Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

31 C 89/2019-73

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových

sídlem adresa

pro zaplacení 71 506 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žaloba, aby soud uložil žalované zaplatit žalobci 71 506 Kč se zákonnými úroky z prodlení z této částky od 21. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 1 200 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby soud uložil žalované zaplatit žalobci 71 506 Kč se zákonnými úroky z prodlení z této částky od 21. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 1 200 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou 10. 11. 2019 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 71 506 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 21. 12. 2019 do zaplacení, jakožto zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci nepřiměřenou délkou řízení vedeného u název soudu (dále okresní soud) pod sp. zn.: spisová značka s tím, že celková doba trvání řízení v délce 2 105 dnů je zcela nepřiměřená, v posuzovaném řízení se vyskytly značné průtahy, ačkoliv se nejednalo o skutkově složitou věc. Akcentoval, že svým jednáním nezavdal příčinu k vzniklým průtahům.

2. Žalovaná ve svém vyjádření z 21. 1. 2020 uvedla, že u ní žalobce uplatnil svůj nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“) ve výši 71 507 Kč, jež mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem název soudu v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka. Uvedla, že nárok žalobce neuznává, neboť má za to, že v naříkaném řízení k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo. Sdělila, že posuzované řízení trvalo ke dni projednání nároku 6 let a 6 měsíců, když t.č. se spis nacházel u Nejvyššího soudu k rozhodování o dovolání žalovaného. Uvedla, že ve věci byl zjištěn jeden průtah, a to v období prvého odvolacího řízení, kdy o odvolání bylo rozhodnuto až po roce a 8 měsících, jinak soudy v řízení postupovaly plynule. Zdůraznila, že na délku má vliv i skutečnost, že řízení probíhá na třech stupních soudní soustavy, což sice nelze účastníkům přičíst k tíži, ale na druhou stranu nelze ani státu přičítat k tíži prodloužení řízení o dobu nezbytnou k vyřízení podaných řádných a mimořádných opravných prostředků. Složitost řízení hodnotila jako standardní, stejně jako význam pro žalobce. Poukázala na vliv chování žalobce spolu s ostatními žalobci, když v naříkaném řízení bylo podáno blanketní odvolání, následně byla původnímu právnímu zástupci žalobců pozastavena činnost, v důsledku čehož musely být ve věci opakovaně rozesílányy přímo žalobcům, i po udělení plné moci novému advokátu, okresní soud urgoval vyjádření žalobců k dovolání žalovaného. Vzhledem k citovaným okolnostem případu, je namístě hodnotit délku posuzovaného řízení jako přiměřenou. Shora uvedené sdělila žalobci ve svém stanovisku z 12. 12. 2019, na němž setrvala a navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout.

3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav:

4. Žalobce u žalované uplatnil svůj nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení vedeného u název soudu dne 21. 6. 2019 (zjištěno z uplatnění nároku na náhradu majetkové a nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem z 21. 6. 2019; stanovisko žalované z 12. 12. 2019).

