeho majetku došlo buď ke zvýšení aktiv, anebo ke snížení pasiv, případně se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému dne datum peněžní prostředky ve výši částka na jeho bankovní účet č. bankovní účet vedený u právnická osoba Poskytnuté finanční prostředky žalovaný dosud nevrátil.
19. Splatnost povinnosti k vrácení toho, co bylo plněno bez právního důvodu (bezdůvodného obohacení), není stanovena zákonem a ani nevyplývá ze smlouvy resp. dohody účastníků, nastává tedy podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku k výzvě poskytovatele úvěru nebo jeho právního nástupce. K uplatněnému příslušenství pohledávky (§ 513 občanského zákoníku ) – zákonnému úroku z prodlení soud uvádí, že žalovaný se dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení nejpozději k výzvě žalobkyně učiněné v žalobě, která byla žalovanému doručena dne datum, když předžalobní výzva žalobkyně ani jiná výzva k úhradě dluhu se prokazatelně do dispozice žalovaného nedostala a je tak ve vztahu k nim vyloučeno užití § 573 občanského zákoníku (tzv. teorie dojití, k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne
25. 6. 2019, sp. zn. III. ÚS 1660/19 ). Lhůta tří dnů od doručení žaloby žalovanému, vzhledem k výši předmětné pohledávky, se pak jeví lhůtou, kdy žalovaný mohl plnit bez zbytečného odkladu podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku . Pokud žalovaný dluh nesplnil v uvedené lhůtě, ocitl se dne datum v prodlení se zaplacením podle § 1968 věty první občanského zákoníku . Podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, je pak žalovaný povinen od datum do zaplacení zaplatit žalobkyni z této částky též úrok z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně.
20. Vzhledem ke shora uvedeným závěrům soud vyhověl žalobě žalobkyně co do částky 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč od 11. 12. 2020 do zaplacení a ve zbylé části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
21. O právu účastníků na náhradu nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně splnila zákonnou podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení jí stanovenou v ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. (viz předžalobní výzva ze dne
datum, podací lístek) a byla úspěšná co do 87 % hodnoty sporu (výrok I. rozsudku) a neúspěšná co do 13 % (výrok II. rozsudku), počítáno z celkové hodnoty sporu včetně příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozhodnutí. Žalobkyně má tedy vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení k uplatnění práva v rozsahu 74 % (87 – 13). Účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně jsou:
- zaplacený soudní poplatek 800 Kč;
- odměna právního zástupce za zastupování 2 600 Kč:
z tarifní hodnoty 15 000 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a žalobu) á 300 Kč podle § 6 odst. 1 , § 8 odst. 1 , § 11 odst. 1 písm. a) , d), § 14b odst. 1 bodu 2., odst. 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) a
z tarifní hodnoty 15 000 Kč za doplnění žaloby ze dne 21. 11. 2020 á 1 700 Kč podle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. d), § 14b odst. 3 advokátního tarifu,
- hotové výdaje advokáta 300 Kč za shora prvně uvedené tři úkony právní služby á 100 Kč podle § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 5 písm. a), odst. 6 advokátního tarifu,
- hotové výdaje advokáta 300 Kč za doplnění žaloby ze dne 21. 11. 2020 podle § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. d), § 14b odst. 5 písm. b), odst. 6 advokátního tarifu
- DPH 672 Kč - 21% ze základu 3 200 Kč (2 600 + 300 + 300) podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. o. s. ř.
celkem na náhradě nákladů řízení 4 672 Kč, přičemž 74 % činí 3 457,28 Kč (4 672 x 0,74). K tomu srovnej obdobně věci vedené u zdejšího soudu např. sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám právního zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
22. Podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné v obecné pariční lhůtě, když za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků, pro které by bylo namístě stanovit lhůtu plnění jinou (§ 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu, nebo exekuce.