5. Ze spisu název soudu sp. zn. spisová značka soud zjistil následující: Řízení bylo zahájeno žalobou na zdržení jednání z 12. 7. 2013, kdy na straně žalující stálo 14 žalobců (vlastníků nemovitosti, jíž se spor týkal). Usnesením z 16. 7. 2013 byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za podanou žalobu. K zaplacení soudního poplatku došlo dne 29. 7. 2013 formou kolkových známek. Usnesením z 5. 8. 2013 byl žalovaný vyzván, aby se vyjádřil ve lhůtě 30dnů k podané žalobě. Žalovaný se vyjádřil podáním z 9. 8. 2013. Referátem soudu z 21. 8. 2013bylo rozesláno vyjádření žalovaného k žalobě žalobcům. Vyjádření žalobců došlo soudu dne 4. 9. 2013. Doplnění vyjádření žalovaného k podané žalobě z 9. 9. 2013. Dne 23. 9.2013 byl spis zapůjčen ke sp. zn. spisová značka. Referátem z 10. 10. 2013 bylo zažádáno o vrácení spisu. Referátem z 11. 10. 2013 pak bylo nařízeno ústní jednání na den 5. 11. 2013. Dne 4. 11. 2013 obdržel soud sdělení vedoucího právního oddělení kat. pracoviště obec k dotazu soudu z 14. 10. 2013. Ústní jednání bylo konáno 5. 11. 2013, jednání bylo za účelem vyhlášení rozhodnutí odročeno 12. 11. 2013. Dne 7. 11. 2013 žalobci založili žádost na úhradu nákladů. Dne 12. 11. 2013 došlo k vyhlášení rozsudku ve věci samé. Referátem z 11. 12. 2013 byl stranám zaslán rozsudek název soudu č.j. číslo jednací. Do rozsudku bylo podáno dne 30. 12. 2013 žalovaným odvolání, následovalo jeho doplnění dne 2. 1. 2014. Usnesením z 6. 1. 2014 č.j. číslo jednací byl žalovaný vyzván k zaplacení soudního poplatku za podané odvolání. K zaplacení soudního poplatku došlo dne 16. 1. 2014 formou kolkových známek. Dne 16. 1. 2014 přípisem soudu zasláno odvolání žalovaného k možnému vyjádření žalobcům. Žalobci se vyjádřili podáním z 30. 1. 2014. Předkládací zprávou z 31. 1. 2014 byla věc předložena dne 13. 2. 2014 KS v obec k rozhodnutí. Následoval návrh žalovaného ze 7. 10. 2014 na provedení důkazů. Dne 19. 11. 2014 založena oznámení o změně doručovací adresy původní žalobkyně jméno příjmení k žádosti žalobkyně z 30. 10. 2014. Usnesením Krajského soudu v obec č.j.: číslo jednací z 29. 10. 2015 zrušen rozsudek okresního soudu. Referátem z 24. 11. 2015 bylo usnesení rozesláno zástupcům stran. Výzvou ve smyslu z 12. 1. 2016 byli žalobci vyzváni k odstranění vad žaloby. Dne 28. 1. 2016 žalobci doplnili žalobu. Dne 2. 2. 2016 doplnění žalobců o rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v obec. Následně byl spis lhůtován k 9. 3. 2016, 12. 5. 2016, 1. 6. 2016, 1. 9. 2016 a poté připojen k spisová značka. Přípisem soudu z 2. 9. 2016 byli žalobci opětovně vyzváni k vyjádření ve věci s ohledem na výsledek řízení sp. zn.: spisová značka. Dne 4. 10. 2016 následovala urgence tohoto vyjádření ze strany soudu. Dne 30. 9. 2016 sdělení žalobců o tom, že na podané žalobě trvají, záznam soudu z 6. 10. 2016, 15. 11. 2016 o dovolání v řízení spisová značka. Usnesením soudu z 15. 11. 2016, bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení dovolacího řízení ve věci spisová značka, rozhodnutí rozesláno referátem soudu z 16. 11. 2016. Referátem z 1. 12. 2016 spis založen na 6ti-měšíční lhůtu. příjmení rozhodnutí název soudu ve věci řízení vedeného pod sp. zn. , kvůli kterému předmětné řízení bylo přerušeno, doručené soudu dne 20. 2. 2017. Referátem z 4. 4. 2017 bylo nařízeno ústní jednání na den 6. 6. 2017. Dne 6. 6. 2017 jednání před soudem prvního stupně odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na 22. 6. 2017. Dne 16. 7. 2017 byl podán závěrečný návrh žalobců, závěrečný návrh žalovaného pak dne 20. 6. 2017. Dne 22. 6. 2017 byl vyhlášen rozsudek ve věci samé. Dne 21. 7. 2017 následovala žádanka o povolení prodloužení lhůty k vypracování písemného vyhotovení rozsudku z 21. 7. 2017. Referátem z 22. 8. 2017 rozeslán účastníkům rozsudek okresního soudu z 22. 6. 2017. Následovalo odvolání žalovaného z 5. 9. 2017. Dne 8. 9. 2017 pak odvolání žalobců. Přípisem soudu z 19. 12. 2017 byli žalobci vyzváni k doplnění svého odvolání. Usnesením soudu č. j.: číslo jednací z 11. 12. 2017 byli žalobci vyzváni k zaplacení SOP z odvolání. Přípisem soudu z 22. 12. 2017 byli žalobci uvědomění o tom, že právní zástupce žalobců má pozastavenou advokátní činnost. K zaplacení soudního poplatku za podané odvolání došlo dne 17. 1. 2018 formou kolkových známek. Dne 18. 1. 2018 spis lhůtován, následovala urgence žalobcům k doplnění odvolání z 8. 2. 2018. Usnesením soudu č. j.: -189 ze 7. 3. 2018 – opětovná urgence žalobcům. Dne 20. 3. 2018 došlo soudu sdělení o převzetí právního zastoupení žalobců. Následovalo odůvodnění odvolání žalobců z 19. 3. 2018. Referátem z 22. 3. 2018 bylo doplněné odvolání žalobců zasláno žalovanému k možnému vyjádření. Předkládací zprávou z 29. 5. 2018 byla věc předložena odvolacímu soudu k rozhodnutí o podaném odvolání. Referátem odvolacího soudu z 8. 8. 2018 bylo nařízeno jednání na 14. 11. 2018. Následovala žádost Krajského soudu v obec o zaslání vyjádření žalovaného z 12. 11. 2018, žádosti bylo okresním soudem vyhověno dne 13. 11. 2018. Dne 14. 11. 2018 bylo konáno jednání před odvolacím soudem. Dne 16. 11. 2018 vyčísleny náhrady nákladů žalovaného a žalobců. Poté rozesláno rozhodnutí KS v obec z 13. 12. 2018, č. j.: číslo jednací. Záv. referát z 18. 12. 2018. Následovalo dovolání žalovaného ze 17. 2. 2019, dne 18. 2. 2019 pak vyzván k zaplacení SOP za dovolání. Dne 1. 3. 2019 potvrzení o zaplacení soudního poplatku. Přípisem soudu z 4. 3. 2019 bylo požadováno doložení plné moci pro dovolací řízení. Urgováno na základě referátu soudu z 4. 4. 2019. Následoval přípis soudu, kterým bylo umožněno vyjádřit se k podanému dovolání žalovaného - v případě žalobce příjmení), žalobce příjmení), žalobce příjmení), žalobce příjmení), žalobkyně příjmení), žalobkyně příjmení), žalobce příjmení), žalobkyně příjmení), žalobkyně příjmení), žalobce příjmení), žalobce příjmení), žalobkyně příjmení), žalobce příjmení), to vše dotováno k 10. 5. 2019. Následovalo vyvěšení na úřední desce z 30. 5. 2019. Poté předkládací zpráva k rozhodnutí o podaném dovolání z 6. 6. 2019. Dne 10. 7. 2019 zaslána výzva NS k zaplacení SOP za dovolání. Záznam o složení je pak ze dne 22. 7. 2019. Přípisem NS z 23. 8. 2019 byl spis soudu prvního stupně vrácen. Dne 29. 8. 2019 přípis Krajskému soudu v obec s pokynem NS. Referátem z 30. 9. 2019 rozesláno účastníkům opravné usnesení Krajského soudu v obec z 30. 9. 2019 č. j.: číslo jednací. Dne 10. 10. 2019 vrácen spis KS v obec. Dne 22. 10. 2019 byla žalobkyně l) vyzvána k vyjádření k dovolání žalovaného. Následovalo vyjádření MS z 12. 12. 2019 o jeho stanovisku. Poté referát z 20. 12. 2019 k připojení spisu - návrh na PO, sdělení z 20. 12. 2019. Dne 13. 1. 2020 založena předkládací zpráva. Následovalo rozhodnutí název soudu z 29. 4. 2020 č. j.: číslo jednací, dne 29. 5. 2020 byl spis vrácen okresnímu soudu, rozeslání rozhodnutí referátem soudu z 9. 6. 2020. Dne 13. 10. 2020 referátem pak došlo k zapůjčení spisu zdejšímu soudu.

6. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

7. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

8. Podle OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle nebo v řízení trestní.

9. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

10. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

11. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

12. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 ustanovení platí, že zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odstavce 3 ustanovení platí, že v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

13. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem předvídanou ust. § 14 OdpŠk, neboť u žalované předběžně nárok uplatnil.

14. Soud nejprve konstatuje, že nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem představuje specifický nárok, který zákonodárce do právního řádu zakotvil, aby naplnil požadavek čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále též jen„ Úmluva“), podle kterého každý, jehož práva a svobody přiznané touto Úmluvou byly porušeny, musí mít účinné právní prostředky nápravy před národním orgánem, i když se porušení dopustily osoby při plnění úředních povinností. Podle čl. 6 odst. 1 věta prvá Úmluvy platí, že každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestní obvinění proti němu. Smyslem novelizace tak primárně bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva (dále jen„ ESLP“) na vnitrostátní úroveň. Ovšem je zřejmé, že má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již Úmluvou, musí při svém rozhodování vycházet z judikatury ESLP.

15. V posuzovaném případě se žalobce domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena v důsledku nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky naříkaného řízení vedeného u název soudu. Soud se tak zabýval důvodností uplatněného nároku především s ohledem na to, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu nemajetkové újmy, když soud konstatuje, že k tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle OdpŠk, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení (nesprávný úřední postup); vznik újmy a příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou.

16. Soud posuzoval, zda došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně, zda došlo k porušení povinnosti soudu vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě, když délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11. 10. 2005) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení, toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Žirovnický proti České republice ze dne 9. 7. 2002). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne 21. 6. 2005). Základní kritéria k posouzení, zda je délka řízení přiměřená, zakotvil zákonodárce v § 31a odst. 3 OdpŠk.

17. Celková délka posuzovaného řízení od podání návrhu, tj. 12. 7. 2013, ke dni rozhodování zdejšího soudu, tj. 4. 12. 2020 činí 7 let 5 měsíců. Vycházeje z kritérií vymezených v ust. § 31a odst. 3 zákona, řešil zdejší soud otázku přiměřenosti délky posuzovaného řízení.

18. Předmětný spor nelze řadit mezi spory skutkově, procesně či právně složité. Jak již bylo uvedeno výše, jedná se o spor na zdržení se jednání žalovaného, týkající se nemovitosti ve vlastnictví 14 žalobců. Ve věci nebylo třeba provádět rozsáhlé dokazování a v řízení se ani nevyskytla potřeba znaleckého zkoumání, proto soud shledal stran složitosti řízení jako standardní.

19. Posuzované řízení, jak vyplývá ze stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, , nelze typově zařadit mezi ta, která mají zvýšený význam pro účastníky, jako jsou řízení trestní, vazební či řízení o osobnostních nebo pracovněprávních nárocích (viz i usnesení NS ze dne 17.12. 2014, sp.zn. ). Jde o běžný občanskoprávní spor, ve kterém se žalobci domáhali zdržení jednání ze strany žalovaného. Žalobce není osobou pokročilého věku (usnesení NS ze dne 29.11. 2012, sp.zn. ) a nepříznivý zdravotní stav netvrdil. Posuzované řízení lze proto typově zařadit mezi ta, která mají standardní význam pro účastníky.

20. Všech 14 žalobců v naříkaném řízení včetně žalobce se na dosavadní délce řízení podílely ve vyšší míře. Spolu s podanou žalobou ani s podaným odvoláním si neplnili povinnost poplatkovou s tím spojenou a soud je musel k placení soudních poplatků vyzývat dodatečně (usnesením okresního soudu z 16. 7. 2013 a 11. 12. 2017). Okresní soud musel opětovně žalobce vyzývat k doplnění svých vadných podání (usnesením z 12. 1. 2016 k doplnění žaloby, přípisem soudu z 19. 12. 2017 k doplnění odvolání, urgence okresního soudu z 8. 2. 2018 a ze 7. 3. 2018) a urgoval vyjádření žalobců, když tito nepodali vyjádření ve lhůtě okresním soudem stanovené (urgence z 4. 10. 2016). Průtahy ze strany žalobců byly též způsobeny změnou v jejich právním zastoupení.

21. Jde-li o činnost soudů, musí zdejší soud konstatovat, že tyto postupovaly v řízení již od počátku plynule a koncentrovaně a činily úkony směřující k vydání rozhodnutí ve věci samé. V řízení nelze spatřovat žádné průtahy (ostatně žalobce ani nic takového netvrdí a žádné průtahy v řízení neoznačuje) s výjimkou období od února 2014 do října 2015, kdy se spis nacházel u odvolacího soudu. Skutečnost, že bylo zrušeno rozhodnutí soudu prvního stupně soudem odvolacím, nezakládá nesprávný úřední postup ve smyslu výše citovaných ustanovení, neboť se v případě rozdílného právního názoru jedná o klasický jev, který provází dvojinstanční soudní řízení a který předvídá a umožňuje. Na délku řízení má vliv i skutečnost, že spis byl z důvodů četných sporů mezi účastníky několikrát v řádu měsíců zapůjčen, a to nejprve ke spisové značce spisová značka a později byl připojen ke sp. zn. spisová značka. Nicméně v tomto ohledu nelze okresnímu soudu ničeho vytknout, když spis byl pravidelně lhůtován a kontrolován. Navíc nelze přehlédnout, že o žalobě bylo pravomocně rozhodnuto již v roce 2018 a nadále se řízení vede jen o dovolání žalovaného, tedy řízení je vedeno na třech stupních soudní soustavy. A jak již bylo uvedeno shora, účastníku nelze odepřít právo podávat proti rozhodnutí soudu odvolání, ale využil-li takovou možnost, nelze na druhou stranu klást k tíži státu, že řízení o odvolání celkovou délku řízení prodloužilo.

22. Vzhledem k výše popsaným kritériím, tedy složitosti věci, významu řízení pro účastníka, chování účastníka a postupu soudů, soud uzavřel, že délka řízení trvajícího 7 let a 5 měsíců na třech stupních soudní soustavy je stále na hranici přiměřenosti, když ojedinělý průtah je namístě tolerovat, což odpovídá i globálnímu pohledu ESLP na řízení (příjmení proti ČR, částečné rozhodnutí ze dne 9.7. 2002, číslo rovněž viz příjmení, J., příjmení, D., příjmení, J., anonymizováno, M. Evropská úmluva o lidských právech. Komentář. 1. vydání, Praha 2012, s. 712-713). Jelikož soud neshledal existenci odpovědnostního titulu v podobě nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení, nezabýval se již tím, zda žalobci vznikla nemajetková újma, a žalobu zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. , podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Jelikož žalobce byl neúspěšný, proto je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 200 Kč za vyjádření k žalobě, přípravu na jednání, účast u jednání a účast při vyhlášení rozhodnutí dle ve spojení s (výrok II.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.